Vesnický prázdniny 5.

autor: Ivetka

— Bill —
Nemám rád, když mě někdo podceňuje nebo mě shazuje. Dělá ze mě něco, co nejsem. Nebo čeho nejsem schopný. On si neuvědomuje, co všechno se mnou může zažít i na veřejném místě, například tady v restauraci…
,,Myslíš, že bych to neudělal…?“ kouknu se na něj…
,,Ne, neudělal… tohle fakt ne…“ provokuje mě… on mě naprosto provokuje… fajn, když si myslí, že neudělal, tak asi neudělal no… Vezmu vidličku a hodím ji pod stůl…
,,To si povíme potom, jestli bych to neudělal…“ brouknu, odsunu se a začnu pomalu zalejzat pod stůl…

— Tom —
,,Bille… neblbni,“ řeknu, když ho vidím, jak se souká pod ten stůl… ale on neodpovídá a zaleze pod něj… Kouknu se pod stůl. ,,Vylez, dělej…“ zasyčím…
,,Ne,“ odpoví jednoduše a přisune mě blíž ke stolu… začne mi jednoduše rozepínat kalhoty… Kouknu se, jestli se na nás nikdo z okolí nedívá, nebo nám nevěnuje příliš pozornosti. Naštěstí ne. Potom se kouknu zase pod stůl. ,,Nech toho, Bille,“ dám pod stůl ruku a odstrčím ho od sebe. Kalhoty si začnu zase rychle zapínat…
,,Nenechám a nech toho,“ vrátí mi ruce na stůl a zase mi je rychle rozepne… Nasucho polknu a trošku přivřu oči… Takhle.. takhle úžasně to ještě nikdo nedělal… ,,jestli se bouchnu do hlavy, tak ti ho ukousnu,“ zahuhlá s ,,plnou pusou..“ Nemám sílu odpovídat, nebo smát se, nevím, co to mělo za záměr… Začne mi kuličkou v jeho jazyce dráždit špičku… Zatnu pevně zuby a zase nasucho polknu. Nejradši bych křičel, křičel, křičel!! Nejde to! Musím být ticho, dělat, že se nic neděje… Přichází to rychle, až moc rychle…
,,Přestaň, okamžitě přestaň nebo… budu to mít na kalhotách,“ upozorním ho.
,,No tak že jsi to ty, tak to i spolknu…“ zahuhlá a pokračuje… Narovnám se a opřu se o stůl… Ruce opřu o lokty a tvář si dám do dlaní…
,,Mmmmh,“ prohnu se, když dosáhnu vrcholu… Je to tak strašně silná křeč… tak strašně silná… Rychle dýchám, motá se mi strašně hlava, trošku se i třesu… Potom už jenom cítím, jak mi na špičku dal malou pusinku, uklidil ho zpátky, zapnul mi kalhoty a s vidličkou si sednul zpátky na svoje místo…
Chvilku jsem ještě seděl a díval se jenom zaseknutě do stolu a vydýchával to, ale potom jsem se kouknul na něj… Jenom se nevinně smál.. Zvážním a přitáhnu ho k sobě a ubrouskem mu otřu zbytek z koutku… Ještě se na tom místě olízne.
,,Dobrý?“ usměje se…
,,Bille… tohle… jsem nečekal… ale…“ řeknu roztřeseně… ,,byl to nejlepší orgasmus za celý můj život,“ uznám…
,,Vážně? To jsem rád,“ skousne si spodní ret… ,,Zasloužím si aspoň pusu, ne?“ řekne po chvíli.
,,Až venku…“ mrknu na něj…
,,No a stále si myslíš, že bych to neudělal…?“ zasměje se…
,,No dobře, musím uznat, že jsi i odvážnej,“ usměju se…
,,No tak co bude s tou pusou?“ začínám být v jeho přítomnosti nervózní. Nejradši bych ho zulíbal k smrti… Jen se k němu nakloním a dám mu malou pusinku na rty…
,,To si děláš srandu. Já se tak snažil a ty…“ nedořekne, protože ho začnu vášnivě líbat… Fajn… já mám zas tu nevýhodu, že těžko něco vydržím… a zvlášť v těchhle situacích… Obejmu ho okolo pasu, on mě okolo krku… Je to bláznivý… strašně bláznivý, někdy dokonce pochybuju, jestli je to skutečnost, protože tohle se může odehrát vážně jen ve snu… Líbáme se tam poměrně dlouho… ,,Wow… tak to budu asi dělat častěji,“ usměje se a koukne se na můj rozkrok, který se už naštěstí uklidnil…
,,Hmm… nebo to budu dělat já častějc… počkej, já si taky počkám na tu pravou chvíli a potom ti to i s úrokama oplatím,“ mrknu na něj…

autor: Ivetka

betaread: Janule

11 thoughts on “Vesnický prázdniny 5.

  1. koukám, že dneska je den mých oblíbenejch povídek…x)) skvělá povídka…x)) jinak teda to sem od Billa nečekala..xDxD dost mě chlapec překvapil ale jen tak dál….x)) Bill jako ďáblík se mi líbí…x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics