Formative 1.

autor: cynical terror & undrockroll

Dneska pro vás mám něco, o čem jsem si nikdy nemyslela, že sem kdy dostanu, ale můj twincestní sen se díky laskavé Deni splnil, a já můžu uveřejnit první díl překladu povídky, kterou mi kdysi nadšeně doporučila Michelle M. s tím, že je to její „milovaná Formative“. Ačkoliv jsem anglický střevo, nakonec jsem se odhodlala a s pomocí slovníku a překladače jsem jí postupně rozluštila. Nebylo to ono, přece jen v cizím jazyce vám uteče spousta drobností, roztomilostí a detailů, který dělaj povídku povídkou, takže jsem jen snila o tom, že si ji jednou budu moct přečíst i v češtině. Málokdo, kdo umí dobře anglicky, má taky čas a náladu na překlady, takže jsem se s tou myšlenkou už skoro loučila, když se jednoho dne zčistajasna ozvala Deni a nabídla se, že něco přeloží, aby si na něčem, co má ráda, procvičila angličtinu k maturitě. Dovedete si asi představit, jak jsem nadskočila radostí a nadšeně souhlasila.
Osmidílná Formative je tu. Deni a já jsme se skutečně snažily, takže ty, co povídku znají a četli ji v originále, prosím o shovívavost. Deni udělala překlad, já vychytala blechy, snažila se to upravit tak, aby to znělo co možná nejlíp česky. Každý, kdo překládá, ví jak je to těžký, takže prosím o toleranci, pokud všechno nebude až tak úplně přesně. Odbornou poradkyni v největší nouzi nám dělala Michelle M., které tímto moc a moc děkuju a určitě ji budu otravovat, aby nám pomohla i při řešení zapeklitostí u překladu druhé řady s názvem Catharsis, až na ni bude čas.
Pokud by někdo chtěl dělat totéž, co Deni, neboli překládat z angličtiny ty nejlepší povídky, budu nesmírně ráda. Duší, které jsou ochotny obětovat svůj čas ve prospěch nás všech, není tolik, takže za každou takovou budu vděčná. Děkuju autorkám, že nám dovolily uveřejnit překlad na našem blogu, děkuju Deni za čas, strávený na překladu, za ochotu, s jakou se do toho pustila a za trpělivost, s kterou u toho vydržela. Děkuju Michelle za poradenství a vám za to, že sem ještě chodíte a povídky čtete. A teď už první díl… užijte si ho.

Bill napoprvé neotevřel oči, když uslyšel tichý hluk vedle sebe. Byl rozespalý a v uších mu bzučelo, ale v tom to zaslechl znovu.
„Tome?“ řekl dezorientovaně. Žádná odpověď. Otevřel oči, ale skoro nic neviděl, Tomův pokoj byl tmavý. Nespal v bratrově pokoji každou noc, bylo to něco, co začali dělat, až když jim bylo asi šest. Byla to výhodná věc. Občas jen nemohli spát sami, ještě teď, ve třinácti.
„Tome.“
Tichý šelest zrychlil a Bill se zapřel o lokty. „Tome? Co děláš?“
Tom, ležící těsně vedle Billa, sebou trhl. „Co?“ Jeho hlas byl tichý a chraplavý.
„Jsi v pořádku?“ Bill položil ruku na Tomova záda a přisunul se blíž. Ještě, než se jejich rodiče rozvedli, trávil Bill mnoho nocí přitisknutý k Tomovým zádům, oči pevně zavřené, jako by ho to mohlo ochránit před křikem. Nebyl žádný způsob, jak to neslyšet, jen mít Toma blízko sebe jej uklidňovalo. Tak to vždy bylo.
„Tome?“
„Nic.“
Bill si položil bradu na Tomovo rameno. „Co se děje?“
„Spi, Bille. Nic se neděje.“

