autor: Áďa
Chvíli vedle sebe jen tak leželi. Tom si k sobě Billa majetnicky přitahoval jednou rukou a druhou ho hladil ve vlasech. Byl zcela spokojený, teď, v tenhle moment, mu už ke štěstí nic nechybělo. Vtom se ale vedle něj ozval tichý hlásek.
„Tome?“
„Ano?“
„Mohu se na něco zeptat?“
„Samozřejmě, že ano.“
„Co… co mám teď dělat, když mě to… ehm… tady buší?“ zeptal se Bill, ukazujíc přitom poněkud stydlivě na své pulzující přirození. Tom vykulil oči.
„A sakra,“ zamumlal potichu.
Začal horečně přemýšlet. Sakra, jak ho jen mohlo nenapadnout, že Bill je vlastně taky kluk a že bude potřebovat to samé? To mu nějako uniklo, ale tak, že úplně. No ale co teď s tím? Přece on, de Peyrac, si nenechá udělat něco, co bylo výhradně jeho dominantou! Natolik měl svou hrdost velikou, přece z něj někdo neudělá něco jako holku!
Jenomže vedle něj nebyl jen tak někdo. Vedle něj ležel Bill. Ten, pro koho se Tom rozhodl, že bude žít. Ale pořád tam byl ten problém. Tom nedovolí, aby Bill totéž, co on udělal před chvílí jemu, udělal nějakému otrokovi nebo válečné kořisti, vždyť to by mu tím pádem byl nevěrný. Zároveň nechtěl ztratit svou hrdost, aby mu to dovolil sám na sobě. Jenže taky s Billem soucítil a bylo mu ho líto. Znal ten tlak, který hrozil, že člověka zevnitř rozdrtí.
Věděl, že mu bude muset pomoci jedině on sám. Ale jak? Má na těle kromě onoho místa ještě nějaký bod, který by se dal použít jako alternativní řešení? Pupík je moc malý prostor, tak jako jamka za kolenem, podpaží nebo ucho. Nosní dírky nepřicházely v úvahu už vůbec. Zmateně si skousnul rty…
Ano, to je ono! Nechá Billa, ať použije jeho ústa. Tomovi se sice z té představy dělalo poněkud nevolno, ještě nikdy nic takového nedělal. Ale nic lepšího jej nenapadlo. A navíc, jak ještě více vyjádřit lásku, než dovolit rtům, aby se dotkly nejcitlivější části těla toho druhého? Pokud mu Bill opravdu důvěřuje, pak by tohle mohlo být to správné řešení…
„Nooo,“ protáhl po chvilce ticha. „To tě tam tlačí ta vodička, víš? Ta, kterou jsem do tebe před chvílí vypustil, aby se ti to líbilo.“
„Aha,“ pronesl zamyšleně Bill. „Ale jak ji dostanu ven ze sebe, aby se mi tam tak nehýbala? To budu muset asi čůrat, že?“
„Ne!“ vyhrkl Tom a zezelenal při představě, že by se mu Bill díky vlastní nevědomosti poslušně vyčůral do úst. „To ne! Ona odejde sama. Ale budeš teď k tomu potřebovat mě, tak jako já jsem před chvílí potřeboval tebe. Ano?“
„Ano,“ kývl hlavou krotce Bill. „A co mám teda dělat?“
„Nooo,“ protáhl Tom. „Nejjednodušší bude, když já si sednu před postel, abych měl hlavu… hmmm… v potřebné výšce. Ty se přede mě postavíš a… hmmm… dáš mi to do pusy, ano? Až ji otevřu.“
Bill vykulil oči.
„Do pusy?“
„Ano, do pusy,“ potvrdil Tom. „Tam je to vlastně takové nejbezpečnější. Já jsem ti to sice do pusy nedělal, ale pro tebe to tak bude zezačátku nejlepší, ano?“
„Dobře,“ odpověděl nejistě Bill.
Přesně tak, jak mu Tom řekl, se postavil vedle postele a počkal, až si Tom před něj klekne. Trošku znervózněl, když si ho dlouhé silné prsty přitáhly za stehna blíž k sobě.
„No tak, neboj se,“ uklidňoval ho Tom. „Nic to není, věř mi!“
Původně měl v plánu jít na věc velmi rychle, ať to mají oba co nejdříve za sebou. Ale když viděl Billův vyplašený pohled a tu nejistotu v jeho pohybech, uvědomil si, že tady prostě rychlost být nemůže. Vždyť by to to křehoučké tělíčko nerozdýchalo, vždyť by ho to zlomilo! A Tom, aniž by si to uvědomil, pohladil Billa konejšivě po bříšku.
„Neboj se,“ utěšoval ho. „Nic se ti nestane, jsem tady s tebou.“
A přestože se mu tahle představa ještě před pár okamžiky moc nezamlouvala, naklonil se… a dotkl se podbřišku svými rty, zatímco dlaně posunul na téměř neznatelné půlky a něžně je hladil. Bill se začal nepatrně chvět.
„Copak?“ zeptal se Tom s obavami. „Neboj se… nebude tě to vůbec bolet, uleví se ti.“
Na chvíli si hleděli vzájemně do očí a Tom věděl, že nedopustí, aby se tomuhle stvoření stalo cokoliv nepříjemného.
„Tak já teď otevřu pusu a ty ho tam dáš, ano?“
„Ano,“ hlesl Bill.
Zhluboka se nadechl a rozechvělými dlaněmi se trošku opřel o Tomova ramena. A když viděl jeho ústa dokořán, odvrátil hlavu a udělal, co mu dredatý chlapec řekl…
Jakmile Tom ucítil, že má ve svých ústech špičku Billova přirození, podvědomě kolem něj semkl rty. Naklonil se ještě více dopředu, aby jej pohltil celé a na okamžik se zasekl. Netušil, jak má pokračovat, aby z Billa to napětí dostal, a soudě podle chlapcovy strnulosti, nechával Bill veškerou iniciativu na něm. Tak Tome, koukej něco udělat! Dokaž, že jsi muž!, rozkázal v duchu sám sobě. Přece nebudeš sedět jak poleno a dělat, že se nic neděje!
Opatrně se tedy penisu dotkl svým jazykem. Nebylo to tak strašné, jak si původně myslel. Naopak, bylo to docela i příjemné. A Tom najednou zatoužil vtáhnout ten živý orgán do sebe co nejhlouběji. Začal intenzivně sát a přejíždět jazykem, jak jen ho instinkt vedl. Samým rozrušením z něčeho nového a nepoznaného zavřel oči a přidával na síle a rychlosti, moc se mu to líbilo…
A ke své nezměrné radosti zaznamenal, že i Bill je v jeho držení mnohem, mnohem uvolněnější, než na začátku toho všeho. Dokonce začal i spolupracovat, hýbal svým tělem v rytmu tempa dychtivých úst a z jeho rtíků unikaly tichounké steny, které neustále nabývaly na decibelech.
„Ach, Tome,“ vzdychl Bill.
Tom k němu vzhlédl, aby spatřil, jak zpod černých řas prosvítá jenom bělmo očí protočených v sloup… a aby ucítil ve svých ústech krásně hřející teplo, které mu zvolna kanulo do krku. Byl zaskočený, jak zvláštní má ta tekutina chuť. Ale co ho překvapovalo ze všeho nejvíc, bylo to, jak moc si celý tenhle proces užíval. Uvažoval o tom, že ho zařadí do svého romantického programu. Uleví Billovi, aniž by se on sám přitom cítil poníženě, a zároveň si přitom zažije tak nezvykle příjemné věci.
S úsměvem položil Billa na postel, aby si oba odpočinuli. Tom si tiše povzdychl. Zatímco Bill se k němu se šeptáním díků vděčně přitulil, táhly mu hlavou černé myšlenky. Věděl, že si mohou dovolit dva, nanejvýš tři dny odpočinku. A pak se pojede zabránit velikému krveprolití, které plánoval de Estélle s Billovými rodiči. Přežije to se svou láskou?
autor: Áďa
betaread: Janule
ty to prstě tak krásně popisuješ…….to je neuvěřitelný!!!! miluju tuhle povídku!!!
mno musí to přežít oba dva… hooooodně by mě zklamalo kdyby jeden z nich nebo oba umřeli:(…
mimo to.. úžasný dílek.. Billí. jen ta představa jak na něj kouká je nekonečně roztomilá xD
To je srandovni, ja se musela smat xD Pry pupik, ucho, nos… Vodicka 😀 To je dobry tyjo! Hezky dilek
ježiš to je roztomilý jak Bill neví…
Teri.K:To je srandovni, ja se musela smat xD Pry pupik, ucho, nos…
tak tenhle koment mě dostal víc něž ta věta v povídce.
Bajly mix candy: Proc?? xDD :D:D
Dobrýýý.:-D