autor: Haylzee
překlad: Crowley
betaread: Janule
překlad: Crowley
betaread: Janule
Byl tak hrozně otrávený. Nebylo to jenom tím, že jeho vlastní bratr byl na něj naštvaný. Nebo že někde hluboko uvnitř věděl, že si to zasloužil. Tom měl problém, velký problém. Silná erekce, která poutala jeho pozornost už dobrou půlhodinu, mu zírala přímo do obličeje, smála se, dobírala si ho. Byl to doslovný symbol frustrace, která se uvnitř něj utvořila, protože tady nebyla ani jedna zatracená věc, kterou by mohl udělat.
Nafouknutý rozčílením zíral na své zafačované ruce a proklínal se za svou vlastní blbost. Byla to nehoda, samozřejmě, neopařil si ruce schválně. Ale byla to jeho chyba. Měl vědět, že není dobré zkoušet vařit vodu na těstoviny, když je opilý, a navíc v pohybujícím se autobuse.
Rozlil se v něm pocit viny, když si vzpomněl na výraz hrůzy v Billově obličeji ve chvíli, kdy Tom zařval bolestí. Své spálené ruce držel naprosto zbytečně ve vzduchu, ale byl v moc velkém šoku, než aby věděl, co dělat. Autobus se s trhnutím zastavil, protože řidič měl z výkřiku málem infarkt, zatímco Bill silou dotáhl Toma k malému dřezu a ruce mu přidržel pod chladnou vodou. Studená byla utrpení – v tu chvíli bodavá bolest opravdu udeřila.
Pak rychlá cesta na pohotovost, kde byl Tom ošetřen, nadopován prášky a byla mu sdělena jedna velice špatná novina – v žádném případě nebude moci hrát na kytaru, dokud se ruce úplně nezahojí. Doktor mu řekl, že se může zkusit naládovat prášky proti bolesti a zvládnout koncert, ale pořád tu byly puchýře. A obvazy mu musely také zůstat, protože riziko infekce je příliš vysoké. Tom nemohl svýma rukama dělat absolutně nic se všemi těmi bandážemi okolo nich.
Jak David, tak Bill na něj tak křičeli, že jediné, co Tom mohl, bylo scvrknout se do sebe a přát si být neviditelný, aby se mohl schovat. Věděl, že na to oba mají právo – žádná fanynka nechtěla, aby jí bylo řečeno, že po Billově operaci se u koncertů budou muset znovu měnit data, protože druhé z dvojčat Kaulitzových se rozhodlo všechno posrat. Byla to noční můra.
I když na něj nekřičeli, Tom věděl, že Georg a Gustav jsou stejně tak rozzlobení a pro jednou byl rád, že mají svůj vlastní autobus, protože teď by rozhodně nezvládl vidět výrazy v jejich obličejích. Už tak bylo dost špatné, že ho seřval Bill, trucovitě se zavřel ve své části busu a ještě se neukázal.
I když na něj nekřičeli, Tom věděl, že Georg a Gustav jsou stejně tak rozzlobení a pro jednou byl rád, že mají svůj vlastní autobus, protože teď by rozhodně nezvládl vidět výrazy v jejich obličejích. Už tak bylo dost špatné, že ho seřval Bill, trucovitě se zavřel ve své části busu a ještě se neukázal.
Tom se také schoval k sobě na palandu, válejíc se ve svém vlastním trápení, a tajně si přál, aby mohl být doma, kde by se o něj postarala mamka. Nezlobila by se na něj, nezajímal by ji žádný časový plán nebo špatná publicita. Její jediná starost by byl Tom a to, aby se cítil dobře. Ničilo ho to, protože Bill u něj tentokrát nebyl jako její náhrada. Vždycky se o sebe navzájem starali, když byli pryč z domova, ale Tom byl přesvědčený, že Bill je až příliš rozčílený, než aby si hrál na ošetřovatelku.
Tom se trochu zavrtěl a přemýšlel. Kdyby si lehl na břicho, byl by schopný se podepřít rukama tak, aby se mohl třít o matraci? Cokoliv, jen aby ulevil svému rozkroku. Zasyčel bolestí, když na ruce přenesl příliš váhy při pokusu se překulit, a tak to vzdal, klesnul zpět na záda a vrhal na své mužství útrpné pohledy. Nezvyklé být takto opomíjeno, vyčnívalo z ostrůvku chloupků, pokrývajících Tomův klín, lehce červené, čekající na dotyk. Tom už zkoušel svou klasickou metodu, ale ruce ho stále příliš bolely a obvazy škrábaly na jeho citlivém vzrušení. Také se snažil erekce zbavit pomocí vůle, ale očividně byla tvrdohlavá a dožadující se pozornosti.
„Ty jo, teď bych si přál, abych si ho uměl sám vykouřit,“ mumlal si Tom. Malinko se zakroutil v boxerkách, které si stáhl do půlky stehen a odfoukl si z očí jeden pramen zapletených vlasů.
Prohledával území své postele, aby našel něco, cokoliv, co by mu mohlo pomoct, ale skončil s prázdnýma rukama, docela doslovně. Tom zavrčel a hodil sebou zpět na záda a přemýšlel, jak dlouho bude muset vydržet tohle mučení.
Prohledával území své postele, aby našel něco, cokoliv, co by mu mohlo pomoct, ale skončil s prázdnýma rukama, docela doslovně. Tom zavrčel a hodil sebou zpět na záda a přemýšlel, jak dlouho bude muset vydržet tohle mučení.
„Ahoj.“
Tom škubnul hlavou po směru tichého hlásku. Stydlivě se zakryl, když uviděl Billovu hlavu, koukající na něj skrz závěsy.
„Ahoj,“ odpověděl Tom uvolněně. Zajímalo ho, jestli na něj bude Bill znovu křičet. Rozhodně na to zrovna neměl náladu.
Bill ale nevypadal rozzlobeně, Tomovi přišel jeho výraz spíš trochu smutný. Čekal, až Bill začne mluvit.
