Zamilovaný dikobraz 11.

autor: Rachel

Malá stolní lampička vydávala jen nepatrný zlomek světla a chabě tak osvětlovala Tomův pokoj. Více světla ze sebe už opravdu vydat nemohla. O více světla ani nikdo nestál. Oběma dvojčátkům teď v hlavě vířily úplně jiné myšlenky. Soustředili se jen na sebe a nic jiného je v tuto dobu nezajímalo. Jejich oči i ruce putovaly po těle toho druhého. Bill pozvedl svá kukadla a zadíval se do Tomových. Pohladil jej po tváři. To, co se teď odehrávalo, si ani jeden z nich nepředstavoval. Nepotřebovali mluvit. Stačilo, když se zadívali do očí toho druhého. Když Tom ucítil Billovo pohlazení na tváři, pozvedl k němu oči a usmál se. Jeho ruka teď spočívala na Billově bříšku a jemně jej hladila. Tom byl jako u vytržení. Přisunul se k Billovi blíž a pomalu se sehnul, aby mu věnoval následné políbení na rozpálený hrudník. Neuniklo mu, jak Bill spokojeně zamručel. Znovu se k němu nahnul, tentokrát jej však políbil na rty. Vyměňovali si polibky a vzájemné doteky. Bill se od Toma odtrhl, lehl si na Tomův polštář a nadzvedl se na rukou. Tom si k němu také lehl a stisknul mu tlapku.

„Smím?“ optal se a tentokrát to byl on, kdo hladil Billa po tváři. Bill přikývnul. Po ničem jiném teď netoužil, než po mazlení. Cítil, jak jej Tom líbá na rty a směřuje mu přes krk až na tělo. Bill se položil úplně a zavřel oči. Jen jeho ruce si hrály s Tomovými dredy. Tom na Billově kůži zanechával od polibků vlhké cestičky. Nechtěl Billa vyplašit, a proto postupoval pomalu. A to se mu také vyplatilo. Bill si plně vychutnával každý jeho polibek i dotek. Když však ucítil, jak jej Tomovy prstíky šimrají na bříšku a Tomovo následné políbení na pupík, trošku cuknul a malinko se zachichotal. Tom okamžitě pozvedl hlavu.
„Copak? Udělal jsem něco špatně, Billí? Jestli jo, tak…“ nedořekl, protože uviděl Billovo rázné zavrtění hlavou a jeho zářivý úsměv.
„Ne, to jenom trošku lechtá. Pokračuj, Tomí,“ vydechl Bill a dál si užíval to krásné mazlení. Tom líbal jeho krásné bříško a občas se jeho rty usídlily i na Billově pupíku. Vždycky jen uslyšel Billův chichotavý smích a občas se usmál i on sám. Pomalu směřoval k lemu Billových kalhot a k cípu jeho černé hvězdičky. Zastavil se. Víc si dnes netroufal. Už tak zašli s Billem zase o trošku dál. Vrátil se k Billovi, který mu šťastně začal pusinkovat celou tvář. Tom jej nezradil. Nic víc na něj nezkoušel a tomu byl Bill moc rád. Odtrhl se od Toma.
„To bylo úžasný,“ vydechl, a jakmile se k němu Tom nahnul, znova se mu vpil do rtů.

Už bylo pozdě a na nebe se z postýlek vykutálely všechny hvězdičky. Každá z nich jasně zářila a malinko zvědavě se snažila nakouknout do okna, ve kterém se stále mihotalo světýlko lampičky. Bill s Tomem leželi na posteli naproti sobě a vzájemně se dívali tomu druhému do očí. Bylo to zvláštní, ale ani jednomu z nich se nechtělo spát. Tom Billovi něžně přejížděl rukou po tváři. Viděl, jak Billovy tmavé oči září štěstím stejně, jako ty jeho. Ano, Tom byl také šťastný. I přesto, že se dnes nic víc nestalo, mu to vůbec nevadilo. Prožil nádherné mazlení, jako ještě nikdy. Všechny ty něžnosti, které mu Bill potom oplácel, jen zesílily jeho lásku k němu. A pro Toma bylo nejdůležitější, aby byl šťastný i Bill. Chtěl mu ukázat, jak krásná může být láska dvou lidí a tím ho ujistit, že nemusí nikam spěchat. Toma ale nejvíc těšila skutečnost, že se jej Bill nebojí, ale že mu věří. Tohle všechno dopřávalo Tomovi pocit být šťastný. Ukazováčkem přejel Billovi po tváři, krku až na bříško a znova se mu podíval do očí. Bill byl tak krásně nevinný. Upíral na Toma svá oříšková kukadla.
„Jsi… jsi tak jemný a… a přitom tak krásný,“ Tom znovu sklouznul pohledem na Billovu hruď. Bill se usmál a roztomile zamrkal.
„Vždyť ty také, Tomi,“ zašeptal tichounkým hláskem.
„Cože?“ Tom se podíval na Billa a vzápětí ucítil, jak si Billova ručka štráduje cestičku po jeho bříšku.
„Chtěl jsem jen říct, že… že jsi také moc krásný a… a že se mi líbíš, bráško,“ Bill měl v obličeji neustále výraz andílka a když uviděl, jak se Tom zaculil, musel se také usmát. Tom se sehnul a políbil jej na bříško. Do nosu jej znova praštila ta vanilkovo-mandlová vůně. Tak mohl vonět jenom jeho bráška.
„Už jsem ti dnes říkal, jak nádherně voníš?“ optal se s úsměvem a vrátil se zpět k Billovým rtům.
„A myslíš, že kvůli komu tak voním?“ Bill se zaculil a přitiskl své rty na Tomovy. Vyrušil je zvuk auta. Oba dva se od sebe odlepili. Bill rychle přeběhl k oknu. Uviděl stříbrné auto.
„Asi přijela máma,“ prohodil a odtrhl se od okna. Tom tedy vstal a oba dva si oblékli svá trička, která byla volně pohozená po pokoji. Za chvíli se opravdu ozvalo zazvonění zvonku. Bill ještě zhasnul lampičku a společně s Tomem šel otevřít. Už z předsíňky mohli skrze prosklené dveře vidět dva lidi. Tom odemkl dveře a otevřel. Simone podepíral asi dvacetiletý muž, a jakmile se setkal s udivenými pohledy dvojčat, zeširoka se usmál.
„Vedu vám maminku. Trochu přebrala,“ rozesmál se. „Auto má u firmy, tak ať si pro něj zítra nebo pozítří přijede,“ oznámil, a když ji Bill s Tomem chytli každý z jedné strany, podal Billovi ještě její kabelku.
„Tak, dobrou noc,“ rozloučil se a nasedl zpátky do svého auta.
„Dobrou noc a děkujeme,“ odpověděla mu dvojčata sborem a vedli matku do ložnice. Simone už dávno nevnímala. Bill jí kabelku položil k posteli a spolu s Tomem jí vysvlékli kalhoty a svetr a položili ji na postel jen v košili, ve které byla v práci.
„Dobrou noc, mami,“ šeptl ještě Bill, než odešli, a když uslyšel jen jakési matčino nesouvislé mrmlání o rolničkách, rozchichotal se. Pozhasínali všechna světla, Tom zamknul a společně šli nahoru. Nahoře se zastavili.
Tom se otočil k Billovi čelem. Chvíli se mazlil s tou hebkou tvářičkou, a když k němu Bill pozvedl kukadla, políbil jej na čelo.
„Dnes to bylo nádherný,“ zašeptal a přivinul si Billa k sobě.
„Miluji tě, Bille,“ zamilovaně mu vyznával lásku a líbal jej do vlásků. Chvíli stáli ve vzájemném objetí a užívali si dotyky toho druhého.
„Dobrou noc,“ Bill Tomovi věnoval dlouhý procítěný polibek a stisknul mu ruku.
„Dobrou noc, lásko,“ oplatil mu Tom a potom už každý z nich odešel do svého pokoje. Bill se převlékl a zavrtal se do peřiny až po uši. Cítil, jak jej šimrají motýlci v bříšku, a přitom se šťastně usmíval. Ještě nikdy nebyl šťastnější. A s tímto pocitem usínal i Tom. Když si přivoněl ke svému polštáři, okamžitě poznal, že na něm Bill zanechal svou vůni, která jej za malou chviličku ukolébala ke spánku.

autor: Rachel

betaread: Janule

10 thoughts on “Zamilovaný dikobraz 11.

  1. To musí být těžké být matka dvou semklých dětí… Nějak teď nedokážu napsat komentář v kterém by se neoběvilo: "punk, sex a pivo" tak raději jen napíšu, že je to sladké 😀 A zmizím 😀

  2. opilá Simone 😀 Omg 😀 krásný díleček, sice jsem s v minulém díle myslela, že už dojde k sexu, ale nevadíí.. Ono je to takhle lepší 🙂 máme se s klukama na co těšit 🙂

  3. je to tak sladké, až je to úžasný….x)) Billi je roztomilej a Tomi takovej ně´žnej…x)) opravdu moc hezký….x))

  4. je to tak roztomilé…..tohle je taková odpočinková povídka plná citu a lásky…je úžasnáááá!!!

  5. yeah…je to dokonaleee x** ked bude viac komentov,napises dalsi diel rychlejsie??viesh aby som vedela ze kolko ich sem mam daavat xDD ale je to faqt upe nadherne x**

  6. weegeth:Já už je mám dávno napsaný, ale to záleží na Ketty a na Januli, kdy to sem dají. Klidně těch komentů piš víc. Ale samozřejmě jsou pro mě ty komentáře povzbuzující. Díky všem!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics