autor: Lost Mickey
Bill
,,Bille?“
,,Bráško? Chtěl bych s tebou mluvit.“
,,Bille, já na tebe nemám čas! A vůbec… Dej mi pokoj. Někoho tu mám.“
Mé oči se v mžiku zalily slzami. Jako z velké dálky ke mně dolehl pištivý smích. Dlaň, ve které jsem svíral telefon, se mi nepříjemně rozklepala. Neměl jsem slov. Byla tam! Další!
Chtěl jsem něco říct. Omluvit se.
Telefon byl najednou hluchý.
Nedal mi šanci.
Tom
Odhodil jsem mobil někam do otevřeného kufru a založil jsem si ruce. ,,Promiň.“ Zašeptal jsem si pro sebe a otočil jsem se. Jistě, blondýnka. Modrooká blondýnka. Dlouhatánské vlasy zdobily stovky pečlivých kudrlin. Byla hodně malinká a měla slušné tvary.
Odhodlal jsem se. Přikázal jsem si, že se nesmím nutit. Musím to chtít. Nezlob, Tome!
Naznačil jsem jí, ať se posadí. Hupsla na postel. Cítil jsem jen nechuť. Ne touhu. Ne vášeň. Nelíbila se mi. Ani trochu se mi nelíbila, a přitom jsem si ji sám vybral. Ze stovek hezčích, ze stovek prsatějších.
Nenechal jsem ji dlouho být. Váhou svého těla jsem ji donutil lehnout si. Zavýskla mé jméno. Měl jsem ho rád, ale z jejích úst znělo tak zkaženě. V tu chvíli bych se raději nijak nejmenoval.
Políbil jsem ji. Než jsem stačil udělat něco víc, měl jsem její jazyk až v krku. Motala se mi hlava. Ne vzrušením. Opovržením.
Rukou jsem se začal sám hladit přes látku kalhot. Chtěl jsem být vzrušený. Chtěl jsem, aby viděla, že mě vzrušuje, i když to tak ani v nejmenším nebylo. Pevně jsem stisknul víčka a pomalu z ní stáhnul triko. Potom i krátkou sukni. Snažil jsem se ji hladit. Snažil jsem se ji vzrušit. Nešlo mi to. Vůbec jsem nevěděl, jak na ní. Neměl jsem huť slyšet její slastné sténání.
Bill
Klekl jsem si nahý na postel a odhodil jsem stranou několik jeho fotek. Nemělo smysl se na ně dívat. Žádný z těch obrázků nedokázal odhalit tu dokonalost, která se zračila v jeho tváři v mé hlavě.
Mé dlouhé štíhlé prsty obemkly pulzující penis. Prohnul jsem se. Cítil jsem pot, jak stéká po celém mém těle. Snažil jsem se udržet plynulé tempo. Nechtěl jsem, aby to skončilo tak rychle.
Znovu jsem slyšel ten smích. Ten holčičí ječivý smích. Slzy si lehce našly cestu zpod mých víček. Dokázal jsem si jasně vybavit, co tam s ní asi dělá. Jak moc pro něj musí být důležitá, když kvůli ní na mě byl nepříjemný. Když mi položil telefon!
Zaryl jsem nehty hluboko do svého vzrušení. Sykl jsem nad svou vervou.
Vlna slastných pocitů mě srazila dozadu, dopadl jsem do peřin a volnou rukou jsem dychtivě zmáčkl svá zatraceně plná varlata. Cítil jsem to, co mělo přijít, až o několik minut později, nechtěl jsem to tak brzo. Ještě ne!
Snažil jsem se zpomalit, ale nešlo to. Bylo to jako lavina. Rychlé.
Naposledy jsem zahlédl jeho dokonalou tvář a kaštanové veselé oči. Trhnul jsem sebou a s hlasitým ,,Tome“, které jsem se snažil tišit v polštáři, jsem se udělal. Cítil jsem, jek mi mé vlažné sperma protéká mezi prsty. Cítil jsem, jak mi rudou tváře, ale můj dech se ne a ne vrátit do normálu.
Natáhl jsem se pro jednu z jeho fotek. Oh, Bože! Ty oči, ty rty. Ta představa, jak mě líbá po celém těle. Jak se snaží, aby mi bylo co nejlíp.
