autor: Adella Kaulitz
Seděli na posteli a v rukou drželi fotky svých rodičů. Ani jeden neřekli ani slovo a jen stěží rozdýchávali fakt, že milují svého bratra.
To přece nemůže být možné! Poprvé byli skutečně zamilovaní, a teď by to mělo všechno skončit kvůli tomu, že jsou… bratři?!
,,My jsme… bráškové…?“ Špitl Bill a po tvářích se mu kutálela osamělá slza.
Tom mlčky přikývl a zničeně složil hlavu do dlaní.
To nemohla být pravda.
,,A… co bude s náma? To… jako bude konec?“
,,Nic jiného nám asi nezbude… je to incest.“
,,To nemůžeš myslet vážně!!!“ rozječel se Bill. Za žádnou cenu nechtěl o Toma přijít. ,,Nezamiloval jsem se do tebe proto, abych byl s tebou jen nějaké tři dny a pak abych tě ztratil! Já tě miluju, Tome! A nějakej pošahanej incest je mi u prdele! Nemůžeme za to! Nevěděli jsme to!“ Bill teď klečel na zemi, držel Toma za ruku a díval se na něj se slzami v očích. ,,Nebo mě už kvůli tomu nemiluješ?“
Tom k němu zvedl svou uslzenou tvář. Bill měl pravdu. Kdyby jim rodiče řekli, že mají sourozence… nebo kdyby se alespoň znali. Ale takhle za to ani jeden nemohl.
,,Promiň, Bille… máš pravdu.“ Řekl a objal jej. ,,Ani nevím, co bych bez tebe dělal…“
Tiskli se k sobě a nemínili se pustit. Srdíčka jim tloukla jen pro toho druhého.
Báli se o to, jak to s nima dopadne.
Tom stíral Billovi slzičky velké jako mořské perly.
,,Bille, kvůli tomu tě neopustím. Ale musíme něco dělat.“
,,Co chceš dělat? Za dva týdny musíme jet domů a kdo ví, kdy se zase uvidíme?“ Billovi ukápla další slza. Setřel si ji a už ani nebral ohled na rozmazané stíny a řasenku, kterou si setřel. Tom si jej v tu chvíli zaraženě prohlížel.
,,A nekoukej na mě tak, vím, že jsem rozmazanej.“ Fňukl Bill. Tom jen zakroutil hlavou a chytl jej za ruku.
Dotáhl Billa až do malinké koupelny, kde vytáhl ručník a opatrně setřel z Billova obličeje zbytky make-upu.
,,Co to děláš, Tommi?“ Bill na něj tázavě pohlédl, a když byl Tom s čištěním hotov, postavil jej před staré naprasklé zrcadlo.
,,Dívej.“ Tom ukázal na jejich obličeje.
,,Na co se mám…?“ Bill chvíli nechápavě těkal očima po zrcadle. Poté mu to došlo.
Ty oči… ty rty… nos… i tvar obličeje… mají úplně stejné! Ty čokoládové studánky, které Tom tak miluje na Billovi, mají oba stejné!
,,Billí, kdy ses narodil?“ Tom stále sledoval Billův obličej.
,,J-já… no… 1. září… 1989…“ pípl Bill. Už mu také docházelo to, na co tom přišel.
,,Bille, mám pro tebe novinu. Jsme dvojčata.“
,,Dvojčata?“
,,Jo, dvojčata. Ale kdo z nás je starší, to ti neřeknu, to fakt nepoznám.“
,,Já jsem starší.“ Usmál se Bill, kterej se poněkud rychle vzpamatoval z počátečního šoku.
,,Proč si to myslíš?“
,,Protože jsem vyšší… proto!“ vyplázl na něj jazyk. A víš co, lásko? Je mi to šumák, že jsme dokonce dvojčata. Miluju tě stejně. Vlastně né! Miluju tě mnohem víc!“ Skočil Tomovi kolem krku a vášnivě jej začal líbat.
autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
hej no tak to je taky dobrý……samozřejmě že se musí milovat víc…protože maj i tu bratrskou lásku! xD
jupíí, tahle povídka je skvěláá, a je to nádhernýý!!!
no aspoň že jsou pořad spolu
se Billi trošku seknul…x)) jinak moc hezký..x)) těšim se na pokráčko…x))
puso.. x)) já už sem ti komentář psala na blog, tak je zbytečný psát ho taky sem.. x)) ale co bych prostě pro svojí švagrovou neudělala xD
je to prostě nádherný… doufám, že ti další díl nebude trvat tak dlouho x)) :-*
užasNé..rychLe dáL..a at sou spolu!!hlavně to 😀
užasNé..rychLe dáL..a at sou spolu!!hlavně to 😀
to sem zvědasvá jak to dopadne ale je to superky chci pokračování!!!!!!!!!!!!!!!!!
Kráááásnééé!
Faktiš skvělá povídka!
Jestli se nepletu, tak mi to přípomíná "Luisu a Lottku" mojí děckou nejoblíbenější pohádku ale je to… DOKONALÉ.. Víc než to, už se těším na další díl… na ráz jsem přečetla všech 7 a jsem nadšená… rychlééé