autor: Ivetka
,,Vždyť ty podle toho taky skoro i vypadáš. Vždycky jsi byl i trošku zženštilý. Mohl jsi mi to říct, že tě to k Tomovi táhne…“ vím, naše hádka s dědou překročila trošku hranice, protože na sebe i křičíme, ale… musím se přece nějak bránit!
,,Dědo! Je to moje věc, můj styl, jestli se za mě stydíš, tak nevím, proč jsi chtěl, abych sem jezdil. Navíc… Tom je skvělej kluk…“ řeknu už vážně naštvaně…
,,To není všechno, Bille, může přijít rána… Musíš vědět přesně, co děláš, rozumíš mi?“ proč má o mě takový starosti?
,,Ano, samozřejmě. Na všechno jsem připravenej, ale nemyslím si, že Tom by mi v tomhle směru ublížil!“ protočím oči…
,,Taky jsem si něco podobnýho zažil, Bille… nedělej ze mě blbce!“
,,Dědo… po týhle stránce o mně nevíš skoro nic! Já se o sebe dokážu postarat sám, sakra, nejsem malý dítě!“ už mě to vážně přestává bavit… Nasupeně se otočím a jdu ke dveřím…
,,Bille počkej, nemyslel jsem to zle. S Tomem se k sobě hodíte… Jenom nechci, aby tě to potom bolelo…“ Proč je najednou takovej pesimista? Vždyť já ho neznám skoro jinak než jako srandistu… Asi bych se na něj neměl zlobit… ha, jak by ses na něj mohl zlobit. Je to tvůj děda, prošel si životem mnoha věcma, tak jak ty o tomhle můžeš něco vědět? Radši poslouchej rady moudrého, než svoje rady, rady naivního… Nejsem naivní a děda není moudrý. Teda… v tomhle rozhodně ne… Nechci říct, že on nikdy nemiloval, nebo že v jeho láskách nepřišel čas na zklamání, ale… dneska je přece jiná doba, chodí to jinak!
,,Půjdu se projít ven, dědo. Neboj, nezlobím se…“ usměju se a otevřu vchodové dveře, za kterými uvidím trošku zoufalého Toma…
,,Já já… Bille, nechtěl jsem, abyste se kvůli mně s dědou pohádali. Vlastně… Nechci, aby sis myslel, že je to pro mě něco jako úlet. To vůbec ne. Jenom nechci, aby ses kvůli mně s někým hádal…“
,,Tome… Ty tomu nerozumíš. Nech tomu čas, ano?“ snažím se ho uklidnit. Asi to slyšel, musí být pomatený.
,,Dobře, budu se snažit…“ řekne nejistě
,,Kluci čekají dole?“ odpovědí je mi kývnutí, jak jinak.
,,No to potěš, bylo to slyšet až tady dole,“ začne se smát Lukas…
,,Sklapni! Nemám náladu na to, abyste si ze mě nebo z Toma dělali srandu. A už vůbec ne, abyste mezi sebou pomlouvali a ukazovali si na nás prstem…“
—
,,Vidím to tak, že se musí sejít rada a tohle se musí pořešit. Máme tu dva zamilované. Dneska v 18:00 v klubovně…“
Naše klubovna byla vlastně jedna opuštěná stará budova, něco jako boudička, ale bylo tam útulno. Tohle asi Robert rozeslal každému z naší party… Sice se mi tam moc nechtělo, ale znělo to dost vtipně, tohle jsem si nemohl nechat ujít…
,,Takže… Jsme si pro vás připravili prstýnky. Bude svatba. A berte to smrtelně vážně…“ strčí nás k malému stolku, za kterým stojí Patrick. Za mnou stojí Robert a za Tomem Lukas. Michal stojí vedle Patricka a strašně se tlemí..
,,Sakra co se děje…?“ prohodím…
,,Ticho. Nerušte tuto chvíli. Sešli jsme se tu, abychom v tento krásný den, večer… omlouvám se, oddali tyto dva bažanty… Ehm… omluvte mě… Takže… Ptám se jako první vás, Bille… Berete si zde přítomného Toma, budete s ním sexuálně i psychicky žít, uctívat, a já nevím co ještě, až do konce života? Tedy. Dokud vás smrt nerozdělí?“ Vůbec nechápu, co se to děje. I Tom kouká docela vyjeveně. Když na mě padne tato otázka, tak se s Tomem na sebe koukneme..
,,Ne… teda… Já nevím, jste jak malí, kluci…“ Otočím se na Roberta a Lukase, který mě strčí blíž ke stolu…
,,Vždyť spolu ani nechodíme… Známe se… sice dlouho, ale… já nevím… Tome? Sakra co to má znamenat?“ pomateně těkám očima z jednoho kluka na druhého. Fajn, tak já přistoupím na jejich hru, ale jednou jim to oplatím…
,,A… Ano, beru…“ vykoktám ze sebe…
,,Ne, neřikej to… Já taky…“ Tom na to reaguje tak rychle…
,,Ááá, sakra… máme tady porno. Máš mobil? Natáčej to!“ Vůbec jsem nečekal, že mě Tom začne tak zuřivě líbat. Ještě ke všemu před rukama.
,,Počkej, počkej…“ odtrhnu ho od sebe a začnu se smát. Otřu si oslintanou pusu. ,,Prase, takhle na veřejnosti…“
,,Když já tě strašně miluju…“ odpoví… Tak tohle jsem nečekal už vůbec…
autor: Ivetka
betaread: Janule
Bill je nějakej nerozhodnej….x)) jnak moc hezky napsaný…x)) těšim se na pokráčko je to zajímavý…..x))
twl xDD já snad hapááám xDDD no otdle xD takej lolek tady xDDD
jej…to mi připomělo všechny moje svatby…jsem vdaná třikrát a ani jedenou rozvedená….xDDD
Tuhle povídku mám Ivet ráda, to víš přece xD
A mě to vnoklo nápad… xD xD díky…
fakt božskej díl
jžš tak to je mazec.. xD upe moc.. xD
týýjo, to je úžasnýýý, fakt supeer…hl. tomovo vyznání, krása… 😀
wohohohohoooooooo, dál dál prosím co nejdřív :))