,,Miluju tě, Tomi.“
Tom
Proboha! Kolik jí mohlo být? Patnáct? Rozhodně jsem nebyl její první.
Přetočil jsem se nad ní a naposledy ji políbil. Dychtivě roztáhla nohy a zaculila se. Neměl jsem jinou možnost. Už jsem nemohl couvnout. Bylo moc pozdě.
Zbrkle sebou cukla, když jsem pronikl do jejího obtloustlého těla. Hnusil se mi pohled na svůj penis, jak se ztrácí v jejím těle.
Má černé vlasy… Ne! Je to blondýnka! A ty hnědé oči… Ne! To není pravda! Oči má modré. Šíleně modré! A co ta postava? Perfektní! Neeeeeeeee!
Někde uvnitř mě cosi křičelo. Nepřipouštěl jsem si, že jsem vzrušený jen díky představě svého brášky. Vybral jsem si ji jen proto, že byla naprostý jeho protiklad. Ničím mi ho nepřipomínala. Tváří, mluvou, tělem. Byla úplně jiná. Ošklivá a hloupá.
Narovnal jsem se a neurvale jsem z ní vyšel.
,,Vypadni!“ Zašeptal jsem.
,,Cože?“ Překvapeně se posadila.
,,Vypadni!“ Zakřičel jsem na ni. Tentokrát to nepřeslechla. Hodila po mně znechuceným pohledem a v rychlosti na sebe natáhl spodní prádlo. Ostatní věci jen posbírala do náruče a utekla z pokoje.
Nervózně jsem si začal kousat ukazováček. Očima jsem těkal po místnosti. Já to opravdu udělal. Vyhodil jsem ji.
Cítil jsem své zřetelné vzrušení. Musel jsem se uklidnit. A byla jen jediná možnost.
Vystřelil jsem z pokoje a jako šílený zabušil na dveře vedlejšího pokoje. Měl jsem štěstí, že na chodbě zrovna nikdo nebyl. Nevím, co by si mysleli, kdyby mě tu viděli nahého a vzrušeného klepat na jeho dveře uprostřed noci.
Dveře se pootevřely jen na kousek. Objevila se mezi nimi Billova překvapená tvář.
Zasténal jsem. Vší silou jsem dveře rozrazil.
Naprosto němý jsem zůstal hledět na jeho nahé tělo. Brada mi klesla ještě o několik centimetrů níže. Nevnímal jsem nic jiného, než jeho úzkostný pohled. Bylo mi ho v tu chvíli tak líto.
Vášeň mě táhla dál. Za boky jsem s ním smýkl na postel. Dopadl do peřin a hlavou se praštil o zeď. Zakňučel a chytil se za bolavé místo. Moje vzrušení mi ale nedovolovalo projevovat lítost. Chytil jsem jeho ruce a přišpendlil jsem mu je za hlavu. Než se stačil vzpamatovat, seděl jsem na jeho klíně. Všiml jsem si několika kapek spermatu, vedle něj na polštáři.
Ta představa, jak se uspokojuje. Jak sténá a vzpíná se neviditelné rozkoši. Jak přiráží do vzduchoprázdna a přitom mu potem vlhnou vlasy…
Jazykem jsem si našel cestu mezi jeho rty. Nespolupracoval, ale ani se nebránil. Ležel. Jen tiše ležel. A plakal.
,,Bille…“ Zašeptal jsem a polibky se přesunul na jeho krk. Překvapila mě jeho váhavá dlaň, která sjela po mé páteři až někam dolů mezi má stehna. Stejně tak mě překvapil i rázný krok jeho jazyka. Bez varování jsem byl naprosto bezbranný. Odevzdaný jeho dotekům.
Nedal mi příležitost. Vzepjal se a já se octl v jeho peřinách. Všude kolem jsem cítil vůni jeho nahého těla.
Úžasně hubený, jemný, čistý. Můj.
Dlouhé havraní vlasy mě šimraly na obličeji. Nemohl jsem dýchat. Vzduch byl tak těžký. Bylo tu horko. Nemohl jsem se zorientovat. Najednou jsem nevěděl, kde jsem. Tmou mě vedl jen jeho jasný cíl. Nasměroval mou ruku ke svému zadečku. Nemusel dvakrát prosit. Pochopil jsem.
