Polib mě, prosím 6.

autor: Rachel

 

 

Ahoj všichni twincestní blázni (sebe nepočítám..xD)

Chci vám všem moc moc poděkovat za vaše komentáře a podporu, pořád nějak nemůžu uvěřit tomu, že se to vůbec někomu líbí. A proto vám vděčím za každičkou, byť jednu přečtenou větu. Snažím se být rychlá, ovšem teď, když začala škola, to není nic jednoduchého, ale to všichni víte, že?? Takže si tento dílek užijte, budou další a můžu vás ujistit, že to bude twincest. Protože naším heslem je: BILL+TOM=TWINCEST FÜR IMMER!!! Mějte se hezky a zase se ozvěte do komentářů. Ještě jednou děkuju moc, zatím papa a twincestu zdar. Vaše Rachel:)))

Bill pozvedl oči k Tomovi. Nemohl uvěřit tomu, co před chvílí slyšel. Nikdo mu to nikdy neřekl. A teď se díval do očí člověku, který ho miloval a on jeho také.
„M-myslíš to vážně?“
„Smrtelně.“ Tom mu líbal dlaně a otíral si o ně své líce, pořád ale čekal, co Bill udělá. Bill si vzal jednu jeho ruku a položil si ji na horké bříško.
„Dotýkej se mě, Tome, prosím,“ zaprosil a lehnul si, aby se k němu mohl Tom lépe dostat. I když nebyl na milování ještě pořádně připravený, prahnul po Tomových dotecích a polibcích a toužil jej mít u sebe. Tom si lehl na bok vedle něj, začal jej pomalu hladit na bříšku a polibky mu zasypávat krk. Bill slastně přivíral svá očka nad návalem příjemného hlazení a líbání. „Ach,Tomi,“ zavrněl mu sladce do ouška, když mu Tom skousl bílou kůži na jeho laním krčku.
„Lásko, líbí se ti to?“ Tom ho políbil na líci a pohladil po vlasech. Na Billův souhlas mu věnoval nádherně procítěný polibek. Bill se však od něj nečekaně odtrhl.
„Tomi, ty jsi mi řekl lásko?“ Billovi vytryskla z očí slzička, ale Tom ji svými rtíky opatrně slíbl.
„Ano, protože jsi moje láska. Billi, já tě miluju,“ vyznal mu Tom své city. Bill se k němu naklonil a zastavil se až těsně u jeho rtů.
„Já tebe taky, miláčku. A moc,“ zašeptal Bill a pohladil Toma po tváři.

Celou noc se vzájemně mazlili, hladili a líbali. Pomalu se poznávali dotyky toho druhého, a i když se nemilovali, oba byli šťastní. Tom si užíval každého Billova dotyku a líbal každičkou částečku jeho dokonalého těla. Bill nic tak krásného ještě nikdy nezažil. Leželi k sobě otočeni čelem, na sobě měli jen boxerky a drželi se za ruce.
„Bille, děkuju, že jsi mi dovolil zajít až sem.“ Tom šťastně políbil Billa na čelo a přitiskl se blíž.
„Za co, srdíčko moje. Je to nádherné, se tě dotýkat. To já bych ti měl poděkovat. Jsi na mě tak hodný, ještě nikdo kromě mamky se ke mně takhle hezky nechoval.“ Bill Toma políbil a ve vzájemném objetí společně usnuli.

Když se ráno Tom vzbudil, ucítil na sobě Billovo horké tělíčko a okamžitě nasál vůni jeho hebkých černých vlasů. Takhle voněl jenom jeho Bill. Ano, Tom toužil po tom, aby mu Bill patřil, a to se mu také splnilo. Z jeho myšlenek ho probudilo až náhlé zavrtění se a mlaskání na jeho hrudi, což mu napovědělo, že jeho láska se právě probudila. Tom si hlasitě odkašlal, aby upozornil na svou osobu a to se mu také povedlo. Bill se otočil, a když zachytil jeho pohled, sladce se zaculil.
„Miláčku, ty už nespíš?“ Tomovi se na tváři rozlil úsměv, jak zavrtěl hlavou.
„Kdepak, celou noc tě tady hlídám, andílku rozcuchaný,“ zasmál se ještě víc a majetnicky Billa objal kolem pasu. Bill si nedbale uhladil rozčepýřené vlásky.
„Ale já ti přece neuteču, Tomi,“ políbil ho na pootevřené rtíky, čímž spustil další krásné líbání.

Další dva dny byly krásné. Simone znovu volala Billovi, aby se ujišťovala, že je vše tak, jak má být. Bill chodil zasněně s hlavou v oblacích a Tom nahoře taky nedokázal myslet na nic jiného, než na toho černovlasého andílka. Konečně byly všechny staré kachličky sundané a Tom dodělával novou podlahu. Stihl už i zamalovat strop, teď už zbývalo jen přilepit nové kachličky, které mu už jeho kolega dovezl. A Tom chtěl mít koupelnu rychle hotovou, protože chtěl být co nejvíce s Billem.

Byly asi čtyři hodiny odpoledne, když Tom skončil. Měl v plánu zítra obložit koupelnu novými kachličkami, a tím skončit veškerou práci. Už se nemohl dočkat toho, až se konečně spolu s Billem ponoří do vany plné horké vody a pěny. Dveře od koupelny nechal otevřené, aby mohl strop lépe vyschnout a rychle scházel schody do kuchyně. Bill seděl na židli u stolu, v jedné ruce zrcátko, v druhé řasenku a maloval si oči.
„Zkrášluješ se?“ prohodil Tom a bedlivě sledoval Billa, který si řasenkou ještě více prodlužoval své už tak dlouhé řasy. Teď se na něj usmál jako sluníčko.
„To proto, abych se ti líbil.“ Odložil všechny ty serepatičky, přitisknul se k Tomovi a obmotal mu ruce kolem krku.
„Ty se mi líbíš vždycky.“ Tom jemně otřel svůj nosík o ten Billův a potom pokračoval. „Dnes už jsem skončil. Zítra přilepím nové kachličky a koupelna bude hotová,“ dopověděl a položil své ruce na Billovy boky, za které si jej k sobě přitáhnul a následně hladově políbil. Bill ho pošimral svými vlásky po tváři.
„Víš, že jsi moc šikovnej?“ Pochválil ho. „Tomi, co kdybychom se šli projít? Třeba po louce k lesu, nebaví mě sedět pořád vevnitř.“ Bill Toma poprosil očima a za deset minut už vycházeli z domu směrem k lesu přes rozkvetlou louku. Tom se na Billa nemohl vynadívat. Přišel mu neskutečně nádherný, když mu větřík cuchal jemné vlásky. Lehce pomrkával svými dlouhými řasami a těšil se z každého motýlka a z každé rozkvetlé kytičky, kterých bylo na louce snad přes milion. Před lesem si sedli do trávy, Tom se opřel o velký, silný dub, stulil si do náruče Billa a oba tiše naslouchali zpěvu stromů. Tom zářil štěstím, že má Billa u sebe. Polibky mu pokrýval heboučké vlásky, dokud Bill nenadzvedl hlavinku.
„Jsem tak rád, že tě mám, Tome,“ zapředl mu u ouška a více se k němu přitiskl. Tom se na něj podíval a vzal jednu jeho packu do té své.
„Ale vždyť to já také, Billí. Moc tě miluju, lásko. Udělal bych pro tebe všechno na světě. I hvězdy z nebe bych ti snesl, kdybys o to stál,“ vzhlédl k obloze, která se už skvěla prvními třpytivými družičkami. „Jsi můj medvídek,“ zašeptal Tom a věnoval Billovi sladkou pusinku na nosík. Oba se ještě chvíli líbali, potom se chytli za ruce a vraceli se domů. Bill se těšil, až zítra překvapí Toma svým překvapením a spokojeně si vedle něj vykračoval. Při cestě si věnovali snad sto zamilovaných polibků a pusinek a doma už upadli do krásného spánku v náručí toho druhého.

autor: Rachel

betaread: Janule

12 thoughts on “Polib mě, prosím 6.

  1. Rachel, já už tě přestanu otravovat s tím, že to chlapci moc ženou kupředu 🙂 A dokonce to nemyslím jako kritiku, to je jen takový povzdech… něco jako… jó, to za mých mladých let nebývalo :)))

    A jsem moc zvědavá, jak tam napasuješ ten twincest. Že by Simone netušila, že porodila dvě dítka? A nebo je Bill adoptovanej, jinak mi to nevychází :))))

  2. krásné:) nemám slov. srsly: určitě chciiii další dílek, ale ať to prosím skončí dobře, ať to skončí dobře …

    ani nevíš jak jsem se nemohla dočkat 6 dílu

  3. Tolik sladké romantiky, díky ti za to 😉 Při tom harmonogramu(spíš stresogramu), co má člověk na škole, mu tohle hodně pomůže 😉 Doufám, že Bill překvapuje překvapivě 😉 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics