autor: Adella Kaulitz
Chtěla bych se omluvit, že pořád nepřicházejí nové díly mých povídek. Měli jsme problémy s počítačem, neměla jsem možnost psát nové díly. Teď ale opět funguje, tudíž se opět vrátím k mé oblíbené činnosti :)! Nyní jsem začla psát i novou povídku. Abyste to pochopili, musíte si ten první díl přečíst až do konce 😉 Ze začátku moc nejde poznat, že jde o twincest xD
PS: Jména jsem převzala z http://nejsvetalagaesie.blog.cz/0711/elfska-jmena
Tom je tam pod jménem Tomáš a Bill pod jménem Vilém (Bill -> Williem -> Vilém) xD
Přeji krásné počteníčko:-
Twincestu a GaYům zdar!
Vaše Adella Kaulitz
Všude bylo ticho.
Obrovské koruny stromů propouštěly jen velmi málo měsíčního světla.
Ale i přes tu tmu mladý elf, jménem Onóno, viděl každý kousíček temného lesa.
Znal jej nazpaměť. Každou větvičku na zemi… Každý kořen a kořínek starých stromů. Byl to jeho domov.
I tuhle cestu znal velmi dobře.
Lehce našlapoval po vlhké zemině. Šel sebejistě, ale i přesto bylo v tom tichu slyšet, jak silně mu bilo srdce.
Každý večer chodil k té malé mýtince provoněné květinami, se stříbrným potůčkem.
Každý večer se schovával v koruně toho starého stromu, ke kterému si tak často chodíval pro rady.
A tak jako každý večer sem přišel ON.
Onóno se vždy chodil dívat na něj. Mladého vílího chlapce.
Vílí chlapec nejspíš nic netušil. Mladý elf se do něj zamiloval.
Posadil se jako každý večer na prohnutou hrubou větev staré vrby. Arnë.
Už jsi tady, mladý Elfe…
Zdravím Tě, Arnë. Už přišel?
Ano, Onóne. Přišel malou chvíli před Tebou.
Je nádherný. Onóno upřel svůj zamilovaný pohled na postavu, sedící na břehu stříbrného potoka.
Bledé tělíčko měl zahalené v krátké nazelenalé vestičce s knoflíčky ze sněženek a tmavě zelené kalhoty, byly dlouhé tak po bílá kolínka. Dlouhé havraní vlasy mu vlály, i když vládlo naprosté bezvětří. Třpytivá motýlí křídla měl složená podél štíhlého těla. Jeho tmavé, až skoro černé oči, putovaly po hvězdné obloze. Jeho plné malinové rty se vlnily v lehkém úsměvu nad nádherným večerem. Byl dokonalost sama. ŽÁDNÁ elfa v Onónově okolí se tomuto nádhernému stvoření nemohla rovnat. A to jsou prý Elfské ženy nejkrásnější bytosti světa!
Měl bys jít za ním, Elfe. Sedíš tady noc co noc už přesně rok a…
…a pokazit to? Arnë, co když se poleká? Co když sem už nebude chodit? Co když jej už nikdy nebudu moct spatřit? Né, díky. Jsem rád, že jej mohu alespoň vidět… každý večer. Víš přeci, že Elfové a Víly mají mezi sebou velké spory.
Ano. Onóno se bál, že přijde o pohled na tu krásu.
Když to neuděláš Ty, Elfe, udělám to sama.
Co tím myslíš, Arnë? Zeptal se Onóno, ale téměř vzápětí to zjistil.
Větev vrby Arnë se silně zatřepala a Elf spadl na zem.
Při pádu spadl na zápěstí, které jej teď silně bolelo, ale neodvážil se ani vydat hlásku. Jen se díval zpoza keře, jak vílí nádherná očka těkají po mýtince. Zastavila se až na borůvkovém keři, kde se krčil Onóno, masírující si bolestivou dlaň.
Zvědavý Vílí chlapec opatrnými krůčky našlapoval po orosené trávě.
Cos to udělala, Arnë!
Chtěla jsem Vás seznámit. Selmacas. Vílí princ.
Kdo je Selmacas?
,,Já jsem Selmacas.“
><><><><><><
,,Tome… no ták, jak to pokračuje?“ zvědavý Bill šťoural do svého bratra, který ležel na jeho posteli a právě dočetl zatím poslední řádek povídky, kterou tvořil.
,,Dále to není napsané, Bille. Musíš počkat… A neříkal jsi náhodou, že to bude určitě blbost?“
,,No ono to taky blbost je. Totální. Ale jen jsem zvědavej, jestli to BUDE zajímavé. A… a jestli i Selmacas bude zamilovaný do Onóna a jestli mezi sebou Elfové a víly vyřeší spory a…“
,,A vůbec tě to nezajímá, viď?“ Tom se pro sebe usmál a schoval notýsek pod polštář na své posteli a zabalil se do deky.
,,No… tak fajn. Docela mě to zaujalo. Tak řekneš mi teda, jak to bude pokračovat?“ Bill byl zvědavej jako mládě, které zkoumá svět.
,,Nemůžu, protože to ani sám nevím, bráško. Dobrou noc.“ Tom dal v duchu Billovi miliony pusinek na dobrou noc a dodal: ,,A ať se ti zdá o Vílách a Elfech, Billí…“ šeptl a zavřel oči.
,,To si piš, že bude, bráško. Dobrou noc, Tommi.“
autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
No to je krásný a zajímavý!Uečitě další z povídek,který pravidelně čtu.
to je tak krásně roztomilé…x)) bože začínám bejt přeslazená…xD a to tyhle povídky nemám moc ráda, ale vy z toho stvoříte vždycky tak úžasnou povídku, že to pak nejde nečíst….xD sem zvědavá na další díl… x)) zatím je to moc hezký…x))
jéééé…to je mocko roztomilý!!! uplně božíííí!!!!! honem dále!!!
to je naprosto roztomilý…
komentář sem psala k tobě na blog, takže je zbytečný ho psát znovu sem xD já už tě víc pochválit nemůžu xD nebo jo?? xD
to je drsnyyy….honem dááál