autor: B-kay
Bill zhluboka dýchal a nevědomky přecházel očima celou bratrovu tvář. I když pozice, v jaké se díky Tomovi nacházel, nebyla příliš příjemná, nestěžoval si a vžil se do role hadrové panenky. Tom zlostně hleděl do jeho očí, ve skutečnosti se však třásl touhou a utlačovaným chtíčem.
„Už mi řekneš, co jsi chtěl?“ zeptal se jej relativně klidným hlasem, vzápětí však vzhlédl k načernalé obloze nad nimi, ze které se pomalounku spouštěly kapky deště. Bylo kolem půl jedenácté večer a oni byli jediní, kteří se nacházeli na ztichlém parkovišti hotelu. I když by měli podle všeho už dávno odpočívat a chystat se na následující den, ani jeden z nich tak neučinil. Ze společné večeře se jako první vypařil Tom a během několika minut opustilo společný stůl i jeho dvojče. Tom chtěl odejít zpátky na pokoj a konečně uvolnit své nežádané touhy. O to víc jej překvapilo, když přede dveřma jeho pokoje čekala ta holka. Stačil jediný pohled, aby zjistil, že jim jde o to samé. Proto ji beze slova popadnul za ruku a utíkal s ní až ke svému autu, kde se chtěl konečně uvolnit a zapomenout na tu noc s bratrem. Sotva jej však políbila věděl, že to nebude tak snadné…
„Chtěl jsem být s tebou,“ zašeptal Bill tiše a smutně sklonil pohled ke svým botám, na které pomalounku dopadaly drobné kapky deště. Po chvilce se však intenzita deště mírně zvětšila a jejich oblečení, stejně jako i vlasy, pomalu těžkly narůstající vlhkostí. Tom měl jedinou výhodu v tom, že měl na sobě hrubou mikinu a tvář měl pečlivě ukrytou pod kšiltem. Jeho bráška však měl na sobě jenom triko s krátkým rukávem a třesoucí se dlaně se snažil všemožně nacpat do předních kapes černých džínů. „Když mě tady ale nechceš, tak ji klidně brnkni a já půjdu,“ řekl rychle a vykročil směrem ke vstupní hale hotelu. Vzápětí však ucítil na svém předloktí Tomovy dlaně, které jej stáhly zpátky.
„Ne, nemusíš odcházet. J-já… Omlouvám se, že jsem na tebe tak vyjel. Prostě mi ujely nervy,“ omluvně se na něj pousmál a nespokojeně vydechl, když začalo lít jako o život. Bill byl ve vteřině zmoklý na kost a Toma nedokázala zachránit ani čepice, ani mikina. Rychle propletli prsty a společně se rozběhli ke vstupní hale. K výtahům doběhli totálně promočeni, z vlasů a po tváři jim stékaly drobné kapky deště a oba se nepatrně třásli narůstající zimou. Cesta nahoru jako by trvala věčnost. Stáli naproti sobě, beze slova a totálně promrzlí. Jakmile se však dveře výtahu otevřely a oni vstoupili do chodby ponořené do ticha a ospalé tmy, všechno se semlelo nějak rychle.
Tom se Billa na nic neptal a bez okolků jej za ruku táhnul ke svému pokoji. Rychle vytáhnul z přední kapsy klíč a přímo zoufalým tempem jej strčil do zámku. K jeho smůle se však klíč zasekl a nešel povolit. Bylo to přesně jako tehdy, kdy se klíč zaseknul Billovi.
„Ono to nejde,“ zasyčel jedovatě, přitom se mu však rty třásly a zuby neskutečně drkotaly. „Nech to být, Tome. Tak dnes přespíš u mě,“ navrhl Bill zkřehlým hlasem a dupal na místě jako malý králík, ve snaze zahřát se. Tom to po pěti minutách skutečně vzdal a nechal se vést Billem, tentokrát k jeho pokoji. Naštěstí Billův klíč nestávkoval a tak se konečně ocitli za dveřmi pokoje, kde bylo sucho a teplo. Tom ze sebe urychleně svlékl ztěžklou mikinu a hodil ji někam za sebe. Bill zatím utíkal do koupelny pro ručníky a deky, aby se alespoň nějak zahřáli. Hned ze sebe shodil všechno oblečení a zabalil se jenom do teplého županu. Poté se rozběhl zpátky do pokoje s ručníky v náručí a zmrzlým výrazem ve tváři. Rty měl ještě pořád bronzové a po těle mu naskakovala husí kůže.
„Tady,“ pípl tiše a podával na kost promrzlému Tomovi hromadu ručníků.
„Děkuju,“ Tom se na něj vděčně pousmál a zabalil se do deky.
„David mě zabije, jestli nastydneš,“ ozval se pobaveně a sledoval, jak Bill běhá po pokoji a sbírá Tomovo vlhké oblečení, aby jej mohl pověsit.
„Nebyla to tvá chyba. Ostatně si za to můžu sám, takže kdyby něco, slízneme si to společně,“ uličnicky na něj mrkl a navlíkl si na nohy ještě hrubé ponožky. Poté nechal zapnutou jenom malou stolní mapičku a postavil se naproti Tomovi.
„Tak co, jaké to bylo?“ zahleděl se mu hluboce do očí a moc dobře věděl, že bratr ví, na co se jej ptá. Tom mírně našpulil rty a váhal, zdali má odpovědět popravdě, nebo má raději lhát.
Bill se na něj díval upřímným pohledem a rty měl nervózně skousnuté. Stejně však vypadal nádherně… Kdyby ta holka vypadala alespoň z poloviny tak, jako jeho bráška, miloval by se s ní kdekoliv. Ale takhle to prostě nedokázal. Proto se zhluboka nadechl a se skloněnou hlavou strnule odpověděl.
„Nijaký… j-já ji nechtěl,“ zašeptal a připadal si nesmírně hloupě. Myslel si, že jenom on pořád přemýšlí nad tou nocí. Ale nebyl… Připadal si jako nějakej úchylák, který touží po svém sourozenci! V některých okamžicích mu to přišlo až směšné, teď se však nesmál. Cítil na sobě bratrův upřený pohled a dlaně se mu přímo potily vzrušením. Chtěl jej mít… i když jenom jednou. Naposled se s ním milovat…
Opatrně zvedal své oči k bratrově tváři, a když dopadly na jeho rty, zatoužil se mezi ně znovu ponořit. Cítil se jako blázen. Byl si jist, že tohle by jejich už i tak dost nahnutému vztahu nijak neprospělo, přesto se nedokázal ovládnout a nesměle zvedal své dlaně k uzlíku na Billově županu. Pořád mu však hleděl hluboce do očí, jakoby se ptal… zdali může nebo ne…
Zima je jakoby zázrakem přešla a jejich oči žhnuly spalující touhou a chtíčem. Bill pokorně opětovával Tomův roztřesený pohled a nic neudělal ani tehdy, když si bratr pohrával s uzlíkem jeho županu, který mu pomalu rozvazoval. Dech se mu mírně prohloubil, když na zem dopadla šňůrka, jež mu župan držela na zkřehlém těle a on se tak náhle ocitnul před bratrem polonahý.
I když po něm toužil a chtěl mu znovu patřit, nedokázal v sobě potlačit Tomova slova, která mu tehdy nehezky ublížila. Nazval jej úletem na jednu noc. A on si nechtěl kvůli Tomovým úletům zbytečně komplikovat život nebo dělat nějaké starosti… Otevřel ústa a chtěl mu něco říct, náhle je však otevřel ještě více v němém výkřiku, když jej Tom hladově políbil na bříško a vášnivě skousl zubama spodní cíp hvězdy. Billovy oči byly omámeně přivřené stejně jako Tomovy…
Ještě nikdy předtím necítili takovou touhu. Tenhle pocit byl pro oba něčím úplně novým… Možná právě tohle bylo to, co je mělo znovu spojit. Co když je jedinou nadějí záchrany jejich vztahu právě vzájemná přitažlivost a touha po tom druhém?
autor: B-kay
betaread: Janule
Ahoj maš zájem o 400,- Kč měsíčně za nic??? Zaregistrujte se na http://www.hellomobile.cz – jde o to že Vám budou chodit na Váš mobil maximálně 3 reklamní sms denně a 3 reklamní emaily.. pokud tohle sneseš můžeš si vybrat jakou formou ti bude hotovost vyplacena( složenka, účet nebo dobití kreditu) to je na TOBĚ. Zkuste to a uvidíte!! Nutné k registraci číslo, které Vás doporučilo: 722783162! a zapokus nic nedáš;-)
sněhurka, twl…. tady to tak někoho zajímá x(((
B.kay: krásný dílek pokračuj:)
super!!!!! dale!
hej…ti dva se nesnášej a spí spolu…no proč ne…taky to někdy zkusim.xDDD Ff jako vždy skvěle napsaná!!! prostě perfektní
Hej tak to je užasné… ja upe nemám slov…
no tý woe tak to je hustýýýý
Děkuju holky:) opravdu sem nadšená,že se vám povídka líbí:),moc mě to těší a věřte,že i když nekomentuju moc často,všímám si všech vašich příspěvků a sem moc ráda,za každej z nich.děkuju vám:-*
skvostně psané