autor: Ivetka
Jeho oči, bože, ty jeho nádherné oči, které připomínají mléčnou čokoládu, do které bych se teď hned nejraději zakousl. Je tak sladká, rozplývá se na jazyku. Je tak jemná, jako jeho doteky…
,,Líbí se ti to, že ano? Toužíš, přímo po tom dychtíš, abych tě znovu líbal a dotýkal se tě. Dá se ti to tak snadno přečíst z očí… Ale z tvého srdce mám trošku strach. Nesmíš se mi bránit ani srdcem, pokud tohle chceš…rozumíš?“ moje ruka sklouzla z jeho boků na sněhově bílé prostěradlo a já pohledem uhnul někam do neznáma.
,,Nebráním se ti, Billy. Jenom…“ pošeptal jsem a zase se mu koukl do očí…
,,Jenom.?“ doplnil, chtěl, abych pokračoval.
,,Jenom chci, aby tohle nemělo už konce, přesvědč mě o tom.“
—
Po nekonečně dlouhém přesvědčování mušími polibky po mé hrudi, bříšku a podbřišku, mě Billy přesvědčil, že už nechci, aby to mělo konce. Že tohle je všechno, co jsem chtěl. Že mám jeho.
—
,,Jak tohle bude dál? Jak to řekneme mámě, jak… jaký to všechno bude… mám z toho trošku strach, ale nedokážu to v sobě dál dusit,“ zašeptal jsem, když mi Bill ležel na hrudníku na straně mého srdce, nehty mi přejížděl po bříšku a podbřišku a já ho hladil ve vlasech.
,,Nevím. Ale jednou jsem o tom s mamkou mluvil. Říkala, že by jí asi dalo zabrat, než by si na to zvykla, ale že láska si nevybírá… takže myslím, že by to po nějakém čase i pochopila… strach mám taky, tohle jsem ještě nikdy v životě nestačil poznat. Ale toužím po tom, poznat nepoznané…“ tímhle mě dá se říct i uklidnil. Čekal jsem jinou odpověď. Víc arogantní, ale tohle bylo perfektní. Neměl jsem k tomu žádný dodatek. Jenom jsem se usmál a ve vlasech ho hladil dál… ,,A Gordon je stejného názoru, jako máma, to víš sám,“ dodal po chvíli…
,,To ano, ale vem si třeba, co na to řekne jiné příbuzenstvo… budou znechuceni tím, jaký vztah mezi námi je, ale já se nedokážu nadále bránit, už ne.“
,,Tommy… je možné… je dost možné, že budeš cítit, že to, co děláme, není správně. Ale třeba to časem zmizí, snaž se to prosím první dny ignorovat, a kdyby to nešlo, tak… budeme podle toho jednat dál, ano?“ Bill si podepřel tělo o loket a urovnal mi dredy…
,,Zatím tenhle pocit nemám… mám pocit, že se mi rozskočí srdce… nikdo totiž není tak krásný, jako jsi ty…“ koukl jsem se mu do očí… ,,ty máš vlastně rád lidi, kteří na první pohled dělají, že nemají zájem, co?“ šibal jeden… proč to teď chce řešit?
,,Ano… ano… líbí se mi to, to nepopírám. Je potom zajímavější je poznávat po téhle stránce… proč?“…
,,No protože… jestli mám také dělat, že nejevím vůbec žádný zájem, aby tě to víc nažhavilo?“ usmál se a prstem mi přejel po nose…
,,Ne, to nee… už jsme tohle zkoušeli mnoho dní. Dělali jsme, že ani jeden nemá zájem, přitom jsme po sobě toužili, ale teď se mi to nelíbilo, takže to ani nezkoušej…“ usmál jsem se a přitáhl si ho blíž k sobě.
,,Vysvětli mi, proč mám každou sekundou větší a větší chuť dotýkat se tvých dokonalých rtů?“ Můžu vám upřímně říct, že kdybych teď stál, tahle slova by mě dostala do kolen…
,,Nevím… ale vím to, že cítím to samé,“ pošeptal jsem, přitáhl si ho ještě blíž k sobě a začal ho pomalinku líbat…
autor: Ivetka
betaread: Janule
krásný!<33
Ouu..Awww….eww…vystizne…
wow