autor: Rachel
betaread: Janule
betaread: Janule
„Bille, zlato, pomůžeš mi?“ ozval se ženský hlas, který se nesl chodbou až k černovlasému chlapci. Jakmile uslyšel prosbu na svoji osobu, nechal své zkrášlovací procedury a vykročil směrem ke koupelně, kde jeho matka Simone vyklízela všechny police.
„Promiň, že tě s tím zatěžuju, ale víš, že mám zítra jet na tři týdny na služebku a potřebuju se ještě sbalit,“ omlouvala se Simone svému synkovi, který začal poslušně schovávat všechny ty hygienické pomůcky do velké papírové krabice.
„To je dobrý, mami, rád ti s tím pomůžu. A kdy má vlastně přijet?“
„Promiň, že tě s tím zatěžuju, ale víš, že mám zítra jet na tři týdny na služebku a potřebuju se ještě sbalit,“ omlouvala se Simone svému synkovi, který začal poslušně schovávat všechny ty hygienické pomůcky do velké papírové krabice.
„To je dobrý, mami, rád ti s tím pomůžu. A kdy má vlastně přijet?“
Simone se pousmála. Koupelna potřebovala kompletně nový kabát – jak vymalovat strop, tak i nové obklady kachličkami a novou podlahu. A proto zavolala do jedné agentury na koupelny, jestli by jí nemohli poslat alespoň jednoho zaměstnance, který by strop v koupelně vymaloval, obložil ji kachličkami – no zkrátka, aby byla zase tak krásná jako kdysi. Agentura jí tedy jednoho dělníka přislíbila. Bohužel Simone v práci řekli, že musí odcestovat do Rakouska na třítýdenní služební cestu. A to zrovna v té době, kdy se měla koupelna opravovat. Utěšovala se tím, že její syn Bill, kterému zrovna začaly letní prázdniny, už toho pracovníka nějak ohlídá i bez její pomoci. Vždyť už je mu osmnáct a půl. Jistě, měla obavy, protože znala Billa už od narození a věděla, jak se umí chovat k cizím lidem, kteří kritizují jeho styl. Ale stejně tak dobře věděla, že Bill je spolehlivý a zodpovědný kluk.
Když mu řekla svůj plán, ani trochu se mu to nelíbilo, ale potom mu nezbylo nic jiného než souhlasit. S tím pracovníkem se přeci vůbec nemusí bavit. Stačí, když mu bude vařit a chystat jídlo a hlídat ho, aby jim něco neukradl, to je vše. A Simonina práce je důležitá, stejně tak jako peníze, které za ni dostane.
„Přijede asi tak za půl hodiny. Bille, slib mi, že se k němu budeš chovat slušně, prosím?“
„Neboj, mami, já to zvládnu levou zadní, už kvůli tobě, že tě mám rád,“ usmál se na ni Bill a pohladil ji po vlasech. Chtěl jí dokázat, že se o sebe a o toho zaměstnance dokáže postarat. Simone si ho k sobě vděčně přitulila. Byla ráda, že má takového syna. A Bill byl zase rád, že má tak tolerantní mámu, která mu dovolí malovat se, lakovat si nehty a schvaluje mu jak jeho styl oblékání, tak i vlasy v dikobrazím sestřihu. Jeho máma je prostě super.
„Mami, potřebuješ ještě něco? Rád bych se totiž domaloval,“ mrkl na ni Bill svýma hnědýma očkama, z nichž jedno bylo namalované, zatímco to druhé se skvělo přírodní krásou.
„Jasně, já už si ty krabice odnosím dolů sama. Budou v druhé koupelně dole, kdyby jsi něco potřeboval,“ usmála se Simone. „Jo, a až uslyšíš zvonek, tak přijď prosím dolů, to bude určitě ten ‚umělec na koupelny‘,“ zachichotala se, vzala první krabici a pomalu s ní scházela schody do přízemí.
V přízemí se nacházely místnosti jako kuchyně, obývák, ložnice a koupelna. Horní patro měl obsazené Bill. Jeho pokoj byl od koupelny vzdálený přes celou chodbu a vedle byl ještě pokoj pro hosty, kde občas přespávaly matčiny kamarádky, když se u nich konala nějaká oslava.
V přízemí se nacházely místnosti jako kuchyně, obývák, ložnice a koupelna. Horní patro měl obsazené Bill. Jeho pokoj byl od koupelny vzdálený přes celou chodbu a vedle byl ještě pokoj pro hosty, kde občas přespávaly matčiny kamarádky, když se u nich konala nějaká oslava.
Bill to tady měl rád. Pokojíček měl vystylovaný podle sebe a celkově v horním patře vládl jen on sám. Teď dosedl na svou rozházenou postel a znovu uchopil do rukou řasenku. Přemýšlel, jaký ten pracovník asi bude. Měl trochu obavy jak to vydrží, ale nějaký hlásek mu podvědomě napovídal, že ty tři týdny zvládne.
Z jeho myšlenek ho vytrhlo až zazvonění zvonku a na to matčin hlas: „Bille, pojď otevřít!!“ Bill se naposledy shlédl ve velkém zrcadle, a potom jako raketa vystřelil směrem dolů. Simone už nervózně postávala u schodů, připravená zakřičet ještě jednou, když tu se na schodech objevila Billova černá hříva. Oba společně vykročili ke vchodovým dveřím a Bill je opatrně otevřel. Setkal se s pohledem asi osmnáctiletého kluka, který se na něj zářivě usmál, až se mu v koutku spodního rtu blýskly dvě kovové kuličky.
autor: Rachel
já chci honem rychle další díl….asi jsem se začetla 😀 je to upec nejvíc úžasný, fakt! už aby tu byl další dílek…
to vypadá dobře;) těšim se na další díl:)
Nu a ten chlapec ve dveřich byl Tommí =oD rychle dáááál!xD
Jako.. Ona Simone nevěděla, že má ještě jedno dítě? Heh, ho asi zapomněla v porodnici :-D:-D:-D Chonéém dál 🙂
tak Tomik bude obkládat koupelnu looool
jééé to je nádherný :)) honem dalšíí díl ♥ 😉
jééé tohle bude hezu příběh! na ten se těšim!
ty jo bezva, super, skvělý a honem další
úžasný,sQělý,BESTOVNÍ!! jdu dál.!! ten klučina je beztak Tommajz xD
ufff…tak ten pr vní díl mě úplně očaroval…myslím to vážně!!!!!krása!
ou Toman bude dělat koupelnu dokážu si to živě předsavit xDD
Ohooo, "odborník na koupelny" dorazil… No, jen aby dělal jen do koupelny xDD
Jééé aj ja chcem novú kúpeľnu a Toma ako obkladača 😀 alebo radšej aj s Billom. Toto vyzerá veľmi dobre. Idem do príbehu 🙂
Jejku to bude mela.
Ja som vedela, že ten "odborník" bude Tom 🙂 Takého obkladača by som brala aj ja 😀