Forever or never 2.

autor: Claire

Poprvé máte možnost přečíst si pokračování tzv. adoptované povídky. Claire se ujala původně vícedílné povídky, která ale měla jen 1.díl a byla určena ke smazání. Myslím, že se jí podařilo ji s grácií dokončit tak, aby tu mohla zůstat. Z původní vícedílky se tím sice stane dvoudílná jednodílovka, ale myslím, že to nikomu vadit nebude. Děkujeme, Claire. Janule :o)

Tom se s trhnutím probudil. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, kde je a že to, co právě prožil, se odehrálo jen v jeho hlavě. Otřel si orosené čelo. Bezpodmínečně potřeboval sprchu. Vyhrabal se z postele a zamířil rovnou do koupelny. Bylo něco kolem druhé hodiny ranní, všichni spali včetně hlavního aktéra tolik děsivého a zároveň vzrušivého snu.

Pod proudem horké vody si vše znova přehrával v mysli. Nerozuměl tomu, nikdy se mu nic podobného nezdálo. Cítil se vyděšený a zmatený. Stále si opakoval, že to byl jen sen, ale bylo to až příliš živé. Nenalhával si, že to s ním nic neudělalo. Ostatně jeho trenky toho byly důkazem. Ovšem další věc, nad kterou hloubal, byla Billova poslední slova, že ho nemá nazývat „maličký“? A pak ty jeho slzy. Tom věřil, že každý sen má svůj důvod a je to něco jako varování. S bratrem byli jednovaječná dvojčata, jejich podvědomí fungovalo dokonale, takže si byl téměř jistý, že tímhle mu chtěl něco sdělit. Rozhodl se, že zjistí, co za tím stojí. Ještě několik málo minut stál nehybně ve sprchovém koutu, poté vylezl, oblékl si čisté prádlo a znovu ulehl do postele. Trvalo mu pěknou chvíli, než opět usnul, ten sen mu nedovoloval spát.

Vstával asi kolem desáté hodiny. Byl víkend, takže nespěchal do školy. Labužnicky se převaloval v posteli, ovšem jeho bezstarostnost mu nevydržela dlouho. Vzpomněl si na noční příhodu. Najednou se mu něco vybavilo, přišlo to jako blesk z čistého nebe. Už věděl, kdo Billovi říkával „maličký“. Byl to jeden z máminých pochybných chlápků, který s nimi nějakou dobu žil a hrál si na jejich nového „tátu“. Rodiče se rozvedli, když jim bylo šest a od té doby jejich matka střídala jednoho partnera za druhým. Myslela, že se znova zamiluje, ale nic takového se zatím bohužel nestalo. Tom si ani nepamatoval jeho jméno, ale tohle mu utkvělo v mysli. Sice ještě neznal spojitost, ale každá nová indicie mu mohla pomoci k novému zjištění. Také nevěděl, jakou roli v tom celém hrálo jejich vášnivé milování. Rozhodl se, že si dnes musí s Billem promluvit, mívají stejné sny a stejné pocity, třeba se mu bratr s něčím svěří. Přestal nad tím konečně přemýšlet a s obtížemi se vysoukal z vyhřáté postele. Rychle provedl ranní hygienu a už pospíchal dolů na snídani. U stolu seděl Bill s pusou plnou lahodné koblihy.

„Dobrý ráno!“ pozdravil Tom bratra i mamku zároveň.

„Ahoj zlato“ odpověděla Simone. Bill jen něco nesrozumitelného zahuhlal. Tom se posadil naproti bratrovi a s chutí se pustil do snídaně. Měl toho dneska hodně. Nejdříve chtěl jet do města koupit si nějaké nové oblečení, potom se chystal jít s klukama ven. Usoudil, že nejlepší doba na rozhovor s Billem bude večer. Bratr stejně celý den stráví doma. Nikdy nikam nechodil, neměl moc přátel. Když tak Tom přemýšlel, byl jeho nejlepším přítelem a sourozencem zároveň.

Chvatně dopil poslední doušek kakaa a už mířil nahoru pro peníze, aby mohl co nejdřív vyrazit. Byli s Andreasem domluveni na jedenáctou. Ze zádveří houknul pozdrav na rozloučenou, potom bylo slyšet jen bouchnutí domovních dveří. Už je zase pryč, povzdechl si Bill zkroušeně.

Bylo něco kolem sedmé hodiny, když se Tom vrátil domů. S klukama se jim to trochu protáhlo a i přesto, že Billovi slíbil brzký návrat, domů moc nespěchal. Mamku i bratra našel u televize. Koukali na nějaký z těch nudných pořadů, které nikdy nesledoval, protože mu přišly příliš stupidní na to, aby se jimi vůbec zaobíral. V kuchyni si ohřál připravenou večeři. Jedl až nezvykle dlouho. Věděl, že si musí s Billem promluvit, ale přestávalo se mu do toho chtít. Z celé téhle věci měl divný pocit, ovšem dobře si uvědomoval, že pokud se s bratrem něco děje nebo dělo, musí mu pomoci. Miloval ho nadevše a nepřežil by, kdyby mu někdo ublížil.

Prázdný talíř odložil do dřezu a bočními dveřmi vešel do obýváku, zastavil se těsně u sedačky.

,,Bille, můžeš se mnou na chvíli nahoru? Potřebuju si s tebou o něčem promluvit!“

Bill se na bratra překvapeně podíval, ale už se pomalu zvedal k odchodu. Simone, zaujatá děním na obrazovce, si nepřítomnosti obou synů ani nevšimla.

Oba rychle vyšlapali schody, zamířili rovnou do Tomova pokoje. Tom se posadil na židli u psacího stolu. Bill si sednul naproti na postel.

,,Tak o čem si chtěl mluvit?“ otázal se se zaujetím. Tom nevěděl z jakého konce začít. Chvíli mu trvalo, než překonal svojí stydlivost a počáteční rozpaky, poté převyprávěl bratrovi celý svůj sen. To, co následovalo, se mu vůbec nelíbilo. Bill měl v obličeji barvu bělejší než zeď za ním a v očích vyděšený výraz. Jak jen se to mohl dozvědět, copak je sourozenecké pouto tak silné, uvažoval. Věděl, že teďka před Tomem už nic nezatají. Řekne mu všechno. Svěří se mu se vším utrpením, které prožil.

Zhluboka se nadechl.

,,Víš, Tomi, nikdy jsem nikomu nic nechtěl říct, je to pro mě strašně těžký, ale myslím, že se mi i vnitřně uleví, když ti to povím, jsi totiž člověk, kterému na světě nejvíc důvěřuju.“ Začal docela klidně a vyrovnaně. Najednou se mu v očích zrcadlila nenávist a bolest.

,,To on všechno zničil, téměř každou noc ke mně přišel a dotýkal si mě, bylo to odporný. Říkal, že se nemusím bát… že se mi to bude líbit… a pak…“ nedořekl, s pláčem se zhroutil na postel. Tom nevěřil vlastním uším. Nemusel slyšet ani zbytek vyprávění, vše si dokázal domyslet. Opatrně si přisedl k Billovi na postel, pevně ho objal.

,,Psst, už se nemusíš bát, už ti nikdo neublíží, postarám se o to, aby trpěl, a už si ho nemusel nikdy vidět!“ snažil se utěšit své dvojče. Bill mu důvěřivě naslouchal, Tomův hlas jej nepředstavitelně uklidňoval. Když Tom na chvíli přerušil svá konejšivá slova. Zadíval se do hloubky Billových očí. Nastalo ticho, byl slyšet jen jejich dech a občasné vzlyky. Svět se zatočil, když se oba probrali, spočívali svými rty na těch opačných. Trvalo to jen mžik, ale pro Billa to bylo jako celý život. Po tom strašném zážitku se na bratra nepředstavitelně upnul, snažil se myslet jen na něj, vše strašné vytěsnit. Bratrské pouto přerostlo v lásku, která jediná ho udržovala při životě.

Bill se rychle probral z euforie. Chtěl se bratrovi omluvit. Nedokázal si představit, že by o něj mohl přijít. To by nepřežil. Chtělo něco říct, ale Tom jej zastavil. Přiložil mu prst na rty. Teď konečně dávalo vše smysl. Už věděl, co měla znamenat ona milostná scéna v jeho snu. Bill ho miluje jinak, než je tomu mezi běžnými sourozenci. Nebyl si zcela jistý, jestli je připraven jeho lásku opětovat, ale udělá všechno proto, aby byl šťastný!

autor: Claire

betaread: Janule