autor: Janule
Tom
Dneska jsem si s TOMEM užil. Vyzkoušel jsem některý jeho další funkce, kromě záchranáře, to jsem si netroufl, a zahradníka, protože na ty moje dvě umělý palmy koukal dost s despektem. Hodinku jsme probírali, jak to mám udělat, abych přibral svalovou hmotu, co mám jíst a jak trénovat… Je to poklad… Jsem z něj nadšenej, jak je šikovnej. Například mi spravil kohoutek v koupelně, kterej už mi asi půl roku kapal a já neměl náladu volat instalatéra. Při tý příležitosti zkontroloval, jestli je všechno všude v pořádku a udělal soupis, co mi tu chybí a musí se dokoupit. Je to prostě zázrak. Bill se má, že ho má doma, musí mít úplně bezstarostnej život.
Včera mi volal. Zněl tak nějak smutně a dokonce vyhrožoval, že by se mohl vrátit domů dřív, tak jsem se snažil ho nabádat, aby tam hezky zůstal a neblbnul, ale moc se mi to nedařilo. Zase jsme se trošku poškorpili, to je poslední dobou normální. Kdyby tak neprovokoval, ale on je tvrdohlavej jako mezek. Kdykoliv má příležitost, omlátí mi tu starou postelovou akci o hlavu. Někdy mám dojem, že se v tom vyloženě vyžívá, že se tím baví. Já se na to snažím neúspěšně zapomenout, ale pak přijde Bill se svým psím kukučem a zase to začne rozebírat. Ach jo… já vím, že má pravdu… vím, že všechno, co mi říká, platí bezezbytku, ale jemu to přiznat nemůžu. Nepochopil by to. Myslí si, že láska je všemocná a přemůže kohokoliv, kdo by nám v ní chtěl bránit, ale to se moc plete. Nedopadlo by to dobře.
Lidi jsou zlí a on by nesnesl, aby ho zavrhli, kdyby to prasklo. Já bych to už nějak přežil, ale on? Vždyť on potřebuje davy obdivovatelů, aby byl spokojenej. Proto dělá dál modela, aby měl kontakt s publikem. Jako model ho neztratí, zato zakopanej v nahrávací firmě, by přišel o tu svou těžce vydobytou slávu, který se nikdy nechtěl vzdát. Když nám postupně klesal počet fanynek, přestávaly se prodávat cédéčka, nesl to hrozně těžce. Byl jeden čas dokonce v depresi a přestal se o sebe starat, nechal si narůst fousy a vypadl děsně… Mám ho moc rád… ne… miluju ho. Ano… vím, že ho miluju… a právě proto mu to nemůžu udělat. Když připustím lásku mezi námi, bude to na nás vidět. Znám ho… už by mě nikdy nechtěl pustit. Dotýkal by se mě při sebemenší příležitosti, zářil by štěstím a jak ho znám, nakonec by to snad i vykecal médiím. Moc bych mu přál, aby se zamiloval do někoho jinýho, třeba i do kluka, to je jedno… nejspíš bude gay, i když si to nikdy nepřipustil, ale aby už si konečně někoho našel. Chci ho vidět spokojenýho, zamilovanýho, ale ne do mě, proboha.
Třeba by to pak přešlo i mě, kdybych viděl, že je konečně šťastnej. Já mám svoje sny a Suzy, která mi pomáhá se s tím vyrovnat. Nějak už to přežiju. Ale co on? Má sice TOMA, což jsem netušil, ale nahradí mu to, po čem touží? Upřímně… nedovedu si představit, že s TOMEM opravdu spí. Nejspíš jo, vypadá fakt dobře a je celej já, ale duševně ho to přece nemůže uspokojit. Mně taky schází on a žádnej android by mi ho nenahradil, to vím jistě. Bill je Bill… ztřeštěnej blázínek, co si zpívá každou minutu svýho života, tleská, když má radost, nadává, když se mu něco nelíbí a prská přitom jako křeček… tohle by jeho napodobenina nedělala a tudíž by to prostě nebyl on.
Těžko říct, jak to Bill teď má. Třeba mu TOM na čas stačí, ale pochybuju, že by to bylo definitivní. Copak může člověk milovat androida? Jo… může ho mít třeba rád jako domácího mazlíčka, ale opravdu ho milovat… to asi nejde.
No… přestanu se zase užírat, vždycky takhle po našich hádkách upadám do melancholický nálady, a pak nevím, kdy přestat. Za dvě hoďky je tu Suzy, takže musím všechno perfektně připravit, nic nesmím ponechat náhodě, teď není čas na nějaký hluboký myšlenky, teď se bude testovat TOM. Derek volal hned dopoledne, že Suzy souhlasila a přijde večer v devět. Měl jsem radost, ale upřímně… počítal jsem s tím, znám ji jako svý boty.
Bezdrátový kamerky jsou přesně nařízený, aby zabíraly postel z pěti úhlů, můžu si mezi nima volně přepínat, nebo je mít na obrazovce najednou všechny; zvuk snímá super malej mikrofonek těsně nad postelí, takže budu slyšet každý šeptnutí, který ze Suzy vypadne. I když pochybuju, že zrovna ona bude mluvit někdy potichu. Kolikrát už na nás sousedi odvedle bušili, když se moc rozvášnila při orgasmu, musel jsem jí zacpat pusu. Poprvé mě kousla, mrcha, to jí nikdy nezapomenu. Ale jinak je to hodná holka. Vlastně je nešťastná. Taky milovala Billa a možná ho dodnes miluje, co já vím, nesvěřuje se mi. Byla do něj blázen, nechala se potetovat tím samým, co má on, nechala si píchnout všechny jeho piercy a kdyby měla mezi nohama něco jinýho, klidně bych si mohl myslet, že jsem s Billem. Jenže to tam nemá… bohužel. Zajímavý je, že má až trošku zvrácenou radost, když ignoruju, že je holka a dělám to s ní jako s klukem. Vypadá to, že by nejradši skutečně byla Bill. Nejspíš taky pěkná úchylka, takže i kdyby se ten dnešní androidní sex propíchl, nemusela by mě hned zabít.
No… tak holt mi nic jinýho nezbyde, než zkontrolovat TOMA, jestli je s ním všechno v pořádku, protože u mýho dvojčete člověk nikdy neví a je docela dobře možný, že si mě zrovna v týhle oblasti nechal přizpůsobit k obrazu svému. Třeba potřebuje větší míru, a to by pak byl problém se Suzy. Že by mi ho nechal udělat menšího, o tom pochybuju, ale uvidíme. TOM právě meje nádobí po večeři, kterou uvařil, tak až to dodělá, přepnu ho do režimu sexuální partner. Bože… doufám, že se na mě hned nezačne sápat.
„Potřebuješ ještě něco uklidit, Tome?“ zeptá se TOM, když si utře ruce do utěrky a pověsí ji vzorně na topení v kuchyni.
„Ne, myslím, že takhle uklizeno tady ještě nikdy nebylo,“ zašklebím se na něj, ale nereaguje… bohužel, vtipy umí perfektně vyprávět, jak mi dopoledne předvedl, ale sám jim nerozumí.
„Pokud už mě nepotřebuješ, přepni mě prosím do spánkového režimu, nebo zvol jinou funkci. Jako uklízeč už nemám co dělat,“ požádá mě pořád stejnou frází. Tyhle detaily by chtěly vychytat, protože tohle člověku vždycky spolehlivě připomene, že je to jen stroj. Ach jo… trochu se mi stáhne hrdlo, když se chystám vyslovit příkaz, ale nedá se nic dělat, musím do toho skočit. „Přepni se na funkci sexuální partner,“ vyslovím a podvědomě couvnu kousek dál od něj…
„Systém přepíná nastavení, čekejte prosím. Funkce „sexuální partner“ nastavena, ovládání hlasem.“
Tak… a teď, děj se vůle boží… nebo ne, radši moje vůle, to bude lepší. Bůh by mi mohl taky způsobit pěkný trable, bůhví, jaký se mnou má záměry.
„Dneska ti to moc sluší, Tome,“ ozve se můj milovanej dvojník a svádivě na mě mrkne. A sakra… už to začíná… ani jsem netušil, jak moc je svádivej tenhle můj osvědčenej obličej. Má mě pěkně zkopírovanýho, robůtek, jen co je pravda. Ale musím to stopnout hned na začátku, jinak to blbě skončí.
„Sice ti děkuju, TOME, ale na mě lichotkama klidně šetři, já tvůj sexuální partner nebudu,“ ujistím ho hned na začátku, aby nevznikla nějaká mýlka. „Přijde sem dneska moje dobrá známá a partnera budeš dělat jí, ale než přijde, musím něco zjistit, víš?“ opatrně navozuju situaci, kdy ho požádám, aby mi ukázal, co se v něm skrývá. „Abych si byl jistej, že bude spokojená, potřeboval bych vědět… ehmm… no… je to blbý, ale ukázal bys mi, prosím… Nebo jinak. Mohl by sis prosím svléknout kalhoty?“ zeptám se a zrudnu jako malej harant. Fakt blbá situace, tohle… ještě jsem nikdy o nic takovýho žádnýho chlapa nežádal.
„Samozřejmě, miláčku,“ mrkne na mě evidentně stále „můj“ sexuální partner. Asi nepochopil, že to tak není. Začne si svádivě rozepínat kalhoty, a udělá další svůdnej úsměv, když z nich vystoupí. „Co dál, Tomi?“ Ježíš, on používá i zdrobněliny, ten je ale fikanej.
„Ještě trenky, jestli je to možný,“ dodám a snažím se dekovat co nejdál od něj. Okamžitě splní můj příkaz, ale je mi to tak trošku na prdlačku. Abych něco viděl, nesměl bych nosit tak velký trička. Ach jo… „Mohl by sis sundat ještě triko, prosím?“ kulantně ho požádám a teď už bez komentáře splní rozkaz. No… a stojí tu v celé „mé“ kráse. Vypadá to, že je fakt na chlup stejnej jako já. Doslova… i oholenej je přesně tak jako já, ten scanner to vzal se vším všudy. Holím se už pár let stejně, takže není divu. Výborně… Suzy nic nepozná, je to v suchu.
„Můžeš se zase obléct, TOME, děkuju,“ s úlevou mu přikážu a jsem šťastnej jak blecha, když beze slova popadne trenky a začne si je znovu natahovat. Uff… už jsem se bál, aby to po mně nechtěl. Příště už ho zapnu až těsně předtím, než ho šoupnu k Suzy, protože evidentně za partnera považuje toho, koho vidí po aktivaci funkce. Hned, jak se doobleče, posadím ho do křesla a přepnu do spánkovýho režimu. Tak… a teď se musím převlíct, abych byl v tom samým, co má na sobě on. Čas letí a musím všechno stihnout, než zazvoní zvonek a za dveřmi se zjeví moje stará dobrá šlápota Suzy. Začínám se pomalu ale jistě bát, co z tohohle ještě vyleze… doufám, že tenhle večer přežiju ve zdraví.
„Crrrrrrrr,“ ozve se zezdola zvonek.
„Prosím?“ zvednu sluchátko domovního telefonu a čekám, až mi Derek řekne naše dávno smluvený heslo.
„Pizza až do domu, pane,“ spolehlivě vypadne z Dereka.
„Jasně, dneska za dvojnásobnou cenu,“ odpovím mu se smíchem a zmáčknu otvírání dveří. Dole to cvakne a Derek ještě na rozloučenou zahuláká: „Dobrou chuť, pane.“
„Díky,“ zavolám, aby mě ještě u dveří slyšel, ale už za ním asi zapadly. Suzy nejspíš právě nastoupila do výtahu a šine si to ke mně do pátýho patra. Nějak blbě se mi dejchá, ale musím to přežít. Potřebuju působit absolutně normálně, nesmí na mně vidět moc nervozity. I přes tu úchylku, kterou jí tu budu dneska prezentovat, chci zůstat jejím zákazníkem i nadále a nesmí mít pocit, že jsem se nějak ztrapnil. Neměl bych pak autoritu a tu by člověk u šlapky ztratit neměl. Moc by si pak při akci dovolovala…
Pootevřu dveře jen na malou škvírku, když slyším, že výtah zastavil v našem patře. Vysoká černovláska s černými brýlemi na nose vykoukne opatrně z výtahu, jak má nařízeno, aby ji nikdo neviděl ke mně vcházet, a když si ověří, že je na chodbě sama, zadívá se směrem ke mně. Já v tu chvíli otevřu dveře dokořán a ona dvěma dlouhými skoky přeběhne chodbu. Zabouchnu těsně za ní, div ji do těch dveří nepřirazím, nerad bych, aby ji kdokoliv viděl. Je to tak lepší. Ať si sousedi myslej co chtěj, třeba že si pouštím nahlas porno, ale ji živou nikdy neuviděj, na to si dám velkýho bacha.
„Ahoj Suz,“ pozdravím ji a podle starýho zvyku ji plácnu přes zadek. Sice žádnej nemá, ale je to stejně jen symbolika.
„Ahoj, Čuňáku,“ odpoví klasicky, akorát přitom pěkně chraptí. Říká mi tak odjakživa a mně to ani nevadí… ze začátku mi to dokonce lichotilo, ale teď už to beru se stoickým klidem. „Promiň, ztratila jsem hlas a blbě se mi mluví, tak dneska budu spíš jen kejvat, jo?“ vysvětluje, zatímco se hrne do ložnice.
„Počkej, tam ne, dneska musíme nejdřív něco probrat,“ zadržím ji a nasměruju do obýváku. TOMA jsem zatím zavřel do kuchyně, tam Suzy nechodí, takže nehrozí, že by ho viděla ve vypnutým stavu. „Sedni si,“ ukážu na křeslo a sám se usadím naproti ní.
„Máš to tady hezký, perfektně uklizeno,“ udiveně se rozhlíží. „Zavolal sis firmu na úklid?“ sotva chraptí, ale snaží se.
„Jo, předevčírem tu gruntovali,“ potvrdím a snažím se vymyslet první větu. Je to hodně těžký, ale budu do toho muset skočit po hlavičce… doufám, že se neutopím ve vlastních rozpacích.
„No… takže k věci, Suz,“ začnu celkem potichu. Kouká na mě těma svejma hnědejma billovskejma kukadlama, trošku ji podezírám, že má snad barevný čočky, ale to asi nezjistím. „Nabídl jsem ti dvojnásobek, protože dneska budu chtít něco speciálního,“ podívám se na ni. Kývne, abych pokračoval, nevypadá to, že bych ji zatím nějak vyvedl z míry. „Už odmalinka mám jeden sen,“ vymáčknu ze sebe, ale už to vypadá, že to půjde, hlas mám vyrovnanější. „Chtěl jsem být odjakživa robotem. Víš, umělým člověkem. Bylo to takový přání, co mi zůstalo od dětství až doteď a občas si ještě zablbnu a na toho robota si zahraju. On to vlastně není robot, je to spíš android, jestli víš, jakej v tom je rozdíl,“ zvednu k ní oči, zatím jsem čuměl radši na stoleček mezi námi a žmoulal v prstech lem svého trička. Netváří se moc chápavě, tak jí to radši vysvětlím. „Robot, to je stroj, ale android, to je stroj, který vypadá přesně stejně jako člověk. Chová se tak, mluví, na pohled je od člověka k nerozeznání, jen se musí ovládat, aby dělal to, co od něj člověk potřebuje. Rozumíš tomu?“
„Jasně, brouku,“ odpoví svým chraptivým hlasem, teď mi díky tomu dokonce víc než jindy připomněla Billa.
„Tak to jsem rád. Věc se má tak. Já dneska, až spolu budeme v posteli, nebudu tenhle normální Tom, jako vždycky, ale budu android TOM.“ Odmlčím se, chvilku sleduju, jak reaguje, ale zatím je pořád v pohodě. „Abych cokoliv udělal, budeš mi to muset přikázat. Bez toho se ani nehnu. Když budeš chtít, abych se tě dotkl, svlíkl tě, zasunul nebo cokoliv dalšího, budeš mi to muset říct, jasný?“
„Jo, jasný, tak jdem na to, ne?“ odvětila moje osobní šlapka a já málem spadl do mdlob.
„Dobře, tak jdeme na to.“
autor: Janule
betaread: Áďa
nééé on jako fakt na TOMA pošle Suzy? ach jo….no nic…honem dáááál! je to perfektní povídka!
Waw! Jen tak dál..:-D
Rychle dál! Tohle nevydržím do dalšího dílu!!!!!!
celý díl jsem se řehtala jako kobyla….úžasnýýý rychle dááááááááááál….perfekto….:-D xD
to nema chybu toto hehe xD chytro daleeeeejjjjj xDD
nééééééééé já tady chcípám smíchy
už jen ta představa,tome slíkni se aa zasuň nebo tak něko a mám záchvat smíchu.
*spadla ze židle*
to je neuvěřitelný.
Asi si taky pořídím Androida mé lásky.
Musím se přiznat až do týhle chvíle jsem nevěděla,že něco takového existuje.
Jinak rychle už se nemůžu dočkat
daleeeej 😀 rychlo, takto to utnut to by malo byt trestne 😀
:D:D:D..BOŽE! to je skvělý!:D..Čuňák Tom:D..to mě rozesmálo:D..stejně jako ty příkazy!:D:D..No to jsem zvědavá, co se z tohohle vyklube!:D…heh:D
😀 😀 😀 Ježiš, tak konečně. Já se tý holky nemohla dočkat a máme ji tady a musím říct, že vůbec nezklamala. "Tak jdem na to, ne?" To je mazec. ta se s tím teda fakt nepáře. 😀 Hej ale takhle to useknout…!!! To nebylo hezký. Já se tu na tu akci úplně klepala a hltala každej řádek a furt jsem si říkala, jojo, tak už… už… a vono nic… :o( 😀
Super okamžik byl taky ten, jak se Tom strachoval, aby se na něj TOM nevrhnul. Ty brďo sebevědomej Kaulitz má strach, aby nebyl znásilněn androidem. Vskutku luxusní představa. 😀
Šmajrá, já se na tu akci tak těším, to si ani nedovedeš představit. V neděli tu zase budu celej den sedět připíchlá s čumákem na monitoru. 😀
ááá xDD ježiši Janule ty jsi prostě neuvěřitelnáá =D *padáám* a jako faakt hustý XD chlámala jsem se jak nějaký debil tady =D už vidím osobní šlápotu Suzy "zasuň , ne, tam ne… svlíkni si kalhoty.. i trenky prosím.. aa.. triko .." xD jsem zvědavá, jen doufám, že TOM nebude jako nějaký robot – jako prkno =D to bych asi nepřežila.. =D a chci taky, aby to viděl Bill =DDDDDD
DÁLE!! SEŠ ÚŽASNÁ!! ALE MĚLA BYS JÍT NA ŠIBENICI ZA USEKNUTÍ TÉ ČÁSTI =D
Ale no jo, vždyť já chápu, že Tom chce pro svýho brášku to nejlepší a tak ho chrání sám před sebou. Dokonce až tak, že je ochoten strávit zbytek života se svými sny a taky se spokojit s občasnými návštěvami nějaké takové Suzy. Je to od něj ušlechtilé, ale leze mi s tím na nervy 🙂
Me to dojalo. Myslim ten zacatek, jak tam Tom rozebiral ten jejich vztah a ze nejaky android nemuze nahradit cloveka. To rekl fakt nadherne, krasny. Asi jsem posledni dobou precitlivela, ale me u toho vlhly oci. Je to tak pravdive napsany…
Svlikani TOMA me pobavilo, to bylo perfektni. Jak se Tomi bal xD
Na Suzy jsem se ohromne tesila. Je to sympaticka slapota. Jak to vzala s ledovym klidem ;D Uz se nemuzu dockat ty sexy-androido-slapotsky akce xDD
Janulko, skvely!! :-*
pááni nádhera četl jsem to jedním dechem už se nemuzu dockat az spolu budou sukat je to uzasna povidka miluju ji a nejlepsi bylo cau cunaku to nemelo chybu juj ja se tesim na dalsi wery good
jéééj 🙂 to je skvělý..úplně se u toho dusím smíchy,jedna perla za druhou.. těším se, jak to s TOMEM bude a jestli jí po TOM řekne zase tohle:""Pokud už mě nepotřebuješ, přepni mě prosím do spánkového režimu, nebo zvol jinou funkci. Jako sexuální partner už nemám co dělat," tak za sebe neručím,:-):-):-) pak bylo super to s tou pizzou :D:D:D:D:D
Chvílu mi trvalo kým som odhalila slovenský význam slova despekt 😀 ale už je to ok 🙂
To je bohové 😀 ako to Tom Suzi vysvetluje 😀 Super 😀 Už vidím ako Suzi chraptí : A teraz ?!….., teraz tvrdo do mňa .. 😀 omg
Tom sa pomaly skamarádil s TOMOM , čo 😀 ? Uplne už z nich kamaráti , TOM mu pekne upratal , navaril , umyl … a tak x)
Veľmii sa teším na 9 diel =D pribudne zrejme v nedelu =D =D =D
Takhle useklý? neee xD
Hej ale nechtěla bych vidět fousatýho Billa… to k němu jaxi nepatří xD Suzy je naprosto skvělá… ale snad ji bude TOM rozumnět přikazy když má "nemocnej" hlas…
Umírám tu smíchy…^^ To je naprosto ňuňu…
• fascinuje mě ta Tomova melancholická nálada… Ale chci, aby byli spolu…^^
• =D chci rychle další část, ptž sem zvědavá, jak to bude dál…^^
• Jani? Naprosto, ale skutečně NAPROSTO povedený… *in love*
Já jsem si myslela, že to ještě protáhneš a té akce se dočkáme nejdřív příště:D Ale stejně jsem se bavila, ostatně jako vždycky:D Především, když TOM sváděl Toma jeho vlastníma metodama:D
Docela mě překvapil Tomův vnitřní monolog, kdy naprosto bez vytáček přiznal, že Billa miluje, ale že ho vlastně svým přístupem chrání… To bych od Toma nečekala, tak rozumný přístup.