Bill ale nevypadal rozzlobeně, Tomovi přišel jeho výraz spíš trochu smutný. Čekal, až Bill začne mluvit.
„Omlouvám se,“ řekl Bill po chvilce a jeho obličej vypadal, jako by se měl každou vteřinu rozpadnout. „Omlouvám se, Tome, neměl jsem na tebe takhle ječet.“
„Ehm… to je dobrý,“ odpověděl Tom, lehce rozhozený náhlou změnou Billova chování.
„Ne, to není dobrý!“ řekl Bill a trochu potáhl.
„Ehm… to je dobrý,“ odpověděl Tom, lehce rozhozený náhlou změnou Billova chování.
„Ne, to není dobrý!“ řekl Bill a trochu potáhl.
Tom doufal, že nebude brečet, s tím by se neuměl vypořádat. Ani jedno z dvojčat neplakalo často, a když už ano, tak to bylo z pocitu marnosti nebo vyčerpání, nikdy nic emocionálního.
„Ježíši, když jsem nemohl mluvit, byl jsi tam pro mě celý zatracený den i noc. A když se zraníš ty, všechno, co udělám je, že tě seřvu,“ pokračoval Bill zničeně.
„Ale měl si pravdu,“ řekl Tom potichu. „Byla to moje hloupá chyba, takže víš…“ zvedl svoje zavázané ruce jako ukázku odpuštění.
„Jo jasně, byla to blbost a přeju si, aby se to nestalo,“ odpověděl Bill. „Ale stejně sis ublížil, a to měla být moje jediná obava. A taky byla, bál jsem se!“ Oči se mu tak rozšířily, že měl o ně Tom vteřinku strach.
„Já to vím,“ odpověděl jemně, usmívajíc se na Billův sklíčený obličej. „Jinak bys nebyl tak rozčílený.“
„Ale měl si pravdu,“ řekl Tom potichu. „Byla to moje hloupá chyba, takže víš…“ zvedl svoje zavázané ruce jako ukázku odpuštění.
„Jo jasně, byla to blbost a přeju si, aby se to nestalo,“ odpověděl Bill. „Ale stejně sis ublížil, a to měla být moje jediná obava. A taky byla, bál jsem se!“ Oči se mu tak rozšířily, že měl o ně Tom vteřinku strach.
„Já to vím,“ odpověděl jemně, usmívajíc se na Billův sklíčený obličej. „Jinak bys nebyl tak rozčílený.“
Bill vypadal trochu klidněji, ale Tom mohl říct, že se jeho bratr pořád cítil hrozně. Tom chtěl, aby se cítil lépe, ale byl příliš zaměstnaný pocitem štěstí, že je Bill znovu na jeho straně. Nesnášel, když se hádali, nesnášel představu, že by Billa zklamal nebo rozzlobil.
„Já jenom… chtěl bych se tě zastat, když tě Dave trhal na kusy, místo toho, abych se k němu přidal,“ protočil Bill oči a ztěžka dosedl na okraj Tomovy postele.
„Bille,“ zakňoural Tom při pokusu se pořádně zakrýt. Bill nevypadal, že by si všiml, o co se předtím Tom pokoušel a Tomovi i bylo jedno, pokud to ví. Ale věděl, že není zrovna v pořádku mít u sebe v posteli bratra, když je nahý a vzrušený.
„Oh,“ Bill se podíval dolů a lehce se zasmál. Střelil pohledem na Tomovy zafačované ruce. „To ti moc nepomáhá, co?“
„Mírně řečeno,“ zamumlal Tom a vrhal na své ruce zlostné pohledy.
„Bille,“ zakňoural Tom při pokusu se pořádně zakrýt. Bill nevypadal, že by si všiml, o co se předtím Tom pokoušel a Tomovi i bylo jedno, pokud to ví. Ale věděl, že není zrovna v pořádku mít u sebe v posteli bratra, když je nahý a vzrušený.
„Oh,“ Bill se podíval dolů a lehce se zasmál. Střelil pohledem na Tomovy zafačované ruce. „To ti moc nepomáhá, co?“
„Mírně řečeno,“ zamumlal Tom a vrhal na své ruce zlostné pohledy.
Bill nic neřekl, ale ani se nepohnul. Tom čekal, že ho Bill nechá o samotě, ale pak ucítil, jak ho něco hladí na boku přes deku, kterou na sebe hodil.
„Nech mě ti to pořádně vynahradit,“ řekl Bill tlumeně, plížíc se rukou pod přikrývku, nebezpečně blízko zdroje Tomova problému.
Z čistého instinktu Tom odehnal Billovu ruku s nervózním smíchem pryč a nevěřícně na něj zíral. „Uh, to není nutné, věř mi! Omluva přijata.“
„Tome,“ pokáral ho Bill. „Nebuď hlupáček.“ Znovu se natáhl k Tomovi a již podruhé byl odražen Tomovou velkou zavázanou rukou.
„Nech mě ti to pořádně vynahradit,“ řekl Bill tlumeně, plížíc se rukou pod přikrývku, nebezpečně blízko zdroje Tomova problému.
Z čistého instinktu Tom odehnal Billovu ruku s nervózním smíchem pryč a nevěřícně na něj zíral. „Uh, to není nutné, věř mi! Omluva přijata.“
„Tome,“ pokáral ho Bill. „Nebuď hlupáček.“ Znovu se natáhl k Tomovi a již podruhé byl odražen Tomovou velkou zavázanou rukou.
„Sakra, Bille, jsi normální?“ zeptal se Tom a nemohl se zbavit přihlouplého zubení. Nemohl uvěřit tomu, co jeho bratr navrhoval, a neměl potuchy, jestli to byl vtip nebo jak by měl reagovat. Jenom věděl, že je dost vzrušený na to, aby se vším souhlasil, pokud se Bill dostane dost blízko k jeho penisu, a to ho děsilo.
Bill si povzdechl.
Bill si povzdechl.
