autor: Ainikki
Černovlasá dívka doslova utekla z dosahu těch dvou chlapců. Hrozilo totiž, že na ní bude poznat, jak moc ji naštvalo, že se tam objevil dredař a překazil jí tak perfektní tah. Ta situace ji mohla posunout mnohem dál, ale copak se dá pracovat, když jim je neustále ten protivný hopper v patách?
Nastoupila do kabiny výtahu a zuřivě stiskla knoflík do přízemí. Před hotelem nasedla do taxíku a jela raději domů. Dnes už nemělo cenu se jakkoli snažit. Bratříček s ním nejspíš stráví zbytek dne a ona by tam byla poněkud navíc. Musí ty dva od sebe nějak dostat. Nemá šanci uspět, pokud bude nucena bojovat se sourozeneckou láskou.
Vystoupila z auta, zavrtala se do útrob své malé kabelky a vytáhla klíče. Pozdravila hlídače a za pár minut vystupovala z výtahu, který ji vyvezl až k jejímu bytu. Netrpělivě si odemkla a ihned se sháněla po přítomnosti svojí polovičky. Nebyla tu. Měla pouze sbalené věci. Přirozeně zítra odjíždí s ní, jako tajný doprovod. Nemohla ji přece nechat samotnou napospas té bandě po celou dobu tour. Navíc ony nebyly zvyklé trávit dny odděleně. Od doby, co se poznaly, byly každý den alespoň na pár minut spolu, a když zrovna jedna v rámci rozehrané hry trávila noc u nějakého muže, byly spolu alespoň přes den.
Leticia se po Arianině vzoru rozhodla zabalit si také pár věcí. Ze dna šatní skříně vytáhla objemný kufr a jala se do něj pečlivě skládat nezbytné kusy oblečení a kosmetických a hygienických potřeb. Nestačila ani práci dokončit a bytem se rozlehl hlas volající její jméno.
„Ari, jsem v ložnici.“ Instruovala ji o tom, kde se nachází a stáhla téměř plný kufr z postele. Teď by tam možná mohl překážet.
„Ahoj.“ Vplula zrzka do místnosti a na přivítání políbila Leticii na tvář. „Jak si se měla? Jak to všechno zatím jde?“ Pídila se a stahovala při tom ze sebe oblečení, které na sobě měla celý den a vyměnila ho za pohodlné domácí dlouhé tričko, sahající až pod zadek. Leti ji mlčky pozorovala a neměla se k odpovědi. Až když se rozkošně pihatá modroočka rozvalila na posteli, a netrpělivě povytáhla obočí na znamení, že čeká na odpověď, se Leticia rozhoupala.
„Šlo by to dobře, ale mám problém…“
„Ale copak?“
„Jeho brácha… Nemůžu se ho zbavit. Čenichá za námi neustále jako nějakej čokl. Napadlo mě… Potřebovala bych, abys odlákala jeho pozornost.“ Sklopila oči. Věděla, že tohle po ní jen tak žádat nemůže. V jejich dohodě nebylo, že si v daném úkolu jedna druhé pomohou. Ale teď byla jiná situace než jindy. Kdyby se jí Ariana nezmínila, jak moc jí záleží na tom, aby se tohle povedlo, nenapadlo by ji to po ní chtít.
„To mi chceš říct, že mám svádět nějakýho zkurvenýho chlapa jen proto, že tobě se nedaří?!“ Zrzka se na posteli posadila a výhrůžně nahnula obličej k tomu jejímu. Nezlobila se ale na ni. Již teď věděla, že to pro ni podstoupí, vlastně to nebylo jen úplně pro ni, i ona na tom bude profitovat, jen jí to neměla v plánu usnadnit a hned na to nadšeně kývnout.
„On nevypadá špatně. Třeba se ti to nakonec s ním bude líbit. No neříkej, že by si neměla chuť nezávazně na mladýho hřebečka?“ Leti ji znala již natolik dobře, že její záměr ji trochu potrápit ihned prokoukla, a začala ji provokovat.
„Hmmm… Myslím, že mám chuť na úplně něco jiného…“ Odpověděla Ariana v podobně provokativním duchu a mlsně si olízla rty. Byla to jasná výzva, kterou Leticia okamžitě pochopila, a zrušila tu nepatrnou mezeru mezi nimi.
Navíc to potřebovala. Celý den strávený ve zpěvákově přítomnosti netoužila po ničem jiném, než se přitisknout k těm smyslným rtům a vychutnávat si jejich sametovou jemnost. Ač Billova ústa byla oproti jiným mužům tolik podobná těm dívčím, tohle bylo mnohem lepší. Věděla, jak je laskat tak, aby jejich majitelce přinášela tu nejvyšší možnou rozkoš a přesně to teď dělala. Z prvotního mazlivého líbání zvolna přecházela v mnohem dravější a žádostivější polibky. Jazykem se nořila do jejich hloubky a Ariana jí všechnu péči chtivě oplácela.
Ruce obou dívek započaly pomalou pouť až ke spodním lemům jejich triček a za okamžik se oba kusy látky snesly na hromádku vedle postele.
„Jsi nádherná.“ Chraplavě vydechla Leticia, když před ní její polovička zůstala sedět jen v kalhotkách. „Tolik tě miluju a potřebuju.“ Dodala a znovu se vrhla na její rty. Ještě párkrát je polaskala a přesunula se na jemnou kůži zrzčina krku. Při tom její ruce ukončily hlazení Arianiných zad a jaly se masírovat její plná výstavní ňadra. Spokojeně zaznamenala, že vše dělá perfektně, když se z dívčina hrdla vydral přidušený sten. Chtivě vsála jednu vyzývavě trčící bradavku a sála ji tak dlouho, dokud neslyšela mnohem hlasitější projevy chtíče.
Mírným tlakem donutila Arinanu lehnout si do přikrývek a sama ze sebe stáhla sukni, kalhotky i podprsenku. Potřebovala cítit její nahou kůži na té své. Hned na to rychle zbavila kalhotek i ji a pokračovala v laskání jejího těla přesně tam, kde skončila. Po tom, co stejnou péči věnovala i jejímu druhému ňadru, začal si její jazyk klestit vlhkou cestičku až k jejímu pupíku. Ten párkrát obkroužila a směle pokračovala níž.
Ariana v očekávání té nejvyšší rozkoše od sebe oddálila nohy a umožnila tak Leti, aby se položila mezi ně. Když ucítila, jak se horký jazyk dotkl jejího vrcholku lásky, vykřikla nahlas a propnula se jako luk. „Ach, ano. Po… pokračuj. Ještě.“ Dostávala ze sebe trhaně a třásla se pod přívalem slastných pocitů. Vnímala, jak se s každým zanořením toho mrštného háděte do její hlouby stále více a více blíží její vrchol. Nikdy dřív se nedokázala udělat tak rychle, jako pod šikovnými ústy téhle holky. Ona přesně věděla, co má dělat, aby ji dovedla až na pokraj šílenství.
Po mohutné vlně orgasmu zůstala uvolněně ležet a snažila se popadnout ztracený dech. Leticia zatím opustila její klín a lehla si vedle ní. Mazlivě ji hladila po hrudníku a bříšku a čekala, až bude schopna stejnou rozkoš dopřát i jí.
Nemusela čekat dlouho. Ariana otevřela noční stolek a vytáhla z něj pomůcku, kterou tak rády používaly spolu se stříbrnou tubou. Vše položila do jejich těsné blízkosti a políbila Leticii, které v očích vzplály plamínky nedočkavosti a roztouženosti, když viděla, jak ji hodlá její družka uspokojit. Nepřestávala ji líbat a její ruka při tom doputovala až tam dolů, kde začala jemně třít touhou naběhlý vrcholek.
„Oh, bože.“ Její vzrušení začalo stoupat závratnou rychlostí a bezděčně začala doširoka roztahovat nohy. „Tak už mi ho tam strč.“ Dostala ze sebe poslední zoufalý příkaz. Ariana se spokojeně usmála a vyhověla jejímu přání. Celou délku té lesklé věci potřela chladivým gelem a otočila kolečkem na jejím konci. Příjemně se jí v rukou rozvibroval a ona ho konečně začala pomalu zasouvat do černovlásčiny hloubky. Zručně jím pohybovala tam a zpátky a s velkým potěšením pozorovala výraz obličeje své lásky, když dosáhla orgasmu.
Dívky se pak ještě dlouho potom mazlily, než je přemohl spánek a únava a ony si zůstaly spokojeně podřimujíc ležet v náručí.
Tom
Jen, co jsme se vrátili z těch nekonečně zdlouhavých a otravných nákupů, jsem vystartoval z auta a musel jsem co nejrychleji odejít do svého pokoje, kde jsem se potřeboval uklidnit. Nebýt bráchovy přítomnosti, tak bych té holce s chutí zakroutil krkem. Začínal jsem být alergický i na zvuk jejího hlasu.
Popravdě jsem se sám v sobě vůbec nevyznal. Nechápal jsem, proč mi tak vadí. Byla to fakt krásná ženská a popravdě jsem na ní nemohl najít jiný defekt než ten, že se pořád motala kolem Billa. Připadal jsem si jako nepřející sobec, ale nemohl jsem si pomoct. Nevysvětlitelně jsem toužil po tom, aby se ztratila z jeho dosahu a nechala ho na pokoji. Nemohl jsem se smířit s představou, že by snad mezi nás dva měl začít bratr dělit svůj volný čas. Byl jsem na něj zvyklý. Těšilo mě ho mít u sebe, a teď si přijde tahle barbína a usurpuje si právo na jeho pozornost.
A pak tu navíc byl ten prapodivný našeptávač v mé hlavě, který nezavřel na chvilku pusu a pořád dokola mlel o tom, že s tou holkou není něco v pořádku, že ji nemám spustit z očí, aby nevyvedla nějakou levárnu. Na šestý smysl jsem nikdy moc nevěřil, takže jsem tomu nehodlal věnovat příliš pozornosti. Raději jsem se uklidnil a vydal jsem se za Billem. Předpokládal jsem, že Leticia jela hned domů a brácha by za tu dobu mohl stihnout dojít do svého pokoje, a já tak mohl mít dnes konečně příležitost být s ním chvilku sám.
Vyšel jsem na chodbu a to, co jsem tam uviděl, mě totálně omráčilo. Párkrát jsem bezděčně zamrkal ve snaze ten absurdní přelud rozehnat, ale bylo to tam pořád, teda byli tam pořád. Něžně se k sobě tiskli a líbali. Bylo mi z toho na nic. Horečnatě jsem přemýšlel, co mám začít dělat. Pak mě nenapadlo nic lepšího, než třísknout dveřmi. Polekaně od sebe odskočili a koukli se mým směrem. Nasadil jsem s vypětím všech sil neutrální výraz a pomalu jsem se vydal k nim. Ona se mezitím kvapně rozloučila a odešla.
Neodpustil jsem si pár ironických poznámek, a když jsem zoufale začal zvyšovat hlas, Bill mě natlačil do svého pokoje. Zhroutil jsem se na postel a schoval hlavu do dlaní. Chtělo se mi začít ječet nahlas. Vadily mi ty návaly neznámých pocitů, které teď způsobovaly, že se mi chtělo brečet. Ten pohled na ty dva bolel a já nevěděl, co si s tím počít. Prosil jsem bráchu, aby ji nechal být, ale nakonec mě přesvědčil, že to bude v pořádku, že možná s ní bude šťastný.
Nechal jsem se uchlácholit a schoulil se mu do náruče.
„Co máš teď v plánu dělat? Nekoukneme třeba na nějakej film?“ Zvednul jsem k němu tázavý pohled.
„Jasně. Máš na mysli něco konkrétního?“
„Ne. Je mi to jedno. Něco tam pust.“ Bill se zvedl z postele a ze svého kufru vylovil objemné pouzdro plné dvdéček. Krátce zalistoval jeho obsahem a nakonec jedno to stříbrné kolečko vložil do přehrávače a zapnul televizi. Posunul jsem se a pohodlně se usadil do čela postele. Za záda jsem si nastlal polštář a druhý připravil Billovi. Rozvalil se vedle mě a začal se soustředit na běžící obrázky.
„Víš vůbec, co se tam děje?“ Bill po pro mě neurčité době film stopnul a obrátil se na mě s vlezlým dotazem. Samozřejmě, že jsem nevěděl, a jemu to pochopitelně neuniklo. To mu snad ale bránilo v tom, aby se díval on? Co je mu do toho? Já se zaobíral úplně něčím jiným, než byl stupidní děj na obrazovce. Začínaly mě napadat šílený myšlenky o tom, jak to teď vlastně mezi námi bude. Kdysi jsme tohle téma krátce nakousli a z Billovy reakce jasně vyplynulo, že až si najde holku, tak sex mezi námi skončí. Věrnost pro něj byla důležitá a prý by se cítil divně, kdyby se intimně stýkal se mnou, a ještě s ní. No jo, ale oni spolu vlastně zatím nejsou. Můžu to po něm tedy chtít teď?
„Nebaví mě to, tak jsem se zamyslel.“
„A o čem jsi přemýšlel?“
„Vlastně o tom, že na to mám děsnou chuť.“ Přiznal jsem část svých myšlenkových pochodů a toužebně se mu zadíval do očí. Jen se zasmál.
„A můžeš mi říct, kdy na to chuť nemáš?“
„Eee, myslím, že to ti fakt říct nemůžu. Každopádně teď je to hodně neodkladný.“
„No tak, co s tím uděláme…?“ Spadnul mi nepředstavitelný kámen ze srdce. Tahle jeho reakce znamenala, že mě prozatím neodmítl.
