autor: Rachel
„Hmmm, tady to voní,“ pochvaloval si Tom a se zářivým úsměvem scházel schody do snídaní provoněné kuchyně. Bill se otočil od kuchyňské linky a vesele se na něj usmál.
„No konečně,“ neodpustil si drobné pokárání, ale přesto na Toma vyšpulil své rtíky. Tom jej omluvně políbil a něžně hladil Billovu jemnou tvář. Nahoře se opravdu zdržel trošku dýl, ale bylo to kvůli telefonátu ředitelce z Billovy školy. Tom se v duchu neuvěřitelně radoval. Před Billem nesmím prozradit, že tam zítra půjdu. A jestli mi navíc vyjde i to překvapení pro něj, budu ten nejšťastnější Tom ze všech Tomů na světě. Zítra dopoledne musím všechno zařídit.
„Raději mi řekni, kde máš tu svou specialitku,“ jemně píchnul Billa do žeber a přitiskl se k němu blíž. Bill se smíchem kývnul hlavou ke stolu a jemně se z Tomova náručí vyvlékl. Tom nedočkavě zamířil ke stolu, ale při pohledu na svůj talíř málem omdlel. Byla na něm spousta zeleniny, která byla poskládána do tvaru srdce. Uprostřed byl Tomův oblíbený toast a na něm bylo kečupem napsáno Miluji tě. Tom se krásně usmál a využil toho, že si Bill hledí nádobí. Přitáhl si jeho snídani k sobě a na prázdný toast napsal kečupem několik písmen. Talíř zase vrátil k protějšímu místu a se šibalským úsměvem si vzal ze svého přídělu kousek mrkvičky.
„Už jdu papat za tebou, lásko,“ zašveholil Bill a s bosýma nožkama docupital k Tomovi. Chtěl se dát do své snídaně, ale jeho pohled upoutal nápis na toastu. Já tebe taky. Bill se celý rozzářil a potěšeně kníkl. Tom si toho všiml. S úsměvem vztáhl k Billovi packy a jemně si jej stáhnul k sobě na klín. Bill se na něj jen usmál, potom však sklopil hlavinku a z jeho hnědých oček se vykutálelo pár slziček. Přišlo mu to všechno moc krásné. Toma to ale polekalo. Myslel si, že Billovi udělá radost a Bill místo toho, aby jej líbal, tady pláče.
„Billi, co ti je? Udělal jsem něco špatně?“ ptal se nechápavě, ale přerušil ho Billův prst na jeho rtech.
„Ne, já jen… moc tě miluju, Tomi,“ špitl Bill tichounce a se slzičkami v očích se podíval na Toma, který mu je začal něžně stírat.
„Ale kvůli tomu přeci nemusíš plakat, Billí. Taky tě moc miluju,“ políbil jej na čelo a potom sjel níž na jeho rty. Chviličku se jen tak pusinkovali a vyznávali si lásku. Bill zářil jako sluníčko. Šťastnější už snad ani nemohl být.
Pustili se do snídaně, ale ani ta se neobešla bez vzájemného krmení a malých líbacích přestávek. Tom si dal do pusy poslední kousek zeleniny, opřel se a spokojeně odfukoval. Nechal se od Billa hladit po napapaném bříšku a tiše vrněl. Po chviličce vyhlédnul z okna. Venku byl další ze slunečných červnových dnů a sluníčko přímo vybízelo k procházce venku. Tom pohladil Billa po vláscích, a když k němu jeho medvídek vzhlédl, stisknul mu tlapku.
„Billí, co kdybysme šli ven?“ navrhl a prohlížel si Billův zamyšlený výraz. Bill se usmál a nedočkavě na Tomově klíně poskočil.
„A kam?“ zeptal se zvědavě, a přitom si pohrával s Tomovými dredíky.
„No, kam bys chtěl, klidně si vyber,“ vybídl ho Tom a jeho ručka se usídlila na Billově zadečku.
„Tak třeba nakupovat a potom zajdeme někam na oběd, co ty na to?“ optal se Bill s nesmělým úsměvem, a když Tom přikývl, rychle z něj seskočil a pelášil nahoru.
„Billi, kam letíš?“ Tom nechápavě svraštil čelo, ale když se mu dostalo odpovědi, zasmál se.
„Přeci se převléct, abych mému Tománkovi neudělal ostudu,“ vypískl Bill nadšeně a za pět minutek už se rochnil v hromadě plné triček, kalhot a módních doplňků.
Venku bylo opravdu nádherně. Sluníčko svítilo na plné obrátky a tak oba chlapci uvítali spoustu obchodů, které ve městě byly.
„Tomi, můžu?“ Bill nervózně postával před kabinkou, ve které si Tom už asi deset minut zkoušel XXL tričko a XXL mikinu. Tyhle kousky mu vybral sám Bill a trval na tom, aby si je Tom alespoň zkusil.
