Microfon with guitar 13.

autor: B-kay

Tomovy dlaně něžně zatahaly za kus černé látky, který jako jediný skrýval Billovo tělo, před úplnou nahotou. Ten se opatrně pokládal na jemný koberec, který se nesl středem obýváku, a v přímém očním kontaktu se nesnažil jakkoliv zakrýt.
A před kým taky?!
Spokojeně snášel Tomův hladový pohled, který se plazil jako neustávající žár od každého kousíčku jeho tváře, přes krásně ploché bříško, až k té části těla, po které Natan toužil nejvíc, ale nikdy mu nebyla odhalena. Tom se na ni také díval z téhle blízkosti poprvé… Vnímal každičký záhyb jeho kůže… také ten dokonalý kontrast černého tetování ve tvaru divoké hvězdy s dvěma menšími uvnitř, a také chvění, které Billovým tělem sálalo… Tohle všechno však vnímal pouhým pohledem. Ještě se nedokázal přimět k tomu, aby se k Billovi přiblížil a skutečně se jej dotknul. Ještě pořád tomu jaksi nemohl uvěřit! Jeho divoká představa se pomalu, ale jistě, začínala měnit v skutečnost, nabírající na postupnosti.
„Copak?“ pípl Bill tiše a opatrně si klekal na všechny čtyři. „Jdu na tebe moc rychle? Nebo snad nechceš vůbec?“ ptal se šeptem a zatímco v krbu oheň vesele pukal a tím jako jediný osvětloval obývák ponořený ve tmě, jeho tělo se pořád víc a víc přibližovalo k Tomovi, který se třásl vzrušením jako malý kluk. „T-to ne,“ vydechl rozhodně a vzpurně zakroutil hlavou. „Jenom je to tak nějak zvláštní… tak nějak krásně zvláštní,“ šeptl a kleknul si před Billovo nahé tělo, ve kterém se snad odrážela všechna krása světa. „A co je zvláštní?“ zeptal se Bill tiše a jeho dlaně Tomovi opatrně svlékaly obrovské trenky, které po chvilce přistály vedle těch Billových…
„Zvláštní je to, že bych nikdy nevěřil, že se tohle stane,“ Tom se opatrně pokládal svým tělem na Billa, který se na něj něžně usmíval, a přitom si sem tam vášnivě kousl do rtů.
„Nejdřív jsi mě nesnášel, pak to bylo zase tak skvělé jako dřív… ale tohle je prostě něco, co jenom stěží dokážu popsat,“ zahleděl se Billovi hluboce do očí a poté dovolil, aby se jejich rty v pomalém sblížení konečně propojily.

Dlouho však ležet nevydrželi. Tom se vyhoupl do sedu s divoce líbajícím Billem na klíně, aby mu mohl být blíž… Kolikrát jako malí takhle sedávali a jenom tak si povídali. Tom s Billem na klíně byla prostě klasika! A to nelze jenom tak snadno změnit…
Teď to ale bylo malinko jiné… Tehdy na sebe jejich vzrušené klíny jistě nenarážely a jejich holá těla se nesnažila co nejvíc vznášet v tření toho druhého. Tom to už dýl nevydržel. Poklesl hlavou k zemi a ležel pod Billem rozvalený jako nějaká žába. Jeho dlaně však pevně chytly Billovy boky a jemně s ním na sobě začaly houpat. Bill vzrušeně zasténal hned, jak Tom hlasitě vydechl a prudce přivřel oči.
Ty Billovy byly také přivřeny a ústa otevřená v němém výkřiku. Bill se však rozhodl tišit své sténání v Tomově puse v podobě dlouhého francouzského líbání, které bylo propleteno něžným pohráváním si jazyků a vzájemného poznávání toho, co má ten druhý rád. Tom malinko zmírnil pohupovaní Billových boků, aby si ještě na chvilku mohl užít tu mazlivost a jemnost, kterou se jejich rty propojovali…
Věděl, že za chvilku všechna jemnost zmizí a líbat se už nedokážou…
Nepřemýšleli, že se právě chystají udělat něco, co je vlastně nezákonné. Bylo jim úplně jedno, o čem mluví zákony! Jejich srdce mohla mluvit také a ve stejném rytmu! Oba chtěli dojít až na nejvyšší možnou hranici, tudíž kompletně porušit všechna vštěpovaná pravidla!
Tom si zase podmanil rytmus Billových boků, které teď bezmocně přirážely k jeho pánvi. Oba dva bolelo celé tělo, jak se snažili co nejdéle vydržet v klidu a nepropadnout touze, která je hnala vpřed.
„B-bille?“ zasténal náhle Tom, avšak jeho pohyby neustávaly. Pořád Billem na sobě zmítal a sledoval, jak se jeho tělo chvěje. A když se opatrně a poprvé dotknul jeho klína, Bill málem omdlel. „Ano?“ vydechl a prudce si skousl ret. Skrze pevně přivřené oči pozoroval, jak se mu Tom snaží něco říct… Cítil, že už dlouho nevydrží… Tomovy doteky byly tak krásné a jeho stisk nadmíru jemný a přesný, jak se sjednotil s rytmem pohupování. Když Tomovo bříško zasáhlo něco bílého a krásně teplého, Bill dopadnul vysíleně na jeho divoce pulzující hrudník a nemohl popadnout dech. Zmohl se akorát tak na jemné očistění Tomova bříška a na lehký polibek, který mu vtiskl někam k pupíku.
„Já tě miluju,“ řekl Tom náhle a vysíleným pohledem se zadíval do Billových očí .V Billově tváři se náhle zračilo unavené nadšení, a když se skláněl k Tomovu oušku, dokonce se zamilovaně usmál. „Já tebe taky, Tome. Strašně moc tě miluju,“ vydechl tiše a jemně spojil své rty s těmi bratrovými.
„Chci se s tebou milovat,“ vydechl, a na rozhodné tváři se mu zračil klid a spokojenost. Tak krásné vyvrcholení nezažil ještě nikdy předtím.
A chtěl, aby i Tom okusil tu krásu z jejich skutečného spojení… Naposled…
Udělají si hezkou vzpomínku na to, co mohlo být, ale asi nejspíš nikdy nebude…
Tom si Billa přetočil pod sebe a jemně se na něj zahleděl. „Věříš mi?“ ještě naposled se ujistil, a když Bill přikývnul a jemně pohladil Tomovo vzrušení, věděl, že se jeho představa stane skutečnou…
Tom se tedy Billovi se svou představou přiznal a označil ji jako důvod tehdejší hádky. Jaké však bylo jeho překvapení, když mu Bill řekl, že se mu něco podobného zdálo…
Asi se to tak prostě muselo stát…
Bill zlehka rozkročil nohy a čekal, co se bude dít, Tom však vsadil na něžnost a chtěl si jej připravit, aby jejich milování nebylo důsledkem strachu nebo bolesti, ale jenom lásky…
Pomalounku se plazil přes Billovy dlouhé hubené nohy, a když dosáhl úrovně jeho boků něžně pohladil bříšky prstů jejich zadní část a poté jemně stisknul. Klidně se pousmál, když Billovo tělo reagovalo přesně tak jak doufal. Jeho boky sebou škubly dopředu a Billovy oči se náhle třepotavě přivřely.
Tom tedy pokračoval dál v jemném objevování Billova těla…
Líbal každičký kousínek kůže, na který dosáhnul, někdy po něm hravě přejel zuby, ale pak jej hned pohladil jazykem. Bylo to neskutečné!
Takovou touhu necítil snad nikdy předtím. Bill byl prostě něčím výjimečným a pro něj také neskutečně vzácným. Věděl, že to pro něj ze začátku nebude moc příjemné, ale stejně jej obdivoval za to, jak moc se mu chce odevzdat. Obdivoval jeho rozhodnost a pevnou vůli stát si za svým!
Motýlími polibky se přesouval od vnitřní strany stehen, až po bříško, kde svými rty vydláždil celičký obrys Billova kontrastního tetování. Bylo pro něj neskutečně krásné slyšet Billovo tiché pípání, něžné zdrobnělinky svého jména a sem tam krátké sykání. Tom si Billa přímo hýčkal. Jako by se mu omlouval za bolest, kterou mu za chviličku způsobí… ale věděl jistě, že bolest vždycky trvá jenom krátkou dobu, pak už člověk bolest nevnímá…
Konečně se svým tělem opatrně položil na to Billovo a jeho ruce si jej k sobě opatrně přitulily. „N-nechci ti ublížit,“ vydechl bezmocně, když ucítil, jak mu Bill zaryl své černé nehty do ramen. „Já jsem si vybral tuhle cestu sám, Tome. Udělej to, chci abys to udělal…“ šeptl a náhle se jeho ústa tiše rozevřela, jak ucítil Tomovy prsty na svém zadečku. Tom jemně objížděl Billův malinký otvor do ráje vášně a slasti, ale ještě pořád se bál. Tohle je přeci příliš veliká oběť.
„Tome… lásko… udělej to, prosím,“ kníkl Bill tiše, z posledních sil nadzvedl svou tvář, aby mohl Toma vášnivě políbit a poté jeho tělo znovu kleslo ke koberci, na kterém se rozvalovali.
Tom si tedy dodal odvahy, naposled se zahleděl Billovi do slastí zkroucené tváře a opatrně do Billa pronikl jedním prstem. Hned jej však vzal zpátky, protože se ozval Billův bolestný vzdech. „T-tohle nejde, Bille,“ snažil se chabě protestovat, ale sám věděl, že už stejně není cesty zpět. Podepsali si svůj rozsudek a smazat se to už nedá.
„P-pokračuj,“ pípl tiše Bill, který si už na malinkou částečku Tomova těla uvnitř sebe zvykl a počáteční bolest jej začala pomalu opouštět. Tom se tedy odvážil použít i druhý prst, aby Billovo křehké tělo připravil na něco mnohem většího. Billovy kníky pomalounku ustávaly a on postupně sjížděl po Tomových prstech bez nějakých větších problémů. „Teď to přijde,“ vydechl Tom, z posledních sil se sklonil k Billovi, aby jeho pootevřené rty láskyplně políbil a nasměroval své vzrušení tam, kde se mělo co chvilka ztratit. „Já vím,“ kníkl Bill, jehož tělíčko se třáslo jak touhou, tak strachem, ale láska k Tomovi byla více než silná, a proto věděl, že i kdyby se dělo cokoliv, Tom by mu nikdy nedokázal ublížit. Prudce přivřel víčka, hlasitě si povzdechl a poté náhle zavzlykal neskutečnou bolestí, když se jejich těla konečně protnula. Tom do něj velice pomalu pronikal… pořád hlouběji a hlouběji, až došel k bodu, kdy byl v Billově těle nejvíc jak mohl…
Jejich tváře dělily pouhé milimetry, zatímco Billovi stékaly po tvářích horké slzy, Tom mu je slíbával měkkými polibky a tiše mu šeptal do ouška slova lásky. Bill mu bezmezně důvěřoval a proto se mu celý odevzdal… Bylo nadmíru zvláštní přijmout Tomovo tělo do toho svého… Ještě nikdy si nebyli blíž…
Tom opatrně přirazil, už se nedokázal víc ovládat. Bill malinko vzlykl, ale už nebrečel. Hleděli si hluboce do očí a jejich pohledy byly plné lásky, vášně ale také bojácné touhy, která se pomalounku drala ven. Rty obou měli malinový nádech, jak skousáváním, tak olizováním toho druhého. Oba dva tiše sténali a Bill po chvilce cítil, se všechna ta bolest ztrácí někde v jeho nitru a zůstává jenom ten nádherný prožitek. Už nesténal bolestí, ale tou krásnou slastí, kterou mu způsobovaly Tomovy jemné pohyby uvnitř jeho těla. „Miluj mě, Tome… miluj mě víc,“ vydechl tiše a dovolil Tomovi čím dál prudší pohyby. Ještě více oddálil nohy od sebe, aby mohl Tom laskat jeho tělo jak uvnitř, tak zvenku…
Po chvilce se jejich pohyby sjednotily a jejich srdce tloukla v jednotě. Bylo to přesně jako v Tomově představě… měl chuť zoufale křičet a vykřičet ze sebe všechnu tu krásu, kterou v ten moment cítil. Bill mu omotal nohy kolem boků a dovolil teď přímo divoce přirážet na svou pánev…
Po chvilce se místností rozlehl Tomův tlumený výkřik a Billův poslední sten, jak oba dva prožili vyvrcholení v tu samou vteřinku.
Bill cítil Toma všude… cítil jej uvnitř, vedle sebe, dokonce i na svém těle, kde to Tomovo prudce přistálo. Oba dva se snažili popadnout dech, ale šlo jim to příliš těžko po tak dokonalém prožitku.
Tom unaveně políbil Billovo třesoucí se bříško a poté neobratně zvedl svou tvář k té jeho.
„T-to…b-bylo to… nádherný,“ pípl tiše a znovu jeho tvář klesla k Billově třesoucí se hrudi.
„Miluju tě Tome,“ šeptl Bill tiše a cítil, jak Tom z jeho těla opatrně vyšel a odkulil se vedle něj. „Já tebe taky, Bille…“
Leželi naproti sobě nazí, unavení a nanejvýš vyčerpaní, ale stejně se na sebe pořád dokázali dívat a sem tam se dokonce něžně usmát. „Nechci, aby přišlo ráno,“ řekl Bill tichým hláskem a smutně sklonil tvář k Tomově dlani, která je něžně hladila po nahém boku. „My to zvládnem… vždycky jsme přeci všechno zvládli,“ Tomova slova byla nejistá a roztřesená, jak se v něm přemáhal pláč s náhlou úzkostí… To, co právě prožili, bylo to nejkrásnější, co kdy zažil, ale nechtěl jej ztratit! Ne teď, když si to konečně uvědomili…
„Zvládli, ale společně… nechci tě opustit a jít za ním. Chci zůstat. Nechci tě ztratit!“ vzlykl a neklidně se přitulil k Tomově bříšku. Proč musí mít právě oni dva takovou smůlu?! Proč jim štěstí alespoň na chvilku nepřeje?!

autor: B-kay
betaread: Janule