„Já bych věděl…“ Šibalsky jsem se usmál a přisál se chtivě na jeho rty.
autor: Ainikki
betaread: Janule
noooo
Zatím je to dobré… Bill mu dá xD
Vždycky když to čtu, tak přemýšlím nad tím jaké jsou holky potvory, ale vzhledem k tomu, že k holkám taky patřím, není to moc dobré 😀 Ospravedlň je ještě, vždyť to je strašné. Vždycky to tak bylo… když je sukničkář kluk, tak je to prostě někdo, ale když je stejná holka, tak se s ní zachází jak s hadrem… kde je ta rovnoprávnost 😛
Oh, ten Tom je tak netaktní a sobecký, doufám, že k tomu má dobrý důvod, hamoun 😛 Je to perfektní, moc se těším na další díl 🙂
Perfektní… gratuluju k prvnímu lesbickýmu sexu na tomhle blogu, myslím, že tu opravdu ještě nikde není, to prostě musím zdůraznit, nedá se nic dělat 😀 Líbí se mi celá povídka, jak je postavená, na jakým základě a hned musím trochu polemizovat s Janikem 😀
Ono je to malinko jinak než to vypadá… když je kluk sukničkář, je to většinou z důvodu jeho totálně neovladatelný potřeby lovit. Kluci to maj prostě v genech, je to něco, co málokterej z nich dokáže ovládat, a když tomu podlehne, je to prostě jen přirozený. Pravidla týhle společnosti jsou nastavený tak, že je holt sukničkář, a protože všichni ví, jak to u chlapů je, většinou se mu to odpouští… u holek je to jinak… zrovna v tomhle příběhu je to jasně vidět. Holky k tomu mají totiž většinou úplně jiný důvody… není to touha po stále novejch milencích, to mají snad jen nymfomanky, což jsou vlastně nemocný chuděry, který ještě nikdy nedosáhly orgasmu a proto se tak strašně snaží, aby se jim to konečně podařilo (tohle mám vyčtený, to není nesmysl… :o)). Holky jsou většinou opravdu potvory, když tohle dělaj, a maj k tomu jiný důvody, než je příroda, jako je to u kluků. Proto jsou podvědomě společností odsuzovaný.. no… tak to byla přednáška na téma sex, vztahy, sociologie, ale ono to občas neškodí 😀 Tyhle dvě cácorky jsou skutečně potvory, ale bohužel, udělaly je z nich chlapi, takže se jim prostě jen mstí.. já se jim nedivim a vůbec je za to neodsuzuju… blbý je, že tím zničej pár životů ze msty, místo aby se snažily napravit ty svoje, zkusit něco z psychoterapie a tak… pomsta není nic platná, ta vnitřní bolest nikdy nepřejde, dokud člověk skutečně upřímně neodpustí a to je to, co by měly udělat… jenže to jim asi nikdo neřek 😀 Tak jo… jsem se vykecala, mám zase na chvíli pokoj 😀 Prostě a jasně, Ai… tahle povídka se mi moc líbí, těším se na každej díl, protože si jí užívám, nutí mě přemýšlet a jsem fakt ráda, že Bill ještě necouvl a Tomíkovi ještě dá :D:D:D
Janule: No a hlavně jak mě nutí přemýšlet… To si nedovedeš představit, jak se mi někdy kouří z hlavy, než splácám do kupy kloudnou větu… 😀 😀 😀
Možná trochu přeháním. To bude tou dnešní přepracovaností.(viz úža info článek u mě na blogu) Jdu se naložit do vany a pak se mrtvolně rozplácnout k televizi.
Jo, a málem bych zapomněla – už jsem to málem poslala – samozřejmě velké díky za super komentáře, to se to pak hned s větší chutí píše. I když to se mi téďka taky moc nedaří, takže bych spíš měla říct, to se to pak hned lépe připitomněle usmívá -> já to totiž dělám, když si čtu jakýkoli komentář adresovaný svojí osobě… :o)
Ach jaj, takže zatiaľ je to ešte fajn. Bill Toma neodmietol, ešte do tej holky nie je tak zamilovaný, aby mal potrebu byť verný…
Je to krásne napísaný príbeh, vrátane charakteru dvoch ublížených dievčat. Ale keby sa tak šli pomstiť tým, ktorí sú ozaj vinní. Vlastne… keď tak uvažujem, možno Tom je trochu tiež taký hajzlík, ktorý sa zahrával s dievčenskými srdiečkami, ale Bill??? On je predsa totálne neviniatko. Prosím, neubližujte mu. (už mi hrabe a to sa mu ešte nič nestalo)