autor: Mei
Elisn: Nějakej Bill… vypadá jak holka, s nikým se nebaví, nikdy ven nechodí, prej sbírá motýly, a říká se o něm, že je to buzík…
Tom: Proč buzík, že sbírá motýly… Já taky sbírám motýly a buzík nejsem, víš co, já si tu třídu najdu sám… Urazí se, vrhne se do školních dveří hledat onu třídu…
*************************
Bill: Mezi tím došel ke škole. Ejhle, to je ten novej kluk, asi Hoper, vypadá, jako kdyby měl pyžamo. No tak se podíváme, co má pod tím… Zamíří zrak na Tomovo tělo, a přitom ho jaksi skenuje. Pěkný nádobíčko! Občas jsem opravdu rád, že mám schopnost vidět lidi nahé… Bille, na co to sakra myslíš… Vlepí si facku. Copak mu ta čůza říká? Zavře oči a otočí hlavu, takže pravé ucho jde směrem, kde stojí Tom s Elisn. Mrcha! Prej, že vypadám jak holka… motýly sbírám a buzík taky nejsem… Rozčiluje se nad tím, co o něm Elisn řekla… Jen počkej, ty budeš mít dneska den smolař…
…………………………………
Tom: Sbírá motýly… Je teplej… tuctovka, v tom případě jsem taky buzík… Tomovi jdou hlavou slova, co řekla Elisn, ale zdaleka ještě netuší, jak moc jsou pravdivá…
Sakra, kam teď? Támhle jde nějaká baba, asi Úpa, tak se jí optáme, ne… Přejede rukou přes kšilt, hodí rameny a jde směrem k ženě.
Tom: Dobrý den, já jsem Tom Kaulitz, jsem tu nový a hledám třídu 12 E, poradíte mi, kudy kam? Mile se na ní usměje…
Žena: Dobrý den, já jsem kantorka Gabriela Malinová, pro žáky Madam Malinová… Pojď se mnou, zrovna tam učím a jsem i tvoje třídní učitelka. Jinak tě tu vítám…
Tom: Přitaká a následuje ji. Vcelku milá ženská… Hned jí Tom v duchu zhodnotí a ani netuší, jak moc mu jednou pomůže.
Jdou jakousi dlouhou temnou chodbou, Tom se snaží zapamatovat si cestu, ale marně, z okukování ho vyruší zvonění, které signalizuje hodinu, ale je v klidu, úču má přece u sebe.
*ve třídě*
……………………………………………
Bill: Kurňa, zvoní, á, teďka máme Missis Malinovou, to bude zase pocuc… Kde je ten novej kluk? Lítají mu hlavou myšlenky různého typu, například, co by se dneska mohlo stát Elisn, krom toho, že se natáhla na schodech na omylem rozlitém mléku…
A tady jsou oba… do dveří i s Tomem…
Madam Malinová: Posaďte se… Dneska k nám přišel nový žák Tom Kaulitz, doufám, že ho mezi sebe přijmete a budete si rozumět…
Tom: Tohle budu asi ten Bill. Zahledí se do poslední lavice u dveří, kde sedí onen chlapec hluboce zamyšlený, a přitom se šibalsky kamsi z okna usmívá. Nevypadá tak hrozně, jak jsem si ho představoval, ba naopak…
Madam Malinová: Takže, Tome, můžeš si někam sednout, kde je volno, třeba tady u Mela, Gabiny, Denisi, Andyho… Úmyslně přeskočí Billa.
Tom: Děkuji… Pomalu se rozejde uličkou a přemýšlí, kam se sednout, všichni na něj upírají pohled a čekají, kam se usadí, někteří ho pobízejí, aby si sedl zrovna k němu… Posadím se tady! Zastaví se u lavice úplně vzadu. Pokud tedy můžu… Otočí se na Billa…
Bill: Bože, on chce sedět u mě…! Shodí tašku ze židle, aby si na ní mohl sednout Tom.
Jo, jo, jasný…
Tom: Dík. Usměje se a usadí se… Ahoj, Já jsem Tom.
Bill: Ahoj, já jsem Bill, už jsem o tobě slyšel…
Tom: Aha. No já vlastně o tobě taky.
Bill: Třeba co? Že jsme teplej? Ušklíbne se…
Tom: To jsem zrovna nemyslel… Prej sbíráš motýly, já taky.
Bill: Vážně? To je bezvadný, já mám fakt úžasný rarity, co jsou hodně vzácný, když budeš chtít, ukážu ti někdy sbírku svejch motýlků. Udělá svůdný výraz a pozvedne obočí… Já ti ukážu sbírku motýlků, se ještě budeš divit…
Tom: Jo, rád se podívám. Zajímalo by mě, jak to myslel…? Ještě tu nikoho neznám…
Bill: Já skoro taky ne, pač se tu s nikým moc nebavím, kluci se mě bojej, že po nich vystartuju a pro holky jsem odpudivej…
Tom: Odpudivej…? Pro mě spíš přitažlivej… Fuj, Tome, co se ti to zase honí hlavou…!
Bill: A co dneska?
Tom: Jo, moc rád, aspoň nebudu muset vybalovat. Usměje se…
Bill: Fajn… v kolik se ti to bude hodit?
Tom: Co třeba hned po škole, jinak se tu zamotám a zůstanu tady napořád…
Bill: Výborně! Páni, nečekal jsem, že to půjde tak rychle, a dokonce i bez kouzel.
Klukům to ve škole společně rychle uteklo, až zazvonilo.
Bill: Tak jdem na motýlky? Vyzve Toma k odchodu k němu domů.
Tom: Jo, můžem jít…
Vyjdou ze školy, kde opět stojí drahá Elisn v načančané sukýnce…
Bill: Tuhle holku nemám rád…
Tom: Já už taky ne…
Bill: Zadívá se na ní a z ničeho nic zafouká hrozný vítr a drahé Elisn zvedne sukénku a na hlavu se jí přilepí pytlík s jakýmsi fujtajblem, a aby toho nebylo málo, zavrávorá a spadne do louže… Já jsem tak zlej… V duchu se jí směje… Ne jako ostatní, ti se smějí nahlas…
Tom: OHooooooo, tak tohle bylo dobré… To se povedlo, skoro jako by jí někdo proklel dneska…
Bill: Co ty víš… Tak už půjdem. Šťouchne do Toma zadkem, mrkne na něj a vyrazí směrem k domovu přes les…
Tom: On po mně normálně jede! Neměl bych se bát jít s tebou sám do lesa??? Usměje se…
Bill: Kdo ví…
autor: Mei
betaread: Janule
Heeh, Veru, obzvlášť ten konec mě pobavil. Jak flirtujou nenápadně ne. A Bill je fakt suprovej. Pry, ja jsem tak zlej 😀
Tyjo, já motýlky zbožnuju. Ja je sbiram taky, ale ne ususeny xD Vsechno kde je motyl, obrazky, umely motylky, nausnice, tricka, celenky, polstarky atd. xD Jsem na ne ujeta. No, mohla bych pokracovat v moji sbirce, ale vykecala jsem se dost asi :D:D Skvely dilek
tahle povííídka je taaak úžasnááá!!! prostě nádhera…je to teprve třetí díl a já už tuhle povídku miluju!
Tuhle povidku jsem původně číst nechtěla, ale upoutal mě začátek tohohle dílu, tak jsem si to přečetla od začátku a musim říct, že je to úžasný! Honem další dílek!
😀 Ooo…je to moc moc dobrý holky, rychle pokráčko! Sem zvědavá, co ten bill má zalubvem! 😀
Moc dobrý,baví mě to.Bill je hustej 😀
B: "Udělá svůdný výraz a pozvedne obočí"/"Šťouchne do Toma zadkem"
T: "On po mně normálně jede!"
xD
Koukam jak kluci spolu laškujou.