,,Aaaaa…“ Vyjekl a napnul se. Celé jeho tělo se ve vteřině stáhlo.
,,Proboha.“ Vyrazil jsem ze sebe a prsty několikrát neohrabaně pohnul v jeho dokonale úzkém těle.
,,Víc…“ Nahnul se nade mě a přirazil. Nevěděl jsem, co mám dělat. Byl jsem úplně vyřízený.
,,Dej mi víc…“ Zopakoval a vytáhl mě nad sebe. Byl jako moje malá ďábelská děvka. Rozcuchaný, na tvářích dokonalé ruměnce. To, jak se mi nabízel. Jak prosil. Jak se snažil najít tu cestu sám.
,,Vydrž…“ Prosil jsem. Nemohl jsem tak rychle. Cítil jsem, jak své dlouhé nehty zaryl do mých zad.
,,Hned!“ Zasyčel.
Nevydržel jsem. Byl tak horký. Tam uvnitř byl tak horký. Bylo téměř bolestivé, pokoušet se v něm pohnout. Každá snaha byla skoro marná. Nechtěl mě pustit dál. Bolelo ho to.
,,Uvolni se.“ Šeptal jsem a hladil jsem ho po vlasech.
,,Ne-není to tak snadný.“ Zakoktal se a jeho hlava rezignovaně padla na polštář.
,,Vezmu si tě i s bolestí.“ Slíbil jsem mu a tvrdě jsem přirazil. Jeho ruka vylétla a já ucítil, jak mi dal facku. Bolestí jsem přivřel oči. ,,Bille!“ Vyjekl jsem. Ani ve snu mě nenapadlo, abych mu to oplatil. Místo toho jsem ten pohyb zopakoval. Nevnímal jsem ani jeho prosby. Věděl jsem, že někde uvnitř po tom touží. Možná dokonce víc než já. Určitě víc než já!
Nedovolil mi přestat. Sténal bolestí, ale když jsem zpomalil, křičel na mě. Křičel jako nějaká kurva, která mi zaplatila za to, abych jí to udělal. A já to taky udělám!
Naposledy jsem si ho přitáhl co nejblíže. Objal jsem jeho tělo a on mě nechal, abych se do něj udělal. Nechal mé sperma vytékat ze svého těla a přitom mě hladit po tváři.
,,Sakra, Tome… Nevstanu.“
,,To ani nemusíš.“ Zakroutil jsem hlavou a snažil se popadnout dech. ,,Ještě se ti musím omluvit za všechno, co jsem ti udělal.“
,,Nic jsi neudělal.“ Zakroutil hlavou a jeho vlhká dlaň zakryla má ústa. ,,Ale chci tě o něco požádat.“
,,Cokoli!“
,,Miluj mě. Jako já tebe.“
Oči se mu leskly slzami a já se tak moc styděl. Bylo mi líto, že jsem ho nechal trápit se. Že jsem nechal trápit se nás oba.
,,Miluji tě, Bille.“
autor: Lost Mickey
betaread: Janule
Tak tohle se mi dost líbilo… Skvěle napsaný, bez zbytečných příkras a zdrobnělin… a nakonec něžný závěr 🙂
Wow….zajímavé…..:o*
sice sem moc nepochopila, o co přesně tam šlo, ale na kráse povídky to nic neubralo….x)) zajímavě napsaný ale takovym tím hezkym kouzlem….x)) snad mě chápete….xD prostě pěkný a už radši mlčim….x))
no tak to bylo dost dobrééé!!! opravdu pecka!!
strašně pěkny… ten konec je uplně krasny to jeho: "Miluj mě. Jako já tebe" mě naprosto odrovnalo…užasné
Aáá po dlouhý době povedená jednodílka:)opravdu skvělé:)
úžasný:)
Skvělá!
Krásný…
to je náderhnýýýýýýýýýýýýýýý, naprosto dokonalýý!
Ops :)))) Jo červenám se :))) díky moc
Tak to bylo… úchvatné 😀 Lost Mickey, jen to vidím, tak už se tetelím štěstím, co si na nás vymyslela 😀
Dokonalý ♥♥♥
Pěkné 🙂 Jsem ráda, že si Tom nakonec uvědomil, že se přece jen lásce k Billovi nevyhne 🙂