„Nebuď jak retard, jenom ti ho vyhoním. Pokud vím, tak na to nikoho jiného nemáš, nebo jo?“
Tomovi málem vypadly oči z důlků.
Tomovi málem vypadly oči z důlků.
„Jenom vyhoníš? Kruci, Bille, jsi můj bratr, je to prostě divný. A to nezmiňuju, no… máš rád ptáky.“ Tom do toho nechtěl přimíchávat Billovu sexualitu, ale pomyslel si, že je to docela důležité, když si uvědomil, co mu vlastně Bill nabízí.
„Bože, Tome,“ řekl Bill s protočením očí. „Tímhle se ti nesnažím dostat do kalhot jako gay.“
„Takhle jsem to nemyslel!“ vyprsknul Tom, ale bylo to k ničemu. Bill si stejně bude myslet, že se Tom chová jako homofobik, a přitom on žádný problém s Billovou orientací nemá.
„Bože, Tome,“ řekl Bill s protočením očí. „Tímhle se ti nesnažím dostat do kalhot jako gay.“
„Takhle jsem to nemyslel!“ vyprsknul Tom, ale bylo to k ničemu. Bill si stejně bude myslet, že se Tom chová jako homofobik, a přitom on žádný problém s Billovou orientací nemá.
„Podívej se,“ řekl Bill věcně. „Jsi vystresovaný, bezpochyby kvůli tomu, že na tebe pořád někdo řval, pak ty hloupé koncerty a všechno ostatní. V žádném případě se nebudeš moct v klidu vyspat, když tě bude otravovat ještě tamto.“ Ukázal Bill směrem k Tomovu rozkroku.
„Prostě si vezmu pár dalších prášků proti bolesti, ty mě uspí,“ hádal se Tom se začínající panikou.
„Několik příštích hodin si žádné brát nesmíš,“ řekl mu Bill vážně. „Nemysli si, že tě nechám se na ně jen podívat.“
„Jak to vůbec víš?“ zeptal se Tom rezignovaně.
Bill se zabodl pohledem do podlahy.
„Prostě si vezmu pár dalších prášků proti bolesti, ty mě uspí,“ hádal se Tom se začínající panikou.
„Několik příštích hodin si žádné brát nesmíš,“ řekl mu Bill vážně. „Nemysli si, že tě nechám se na ně jen podívat.“
„Jak to vůbec víš?“ zeptal se Tom rezignovaně.
Bill se zabodl pohledem do podlahy.
„Možná jsem byl naštvaný a křičel jsem na tebe, ale to neznamená, že jsem nedával pozor na to, co říkal doktor.“
Tom cítil, jak se mu břichem rozprostírá příjemné teplo.
„Prostě mě to nech udělat,“ řekl Bill jemně. „O nic nejde.“
Tom zadržel dech a snažil se udržet ruce tak v klidu, jak jen mohl, když se Billovy prsty kradly blíž a blíž k jeho víc než chtivému penisu.
„Oh, bože,“ zamumlal Tom a obličej si schoval za objemnýma rukama. Nemohl uvěřit tomu, že se ho Bill opravdu bude dotýkat. A nejenom to. On se ho bude dotýkat, dokud se Tom neudělá. On mu ho vyhoní.
„Prostě mě to nech udělat,“ řekl Bill jemně. „O nic nejde.“
Tom zadržel dech a snažil se udržet ruce tak v klidu, jak jen mohl, když se Billovy prsty kradly blíž a blíž k jeho víc než chtivému penisu.
„Oh, bože,“ zamumlal Tom a obličej si schoval za objemnýma rukama. Nemohl uvěřit tomu, že se ho Bill opravdu bude dotýkat. A nejenom to. On se ho bude dotýkat, dokud se Tom neudělá. On mu ho vyhoní.
„Uvolni se,“ ozval se Bill potichu.
Tom cítil, jak se vedle něj bratr posunuje a dělá si tak pohodlí. Když Bill promluvil, zalechtalo to Toma na jemných chloupkách vzadu na krku.
„Nechej oči zavřené a představuj si, že jsem někdo jiný. A já se taky nebudu dívat.“ Slíbil Bill.
Tomovy drahocenné privátní partie byly dobře schované pod přikrývkou, takže věděl, že Bill nic neuvidí. Ale to Tomovi přišlo nepodstatné, když se Bill chystal mu okolo penisu obmotat ruku.
Proběhl jím lehký třas, když ucítil bříška Billových prstů lehce přejet po citlivé špičce jeho vzrušení. Nebyl si jistý, jestli to bylo z rozkoše, úzkosti, nebo obojího.
Tom cítil, jak se vedle něj bratr posunuje a dělá si tak pohodlí. Když Bill promluvil, zalechtalo to Toma na jemných chloupkách vzadu na krku.
„Nechej oči zavřené a představuj si, že jsem někdo jiný. A já se taky nebudu dívat.“ Slíbil Bill.
Tomovy drahocenné privátní partie byly dobře schované pod přikrývkou, takže věděl, že Bill nic neuvidí. Ale to Tomovi přišlo nepodstatné, když se Bill chystal mu okolo penisu obmotat ruku.
Proběhl jím lehký třas, když ucítil bříška Billových prstů lehce přejet po citlivé špičce jeho vzrušení. Nebyl si jistý, jestli to bylo z rozkoše, úzkosti, nebo obojího.
„Tohle je až moc divný, zatraceně.“ Přiznal a zasyčel, když se okolo něj sevřely dlouhé prsty. Přesně to, co potřeboval. Byl to neuvěřitelný pocit při tom, jak strašně vzrušený se cítil.
„Nic to není,“ mumlal Bill, formujíc pěst okolo kořene Tomova penisu a pomalu přejel nahoru. „Prostě jsi potřeboval pomocnou ruku a já náhodou jednu mám. No, dvě vlastně.“
„Nic to není,“ mumlal Bill, formujíc pěst okolo kořene Tomova penisu a pomalu přejel nahoru. „Prostě jsi potřeboval pomocnou ruku a já náhodou jednu mám. No, dvě vlastně.“
Tom se zrychleně nadechl a prudce otevřel oči. Bill se pod deku vplížil i druhou rukou a lehce zatahal za Tomovy koule. Tom si odtáhl ruce z obličeje, ale hlavu otočil na stranu, směrem od Billa. Věděl, že jeho tvář musí mít ten nejzářivější odstín červené. Měl pocit, jako kdyby byl v ohni. A nejenom z rozpaků.
Billova jemná ruka pomalu přejížděla nahoru a dolů, poskytujíc přesně takové tření, jaké Tom potřeboval.
Billova jemná ruka pomalu přejížděla nahoru a dolů, poskytujíc přesně takové tření, jaké Tom potřeboval.
„Pokud je to příliš divné nebo něco, můžu přestat,“ zašeptal Bill.
Tom si uměl představit bratrův starostlivý obličej. Zatřásl hlavou. „Ne, nepřestávej.“ Jeho hlas vyšel zvláštně skřípavý, ani ho nepoznával. Hluboko v mysli věděl, že by měl Billovi říct, aby přestal, ale jeho rozžhavený klín byl daleko víc naléhající, než tichý varovný hlásek v jeho hlavě.
Připadalo mu, že slyšel, jak se Bill ušklíbl a úplně viděl ten arogantní úsměv na jeho obličeji. Ale pro Toma už bylo příliš pozdě na to, aby ho to zajímalo. Billovy ruce ho perfektně zpracovávaly, vyhlídka orgasmu nechávala Toma bez dechu a jeho žaludek se zmítal v natěšených kotrmelcích.
Tom si uměl představit bratrův starostlivý obličej. Zatřásl hlavou. „Ne, nepřestávej.“ Jeho hlas vyšel zvláštně skřípavý, ani ho nepoznával. Hluboko v mysli věděl, že by měl Billovi říct, aby přestal, ale jeho rozžhavený klín byl daleko víc naléhající, než tichý varovný hlásek v jeho hlavě.
Připadalo mu, že slyšel, jak se Bill ušklíbl a úplně viděl ten arogantní úsměv na jeho obličeji. Ale pro Toma už bylo příliš pozdě na to, aby ho to zajímalo. Billovy ruce ho perfektně zpracovávaly, vyhlídka orgasmu nechávala Toma bez dechu a jeho žaludek se zmítal v natěšených kotrmelcích.
Snažil se nedělat žádné zvuky, velice těžký úkol s tím, co Bill prováděl. Tom cítil, jak ho Billovy prsty a palce masírují a třou na všech správných místech.
„Tome, nemusíš zůstávat potichu,“ zamumlal Bill kousíček od Tomova ucha. „Jsme tu sami, pamatuješ? Řidič je až na druhé straně autobusu.“
Tom ho sotva slyšel přes svoje zrychlené dýchání.
Tom ho sotva slyšel přes svoje zrychlené dýchání.
„Tohle bys neměl slyšet,“ zalapal po dechu. Billovy ruce na jeho penisu byly jedna věc, ale slyšet všechny jeho trapné zvuky, bylo úplně něco jiného.
Bill se potichu zasmál.
Bill se potichu zasmál.
„Už jsem tě slyšel, a hodněkrát.“ Přejel palcem lehce přes vrcholek Tomova penisu a o něco silněji zatlačil proti malé dírce.
Tomovy boky sebou mimoděk škubly nahoru a z úst mu vyšlo dlouhé zasténání. To, co dělali, bylo zatraceně proti pravidlům, ale o to to bylo všechno lepší.
„Vidíš, můžeš to dělat,“ povzbuzoval ho Bill, pohybujíc palcem rychleji a rozprostírajíc tak preejakulát, který vytékal ven.
Tomovy boky sebou mimoděk škubly nahoru a z úst mu vyšlo dlouhé zasténání. To, co dělali, bylo zatraceně proti pravidlům, ale o to to bylo všechno lepší.
„Vidíš, můžeš to dělat,“ povzbuzoval ho Bill, pohybujíc palcem rychleji a rozprostírajíc tak preejakulát, který vytékal ven.
„Sakra, sakra, sakra,“ mručel Tom a přirážel do Billovy ruky. Otočil hlavu zpět obličejem k bratrovi a byl překvapený růžovým odstínem jeho líček. Tom na něj zíral, dokud to nezačalo být příliš intenzivní. Potřeboval si pamatovat, že Bill mu jen dělal laskavost. Byl to jeho bratr, jeho dvojče, jenom mu pomáhal.
Tom cítil pod přikrývkou, kde se pohybovala Billova ruka, teplo a pot. Instinktivně ze sebe deku odhodil a úplně se tak odhalil.
„Oh,“ vykvíkl Bill, jak se podíval dolů na bratrův penis předtím, než se rychle podíval zpět na Toma.
Tom se trochu zamračil a hodil po Billovi tázavý pohled.
„Je, ehm… opravdu pěkný,“ řekl Bill a červeně se rozzářil. Na vteřinku sklopil pohled.
Tom zasténal, žaludek v prudkých křečích. Bill takové věci nesměl říkat. Ale po pár okamžicích ho přemohla zvědavost.
Tom se trochu zamračil a hodil po Billovi tázavý pohled.
„Je, ehm… opravdu pěkný,“ řekl Bill a červeně se rozzářil. Na vteřinku sklopil pohled.
Tom zasténal, žaludek v prudkých křečích. Bill takové věci nesměl říkat. Ale po pár okamžicích ho přemohla zvědavost.
„Pěkný? To je všechno co řekneš?“
Bill zúžil oči a odfrkl si.
Bill zúžil oči a odfrkl si.
„Co očekáváš, že řeknu?“
Tom viděl svého bratra, jak se znovu kradmo podíval na jeho vzrušení, tentokrát na něm zůstal očima viset o něco déle. Billova ruka se okolo něj sevřela o něco těsněji a Tom hodil hlavou dozadu.