„Ano,“ ozval se zevnitř pobavený hlas a Bill nedočkavě odhrnul závěs. Tom se na něj usmíval, a přitom se prohlížel ve velkém zrcadle. Moc se mu to líbilo a musel uznat, že Bill má v tomto směru opravdu dobrý vkus. Otočil se k němu a culil se Billovým obdivným pohledům.
„Jsi sladkej,“ pípl Bill a očka se mu rozzářila, když uviděl, jak to jeho miláčkovi sluší.
Za pět minut už vycházeli z obchodu s další taškou.
„Nepůjdeme se už najíst?“ zakňoural Tom a podíval se na jejich osm tašek. Nesl sice čtyři a Bill taky čtyři, ale už byl z toho nakupování docela unavený. Bill se na něj otočil s prosebným výrazem ve tvářičce.
„Tomi, ještě tamten obchod, prosím. Mají tam spoustu pěkných věcí. A slibuju, že už je poslední,“ zaškemral a na Tomův konečný souhlas se ruku v ruce oba vydali k blízkému obchůdku.
Billovi po chvilce zvědavého obhlížení padl do oka obzvlášť hezký kousek. Byla to černobílá proužkovaná košile na knoflíčky z velmi jemné látky. Bill rychle zaplul do kabinky, aby si ji mohl vyzkoušet. Už dlouho si chtěl koupit něco takového, ale pořád na to neměl štěstí. Pečlivě zapínal malé knoflíčky a byl velmi zvědavý, co mu na to řekne Tom. Pomalu poodhrnul závěs a podíval se na Toma, do kterého jako by udeřil blesk. Nemohl z Billa spustit oči. Pod tenkou látkou košile, která krásně kontrastovala s Billovou černou hřívou a porcelánově bílou pletí, se rýsovalo hubené a křehké tělíčko. Bill vypadal ještě víc křehčeji a jemněji, než obvykle.
„Tak co?“ optal se tichounce a tázavě se na Toma zadíval. Tom popošel blíž a vztáhnul ruku, která přistála na Billově tváři a něžně jej hladila.
„Lásko, jsi nádhernej. Moc ti to sluší,“ pochválil ho Tom a dál hladil Billovo líčko.
„Opravdu?“ Bill radostně vypískl a přitáhl si Toma trošičku blíž. Kdyby nebyli v obchodě, asi by to skončilo trošku víc intimnějším mazlením, ale takhle si vyměnili jen pár polibků a letmých dotyků. Bill se zářivým úsměvem a košilí v ruce vyšel z kabinky a spolu s Tomem zamířili k pokladně.
Od obchodu už to nebylo daleko k jedné čínské restauraci, kterou Tom přímo miloval. A proto se rozhodl ukázat ji Billovi. Seděli na malé zahrádce, kde bylo pár stolků a oba si pochutnávali na výborném obědě.
„Líbí se ti tu?“ zeptal se Tom a napil se ze své koly.
„Je to tu suprový. Výborné jídlo,“ pochvaloval si Bill, ale na Tomův smích malinko nechápavě svraštil čelo. „Co je?“ optal se automaticky a nespouštěl oči z Toma, který ukázal na svém obličeji místečko někde u levého koutku.
„Máš tam špagetu,“ objasnil Billovi a byl zvědavý, co Bill udělá.
Bill vzpurně našpulil pusinku. „No to je toho,“ odsekl Tomovi a nechal ho smát se. No počkej, Tome, on tě ten smích přejde.
Bill povystrčil jazyk se svou kovovou ozdůbkou a špičkou začal špagetu slízávat. Ani se na Toma nesnažil dívat, protože mu bylo jasné, co to s ním udělá. A opravdu. Tom ucítil v bříšku zvláštní chvění a mírný tlak v kalhotách. Polekaně se na Billa podíval.
„Necháš toho,“ šeptnul trochu hlasitěji a snažil se soustředit na svůj talíř. Bill se jen vítězoslavně usmál a nabral si do pusy další vidličku špaget.
Celé odpoledne strávili procházkami po parku a také povídáním. Bill byl neúnavný. Pořád kolem Toma poskakoval, a když mu zrovna něco nešpital do ouška, zvonivě se chichotal, nebo si pobrukoval nějakou písničku. Dnes měl báječnou náladu. Snad za to mohlo i to počasí, ale Bill moc dobře věděl, že hlavním důvodem je osůbka, která kráčela vedle něj. Opřel si hlavinku o Tomovo rameno a spokojeně zavrněl, když mu Tom stisknul tlapku. I on byl šťastný. Konečně měl to, co si vždycky přál. Lásku. Najednou mu přestaly vadit všechny ty otravné papírové tašky, které sebou vláčeli celé hodiny. Stačilo mu cítit vůni Billových vlasů, slyšet jeho smích a vidět, že i on je šťastný. Za západu slunce pomalu přicházeli domů a nechali se unášet romantickou atmosférou. Simone před chvílí přijela a nedočkavě vyhlížela své dva synky. Večeře už se připravovala a tak byla velmi ráda, když jí oba zezadu skočili kolem krku.
„Ahoj, maminko,“ pozdravili oba sborem a nechali se od mamky políbit.
„Kluci, mám překvápko. Zítra jsem doma, a protože zítra je slavnostní den a někdo přinese vysvědčení,“ významně upřela oči na Billa, „upeču něco dobrého.“
„Jé, mamííí, že upečeš dort,“ zavýskal Bill a málem Simone umačkal. Simone se zasmála.
„No, to si ještě rozmyslím, ale nemysli si, že ho zbaštíš sám, hezky se podělíš s Tomem,“ napomenula ho naoko přísně a na Billovo souhlasné kývnutí je oba pozvala ke stolu.
„Tak dobrou noc, mami,“ zavolal za Simone Tom a šel nahoru do koupelny. Necítil nohy, a proto jen rychle provedl potřebnou hygienu a utíkal do pokoje za Billem. Mile se zaculil, když uviděl, že to černovlasé stvořeníčko už dávno nevnímá svět kolem, ale užívá si klidného spánku. Jemně se k němu přitulil a za pár vteřinek ucítil Billovy ručky na svém bříšku. Políbil jej do vlásků a konečně se poddal kouzlu spánku.
Mandlově hnědá očka šibalsky vykoukla zpod peřiny a jejich majitel potichoučku vstal. Nechtěl vzbudit Toma, spícího vedle něj. Otevřel skříň a po chvilce váhavého vybírání se opravdu začal převlékat. Dnes byl poslední den v červnu a zároveň také Billův poslední školní den. Už byl skoro i nalíčený a učesaný, dával si na ruku poslední dva náramky, když v tom se za ním ozvalo: „Billi.“
Bill se otočil, a když spatřil rozespalá, ale přitom stále sladká očka svého Tomiho, krásně se usmál a popošel blíž, aby se mohl posadit na okraj postele.
„Ahoj, broučku,“ pozdravil ho polibkem na dobré ráno a rozesmál se jeho rozcuchaným dredům. Tom mu stisknul ručku a pohrával si s Billovými prstýnky.
„Jak dlouho tam budeš?“ optal se a rychle se posadil. Potřeboval to všechno stihnout domluvit, než se Bill vrátí domů a nejvíc ze všeho se bál toho, že mu jeho překvapení nevyjde. Bill se zamyslel.
„Asi tři hodiny, na poledne se určitě vrátím,“ brnknul Tomovi po nosíku a sehnul se k jeho rtům.
„Miluji tě,“ Tom Billa pohladil po tváři a zamával mu na pozdrav.
Jen co se však za Billem zavřely dveře, vyskočil z postele jako blesk a začal si oblékat první oblečení, které mu přišlo pod ruku. Počkal si na okamžik, až Bill vyjde před dům a nato zamířil dolů do kuchyně.
Simone právě snídala u nějaké velmi romantické telenovely a byla tak zabraná do děje, že přestala jíst. Málem by si nevšimla ani Toma, který ji pozdravil. Odtrhla oči od televize a usmála se na něj.
„Tome, myslela jsem, že budeš ještě spát,“ podivila se, když Tom zakroutil hlavou.
„Nene, já si musím ještě něco zařídit. Chystám pro Billa takové malé překvapení,“ prozradil Tom, zatímco se obouval.
„Tak jo, ale na oběd přijď domů,“ zavolala za ním Simone a znova se zaměřila na líbající se dvojici. Tom si upravil kšiltovku a s rošťáckým úsměvem na tváři vyběhl ven.
autor: Rachel
betaread: Janule
nooo… super 🙂
to jsem zvědavá co zase ten Toman vymyslel.Hezké hezké hezké
dObřéé to chce rychle dál xD
ty to vždycky tak příšerně usekneš! xD měla by ses za sebe stydět, vždyť nás napínáš .. a pak že jsi naše milovaná twincest fan, no to teda fakt.. xD asi jako babiččiny pantofle.. xD nicméně dílek opět úžasný, jenže je to pořád ten samý stereotyp. =) chtělo by to i něco více, Bill by měl odhodit zbytek stydlivosti a příští dílek ŠUP NA TO!! =) milování je asi to jediné, co téhle povídce chybí..
vtipnost, roztomilost a celková dobře počtenost xD – té tady je až přehršel, jenže nějaká akce.. =D by se taky už konečně hodila.. =) ale je to fakt krásný, chce to určitě pokračování v co nejrychlejším čase. dychtivě čekáme, tak nás nezklam.. =)
to sem zvědavá co si na ně vymyslela…xd
Já se koukám a jenom pět komentů….Koukejte rychle psát, nebo se toho VÍCE, jak píše LoFinQa* TWC, nedočkáte!!!! xD
Doufám, že vás nezklamu, ale chtěla jsem poprosit, abyste psaly více komentů. Takhle když jenom klikáte, tak je to naprd. Já jako autorka taky potřebuju nějakou podporu, tak doufám, že se to dopříště zlepší….
úžásný moc se těším na další dílek.jsem zvědavá co Tom pro Billa chystá.