Určitě je to do jisté míry pravda; kdyby se dali dohromady, tak by to vůbec nebylo snadné, ale na druhé straně se mi zdá, že Billa tady dost podceňuje a dělá z něj chudáčka, který se neobejde bez slávy a projevů lásky na veřejnosti. Myslím, že Billova vytrvalost, se kterou se snaží Toma získat už tolik let, svědčí o opaku. Možná si Tom neuvědomuje, že i Bill už je dospělý… rozumný asi moc ne, ale dospělý určitě jo:D A rozhodně má Bill body navíc za ten důkladný plán:))
Těším se na neděli, určitě to bude stát za to:D
Jéj, super dílek toto:-D nejdřív nažhavený TOM a potom Suzy:-D Ale je to zajímavý, že na to nic nenamítala, asi má opravdu IQ tykve, ale je to dobře. Určitě se nedočkám dalšího dílu, už se moc těším, ale doufám, že to neskončí nějakým fiaskem. Tahle povídka je jedna z mála, které se mi líbí. Možná už jsem to tu jednou psala, ale nevadí. OBDIV TOBĚ, JAŇULKO:-D
úžasný díleček……mocky jsem se nasmála….těším se na další…..x)
úžooooooooooooo….rychlo dáááááááááááááááááááál……:))))))))))
juhuuuu konečně jsem si našla čas dočíst povídky,ze včerejška….tohle bylo úžasný…..nejlepší povídka,co jsem kdy četla….rychle dál…jsem zvědavá,jak bude Suzy TOMA navigovat CO má dělat a JAK to má dělat…x))))))))))))
Ach jo, to je takovej sladkej ňouma ten Tom. Radši sklopí uši a trpí, jen aby se měl bráška co nejlépe a přitom jim nevědomky oboum připravuje osobní peklo. Chápu, že ho chce chránit, ale opravdu věří, že Bill radši sám citově strádá a prakticky přežívá, než aby byl s ním a zářil oním zmiňovaným štěstím. Vsadím se, že Bill by byl tisíckrát raděj, aby všechno prasklo a on ztratil svoje obdivovatele, ale mohl být s Tomim, než aby měl pomíjivej odlesk ze slávy a byl sám. Ale to ta dredatá hlavička nepochopí, co? :))
Jinak se přidávám k nedočkavcům, kteří se klepou na akci se Suzy. Když dneska prohlížel Toma, jestli má stejnej vercajk, byl u toho neuvěřitelně roztomilej. Když si představim, že by ho měl zkoušet sám, asi by se k tomu nikdy neodhodlal, stydlín jeden, takže jsem ráda, že to za něj rázná Suzy bez skrupulí vyřeší 😀 Ach jo, já se neděle nedočkám. Tohle je mučení, fakt :))
Docela se těším, jak bude TOM reagovat na Suzy, Toma měl přeci ve VIP, takže je otázka, jestli bude ochotný si zařádit :o) Hlavně zda jí bude poslouchat, nebo bude muset zmizet a Tom z masa a kostí si bude skutečně hrát na androida 😀 To by mohla být zábava, ale chuděra TOM by si neužil (co TOM, já bych si tu scénku neužila, ačkoli mám pocit, že Tom hrající si na robota by mohl být větší psina než Tom, uspokojující se u webové kamery)
Heh, joana ma pravdu. Co kdyz je TOM naprogramovany jem na Toma a Billa nebo nekoho z rodiny? xD
Vidím, že se s tím nějak nepárá.. xD rychle jdu číst
Janulééé, ja už nevládzem, vážne toto je o život. Suzy je perfektná 😀 idem ďalej, bolí ma brucho od smiechu 😀
Perfektní díl! 😀 😀 Jak se Tom musel na vlastní oči přesvědčit, že je android i tam dole stejný jako on 😀 Škoda, že s ním android Tom víc neflirtoval! 😀 😀
No těším se na tu jejich akcičku 😀 😀 A Tom je jak pervervák bude sledovat, těším se! 🙂 😀