„Nic, nic,“ zanaříkal zoufale. „Jenom v tom pokračuj.“ Dovolil si jedno mrknutí dolů na svůj penis, sténajíc nad pohledem na známé prsty. Štíhlé a dlouhé, ozdobené perfektně nalakovanými černými nehty s bílou špičkou. Prsty ho držely pevně a Tom přemýšlel, kolik chlapů o tomhle momentu snilo. A taky nad tím, kolik ho vlastně zažilo.
„Budeš…? Teda, bude to brzy?“ zeptal se Bill.
Tom si skousl ret a zběsile zakýval hlavou.
„Dobře,“ vydechl Bill a zvýšil rychlost svých pohybů.
„Oh, kruci,“ zavrčel Tom, pohupujíc boky, zatímco se snažil, aby se neopřel příliš silně o své zraněné ruce. Věděl, že už je na hranici zlomu. Ruka jeho bratra dělala zázraky a byl to tak skvělý pocit, až to začínalo bolet.
„Nic, nic,“ zanaříkal zoufale. „Jenom v tom pokračuj.“ Dovolil si jedno mrknutí dolů na svůj penis, sténajíc nad pohledem na známé prsty. Štíhlé a dlouhé, ozdobené perfektně nalakovanými černými nehty s bílou špičkou. Prsty ho držely pevně a Tom přemýšlel, kolik chlapů o tomhle momentu snilo. A taky nad tím, kolik ho vlastně zažilo.
„Budeš…? Teda, bude to brzy?“ zeptal se Bill.
Tom si skousl ret a zběsile zakýval hlavou.
„Dobře,“ vydechl Bill a zvýšil rychlost svých pohybů.
„Oh, kruci,“ zavrčel Tom, pohupujíc boky, zatímco se snažil, aby se neopřel příliš silně o své zraněné ruce. Věděl, že už je na hranici zlomu. Ruka jeho bratra dělala zázraky a byl to tak skvělý pocit, až to začínalo bolet.
„Co se děje?“ zeptal se Bill po chvilce a lehce se zamračil.
Tom se podíval dolů na svůj pulzující penis a viděl, jak vypadal natekle a červeně. Bezmocně se podíval zpět na Billa.
Tom se podíval dolů na svůj pulzující penis a viděl, jak vypadal natekle a červeně. Bezmocně se podíval zpět na Billa.
„Já nevím, prostě… nemůžu.“ Vypustil ze sebe otrávené zamručení a začal boky pohybovat rychleji, doufaje, že to bude stačit, aby jej to postrčilo. Byl už na samém okraji a bylo to k zešílení.
„Je to kvůli mně?“ zeptal se Bill. „No tak, Tome, přenes se přes to – bolí mě zápěstí.“
Tom se chtěl zasmát, ale byl příliš soustředěný na dosažení svého orgasmu.
„Může to tím být,“ přiznal Tom. „Uvidíš můj orgas-výraz!“ a znovu tu byly rozpaky.
„Já ho chci vidět,“ řekl Bill vážně.
Tom zalapal po dechu. Bill se ho snažil vědomě šokovat, tím si byl jistý.
„Nedělal jsem tohle všechno pro nic!“ oznámil Bill, zběsile pohybujíc rukou na Tomově zářivě rudém vzrušení.
Tom se chtěl zasmát, ale byl příliš soustředěný na dosažení svého orgasmu.
„Může to tím být,“ přiznal Tom. „Uvidíš můj orgas-výraz!“ a znovu tu byly rozpaky.
„Já ho chci vidět,“ řekl Bill vážně.
Tom zalapal po dechu. Bill se ho snažil vědomě šokovat, tím si byl jistý.
„Nedělal jsem tohle všechno pro nic!“ oznámil Bill, zběsile pohybujíc rukou na Tomově zářivě rudém vzrušení.
Tom zasténal a propnul nohy. Věděl, že je blízko. Byl to ale ten poslední kousíček studu, který ho držel zpátky od toho tolik touženého uvolnění.
„Tome,“ ozval se varovným tónem Bill a rty přejel po Tomově uchu. „Nenuť mě ti ho vykouřit.“
„Tome,“ ozval se varovným tónem Bill a rty přejel po Tomově uchu. „Nenuť mě ti ho vykouřit.“
Tom zalapal po dechu, jak jeho mysl zaplnily ty nejhříšnější představy. Celé jeho tělo se napnulo a prsty na nohou pevně zkroutily, když se rozbouřilo jeho dlouho očekávané vyvrcholení. Doufal, že řidič je opravdu moc daleko na to, aby slyšel jeho hluboký výkřik uspokojení.
„Zajímavé,“ slyšel Tom mumlat Billa, jak zpomalil pohyb ruky.
Tom nemohl odpovědět. Kroutil sebou po matraci, jak z něj Bill vymačkával poslední kapičky spermatu, zanechávajíc vlhký a lepkavý nepořádek všude po Tomově břiše.
„Zajímavé,“ slyšel Tom mumlat Billa, jak zpomalil pohyb ruky.
Tom nemohl odpovědět. Kroutil sebou po matraci, jak z něj Bill vymačkával poslední kapičky spermatu, zanechávajíc vlhký a lepkavý nepořádek všude po Tomově břiše.
„No,“ řekl Bill nervózně. „Hádám, že teď už jsi v pořádku.“ Posunul se kousek stranou.
„Počkej,“ zvládl Tom vydechnout ve snaze chytit bratra za zápěstí, což se mu kvůli obvazům nepovedlo.
Bill pochopil. Zastavil se a s očekáváním se na Toma zadíval.
„Počkej,“ zvládl Tom vydechnout ve snaze chytit bratra za zápěstí, což se mu kvůli obvazům nepovedlo.
Bill pochopil. Zastavil se a s očekáváním se na Toma zadíval.