Bill chtěl začít protestovat, ale nakonec toho nechal. Přetočil se na svou stranu a civěl do zdi. Tom byl vedle něj potichu a nehýbal se. Možná měl jen špatný sen. Bill byl teď dokonale vzhůru a právě se snažil znova usnout, když ucítil, jak jej něco tlačí do zad.
Byl to Tomův loket.
„Au,“ zasyčel Bill. Tom si asi nevšiml a dloubl do Billa znova.
Tom tiše sténal. Bill pozvedl obočí a přetočil se na druhou stranu.
„Tome–“ zašeptal Bill, ale když cítil bratrova záda, jak sebou celý mele, ztratil slova. Tom si ho honil.
Honil si ho přímo vedle něj.
Bill zamrkal do tmy. Ležel se zatajeným dechem, aby se vyhnul jakémukoliv pohybu nebo zvuku. Pokojem vládlo naprosté ticho a jediné, co mohl Bill slyšet, bylo šustění peřiny a bratrovo tiché sténání.
Byl vyděšený a vyvedený z míry. V duchu si přál, aby se radši tuhle noc nepřiplazil k Tomovi do postele, ale měl ve škole obzvlášť špatný den a potřeboval útěchu a pohodlí. Pomalu vydechl pusou a hluboce se nadechl nosem, aby nezpůsobil sebemenší hluk.
„Ohh,“ zamumlal Tom. Bill zamrzl ještě víc a pomalu se odvrátil od Toma. Jeho oči byly stále doširoka otevřené. „Yeah.“
Bill nikdy předtím Toma nezažil v této situaci. Jeho bratr začal vzdychat, jemné kňučivé zvuky z jeho rtů doléhaly k Billovým uším. Bill se potichu usmál. Kdyby Tom věděl, že je vzhůru, přinejmenším by zemřel v rozpacích.
Bill se ušklíbl proti zdi a napínal uši, byl zvědavý, co ještě může slyšet.
„Do prdele!“ vydechl Tom. Matrace se zhoupla, jak se pohnul.
‚To musí být brilantní honička‘, přemýšlel Bill. Dovolil si natáhnout krk a podívat se na bratra, ale v té tmě mohl vidět jedině obrysy a stíny. Rozeznal jen Tomovo rameno. Zvedalo se nahoru a dolů.
Zajímavé a fascinující, Bill se přetočil na záda. Začal hůře dýchat, jak byl Tom hlasitější, jeho pohyby se stávaly intenzivnějšími.
„Oh, oh,“ sténal Tom. Bill musel zadržovat hlasitý smích. Obrátil se tváří k Tomovi zrovna ve chvíli, kdy se Tom otočil doprava. Bratrovo koleno se srazilo s Billovým a jeho stehno tlačilo přesně do Billových slabin.
Byla to jen nehoda, ale Bill lapal po dechu, jak cítil svůj vlastní penis, tak horký a tvrdý, reagující na ten dotek. Jako by mu proběhl žaludkem elektrický výboj. Nikdy by ho nenapadlo, že se to stane díky Tomově noze.
Ten pohyb probral Toma z jeho příjemné strnulosti a jejich oči se setkaly ve stínu pokoje.
„Bille,“ vydechl, ale nepřestal. Pokračoval v pohybech na svém vzrušení a Bill, pokoušející se dýchat, se znovu zhoupl proti jeho nahému stehnu.

