autor: Rachel
Tom malinko rozespale otevřel oči a pod peřinou se přetočil na druhý bok, aby měl jasný výhled na okno, které se třpytilo díky zářícímu sluníčku. Zamrkal a posadil se na posteli. Bylo asi devět hodin ráno. Tom si přitáhnul peřinu blíž k bradě. Přes noc se v pokoji udělalo chladno a jeho kromě peřiny hřálo tričko a spodní prádlo. A také jeho láska. Láska k Billovi. Tomovo přemýšlení náhle přerušil zvuk mobilu. Tom poslepu zašmátral rukou na Billův noční stolek a zadíval se na displej. Velkými písmeny tam blikalo slovo MÁMA. Tom si telefon přiložil k uchu.
„Ano, mami?… Fakt? Opravdu můžu?… Tak jo… Dobře… Hmmm… Ahoj,“ Tom telefon položil a hlasitě si samou radostí výsknul. Rychle se vykutálel z postele a utíkal se obléci. Pojede pro Billa do nemocnice. A k tomu ještě matčiným autem. I když mu Simone do telefonu kladla na srdce, ať s ním zachází opatrně, Tom věděl, že do nemocnice pojede asi největší možnou rychlostí. Tolik se na brášku těšil. V kuchyni si zakousl pár perníků, zkontroloval, jestli má dost peněz a šel si do garáže pro auto. Občas si ho od matky půjčoval. Miloval, když mohl řídit. Cítil se tak volný. Co nejrychleji projížděl městem, až zaparkoval u jednoho zlatnictví. Vystoupil a vytáhl si z kapsy peněženku.
„Pane Kaulitzi, máte všechno?“ optala se starší sestra, která vezla Billa na vozíku k parkovišti. Bill souhlasně pokýval hlavou.
„Mám. Už by měla přijet,“ netrpělivě si poposedl a vyhlížel známé auto a svou matku. Okamžitě zbystřil, když jej opravdu zahlédl přijíždět. Srdíčko mu ovšem poskočilo radostí, když za volantem neuviděl matku, nýbrž….
„Tomi,“ šeptl si Bill sám pro sebe a v momentě na tváři vykouzlil ten nejkrásnější úsměv, kterým Toma obdařil, jen co zaparkoval u něj a vystoupil z auta.
„Dobrý den. Ahoj Bille,“ oplatil bratrovi zářivý úsměv a přešel k sestře, která mu dala podepsat nějaké papíry a ještě k tomu ho poučila.
„Váš bratr by měl ležet v posteli a nijak se nanamáhat ani nestresovat, prostě být v klidu. Věřím, že to zvládnete,“ usmála se na oba zářící bratry a jakmile Tom Billa postavil, odvezla si vozík zpátky.
„Tak, bráško, jedeme?“ Tom Billovi otevřel dveře spolujezdce a když Bill nadšeně kývnul hlavou, opatrně jej do auta posadil. Rychle přeběhnul auto a posadil se za volant. Nemohl si nevšimnout Billa, který se k němu dychtivě natahoval. Něžně si jej přitáhnul za týl a dlouze jej políbil.
„Miláčku, mě se tak stýskalo,“ špitnul a pohladil Billa po tváři. Bill rázem posmutněl. Sklopil hlavinku a packou si setřel malou slzičku. Tom si toho nemohl nevšimnout.
„Bille, copak je? Co se stalo?“ zeptal se jej medovým hlasem a stisknul mu packu. Bill se na Toma uslzeně podíval.
„J-já se bojím,“ vzdychnul nešťastně a popotáhl.
„Lásko, čeho?“ Tom se vyděsil. Z čeho by měl Bill mít strach? Bill se mu znova zadíval do očí. Věděl, že Tomovi může věřit.
„Bojím se, že už nebudu nikdy chodit a… a že mě kvůli tomu opustíš,“ znova vzlyknul a sklopil oči. Ucítil však, jak si Tomovy prsty jeho tvář za bradu nadzvedávaly. Tom se musel usmát. Takový mohl být jen jeho malý bráška. Osoba, kterou miloval nadevše a kterou by nikdy neopustil. To se však Tomovi na Billovi nejvíce líbilo. Toužil po tom dokazovat mu svou lásku. Stejně jako teď.
„Billí, blázínku. Opravdu si myslíš, že bych tě někdy opustil? Že bych tě přestal milovat? Budeš chodit, ale musíš odpočívat. Musíš si věřit. Slibuješ?“ Tom Billovi jemně přejížděl rukou po vlasech.
Bill nesměle pokrčil rameny. „Nevím, jestli to zvládnu,“ špitnul a když ucítil teplo Tomovy dlaně, automaticky ji stisknul.
„Zvládneš, bráško. Já ti pomůžu. Ale teď už pojedeme, ano?“ Tom nastartoval a asi za dvacet minut už byli opravdu doma. Tom v kapse nenápadně nahmatal dárek, který koupil Billovi cestou do nemocnice.
„Seď , Billí,“ pohladil rozespalého Billa po tváři, který celou cestu sladce podřimoval. Však také na Toma troubilo pár aut. To když byla na křižovatce červená a Tom za nic na světě nemohl odtrhnout oči od toho spícího stvoření vedle něj, že si ani nevšimnul, že už je zelená. V hlavě si to všechno urovnával. Jak jen si Bill mohl myslet, že by jej snad někdy opustil? Tak překrásnou bytost, které dal to nejdražší, co měl. Své srdce a svou lásku. A tu mu chtěl Tom také dokázat. A teď už věděl jak. Otevřel Billovi dveře, vzal si jej do náručí a nesl dovnitř. Bill se náhle úplně probral.
„Tomi,“ špitnul překvapeně a zadíval se na Toma s vykulenýma očkama. Tomovi se málem podlomila kolena nad tou krásou.
„Nekoukej,“ odpověděl mu. „Odteď si tě budu hýčkat a rozmazlovat, hmm?“
Bill se zaculil a jen co jej Tom postavil, aby mu vysvlékl bundičku a botu na levé noze, přitáhl si jej a dlouze políbil. Stáli v předsíňce několik dlouhých minut a neustále se líbali. Po chvilce se od sebe odtrhnuli.
„Zanesu tě nahoru, aby sis mohl lehnout, hmm?“ nabídnul Tom Billovi a opět se dlouze políbili. Znovu si jej vyhoupnul do náručí a zanesl do Billova pokoje.
„Převlečeš se sám?“ optal se jej.
„Ano, ale s kalhotami mi budeš muset pomoci.“ Bill si ani neuvědomil, co touto větou řekl. Zato Tom si to uvědomoval až moc dobře. Proč zrovna kalhoty? Už teď se viděl, jak začíná být rudý až za ušima. Mlčky podal Billovi tričko na spaní a čisté boxerky. Jen zalapal po dechu, když spatřil Billovo dokonalé tělo. Bill se k němu otočil čelem, na sobě měl jen kalhoty.
„Tomi, můžeš,“ špitnul a sledoval Toma, který si k němu kleknul a skoro nedýchajíc mu začal rozepínat knoflíček a zip. Ke kalhotám to ještě šlo, ovšem jak měl Tom stahovat boxerky, to už bylo horší. Pomalu stahoval dolů Billovo černé upnuté prádlo a cítil, jak se mu červeň do tváří hrne víc a víc. V duchu si neustále opakoval, že se nesmí na Billa dívat, alespoň ne na to citlivé místo na jeho těle. Těkal pohledem všude, jen ne na Billa. Bohužel však pocítil, jak něco v jeho kalhotách začíná růst. To snad ne!!! Tom teď děkoval Bohu za svůj hiphoperský styl, díky kterému jeho vzrušení nebylo až tak moc vidět. Bill si všimnul až po uši rudého Toma. Nadzvednul mu hlavu a podíval se mu do očí. Byli to přeci jen jednovaječná dvojčata, přesně věděli, co si ten druhý myslí.
„Tomí, já vím, na co myslíš. Já bych taky chtěl a strašně moc. Ale vidíš, že to nejde,“ kývnul hlavou ke své sádře a následně se s Tomem oba rozesmáli, když si představili, že by s Billovou zlomenou nohou dělali to, co o Štědrém večeru.
„Všechno si potom vynahradíme, ano?“ Tom Billa dlouze políbil, ale neodolal a pohladil jej po malém zadečku. Potom jej převlékl do trička a do čistých boxerek, natřepal mu polštář, položil jej na postel a jemně přikryl peřinou.
„Donesu ti polévku,“ dodal a ještě Billa políbil na ušní lalůček. V mikrovlnce ohřál talíř polévky, položil ji na tác a uvařil čaj. Ještě rukou zaputoval v kapse u kalhot, aby s přesvědčil, jestli má pro Billa dárek. Když nahmatal jeho tvar, spokojeně se i s obědem vydal po schodech k Billovu pokoji.
autor: Rachel
betaread: Janule
bože… to je tak dokonale roztomilá a romantická povídka… dálší díl 🙂
Copak pro něj má??…Mmm….
sem zvědavá co to bude za dáreček…..x)) hezky napsaný…x))
dokonaly!!.)
a bude svatba…..no dobře tak registrované partnerství…..no vlastně ani to ne….tak nějaký Twincest sňatek….hm…to by šlo…..
Krásné, krásné, krásné! Rychle další dílek! Rychle!
ach .. to je tak kráásnýý x) ^^
Super:-) jako vždycky tak honem další dílek jsem zvědavá na ten dáreček×D
prosiim dalsi diel x) co to asi bude??v zlatnictve…z toho bude svadba xDD je to krasne ^^
miluju tuhle povídku :))
nádhera ^^
rychle dááál x)
aaah, dokonaléé jako vždy :-*