Bookmakers scrubbers 11.

autor: Ainikki

Dvě dívky netrpělivě postávaly u zadního východu z hotelu. Večerní líčení a topy plné blyštivých flitrů napovídaly, že se nejspíš chystají do víru noční zábavy. Auto k odvozu bylo již přistavené, čekalo se jen na opozdilce.

„Kde sakra vězí?“ Zrzka přešlápla z nohy na nohu a mrkla se na hodinky. Odjezd byl naplánovaný na 20:00 a teď už bylo téměř 20:15.

„Asi chtějí být pro moji utajovanou sestřičku co možná nejkrásnější. Navíc Bill…“ ušklíbla se Leticia a protočila oči v sloup, „ten kluk je normální slečinka, vsadila bych se, že ten, kdo to brzdí, je on.“

„Tak ale zase je roztomilej, ne? Naříkej mi, že není sympatický to, že chlapa příliš nepřipomíná.“ Ariana si pobaveně dobírala svoji přítelkyni.

„Tsss, to určitě… Ani si nemyslím. Včera před odjezdem při obědě z něj ten testosteron přímo odkapával, když mi nepokrytě zíral do míst, kde už se tedy oči zrovinka hledat nedaly.“ Modroočka se při té představě rozesmála nahlas.

„Ach, ty chudinko.“ Politovala ji hraně. „Chtěla jsem se ještě zeptat… Jak vlastně ta tvoje grupa reagovala na to, že s sebou táhneš ségru?“

„Nijak zvláštně. Pár otázek měli. Třeba proč jsem jim to neřekla. Odůvodnila jsem to tak, že si se rozhodla mě doprovázet včera těsně před odjezdem. Vzali to a těšej se na tebe. Nemohla jsem tě nechat kytaristu svádět anonymně. Těžko bys mu vysvětlovala, jak je možné, že jsi na každém místě tour, a přitom nejsi jejich zblázněná fanynka. Navíc přes ochranku by ses k němu dostávala jen velice těžko. Ty jejich gorily dokážou být občas pěkně nepříjemný. A taky si myslím, že pro naše dvojčata budou sexy ségry mnohem zajímavější, než kdybychom se prezentovaly každá zvlášť.“ Hnědoočka objasnila Arianě důmyslnost svého plánu a pyšně se sama pro sebe usmála. Nepochybovala o tom, že teď už se události trochu pohnou. Věděla sice moc dobře, že zpěvák ji chce, nešlo ale pracovat pod drobnohledem jeho bratra. Teď, když bude Tomova pozornost rozptýlena, půjde všechno snáz. Problém by snad mohl nastat, kdyby zrzka dredaře nezaujala. Tuhle variantu si ale Leticia nepřipouštěla. Ariana věděla, jak muže přimět, aby po ní toužili.

Bill

Přetřel jsem si rty balzámem a pozorně jsem se na sebe zadíval do zrcadla. Byl jsem vcelku spokojený. Nenašel jsem na sobě nic, co by se dalo v tuto chvíli ještě vylepšit. Zahalil jsem se do hustého mraku svého parfému a spokojeně si pobrukuje nějakou melodii, jsem vyplul ven z koupelny. Popadl jsem svoji tašku a šel se shánět po klucích. Byl nejvyšší čas k odchodu. Neuvěřitelně jsem se těšil. Zítra nás totiž zcela výjimečně čekal volný den. Leti toho využila a hned naplánovala noční jízdu v nějakém zdejším philadelphském klubu. Dokonce nám připravila překvapení v podobě svojí sestry. Docela jsem na ni byl zvědavý.

Došel jsem k Tomovu pokoji a krátce klepl na dveře. Nic. Zopakoval jsem to ještě jednou a razantněji, a to už se konečně můj ctěný bratr uráčil vylézt ven. K mému zděšení byl ale absolutně nepřipravený k odchodu. Kolem sebe měl jen omotanou velkou huňatou osušku a v puse vražený zubní kartáček.

„Ježišmajrá… Ty ještě nejseš oblečenej? A proč si jako čistíš zuby?“

„Dbám na fresch dech.“ Zahuhlal s plnou pusou pěny. „Nešil a vydrž. Jsem hotovej do tří minut.“ Ujistil mě ještě o své bleskovosti a ztratil se v hloubi pokoje. Zůstal jsem nervózně sem a tam pochodovat po chodbě a jen jsem se chabě utěšoval tím, že holkám to přece taky vždycky trvá, tak třeba nakonec ani pozdě nepřijdeme.

„Co tu chodíš jak lev v kleci?“ Objevil se mi v zádech Gustav.

„Čekám… Kde máš vlastně Georga?“

„Žehlí si vlasy. Mám vám vyřídit, abyste na něj chvilinku posečkali.“

„No to snad ne…“ Hystericky jsem se chytil za hlavu. „To s tím nemohl začít tak, aby to stihnul?“

„Prosím tě, jako bys ho neznal. Mi jmenuj jeden případ, kdy se Georg vypravil načas. Navíc on se klepe na tu holku. Říkal, že musí vypadat oslnivě. Má v plánu dneska bodovat místo Toma.“ Uchechtl se Gustav a já se musel chtě nechtě zasmát taky. Představa Georga, kterak se na dnešní večer puntičkářsky připravuje a precizně si uhlazuje každý vlásek, se nedala přejít s kamennou tváří.

„Jsem tady.“ Informoval nás Tom, zamykaje svůj pokoj.

„Fajn, tak jdeme popohnat Gea.“ Zavelel jsem a přesunuli jsme se na druhý konec chodby.

„Dělej, voe!“ Vrazil jsem do jeho pokoje a snažil se urychlit ty jeho zkrášlovací procedury. „Dej to sem.“ Vytrhl jsem mu žehličku z ruky a jal se mu ty jeho neposedné vlny krotit sám. Naštěstí to měl už téměř hotové. Zbývalo posledních pár pramenů.

„Auuu, ty blbče! Dávej bacha! To pálí!“ Hulákalo to pako, když jsem nechtěně nechal rozžhavené tělísko o něco déle u jeho hlavy.

„No jo, prosím tě. Chceš bejt krásnej, tak drž.“

„Krásnej nebo připečenej je docela rozdíl.“ Brblal dál a mnul si postižené místo.

„Hotovo.“ Zvolal jsem vítězoslavně, nechal ho jen krátce nakouknout do zrcadla a téměř násilím jsem ho vystrkal z pokoje.

Zkontroloval jsem čas. 20:18. No to bude trapas. Co si o nás pomyslí? Místo toho, abychom na ně gentlemansky čekali my, tak ony nás tam už určitě netrpělivě vyhlížejí. Jsme horší než ženský, a já si navíc vždycky zakládal na dochvilnosti, a teď se takhle předvedu. To je mi ale pěkná vizitka. Každopádně teď už se s tím nedalo nic dělat. Nezbývalo, než se kát, tvářit se provinile a vynahrazovat jim to po zbytek večera.

Ještě jsme spěšně s klukama hodili karty od pokojů na recepci a v doprovodu jednoho člena ochranky se vydali na smluvené místo. Byl div, že jsem se samou nedočkavostí nerozeběhl, jak moc jsem se na tu novou neznámou těšil. A evidentně jsem nebyl jediný. Georg neustále něco vzrušeně povídal, a dokonce i na Gustavovi bylo vidět, že ho tohle menší zpestření nenechává tak úplně chladným. Kluci si totiž tak nějak zvykli, že od Leti musí dávat ruce pryč, a teď se jim najednou naskytla možnost, jak moci poskakovat kolem něžného pohlaví, aniž by jim moje pěst přistála v úsměvu.

Konečně se v našem zorném poli objevily dvě dívčí postavy. Šponoval jsem zrak, abych si co nejlépe prohlédl dívku postávající vedle Leticie dřív, než k nim úplně dojdeme. Bylo to docela překvapující. Nebyly si vůbec podobné. Vlastně se ale nebylo čemu divit. Leti se tuším zmínila, že jsou nevlastní. Každopádně krása nechyběla ani jedné z nich.

„Ahoj, kluci.“ Dostalo se nám radostného pozdravu. „Představuji vám Arianu, svoji sestru.“ Nyní jsem měl možnost prohlédnout si ji zblízka a detailněji tak prozkoumat její tvář. Překvapilo mě, že i pihy můžou být hezké. Na téhle holce snad vypadaly přímo zdobně a dodávaly jí mladistvý rošťácký zjev. Kdyby si ty svoje zářivě zrzavé vlasy spletla do culíků, tak je z ní hotová Pipi dlouhá punčocha, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Každopádně černovláska pro mě vedla. Působila totiž tajemněji a mystičtěji než její sestřička.

„Ahoj, moc rádi tě poznáváme.“ Horlivě si s ní každý z nás potřásl rukou a aktivně jsme jí hned tisknuli drobné polibky na líce. To si rozhodně nemohl odpustit žádný z nás, mohla to být totiž ta poslední možnost, jak se nějak intimněji dotknout téhle sweet holky.

„Jo, a my se omlouváme za to zpoždění. Čekáte tu dlouho?“

„Ne, to je v pořádku. Tak pojďme.“ Leti přidržela všem dveře a ukázala na auto, které nás mělo nejspíš transportovat do klubu. Řidič zručně prokličkoval i na tak pozdní večerní dobu docela hustým provozem a za pár chvil už jsme vysedali ven. Očekával jsem, že už na ulici uslyším dunivou hudbu a uvidím tu procházející se hloučky lidí dychtících po zábavě, ale nijak zvláštní rušno tu nepanovalo. Leticia nás zavedla k jedněm masivním, na prvním pohled starším dveřím, vzala za kliku a začala zvolna scházet nevzhledně vypadající betonové schody do suterénu. Vypadalo to až děsivě. Tady bych tedy skutečně noční podnik nečekal. Alespoň už ale byla slyšet nějaká hudba. Slabě se linula ztmavlou chodbou, kterou jsme procházeli po zdolání oněch šílených schodů. Na jejím konci byla plechová vrata, u kterých bylo nutné zvonit. Přišel nám otevřít chlápek snad o hlavu vyšší a o polovinu širší než naše ochranka a ještě ke všemu černé pleti. Bázlivě jsem si prohlížel tu horu masa, ale to už jsem byl Leti chycen za ruku a vtažen dovnitř.

„Tváříš se vyděšeně,“ konstatovala s pobavením v hlase, „rozhlídni se. Vypadá to tu docela dobře. Řekl mi o tom jeden známý z New Yorku. Sem dost často jezdí a tady se prý nejlépe paří. Není to tu profláklý a taky sem každého nepustí.“

„A jak je možný, že my jsme se sem dostali?“ Zeptal jsem se jen tak na okraj a podle Letina doporučení jsem si prohlížel sál. Přinejmenším to bylo působivý. Perfektní světelný efekty, skvělá hudba, moderní interiér, hodně prostoru. Prostě velmi dobrý moderní klub s možností se vyblbnout na více parketech. Nechyběly ale ani příjemné zapadlé boxy, kde člověk slyšel, zachtělo-li se mu konverzovat nebo mít po případě trochu toho soukromí…

„No nejspíš si se líbil tomu vyhazovači.“

„Cooo…?“ Probral jsem se. Průzkum podniku tak nějak narušil soustředění se na moji společnost a vůbec jsem nevěděl, co měla ta Letina věta znamenat.

„Ptal ses, jak je možný, že jsme uvnitř. Říkám, že si se nejspíš líbil tomu bouchači u dveří.“ Zubila se na mě ta potvůrka a nejspíš se velice dobře bavila mým zhnuseným obličejem. Fuj. Ten chlap tedy zrovinka můj typ nebyl, říkal jsem si, ale nahlas jsem radši nic nekomentoval.

„Pojď, prosím tě. Jdem si někam sednout. Hej, jdete s náma?“ Křikla na zbytek naší bandy.

„Jdem si pro pití a přijdem za váma. Máme vám něco donýst?“ Zajímal se aktivně Georg, takže jsem toho okamžitě využil. Objednal jsem si na rozjezd džus s vodkou a Leti mojito.

„Támhle ten stůl vypadá dobře.“ Oznámila mi a táhla mě na místo, které si vyhlídla. Byl zastrčený v zadní části klubu, přesto od něj byl docela dobrý výhled na dění okolo. Pohodlně jsem se rozvalil na měkce polstrovanou lavici a s potěšením jsem zaznamenal, že Leti si sedla vedle mě. Spíš bych řekl, že se namáčkla do mé těsné blízkosti.

„Je to tu pěkný, viď?“ Nahnula se k mému uchu a pohladila mě po noze.

Tak tahle noc, to bude fakt jízda… Pomyslel jsem si a mocně jsem se nadechl, když jsem ucítil, jak se mi z její blízkosti rozlétlo útrobami hejno motýlů.

autor: Ainikki

betaread: Janule :o)