Oba zasténali, Bill natáhl ruku a zachytil Toma za tričko. Pokračoval v přirážení proti Tomovu stehnu, jeho uvězněný penis se dotýkal kůže. Cítil, jak se jeho rozkrok svírá a napíná, věděl, že se musí dotknout sám sebe. Odtáhl se od bratra, odolal, když se Tom pohnul proti němu, nicméně zůstali propleteni. Bill se uvelebil na zádech a vsunul si chvějící se prsty do kalhot. Vzhlédl a setkal se s Tomovým upřeným pohledem.
Bill těsně omotal prsty kolem kořene svého penisu a zmáčkl. Škubl sebou a vykřikl.
„Šššš,“ Tomovy oči se zableskly ve tmě, Bill se cítil vzrušený tím drsným pokynem. Zavřel pusu, přeběhl prsty po svém vzrušeném penisu a obkroužil palcem jeho vrcholek. Byl tak tvrdý, že to skoro bolelo.
„Oh ano,“ vydechl. Dělal si dobře, tvrdě škubnul a strčil nohu mezi ty Tomovy. Tom byl téměř u vrcholu. Byl podepřený na jednom lokti, natažený přes Billa, jak si ho honil. Jejich dech byl horký a cítili ho na tváři, Bill znova vykřikl a tiskl tvář k Tomovu krku. Zatřásl se a ze rtů vypustil slabé zaštkání.
„To je dobrý,“ řekl Tom. Přisunul se blíž a Bill bezmocně vykřikl, když cítil Tomův penis tisknoucí se k jeho břichu.
Billova mysl byla rozžhavena do ruda a nechal Toma, aby mu stáhl pyžamo dolů.
„Tome, ne,“ povzdechl si Bill skrz potěšení. Tom tiskl jejich boky společně a Bill cítil, jak se mu bratrova kolena otírají o kůži. „Doopravdy bys neměl–„
„Buď zticha.“
Dál už nemluvili.
Tom nedal ruce pryč, ale ani jimi nepohnul blíž. Bill se sám hladil dlouhými nedbalými pohyby. Tahle fyzická blízkost nebyla to, co by mu nejvíc vyhovovalo; byl to jeho a Tomův vzájemný pohled, soustředěný a tak blízký, že skoro sdíleli jeden dech. Bill opět ukryl tvář v Tomově krku. Neměl sílu odolávat jeho hnědým očím.
Bill si povzdechl. Mohl cítit Tomovy pohyby proti jeho vlastním, a jak se přesunul níž, na čele se mu začaly tvořit perličky potu. Bill vypustil zoufalé zaštkání a přirazil se proti jeho boku. Tom spokojeně zavzdychal.
Společně sebou trhli a jejich kolena se srazila. Bill si mohl jen představit, co by cítil bez prstů a ruky v tenhle moment. Teplo rostlo v jeho těle, schoval tvář do polštáře a… přišlo to. Byl plný mravenčení, cítil ruce na svých bocích a vlhko na stehnech. Tom se udělal na něj.
Sténal a vydechoval do polštáře.
Jeho ruce byly stále na jeho bocích, najednou ho pevně chytly. „Promiň, promiň,“ šeptal Tom. Billovy oči se otevřely. Tom zběsile otíral Billovy nohy. „Ježíši, promiň, Bille.“
Bill odstrčil Tomovy ruce a chytil jej za zápěstí. „Opatrně,“ zašeptal a Tomovy oči se rozšířily.
„Nemyslel jsem to–„
„Ne, to je dobrý.“
Tom se přestal snažit otřít Billovy nohy a pomalu přikývl. „Okey.“
Bill zívnul a natáhl nohy. Cítil se tak uvolněný a klidný, jako by měl hned usnout. Položil hlavu na polštář, narovnal záda a upravil pyžamo, které se ztrácelo někde pod jeho bokama. Tom se otočil zády k němu, jako ležel předtím.
Šli spát.

*************

Nikdy o tom nemluvili.
Uběhl týden. Bill s Tomem ráno vstali, šli do školy jako v jiné dny, přišli domů, snědli večeři, udělali nějaké úkoly, a šli do postele. Takový byl jejich každý den, neměnná rutina. Nicméně, jedna věc byla do jejich rutiny přidána.
Bill už nechodil za Tomem jen pro pohodlí.
I přes tuto novou stránku jejich už tak dost neobvyklého vztahu, necítili rozpaky. Mohli je cítit, ale oba bratři se znali navzájem příliš dobře, aby to dopustili.
Tom se jen musel zeptat „Jsi unavený?“, aby dal Billovi najevo, že chce hrát. A Bill jen musel odpovědět: „Ne“, aby se věci rozběhly. Uvolnění, které společně nacházeli, bylo tou nejintimnější věcí, která se mezi nimi kdy stala, a Bill dychtil po blízkosti.

Jednou po škole šli Tom s Billem ke kamarádovi Georgovi kvůli věcem ohledně kapely. Tom měl kytaru hozenou přes rameno a Bill táhnul starý blok, kde měl poznamenané případné texty. Naprázdno kecali o hloupostech, kopali si navzájem s kamínkem, jak šli dolů špinavou ulicí, kde Georg bydlel.
„Myslíš, že bude Georgova máma doma?“ zeptal se Tom a odkopl kamínek. Bill mu ho kopl zpátky.
„Nevím. Proč?“
„Je celkem sexy,“ řekl Tom. Kopl Billovi kamínek a ten ho nechal proletět kolem sebe.
„Je jí skoro čtyřicet!“ vykřikl Bill a zaksichtil se na něj.
„Jo?“
„Jo…“ Bill zapomněl na kamínek a pokračoval dál. „Kdo další myslíš, že je sexy?“
Tom zrychlil, takže Bill zůstal pozadu. „Nevím, hodně holek.“
„Jako kdo?“
Tom pokrčil rameny a vydechl. „Já nevím, Bille. Gabi z francouzštiny. Ta je sexy.“
Bill udělal další ksicht. „Hádal bych se. Kdo další?“
„Uh… Gisela. Víš. Ta starší holka, co občas jezdí autobusem,“ řekl Tom a přehodil si kytaru na druhé rameno.
„Oh, yeah, je krásná,“ souhlasil Bill váhavě. „Kdo další?“
„Bože, Bille,“ odfrkl si Tom, „paní Hofstadterová.“
„Ouuuu,“ zanaříkal Bill. „Naše matikářka?“
„Má velký-„
„Jo, jo,“ přerušil ho Bill. Jeho obličej se zkřivil přemýšlením, „to je to, na co myslíš, když… ty víš… v noci?“
Tom odkopl pár kamenů a pokračoval v chůzi. „Jo, občas.“
Bill ho následoval, snažíc se ho dohnat. „Jo?“
Tom zastavil a Bill do něj vrazil. „Jo.“ Podíval se na Billa a tomu lehce zčervenaly tváře. „Proč?“
„Nevím, jen mě to zajímá.“
Opět pokračovali v cestě a Bill se cítil tak pošetilý, že se ptal. Ale jak se blížili ke Georgovu domu, Tom se zeptal. „A na co myslíš ty?“
„Na nic, fakt.“
„Na nic?“
„Dobře, tak ne na nic. Asi myslím na to, co dělám.“ Bill se kradmo podíval na Toma.
„To bude pravděpodobně ono.“
„Co?“
„To je pravděpodobně to, proč máš problém,“ odpověděl Tom. „Vydržet.“
Bill podržel Tomovi kytaru, aby si mohl kleknout a zavázat si tkaničku.
„Nemám problém.“
„Jo, máš. Pokaždé. “ Tom vstal a vzal si od něj zpátky kytaru. „Slyším tě, víš?“
Bill cítil, jak se mu sevřel žaludek.
„Možná. Ale já vím, co dělám.“
„Taky vím, co děláš,“ řekl Tom a postavil kytaru dolů. „A nezní to dobře.“
„Nikdo se tě neprosil, abys poslouchal,“ odpověděl Bill neústupně.
„Jen se snažím pomoct,“ řekl Tom, přehodil si kytaru přes rameno a dal se do pohybu. Bill zakňučel a rychle jej následoval.
„Nemyslím si, že to dělám špatně,“ řekl Bill, téměř bez dechu a chytl Toma. „Jak můžeš vědět, že to dělám špatně?“
„Děláš to moc rychle,“ řekl Tom. „Jsi hotovej skoro za pět minut.“
„Poprvé ses udělal hned po mně!“
Tom se rozesmál. „Cítil jsem se blbě vůči tobě.“
„Nene.“ Tom se rozesmál ještě víc.
„To si vypiješ,“ Bill praštil Toma do ramene a oba se rozesmáli.
„Příště mi možná bude trapně za tebe,“ řekl Bill, když se začali uklidňovat.
„Pochybuju,“ rozesmál se znovu Tom. „Víš co? Nechám ti náskok.“
„Nepotřebuju tvoje laskavosti,“ reptal Bill, ale usmál se na Toma. Konečně došli před Georgův dům. Jejich bubeník Gustav už tady byl, ale auto Georgovy mámy na příjezdové cestě nebylo. „Oh, Tomi dívej, tvá přítelkyně tady dnes není.“
„Bude,“ utvrzoval se Tom. „A neříkej mi Tomi.“ Otočil se zády k Billovi a šel nahoru na trávník, kde seděli Gustav s Georgem. „Pojď.“
Bill se poškrábal v týle a připojil se k ostatním…

autor: cynical terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule

45 thoughts on “Formative 1.

