Odpusť mi 6.

autor: Vanity

Šestý díl :o) Co k němu říct? No snad jen to, že se možná dočkáte překvapivých rozhodnutí :o) ze začátku jsem říkala, že naprosto přesně vím, jak tahle povídka skončí, ale teď si tím už nejsem tak jistá, protože mě napadají různé konce :o) ještě uvidím, který nakonec dotáhnu do konce :o)

Vanity Blair…

Celou dobu doufal, že se mu to jen zdá. Doufal, že se tohle nestalo, že to byl jen výplod jeho fantazie. Seděl v křesle u své postele a díval se na dveře, jako by doufal, že za ním přijde.

Jen co na to pomyslel, ozvalo se tiché zaklepání.

Neodpověděl.

Nechtěl.

Bill byl ovšem neoblomný, potřeboval mu to všechno vysvětlit. Potřeboval mu říct, co k němu cítí. Bez vyzvání otevřel dveře a vešel. Bez jediného slova oba v pokoji zamkl a sedl si na postel tak, aby byl co nejblíže Tomovi.

„Co ještě chceš?“ zeptal se Tom zničeným hlasem. Všechna jeho naděje pohasla. Vše, v co doufal, se najednou vypařilo.

„Vysvětlit ti to.“

Tom se uchechtl. Tady není co vysvětlovat, pomyslel si. I přes to svůj pohled zabodl do bratrova a čekal, až začne.

„Tomi, já nevím ani jak to mám říct. Myslel jsem si, že po tom všem už mě ani nedokážeš milovat. Odešel jsem od tebe ve chvíli, kdy jsi potřeboval někoho u sebe. Zklamal jsem tě a moc toho lituju. Měl jsem tehdy reagovat jinak a teď to vím. Ze začátku, když jsi mi pořád volal a psal, chtěl jsem se vrátit, jenže pak jsi psát přestal a nakonec jsi přestal i volat a já dospěl k závěru, že už mě nemiluješ.“

„Takže je to moje vina? Jak dlouho bys vydržel ty volat někomu, kdo ti stejně hovor nikdy nepřijme. Jak dlouho bys vydržel někomu psát, prosit jej, aniž by ti snad jen jedinkrát odepsal? Neházej vinu na mě, Bille. Ani jeden z nás nevěděl, že je Filípek na světě, kdybych to věděl, řekl bych ti to, stejně jako jsem ti řekl o Julii. To ty jsi ten, kdo přestal milovat, protože kdyby to tak nebylo, nenechal bys mě, abych se trápil, napsal bys, tím jsem si jistý,“ vmetl mu do tváře Tom.

„Tomi, já byl sám. Myslel jsem si, že už je mezi námi konec, že už bys mě ani nevzal zpátky. Víš, že jsem nerad sám. A Chris je milý. Moc mi pomohl.“

„Dělá se mi z něj špatně. A vůbec, když sis myslel, že je konec, proč si mi aspoň nenapsal? Neměl jsi tolik odvahy napsat mi, že sis někoho našel? Já tě miluju, Bille a nikdy jsem ani na chvilku nepřestal. Vždycky jsi pro mě byl tím nejdůležitějším člověkem na světě, ale teď o tom začínám pochybovat. Protože proč bych měl já milovat někoho, kdo se mé lásce jenom vysmívá a nejspíš jeho láska nikdy nebyla natolik silná, aby všechno přečkala?“

„Opravdu mě pořád miluješ?“ Billovi se rozzářila očka. V tohle ani nedoufal.

„Miluju a právě proto ti nechám volnou cestu, abys mohl být šťastný. I když to nebudu já, kdo tě šťastným udělá, doufám, že to bude aspoň ten… ten Chris,“ řekl Tom a zvedl se z křesla.

„Víš, je těžké, když tě opustí člověk, kterého miluješ, ale mnohem těžší je, když se vrátí a už tě nemiluje,“ dodal ještě a poté opustil pokoj.

Bill zůstal němě sedět na bratrově posteli. Naivně doufal, že by se vše mohlo vrátit do starých kolejí, jen co by Chris odjel. Nebylo by to poprvé, co by se někoho musel zbavit. Udělal to už víckrát a vždycky to dopadlo dobře. Vždyť i s Andreasem vychází tak jako dřív a Tom vůbec nepoznal, že mezi nimi bylo něco víc.

Myslel, že když jej Tom stále miluje, opustí Chrise a vrátí se k němu. Jenže tím, že se Tom rozhodl vzdát se ho, zhatil všechny jeho plány.

Vlastně byl rozhodnutý Chrise opustit, ale teď neměl ke komu se vrátit.

autor: Vanity
betaread: Janule