Please, don’t let it go… 11.

autor: Ivetka

 

Neprobudilo mě nic krásnějšího, než jasné sluneční paprsky, jejichž teplo mi dodávalo energii. Měl jsem skvělou náladu. Hned jsem si sedl a ještě jednou si přečetl dopis od Toma.

Vložil jsem ho do nočního stolku a vstal – rychle jsem běžel k zrcadlu a učesal si vlasy do culíku. Sedl jsem za psací stůl, papír jsem měl i s propiskou připravený, začal jsem psát:

„Tome, nechci, abys zapomínal na to, co cítíš. Nikdy jsi nevyslechl moji verzi příběhu. Nemusíš jí vědět prostřednictvím dopisu. Stačí, když mi budeš trošku naslouchat. A dělat to, co ti srdce napoví a rozkáže! Nikdy se ti nebudu bránit, když budu vědět, že je to aspoň z části o citech. Nikdy, Tome. Srdce je orgán, který okem není vidět, ale když ho zraníš, bolí ze všech nejvíce, tohle si pamatuj a řiď se podle toho a podle svého srdíčka. Tvůj Billy,“

Tiše jsem zaklepal na jeho dveře. Myslel jsem, že to neuslyší, protože z jeho pokoje se linula líbezná hudba. Ale – mýlil jsem se.

„Ano?“ ozvalo se z pokoje a já pomalu rozevřel dveře. Seděl na posteli a koukal se na mě. Asi poznal, co mu nesu a co v tom dopise je, podle mého výrazu ve tváři. Pomalu jsem dveře zase zabouchl a šel k jeho posteli… Položil jsem obálku vedle něj a chtěl zase odejít.

„Bille, počkej,“ šeptl Tom a chytl mě pevně za zápěstí. Ještě v předklonu jsem se otočil zpátky k němu. Nechápal jsem, co se děje. Jeho stisk náhle povolil a jeho ruka mě pohladila po dlani. Oba jsme se naráz usmáli. Přitáhl si mě k sobě a něžně mě políbil na tvář, cítil jsem takový zvláštní tlak v podbřišku, ale krásný tlak. Cítil jsem také, jak rudnu.Usmál jsem se ještě víc.

„Mohla být klidně na pusinku. To všechno se dozvíš, až si to přečteš,“ pošeptal jsem a koukl se do jeho čokoládově hnědých očí.

„Vážně?“ tohle je můj starý Tommy – na tváři se mu vykouzlil šibalský úsměv. „Takže můžu?“ Dosedl jsem do měkké postele a kývl na souhlas. Prsty mě vzal za bradu a přitáhl si mě k sobě a…

Tom

Políbil jsem ho… Měli jsme oba pootevřené rty. Bože, jak se mi rozbušilo srdce! Myslel jsem, že mi každou chvíli vyletí z hrudníku! Trvalo to asi půl minuty. Mně to přišlo jako celá věčnost! Nechtěl jsem přestat, ale musel jsem!

Klepavě jsem vydechl, oči jsem neotevíral.

„Tommy,“ vydechl Bill a objal mě… Taky jsem ho objal… dopověděl větu, „tohle bylo dokonalý. Krásný,“ šeptal mi do ouška… měl jsem sto chutí se na něj vrhnout. Hýčkat ho a už ho nepustit!

—

„Tommy? Je krásně… co takhle se jít vykoupat do bazénu?“ Tulil se ke mně Bill.

„Hmmm,“ usmál jsem se.

„Tak nějak doraž, já se dojdu převléknout, ano?“ usmál se Bill a hned utíkal do svého pokoje, aby se oblékl. Vlastně jsem ani nečekal, že to bude takovýhle… že ke mně bude takový, jaký je.

Oblékl jsem se a dredy si dal do drdolu… V kuchyni jsem nám udělal ledové pití. Naše tajemství s Billem.

Vzal jsem to a šel jsem za Billem, na očích jsem měl sluneční brýle, už ležel ve vodě na nafukovacím lehátku.

„Billí, na,“ usmál jsem se a naklonil jsem se k němu, podal jsem mu pití a lehl si na lehátko, pěkně na zemi…

—

„Tome, nechceš se jít vykoupat?“ ležel jsem zrovna na zádech a opaloval se. Do vody se mi moc nechtělo, byla studená, zato Bill tam byl skoro furt.

„Nee, ani ne. Je tam hrozná zima. Nejsem otužilec,“ usmál jsem se a dal si brýle na stolek. „Ale Tome. Takhle se akorát spálíš,“ zahuhlal a kleknul si na zem vedle mého bříška… „Mám to vše pod kontrolou…“ mrknul jsem. Zavřel jsem oči, myslel jsem, že už šel, ale nešel. Zůstal u mě…

Najednou mě políbil na bříško. Otevřel jsem oči a kouknul se na něj. Sladce jsem se usmál. On taky. Políbil mě na podbřišek.

„Bille,“ prohnul jsem se a vyhoupl se do sedu.

„Hmm?“ ret měl skousnutý…

„Eeh… do-dobře, jdeme,“ řekl jsem a radši rychle skočil do studené vody…

autor: Ivetka
betaread: Janule