  1. Tak teď nevim, jestli je normální komentovat povídku, kterou jsem překládala, ale … Oh, já to mám tak ráda!!!

    Překládat tuhle povídku byl ze začátku hroznej záhul, ale pak… to bylo jako droga – denně dva díly klidně! =D Miluju představu jich dvou ve 13-ti *yes* A mám ráda tuhle povídku, už jen proto, že mi u ní kolikrát bylo pořádné horko =D =D

  2. Nevíte, jaký bylo strávit s ní hodiny na icq a čekat vyklepaně, kdy mi pošle další díl…

    Jedna z nejúžasnějších povídek vůbec a já si jí vždycky strašně ráda čtu *in love*. A myslím, že budu na blogu číst každý díl znovu a znovu, stejně jako jsem to dělala, když mi to posílala… Nádherná povídka… *yahoo* Du si to zas přečíst!^^

  3. no páni:-O to je úžasný, ta představa, že je jim teprv 13 a co už to dělají:D

    těšim se na další díl:-)

    že bych zkusila přeložit nějakou povídku?:D:D:D

  4. Páni, to je naprosto perfektní! Z toho fakt nemůžu, že spolu leželi v posteli vedle sebe a Tom to…ehm…xDD Dobrý…xDDD Moc vás holčiny chválím, obdivuju a děkuju za to, že si stím dáváte takovou práci a překládáte to. Je to skvělá povídka! Tak děkuju vám za všechny! :-))

  5. Tak tohle je ta perla, na kterou jsi mě nedávno zvala:)) Říkala jsem si, kdy se tu objeví:) A samozřejmě jsi měla pravdu, je to skvělé. Překládání je náročné, to jsem si taky párkrát vyzkoušela na vlastní kůži, ačkoliv moje angličtina je na nízké úrovni, takže jsem měla pokaždé otevřených několik slovníků a šlo to neskutečně pomalu:) Jedna věc je taky v angličtině číst a druhá překlad napsat pro ostatní, tak aby to znělo dostatečně česky:)

    Tohle je podle mě přeloženo skvěle, opravdu dobrá práce:) Láká mě si to přečíst i v originále, takže ji přidávám na dlouhý seznam anglických povídek, které mám v úmyslu si přečíst, až budu mít čas:))

  6. ooh to je zvláštní 🙂 ale fakt takový dobrý, jsem zvědavá jak to bude dál!! a holky jste vážně super , že to tak překládáte!! to já i kdybych se sebevíc snažila bych to nedokázala! 🙂 jste skvělí!! 😉

  7. Madisoon: Jestli jsem tě zvala na tohle, to si teď neuvědomuju, ale i kdyby ne, našla sis to sama :o) Jak jsem ti psala teď naposledy, že doručím pozvánku na svou třetí povídku, to teprve přijde, zatím je ve stádiu betareadu a zatím nemám přehled, jak je daleko. :o) Až to bude, tak písnu, :o) to jen aby nedošlo k omylu, že jsem snad tohle psala já 😀  Bohužel ne. Tohle jsem jen upravovala a s obrovskou chutí a dlouho. 🙂

    Jinak k Formative, je to opravdu perla, tohle je jen rozjezdový díl, poměrně krátký, ale nastanou delší a samozřejmě vzrušující, velmi vzrušující díly. 🙂 Protože je to celkem krátká povídka, má jen 8 dílů, rozhodla jsem se z ní udělat tzv. "nedělní pochoutku", takže ji tu očekávejte vždycky v neděli ve stejném čase… aspoň nám vydrží zábava na dva měsíce. Pa J. :o)

  8. Neboj, nespletla jsem si to:D Mám v tom naprosto jasno:) Na tvou povídku se samozřejmě těším a jsem opravdu zvědavá, co dalšího pro nás máš:)

    Nedalo mi to a našla jsem, kde jsi se mi o tomhle zmiňovala:)) Bylo to u posledního dílu DF, nějak mi to uvízlo v paměti:)

  9. Bože! To je naprosto dokanalá povídka! A hrozně rozkošná, jak se tam k konci hádaj, fakt! Celou dobu sem se musela usmívat! Ste fakt dobrý holky! A jen doufám, že tu co nejdřív bude nový díl!!!!