„Vím, že ti stojí,“ řekl Tom a snažil se ovládnout své dýchání. Díval se, jak Bill červená a pokouší se překřížit nohy. „A nebudu kvůli tomu vyšilovat nebo tak,“ pokračoval Tom. „Líbí se ti kluci, je to normální.“ Bylo to lepší než normální. Tom neměl tušení, že Bill, vzrušený kvůli Tomovu vzrušení, může být tak… vzrušující.
Bill vypadal, že se bude hádat, ale pak zavřel pusu a s přikývnutím odvrátil hlavu.
Bill vypadal, že se bude hádat, ale pak zavřel pusu a s přikývnutím odvrátil hlavu.
„Udělej to tady, přede mnou,“ řekl Tom jemně.
Bill škubnul hlavou, aby se podíval zpátky na Toma. Oči i ústa doširoka rozevřené.
Bill škubnul hlavou, aby se podíval zpátky na Toma. Oči i ústa doširoka rozevřené.
„Cože? V žádném případě!“
„Ale no tak,“ přemlouval ho Tom hravě, jak jeho tělo stále ještě bzučelo rozkoší. „Tys viděl mě, teď chci vidět tebe. Buď fér.“
„Fér? Zrovna jsem ti ho vyhonil, tak mi nemluv o tom, co je fér,“ ušklíbl se Bill.
Tom se rozhodl, že na to bude muset jít s jinou taktikou. „Zůstaneš tady aspoň se mnou na chvíli?“
Bill ho okamžik pozoroval, než si přehnaně povzdechl. Naklonil se přes Toma, aby si podal pár papírových kapesníčků a začal utírat nepořádek na Tomově kůži.
„Ale no tak,“ přemlouval ho Tom hravě, jak jeho tělo stále ještě bzučelo rozkoší. „Tys viděl mě, teď chci vidět tebe. Buď fér.“
„Fér? Zrovna jsem ti ho vyhonil, tak mi nemluv o tom, co je fér,“ ušklíbl se Bill.
Tom se rozhodl, že na to bude muset jít s jinou taktikou. „Zůstaneš tady aspoň se mnou na chvíli?“
Bill ho okamžik pozoroval, než si přehnaně povzdechl. Naklonil se přes Toma, aby si podal pár papírových kapesníčků a začal utírat nepořádek na Tomově kůži.
„Když jsi teď tak bezmocný, tak hádám, že potřebuješ, abych se o tebe postaral,“ zamumlal.
Tom se protáhl a lehce se uculil. „Už ses o mě postaral dost dobře.“ Byl potěšený tmavě růžovou barvou, rozlévající se po Billových tvářích.
„Jestli to někomu řekneš, je po tobě,“ řekl Bill vážně.
„Jo, jasně,“ ozval se Tom sarkasticky. „Oh, to byste neuhodli, kluci, můj brácha mi ho vyhonil nejlíp, co jsem kdy zažil.“
„Nejlíp?“ zeptal se Bill pobaveně se zvednutým obočím.
„Bylo to v pohodě,“ zamumlal Tom, jeho vlastní líčka znovu zbarvená do červena.
Tom se protáhl a lehce se uculil. „Už ses o mě postaral dost dobře.“ Byl potěšený tmavě růžovou barvou, rozlévající se po Billových tvářích.
„Jestli to někomu řekneš, je po tobě,“ řekl Bill vážně.
„Jo, jasně,“ ozval se Tom sarkasticky. „Oh, to byste neuhodli, kluci, můj brácha mi ho vyhonil nejlíp, co jsem kdy zažil.“
„Nejlíp?“ zeptal se Bill pobaveně se zvednutým obočím.
„Bylo to v pohodě,“ zamumlal Tom, jeho vlastní líčka znovu zbarvená do červena.
Bill se usmál a pohnul se zpět směrem k Tomovi, který se posunul, aby mu udělal místo. Chvíli vedle sebe leželi, pokradmu koukali jeden na druhého a potichu se rozesmáli, když si pohlédli do očí. Nebylo to trapné nebo nepříjemné, Tomovi to připomínalo časy, kdy byli mladší a sdíleli spolu všechna svoje tajemství. Akorát, že tohle tajemství nikdy nemohli nikomu říct. Tohle nebylo stejné, jako když se schovávali a nervózně pochichtávali, když rozbili mamčinu oblíbenou drahou vázu, tohle bylo daleko horší.
Konečně se Tom otočil směrem k Billovi a naklonil se blízko k jeho uchu.
„Měl bys to udělat, budeš se pak cítit tak dobře,“ zašeptal.
„Sklapni,“ zašeptal Bill zpět.
„Neříkej, že se stydíš, vím, že nejsi stydlivý,“ řekl Tom. „Ty jsi takový extrovert, jsi rád, když se na tebe někdo dívá. Kdybych mohl, udělal bych to pro tebe sám, oplatil bych ti to.“
„Opravdu? Opravdu bys to udělal?“ řekl Bill a obrátil obličej s vážným výrazem směrem k němu. „Nebo to říkáš jenom proto, že víš, že nemůžeš?“
Tom nad tím vteřinu přemýšlel a zjistil, že by to udělal. Většinu svého života se snažil Billa nějak potěšit, snažil se, aby byl šťastný. Vždycky hledal u svého dvojčete uznání. To bylo to jediné uznání, které chtěl a potřeboval. Nemohl uvěřit tomu, že nikdy neuvažoval nad tím, že někdo těšil Billa způsobem, jakým Tom ne, a to tím vůbec nejlepším způsobem. Tom najednou chtěl být ten, kdo to pro Billa dělá, chtěl být ten jeden jediný.
„Měl bys to udělat, budeš se pak cítit tak dobře,“ zašeptal.
„Sklapni,“ zašeptal Bill zpět.
„Neříkej, že se stydíš, vím, že nejsi stydlivý,“ řekl Tom. „Ty jsi takový extrovert, jsi rád, když se na tebe někdo dívá. Kdybych mohl, udělal bych to pro tebe sám, oplatil bych ti to.“
„Opravdu? Opravdu bys to udělal?“ řekl Bill a obrátil obličej s vážným výrazem směrem k němu. „Nebo to říkáš jenom proto, že víš, že nemůžeš?“
Tom nad tím vteřinu přemýšlel a zjistil, že by to udělal. Většinu svého života se snažil Billa nějak potěšit, snažil se, aby byl šťastný. Vždycky hledal u svého dvojčete uznání. To bylo to jediné uznání, které chtěl a potřeboval. Nemohl uvěřit tomu, že nikdy neuvažoval nad tím, že někdo těšil Billa způsobem, jakým Tom ne, a to tím vůbec nejlepším způsobem. Tom najednou chtěl být ten, kdo to pro Billa dělá, chtěl být ten jeden jediný.
„Udělal bych to,“ řekl po pravdě.
„No, já, ehm…“ zakoktal se Bill. „Hádám, že ti to budu muset připomenout, až na tom budou tvé ruce lépe.“
„Nebudeš muset,“ slíbil mu Tom.
Bill se roztřeseně zasmál a začal si rozepínat pásek. Tomovi se zatřepetal žaludek a cítil se nervózní. Situace se stala zatraceně víc intimní, než bylo původně zamýšleno.
Sledoval, jak si Bill vjel rukou do kalhot a vzal se do dlaně.
„Nemusím se dívat, pokud nechceš,“ zamumlal Tom a obličej přitiskl k Billovu krku.
„To je dobrý,“ vykvikl Bill. „Taky jsem tě viděl.“
„No, já, ehm…“ zakoktal se Bill. „Hádám, že ti to budu muset připomenout, až na tom budou tvé ruce lépe.“
„Nebudeš muset,“ slíbil mu Tom.
Bill se roztřeseně zasmál a začal si rozepínat pásek. Tomovi se zatřepetal žaludek a cítil se nervózní. Situace se stala zatraceně víc intimní, než bylo původně zamýšleno.
Sledoval, jak si Bill vjel rukou do kalhot a vzal se do dlaně.
„Nemusím se dívat, pokud nechceš,“ zamumlal Tom a obličej přitiskl k Billovu krku.
„To je dobrý,“ vykvikl Bill. „Taky jsem tě viděl.“
Tom odtáhl tvář ze svého úkrytu a podíval se směrem dolů, kde Bill vytahoval svůj penis ven z kalhot. Vypadal jemně, a velmi tvrdě. Tom si přál, aby se mohl dotknout. Teď víc, než kdy jindy litoval, že na sebe vylil tu horkou vodu, a taky to svému bratrovi řekl.
„Kdybys to neudělal, tak tu teď nejsme,“ připomněl mu Bill ostýchavě.
„Vypadáme tam dole stejně,“ poznamenal Tom šťastně a přitiskl se k Billovu rameni.
„Ty jsi ve skutečnosti větší,“ přiznal Bill. „Vím to, věř mi.“
Tom neměl v plánu se hádat, konec konců, Bill byl ten, kdo měl v rukou oba dva. Usmál se proti bratrově pokožce.
„Jak velký?“ zeptal se Tom, jak se Bill pomalu hladil.
Bill si povzdechl a zavřel oči. „Velký,“ řekl s úsměvem.
„Buď upřímný,“ naléhal Tom. „Holky nikdy neříkají pravdu a tys viděl víc ptáků než já, takže to můžeš porovnat.“
„Řekněme jenom, že takhle velkého jsem v sobě ještě neměl,“ odpověděl Bill, obličej zčervenalý a pohyb ruky o něco rychlejší.
„Vypadáme tam dole stejně,“ poznamenal Tom šťastně a přitiskl se k Billovu rameni.
„Ty jsi ve skutečnosti větší,“ přiznal Bill. „Vím to, věř mi.“
Tom neměl v plánu se hádat, konec konců, Bill byl ten, kdo měl v rukou oba dva. Usmál se proti bratrově pokožce.
„Jak velký?“ zeptal se Tom, jak se Bill pomalu hladil.
Bill si povzdechl a zavřel oči. „Velký,“ řekl s úsměvem.
„Buď upřímný,“ naléhal Tom. „Holky nikdy neříkají pravdu a tys viděl víc ptáků než já, takže to můžeš porovnat.“
„Řekněme jenom, že takhle velkého jsem v sobě ještě neměl,“ odpověděl Bill, obličej zčervenalý a pohyb ruky o něco rychlejší.
Tom zvedl obočí, nelíbila se mu představa penisu nějakého chlápka uvnitř jeho malého brášky. Tak řekl sám sobě, že žádný z těch týpků, se kterými Bill byl, ho nikdy nepřivedl k vrcholu. Tom si byl jistý, že kdyby dostal šanci, tak by otřásl Billovým světem.
„Chtěl bys v sobě takhle velkého?“ zeptal se Tom potichu, jeho horký dech ovívající Billův krk a ucho.
Zbožňoval zvuky, vycházející z bratrova hrdla, a způsob, jakým se Billova ruka pohybovala rychleji a rychleji po jeho penisu.
„Nemyslím si, že by se tam vůbec vešel, Tomi,“ zalapal Bill po dechu.
„A já si myslím, že by se tam vešel dokonale,“ řekl Tom a jemně šťouchal špičkou nosu do Billova ucha.
„Jo…“ zafuněl Bill. „Ale bylo by to hodně těsné sevření.“
Tom zasténal, když se jeho penis opět probral k životu, ničíc tak všechnu Billovu práci. „Jsem si jistý, že by to bylo fajn.“
„Chtěl bys v sobě takhle velkého?“ zeptal se Tom potichu, jeho horký dech ovívající Billův krk a ucho.
Zbožňoval zvuky, vycházející z bratrova hrdla, a způsob, jakým se Billova ruka pohybovala rychleji a rychleji po jeho penisu.
„Nemyslím si, že by se tam vůbec vešel, Tomi,“ zalapal Bill po dechu.
