autor: Disturbed Angel & Clarrkys
Disturbed Angel (29.5.2008 14:27):
Bill: (krev ach, bože… zatnu zuby a vezmu tě na ruce.) Tome, no tak, ne že zavřeš oči. Jestli zavřeš oči, tak uvidíš. (vyhrožuju ti a přitom tě nesu do auta.)
Kajik (17:47):
Tom: Bi-Bille… (úplně mimo… Přejedu si prstíkama po té krvi.) Jéjda… (začnu ti tu ruku od krve ukazovat…) Sakra… vidíš?! (nechápu, jak mě můžeš unést…)
Disturbed Angel (18:13):
Bill: Prosím tě, neukazuj mi to. (řeknu a snažím se koukat na cestu. Jedu úplně strašně rychle..) Bolí tě hlava..?
Kajik (18:14):
Tom: J-jen trochu… (pousměju se… úplně také celé rozbité…)
Disturbed Angel (18:16):
Bill: (dojedeme do nemocnice a prudce zabrzdím. Zase tě vezmu na ruce a rychle nesu dovnitř.)
Kajik (18:16):
Tom: S-sakra… kam to deme?
Disturbed Angel (18:18):
Bill: Do nemocnice. (řeknu. Nesu tě přímo k Markusovi.) Neboj, můj táta se o tebe postará…
Kajik (18:19):
Tom: C-co? Tá-táta? (vykulím očka… Vůbec nechápu…)
Disturbed Angel (18:20):
Bill: Můj táta tu dělá doktora, postará se o tebe. (řeknu a dojdu k jeho ordinaci. Ani nezaklepu.) Ahoj Markusi, prosím tě, podívej se na Toma, asi má otřes mozku.
Kajik (18:21):
Tom: (proč tátovi říká jménem?… Hm, divné…)
Disturbed Angel (18:21):
Markus: Dobře, tak běž ven. (řeknu a vyhodím Billa.)
Kajik (18:22):
Tom: (vyděšeně těkám očkama…)
Disturbed Angel (18:22):
Markus: Neboj se. (usměju se.) Takže vidím, že sis nehezky rozbil hlavu. Bolí tě ještě něco..?
Kajik (18:23):
Tom: Ani n-ne… jen mám sedřený loket… To je v poho. Ale.. mám takový divný pocit. (uculím se… Dám si ruku na srdíčko…)
Disturbed Angel (18:24):
Markus: Divný pocit..? (zeptám se a připravuju si nějakou gázu a desinfekci.)
Kajik (18:25):
Tom: J-jo… u srdce… takový… hřejivý… (zachichotám se… asi láska xD..) Au… (Jak jsem se zasmál, tak mě úplně píchlo v hlavince…)
Disturbed Angel (18:27):
Markus: (usměju se.) Myslím, že na to ti lék nedám, ale potřebuju, aby sis stoupl… tadyhle, abych ti udělal rentgen.
Kajik (18:28):
Tom: (poslušně tam přidu..) Máte moc milého syna… (usmívám se.)
Disturbed Angel (18:30):
Markus: Myslíš Billa..? (řeknu..a začnu to tam nějak nastavovat.)
Kajik (18:31):
Tom: Jo jo… je… hodný… (jsem úplně tak zasněný…)
Disturbed Angel (18:32):
Markus: Teď nedýchat.(řeknu a když to udělám, „vyfotím“ tě.) Tak… a teď si běž sednout zpátky na lehátko.
Kajik (18:33):
Tom: (poslouchám na slovo… a pořád myslím na Billa…)
Disturbed Angel (18:33):
Markus: (přitáhnu si židličku a sednu si k tobě.) Měl bych ti tu hlavu zašít.
Kajik (18:34):
Tom: A… a…. a bude to bolet? (zase vystrašeně… Tolik nesnáším doktory…)
Disturbed Angel (18:35):
Markus: Myslím, že ne. Když nebudeš cukat. (usměju se a vezmu „speciální“ nit a začnu ti to šít. Mám to během 20 sekund. Má to výhody být rychlý.) Už to je.
Kajik (18:36):
Tom: T-tak rychle? (nechápu… Celá vaše rodina je nějaká divná…)
Disturbed Angel (18:37):
Markus: Ano. Ještě ti ošetřím ten loket. (řeknu a dám ti na něj vatu s desinfekcí.)
Kajik (18:38):
Tom: Sss… (zaštípá to…)
Disturbed Angel (18:39):
Markus: (přelepím ti to náplastí.)Tak, teď si počkej venku, až budou ty snímky, ano? Pak tě zavolám.
Kajik (18:40):
Tom: Ano… (vyjdu zase ven…)
Disturbed Angel (18:41):
Bill: (Sedím na chodbě..)
Kajik (18:42):
Tom: (jak tě uvidím, úplně se usměju…)
Disturbed Angel (18:43):
Bill: Všechno v pořádku?
Kajik (18:43):
Tom: Jo… No… mám počkat na jakési snímky… (sednu si k tobě…) ale už je mi dobře…
Disturbed Angel (18:52):
Bill: (začnu tě líbat.)
Markus: (vyjdu z ordinace, a když se uvidím, zakroutím hlavou a odkašlu si.)
Markus: (vyjdu z ordinace, a když se uvidím, zakroutím hlavou a odkašlu si.)
Kajik (18:52):
Tom: (rychle se odtáhnu a zasměju se…)
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Helushka
o ou O_o
hu… všichni jsou rychlí… brmmm… honem dáále:)
to je nějaký nadpřirozeno tohle…..honem dál…
Jo, holt je to rychlá rodina 🙂
Tedy dívky, vy jste v tom zdravotnictví jak doma… minule to byla gynekologie, teď chirurgie, či kde to Markus pracuje… moc pěkné 🙂