  10. Madisoon: No vidíš… to je to stáří 😀 Už si prdlačku pamatuju, co kde píšu 😀 Ale to nevadí, vždycky se najdou ochotný duše, který mi to připomenou 😉 Tak doufám, že si tohle dílko užiješ, protože povídka, kde je sex skoro v každým díle, to se prostě jen tak nevidí. 😀 Pa J. :o)

  11. Sauriel: Psala jsem ti e-mail kvůli Best Damn Thing, tak se prosímtě ozvi, potřebuju vědět, co s tou povídkou bude dál. Pa Janule :o)

  12. Tak to je vážně "hot". Kdybyste potřebovaly pomoct s překladem, tak se hlásím. Anglinou se živím, takže ne že bych se jí musela věnovat i po večerech, ale kdyby byl nějaký další klenot… spíš jsem se styděla ozvat, protože jsem o něco starší než vy… 🙂

  13. Aga – já jsem taky starší než skoro všichni tady :))))

    Naprostá dokonalost, opravdu hodně rajcovní povídka,  psaná takovým moc krásným stylem, líbí se mi moc a jsem zvědavá, co se bude dít dál. Jsou tam tedy hodně mladí, ale to asi dodává ten správný náboj.

  14. Heej, to je uplne totalne dobry. Ja chci pokracko. Ste sikovny, ja bych vam pomohla, ale ajinu nemam dlouho. Kdyby to bylo v nemcine, tak klidne a rada. Preklady delam casto.

    Ale jestli chcete, tak se muzu zeptat kamosky, co bydli par let v Anglii. Pro ni je to, jak mluvit cesky. TAK REKNETE A JA SE ZEPTAM!!xD

  15. Aga: no to by bylo naprosto dokonalý, kdybys chtěla něco překládat.:o) Jsi snad další anděl, kterej nás navštívil?  Byla bych nadšená, takže jestli máš chuť, ozvi se na twincest483.ff@gmail.com. A můžu tě ujistit, že vsadím všechno co mám na to, že jsem starší než ty… :D:D Ilon má pravdu, je nás tu víc, co už dávno nechodí do školy a vím jistě, že jsem druhá nejstarší z těch, co se k tomu přiznaly… takže vzhůru do toho, věk v tomhle případě skutečně nerozhoduje… 🙂 Zrajem a milujeme twincest, není nic hezčího, než klidný stáří s dvojčátkama… 😀

    Dobře… už kolem toho kroužím dlouho, tak abych jen nemlžila, kdo umí počítat, rychle se dohrabe k věku, když odečte 2009-1967. Tak co? Vyhrála jsem, že jo? 😀

    Teri.K: Bylo by fajn se zeptat kámošky z Anglie, ale jen v případě, že má ráda twincest, jinak bych to neriskovala… přece jen to téma člověk musí milovat, aby ho dokázal snést a překládat. Samozřejmě, pokud jo, budu moc ráda, ozvi se, ty už víš dobře kam. J. :o)

  16. Janule: No, neboj, ja to nejak okecam. Ona to o me vi, ze jsem twc blazen xDD Aha,tak jsem se sekla s vekem. To je super, ze ses v tvym veku takova. Kez by moje mamka rozebirala tohle tema se mnou xD