„A já si myslím, že by se tam vešel dokonale,“ řekl Tom a jemně šťouchal špičkou nosu do Billova ucha.
„Jo…“ zafuněl Bill. „Ale bylo by to hodně těsné sevření.“
Tom zasténal, když se jeho penis opět probral k životu, ničíc tak všechnu Billovu práci. „Jsem si jistý, že by to bylo fajn.“
Bill jenom rychle přikývl, pozornost soustředěnou na svou ruku a na to, co dělala.
„Už to nebude trvat dlouho,“ řekl.
„Vsadím se, že vypadáš opravdu dobře, když se uděláš,“ řekl Tom. Tak moc se chtěl třít o svého bratra, ale nechtěl ho vyrušovat. „Už teď vypadáš skvěle.“
„Oh,“ zasténal Bill, tisknouc hlavu do Tomova polštáře.
„Bille?“
„Jo?“
„Až na tom budou moje ruce líp…“
„Ano?“
Tom se znovu přitiskl k Billovu krku. „Mohl bych, ehm…“
„Co, Tomi? Co je?“ zeptal se Bill se zoufalstvím v hlase, jeho zápěstí nyní pracující dvojnásobnou rychlostí.
„Mohl bych tě ojet?“
Tom s uspokojením sledoval, jak Bill prohnul záda a udělal se, s nestydatým výrazem extáze vepsaným v obličeji.
„Oh, bože,“ lapal po dechu Bill. Zkroutil se a zadíval se na Toma, který se na něj díval stejně intenzivně zpátky.
„Už to nebude trvat dlouho,“ řekl.
„Vsadím se, že vypadáš opravdu dobře, když se uděláš,“ řekl Tom. Tak moc se chtěl třít o svého bratra, ale nechtěl ho vyrušovat. „Už teď vypadáš skvěle.“
„Oh,“ zasténal Bill, tisknouc hlavu do Tomova polštáře.
„Bille?“
„Jo?“
„Až na tom budou moje ruce líp…“
„Ano?“
Tom se znovu přitiskl k Billovu krku. „Mohl bych, ehm…“
„Co, Tomi? Co je?“ zeptal se Bill se zoufalstvím v hlase, jeho zápěstí nyní pracující dvojnásobnou rychlostí.
„Mohl bych tě ojet?“
Tom s uspokojením sledoval, jak Bill prohnul záda a udělal se, s nestydatým výrazem extáze vepsaným v obličeji.
„Oh, bože,“ lapal po dechu Bill. Zkroutil se a zadíval se na Toma, který se na něj díval stejně intenzivně zpátky.
Tom nevěděl, co říct. Jenom věděl, že tohle chce vidět znovu, a chce být toho příčinou.
Billovy oči přejely dolů po Tomově těle, k jeho nově vytvořené, pyšně se tyčící erekci. „Jak to tak vypadá, tak bys to mohl udělat hned teď.“
„Chci se tě přitom moct dotýkat,“ řekl Tom upřímně.
Bill se usmál, naklonil se a opřel si hlavu o Tomovo rameno.
„Takže jsem znovu na bodě nula,“ poznamenal Tom suše a zvedl svoje mumifikované ruce do vzduchu.
Bill se zasmál. „Ještě, že mě tu máš,“ řekl, přejíždějíc rukou po Tomově břiše.
„Ale vždyť už ti musí po tom všem odpadávat ruka,“ upozornil ho Tom.
Bill se nadzvedl, přelezl si obkročmo na Toma a olízl mu rty. Než se odtáhl, lehce mezi nimi přejel svým piercingem a zazubil se na bratra s naprosto jednoznačným uličnickým pohledem.
Billovy oči přejely dolů po Tomově těle, k jeho nově vytvořené, pyšně se tyčící erekci. „Jak to tak vypadá, tak bys to mohl udělat hned teď.“
„Chci se tě přitom moct dotýkat,“ řekl Tom upřímně.
Bill se usmál, naklonil se a opřel si hlavu o Tomovo rameno.
„Takže jsem znovu na bodě nula,“ poznamenal Tom suše a zvedl svoje mumifikované ruce do vzduchu.
Bill se zasmál. „Ještě, že mě tu máš,“ řekl, přejíždějíc rukou po Tomově břiše.
„Ale vždyť už ti musí po tom všem odpadávat ruka,“ upozornil ho Tom.
Bill se nadzvedl, přelezl si obkročmo na Toma a olízl mu rty. Než se odtáhl, lehce mezi nimi přejel svým piercingem a zazubil se na bratra s naprosto jednoznačným uličnickým pohledem.
„Kdo říkal něco o rukách?“
autor: Haylzee
musim este pul hodky pockat na dalsi dil musim este pul hodky pockat na dalsi dil musim este pul hodky pockat na dalsi dil musim este pul hodky pockat na dalsi dil BOŽE NEVYDRŽIM TOO!!!!
ach bože tak toe hustýýýýýý jako vy autorky jsteb povdku od poví dky uchylnejšííí =))))
omg !! ♥ to je uplne úúžasná poviedka !!!
Marcy, tak krutá nejsem, abych mezi tohle strčila mezeru půl hodiny :D:D
och miluju tuhle autorkuuu
tahle holka je prostě bohyně všech jenodílovek!!! tohle bylo dokonalý, jako všechny její oneshotky! Kruci, Haylzee, ty bys měla psát každej den aspoň deset a vydávat to jako komiksy!!! <3 to by byl trhák!
tak a takhle si to předávali až do smrti))
Páááni, tak tohle se mi moc líbilo! Snad jedna z nejlepších od Haylzee, co jsem zatím četla 😉 Taková jiná a naprosto originální 🙂 Ještě že má Tom brášku, který mu při každé příležitosti podá a pujčí svoji pomocnou ručku 😀 🙂
Božské 🙂 a fakt platí, že všetko zlé, je na niečo dobré♥
Dokonale úchylné… to sa teším na pokráčko 😀
Inak žhavé… Idem sa vrhnúť na pokračovanie… :-p