Bill Kaulitz:
Bill Kaulitz:
Bill Kaulitz:
Tom se na ty zprávy díval celou věčnost. Upřímně? Nevěděl, co cítí. Byl si naprosto jistý, že je zničený, že má zlomené srdce, ale momentálně byl proti té bolesti otupělý. Cítil jen zoufalost, byl vyčerpaný a unavený. Zahodil telefon pryč a snažil se alespoň trochu soustředit na seriál v televizi, který sledoval.
„Jak ti je?“ zeptal se Georg, ačkoliv byl pohledem přilepený k televizi. Z tónu jeho hlasu Tom ale slyšel, že má o něj strach. Předešlou noc mu zavolal a řekl mu úplně vše, co se stalo. A no… rychle pochopil že to nebyl dobrý nápad. Minimálně ne v okamžiku, kdy byl Georg naprosto našrot. Trvalo dlouho, než se mu podařilo Georga přesvědčit, že jít a vymlátit duši jak z Billa, tak ze Spencera, je opravdu hodně špatný nápad.
Když se tedy Georg uklidnil a vystřízlivěl, začali o tom mluvit. Tom mu přetlumočil vše, co řekl Georg, a taky se zmínil o tom, jak Bill jen stál na místě, nehýbal se, plakal a vzlykal. Georg nejdřív nevěděl, co by měl říct. Snažil se obhajovat Billa a ptal se Toma, jestli si je vážně jistý, že jeho ex přítel říká pravdu. Upřímně? Po party, která se minulou noc konala, si Tom nebyl jistý vůbec ničím. Říkal Spencer pravdu? Říkal Bill pravdu? Říkal mu vůbec někdy někdo pravdu? Jak to měl, k čertu, vůbec vědět? Jediné, co věděl, bylo, že nezáleží na tom, kolik zpráv mu Bill pošle, protože potřebuje nějaký čas. Nějaký čas volně dýchat a přemýšlet.
„Jsem v pohodě,“ zalhal a trochu se zasmál té ironii. Nyní lhal i on. Pravděpodobně všichni, které znal, včetně jeho, byli lháři. Dobře, kromě Georga.
„Jen mi je ze všeho špatně,“ přiznal Tom a zavřel oči. „Chci, aby bylo všechno jednoduchý, chápeš? Nikdy jsem si nepředstavoval, že můj první… vztah, flirt, posedlost nebo cokoliv tohle je, bude tak komplikovaný.“
Tom věděl, že to je pravda. Jen nesnášel Georga za to, že to řekl takhle nahlas.
„V posledních měsících jsme drbali jako holky,“ pokračoval Georg. „Překvapuje mě, že mi ještě nenarostly prsa,“ chytil svoje prsní svaly a pomačkal je, spokojeně zamručel.
Jak to Georg podával, znělo všechno tak jednoduše. Možná to jednoduché bylo, možná ne. Nevěděl, co by měl momentálně udělat. Když jeho telefon znovu zavibroval, rozhodl se, že o tom už nebude přemýšlet, alespoň ne dnes. Zítra bude mít možná jiný názor.
~*~
O dva dny později ležel Tom v posteli a byl tak zaneprázdněný nicneděláním. Díval se do telefonu a přemýšlel, jestli by měl Billovi odpovědět, nebo to teď nechat být. Pokud mu odpoví na jeho esemesky, co by měl, sakra, napsat? Snažil se na něco přijít. Na cokoliv. Momentálně k tomu ale vážně neměl co říct. Nevěděl, jestli chce na Billa křičet… Nebo křičet jen o samotě ve svém pokoji? Upřímně, bál se. Bál se, že pokud Billovi pošle zprávu, že se znovu chytí do jeho sítí a odpustí mu hned, aniž by požadoval jakékoliv vysvětlení. To se stalo i posledně. Protože byl sice v šoku, naštvaný a ponížený najednou, ale díky Billovi všechny ty pocity rázem zmizely. Pořád snil a doufal, že nakonec to budou jen on a Bill. Sám sobě přišel směšný a slabý.
Zahodil telefon pryč. Může s tím něco udělat později. Měl tolik zasranýho času a momentálně ještě nebyl připravený. A když už konečně upadal do spánku, máma křičela zespodu jeho jméno.
Dramaticky si povzdychl, když vylézal ze své postele. Šel dolů, ruce měl strčené v kapsách a hlavu sklopenou. Když došlápl na poslední schod, zkameněl a málem spadl.
autor: The_poltergeist
Wou, sem zvedavá co bude dál.
Tenhle díl byl táááák smutný! 🙁
Já ani nevím, co k tomu napsat nebo co si myslet. Toma chápu, že potřebuje čas. Je to jednoduše Tom a nikdo se nemůže divit, že s Billem momentálně nechce komunikovat,je jasné, že má v hlavě všelijaké scénáře, neví co dělat a hlavně má možná strach i z toho, že když si promluví s Billem, udělá se to tím definitivní. Úplně chápu jak moc zraněně se musí cítit. Billovi věřil, dal mu svoje srdce, překračoval kvůli němu veškeré své depresivní pocity, a pak se tolik zklame.
Jen je škoda, že se zatím trápí oba dva. Ono je vždycky lepší si promluvit a udělat to brzy, protože pak trpí obě strany. Na stranu druhou si ale stojím za tím, že Tom čas jednoduše potřeboval. Bill má ale body nahoru za to, že to nevzdal a pokusil se i přijít za Tomem. Teď je jen otázkou, zda jej teď Tom vyslechne a nebo pošle domů. Další byl bych tu chtěla hned teď, protože chci vědět, jak to kluci vyřeší nebo nevyřeší.
Moc děkuji za skvělý překlad! 🙂
Takhle to ukončit to budou nervy do dalšího dílu moc dík za překlad.
To je snad vtip? Konec v nejlepším……
Byl to sice hodně smutný dílek, ale ten konec ve mně vzbudil naději. Jsem ráda, že to Bill nevzdává, a doufám, že ho Tom vyslechne.Ještě že má Tom v Georgovi tak skvělého kamaráda, který ho dokáže povzbudit a poradit mu. Moc děkuji Catherine za překlad!
tohle neee 😀 co to jako je takhle to seknout-.-" to sou nervy … 🙁 doufám ale, že nemá v plánu Billa zabít oO oh, jasně že ne ^^" proboha ať už je středa 🙁 díky za překlad!
Vsechno uz krasnr vystihla Mischulka!
Tohle je fakt trochu depresivni dil… Doufam, ze se vse vyjasni, protoze takhle to rozhodne nemuze zustat.
"Opravdu to neni tak spatny, jak rikal Spencer." Tak za tohle bych Billa kopla, ehm, nekam. Timhle asi nic moc nespravi. Mel by se hodne snazit, aby si to s Tomem vyjasnil a samozrejme to nebude, naprosto Toma chapu! Ale takhle to useknout…xD
Diky moc za preklad!
Tak tak,teraz je na tahu Bill, super ze prisiel k Tomovi domov,urcite sa vsetko krasne vyriesi 🙂