  17. Teri.K: Myslím, že by se ti asi za chvíli přestala líbit mamka, která sedí celej den u noťasu, neustále něco opravuje, píše, cpe na blog a zabývá se něčím tak nedůstojným pro svůj věk 😀 Mě by se taky líbilo, kdyby to moje dvacetiletá dcera se mnou rozebírala 😀 Ovšem to je jen sen 😀 A čtrnáctiletej syn? Ten metalista? Kdysi dávno… Teď už jen otočí oči v sloup, když na něj zavolám: "Pojď se mrknout, jakýho má Tom novýho sporťáka, já věděla, že toho Cadillaca nebude mít dlouho!" :D… tak asi tak, Teri. Občas na mě mluví a pak mávne rukou a vzdychne si: "Ty mě stejně zase nevnímáš…" a odkráčí středem uvařit si večeři. Není mamka jako mamka.. 🙂 Já jsem prostě prdlá twincestní mamka a ty moje chudinky to se mnou nemaj jednoduchý 🙂

    Jinak s tou kamarádkou mám pochybnosti, pokud nemá ráda twincest, nebude se jí to líbit… v anglickejch povídkách, který já chci překládat, je spousta sexu a to se musí člověku líbit, aby u toho vydržel. Myslím, že až na to mrkne, rychle od toho uteče. :o) Pokud chceš sama překládat německý povídky, můžeš to zkusit, ale nemám ponětí, kde by se dal najít německej twincest, to už by bylo na tobě. J. :o)

  18. Tak to jste mě dostaly!Janule,ty jsi o rok starší než moje matka! xD Teda,nic proti,máš můj obdiv. xD

    Začátek je úžasnej,rozhodně budu číst dál,ale jako…čekat zas až do neděle,pch… :-/ 🙂 Škoda,že už předem vím,kolik bude mít dílů,pak přijde osmička a…

  19. Janule: Nj, kazdy chce to co nema:) Ale jsme radi za to co mame. Ale prece jen by se nam libilo, aby byli blazinci taky xD Jinak moje mamka ma rada TH,zpiva si je, nekdy je i dokonce napodobuje 😀 Obzvlast Tom ji jde pekne. Jo a striha se podle Billa xDD Asi me zabije, ze to rozhlasuju, ale ja jsem na to pysna xDDD Ale kdyz jde o twc, tak rika, ze nejsem normalni. Furt ctu, pisu, montuju atd. Nekdy nevnimam..xDD Kazdy rika, ze ziju ve snu ako 2 zivot jeste:) xD

  20. Wow … normálně mi spadla čelist, když se mi naběhl twc blog a tady bylo Formative 😀 … je to jedna z mých nejoblíbenějších povídek a smekám před vámi a tleskám, protože bych si na ni netroufla 🙂 …

    A ještě bych se taky chtěla omluvit, že jsem tak moc moc dlouho nic neposlala, ale škola si vybírá hodně času 🙁

  21. Crowley: Jéé, jsem ráda, že žiješ a chodíš sem, už jsem si říkala, že ses dlouho neozvala, ale škola je škola, já to chápu, teď je zrovna zkouškový, tak ať ti to dobře dopadne. Až budeš mít čas, ozvi se, co chceš překládat, aby se to s někým náhodou nesrazilo a nedělaly jste na stejný věci… třeba se teď bude překládat malinko častěji, teda aspoň doufám… Jsem ráda, žes ses ozvala a už se těším, až zase budeš mít náladu a chvilku času a do něčeho se pustíš, skvělých povídek je mraky a Haylzee zatím napsala spousty skvostů. 🙂 Měj se moc krásně. 🙂 pa J. :o)

  22. to je tak dobré jo… tak ať  už je večer, ať si jí můžu přečíst, teď jdu makat a už teď se mi třese žaludek, při představě jak tady o ní všichni básnite:)

  23. Jééé Jani, já se tak stráášně těším na tvoji další povídku,  ( s Darem 2 jsem to nějak nevychytala :p páč jsem teprve v prostředku,ale pomalu a jistě se koušu kupředu!!:p)A pak.. stejně mě to příjde super, že si ještě pořád taková dušička jako my 😉

  24. Já teda (zatím) nepíšu komentář k povídce, ale hlásím se, že překládám Calamity Fair od Haylzee už delší dobu. Tak ať mi to nějakej rychlejší nadšenec nevyfoukne 😀

    Janule: To sem ti to rovnou mohla napsat v tom včerejším mejlu, co? 😀

  25. Jo jo, Teddýsku :o), měla jsem v plánu ti napsat jen krátkej mejlík, abych se tě zeptala, co překládáš, kdyby se hlásili zájemci o překlady a tys to udělala za mě, takže moc díky za info :o). Doufám, že se bude dařit, už se na to moc těším :o). Jo, ale stejně ti pošlu ty Dary, doufám, že se k tomu dostanu ještě dneska a nezapomenu 😀 Jsem všeho schopná 😀 Papa J. :o)

  26. Jaňulko, tak já jsem se nakonec rozhoupala a hlásim se taky na překlad.. chtěla bych přeložit jednu svojí oblíbenou a pak možná i něco jinýho, ale zatím jenom tu jednu (teda moc si zatím nevěřím, tak uvidim jak bych to zvládla) a ani nevím jestli už někde neni přeložená, tak se mi kdyžtak prosím ozvi na maila a domluvíme se, teda jestli je ještě pořád zájem.. 🙂

    Erya@seznam.cz

  27. Tywe, tak eFerko se dobře chytilo. Sleduješ to, Deni?^^ Ale jo, tahle povídka je prostě dokonalá a už se těším na druhou řadu…^^ Každopádně budu na blogu číst každý díl, ač je znám všechny zpaměti *yes* *in love* Jedna z nej povídek… *dance*

    Jani? Asi bych se taky mohla vrhnout fit for sex co?^^ Sakra… měla bych začít…^^

  28. Ještě tak před rokem by mě nenapadlo, že mi bude připadat roztomilé, číst si o dvou třináctiletých chlapcích, kterak spolu pášou takové ty věci, co už tak chlapci dělávají 🙂 Když ono je to opravdu roztomilé, hlavně tedy ten jejich rozhovor cestou ke Georgovi, ten se ti, Deni, obzvláště povedl 🙂

    Soudě podle komentářů nade mnou, bude se překládat a to jsem tedy fakt nadšená. Třeba zrovna cynical terror a  undrockroll znám jen z jejich komentářů k povídkám od Haylzee, byla jsem líná, hledat si jejich povídky a hle, už je to tady 🙂

    Teddy: ty už to asi číst nebudeš, ale já to musím napsat, s Calamity Fair jsi mě nadchla, jen hezky pilně překládej, to je moje oblíbená povídka. No, která od Haylzee není, že? Ale tahle je fakt úžasná, jen jsem se při té žhavé scéně v autě poněkud zasekla a nějak mi pořád nevycházely ty ruce a nohy a vůbec všechny ty orgány. Jediná jistota byla kytara, tam jsem o vlastníkovi neměla pochybnosti. Tak pěkně překládej, děsně se těším 🙂

  29. Moje milovaná Formative na stránkách twc blogu!!! Jupíííí… zbožňuju tuhle povídku od prvního písmenka, které jsem přečetla. Zbožňuju všechny povídky od cynical_terror a undrockroll a nejvíc ty, které píšou dohromady. Taková Raspberry Season je taky skvost… třeba na něj taky dojde řada.

    Deni se na Formative ohromně zlepšila. U posledních dílů byl vidět ten ohromný pokrok, který udělala, a já jí tleskám. Je šikulka. O tom, že Janulka je taky šikulka, asi ani mluvit nemusím, to všichni víme 🙂

  30. Nemám slov! 😀 <3 Krása, dokonalost! Třináct let že jim je…to je ten kouzelný věk Devilish…<3 Překlad výborný, vím, jak to je těžký přeložit i sebemenší článek, pochvala, holky! 😉
    Hehe…a já si myslela, že Tom prvně v tý posteli BREČÍ..:D a on.. 😀 😀 😀 🙂

  31. Ak je toto rozjazd, tak to sa vážne teším na to čo ešte príde. Zbožňujem dvojičky zo školských čias. A aj keď je toto preložené už dávno aj tak ďakujem za preklad. Idem sa ponoriť do príbehu.

  32. Jéé 🙂 To je krásná představa dvou malých dvojčátek a jejich vzájemného poznávání 🙂 Začíná to opravdu skvěle a já se jdu hnedka vrhnout na další díly 🙂

    Mockrát děkuji za překlad :))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics