PUZZLE aneb Kdo si hraje, zlobí dvakrát tolik 20.

autor: ZoE
betaread: Janule
(Jsi-li TWINCESTNÍ fans z ČR, potom se tahle povídka týká i TEBE, jsi její součástí :DD )
„Ach… můj… Bože!!“ lámaně ze sebe dostanu, když zvon prohodím oknem a sleduji jeho letovou dráhu, také tu brzdnou a v neposlední řadě jeho měkké přistání.
„Waúúúúúúú…!!“ ozve se silné zavytí, když zvon tvrdě dopadne do měkkého. Pro změnu, psího gay análu. Sousedka mě zabije. Náš zvon ji přefik to porouchané zvířecí zařízení, kterému říká Pes. Ještěže to neviděl Bill. By nejspíš vyběhl z baráku a někam by toho Psa přisál… ‚ffft‘.

* ° * ° *
Ještě chvíli sleduji počínání toho robot psa, kterému jsem nechťa, jak jinak, ojel zvonem anál. Po chvíli, když si všimnu, že Pes se může slastí překousnout a na násadu v zadečku hladově přiráží, klidně zavřu okno a vydám se najít svou drahou polovičku. Tak nějak automaticky zamířím k němu do pokoje, ten je ovšem prázdný, nejinak je tomu v kuchyni. Takže koupelna. To je ale vodomil. Lehce se pousměji, od toho incidentu se zvonem snad poprvé.
(pozn. autora: já vlastně ani nevím, jestli je ráno, noc nebo odpoledne, jsem se v té povídce časově trochu ztratila… sorrýýý. Takže řekněme, že je nějaké pozdní odpoledne, komu to nevyhovuje, ať s tím zkusí něco udělat xD nene… už jsem to asi našla, šli spát, když Bill vyběhl schody a na Tomiho postýlce si rovnal sukýnku, jakmile Tom odmítl žhavěji spolupracovat, Bill zmizel v koupelně a našel si nového kámoše… jo… už jsem doma. Takže je lehce po půlnoci, jasné?)
V okamžiku, kdy nakouknu do rozsvícené koupelny, se mi naskytne další úžasný obrázek na mého ťuťu brášku. Tentokrát mé svaly v obličeji naplno povolí a já se usmívám od ucha uchu jak ten vošoustanej gay Pes. Billí stojí nahulatý uprostřed místnosti na huňatém koberečku, jednou nohou si stojí na druhé, po těle mu stékají kapičky, teď už ledové vody a on tam packama mává do všech světových stran, vysmátý jak lečo, očička nadšeně září a piští: „Zimááá… zimičkááá… d… d… d… cu zabalííít…!“ tohle je můj Bill. Takhle roztomilého ho mám ze všeho nejraději. Popadnu osušku, i s rukama ho do ní pěkně zamotám jako mumii a přehodím si ho přes rameno. Ten se mi jen třepe na rameni v šíleném záchvatu smíchu. Být jeho skutečný rodič, tak mu asi jednu vrazím a řeknu, ať se chová jako normální zdravý dospělý jedinec. Ale já jsem naštěstí já, jeho druhá půlka, ta, co stojí nohama více na zemi a já ho tedy rozhodně bít nebudu. Nikdy! No… teda, jedině, že by si o to Billík řekl, ale to bych moc předbíhal. Nene… určo bude v posteli jako já, žádné násilí, ale na druhou stranu, on pořád něco trénuje… co když…? Blbost! Přece by se sám nemlátil! Ježíš, doufám, že nebude mlátit mě?! Asi bych ty Billovy tréninky měl začít brát vážně.
Takže druhý pokus. Billovu vyřehtanou mumii hodím na postel a unaveně na něj zamrkám.
„Miláčku, chození s tebou mě značně vyčerpává. A to máme za sebou pouze jeden jediný den a já jsem zestárl nejméně o dvestětřicetsedm let, což znamená, že mám za sebou už minimálně tři pohřby. Tak se tak ke mně, prosím, chovej, yeah? Prostě jsem totál fosil!“ monotónně ze sebe vydávám, když se snažím uvelebit na své posteli vedle Billa. Pohledem si mě projede od hlavy až k patě, ale myšlenku, co jej svrbí na jazýčku, dořeknu to za něj.
„Ne, Billí, ani na ty tepláky už nemám. Už spím, nazdar,“ udiveně mu padá hlavička na stranu a neustále sleduje mé tepláky.
„Lehni, Bille!!“ houknu, když se na mě začne přiblble usmívat.
„Nic nebude… jsem hotový!“ stačím ještě říct, než se mi únavou zavřou víčka.
„Ale já ne.e…“ špitne Bill a dálkovým ovládáním ponoří pokoj do tmy. Naštěstí Billova mokrá sukýnka zůstala v koupelně. Jinak by mě strašila už i ve snu. Teď leží jen v osušce a pod dekou, kterou nás oba přikryl. Na tváři mi přistane malá pusinka. Ovšem z mé strany bez reakce… jsem totálně vyčerpaný.
Po několika dnech
Bill pobíhal po pokoji všemi směry jak splašený Mr. Bean, drobně poskakoval, různě třepotal ručičkami, hlavu si mohl tou rychlou frekvencí vytikat a jazyk mu lítat od ucha k uchu. Totálně jsem ho zmátl. Při tréninku byl totiž zvyklý provozovat každou praktiku na něčem jiném. To na banánu, to na rybičkách, pak do rohlíku (i když o rohlících já samozřejmě vůbec nic nevím, že, viz. minulý díl xD), myslím, že tam byl i pomeranč a také bych měl zmínit lásku k odpadnímu zvonu, který zneužíval a který posléze zneužil sousedčina polorozloženého psa a málem bych zapomněl na vylízanou peněženku, ta Billovi obzvláštně chutnala. A najednou tu byl problém. Já. Já jsem byl totiž celý tenhle Billův bojový arsenál v jednom. S tím jaksi bráška nepočítal a tak nevěděl, kam dřív skočit. Chudáček, málem ze z toho zcvokl. Musel jsem ho uklidnit. Přirazil jsem ho ke stěně a hladově líbal až do okamžiku, dokud nepřestal žvatlat různé kraviny a neucítil jsem své připravené vzrušení. Pak to šlo ráz na ráz. Bylo to velmi rychlé. Pár šťouchů na stojáka a bylo po všem.
Možná, že příště budete přitom i vy.
Bill se potom konečně zklidnil a já vlastně taky. Ovšem za necelých pět minut mě čekal menší šok. Bill za mnou přiběhl, že by chtěl znova a znova a znova…
Zapomněl jsem, ta jeho závislost…
Mi nesmíte všechno věřit, to jsem si na vás vymyslel…
Samozřejmě to byl jen vtip, mezi námi zatím nedošlo k ničemu, co byste nevěděli. Když už nás sledujete tak dlouho, bože, člověk tady nemá žádné soukromí, tak byste si určitě zasloužili něco vidět, že, no asi jako my kousíček toho soukromíčka… tak se nedivte, kdyby se tady příště místo dalšího dílu našich útrap objevil jen název povídky, obrázek od Syhrael a pak velké kulové a dole jen podpis autora, tedy autorky (sorry ZoUš xD), takže si to právě rozdáváme bez vás, za zavřeným monitorem xDD pochopili všichni, jo?
Takže jsme oficiálně skončili u toho, že jsme konečně usnuli… konečně… bok po boku… Bill v osušce, já v teplákách…
autor: ZoE

26 thoughts on “PUZZLE aneb Kdo si hraje, zlobí dvakrát tolik 20.

  1. Bill vysmátej jak lečo xD xD Pomoooc, umírám xD xD a eště to jeho: "Zimááá… zimičkááá… d… d… d… cu zabalííít…!" Asi si dojdu na hřbitov rezervovat nějakej slušnej flek xD xD xD Ale odmítám respektovat jejich soukromí, takže honem dááál a žádný cenzury xD xD xD

  2. joo.. zouíí tvoje povídka je prostě nej!!!… Miluju debillního billa i Yntelydendnícho Toma!!!!:-*:-* a upa nejvíc miluju zvony a tebe a tuhle povídku!!!!:-*:-*:-*

  3. docela by mě zajímalo jak by taková povídka nic vypadala….rozhodně by to bylo vtipný….xDDD

  4. Ach, já nevím, mě v jednu chvíli připadalo, že je to konec, uffff, to jsem si oddychla, spadl mi kámen ze srdce, takže čekám na pokračování 🙂

  5. kaska upozorňuje, že tento komentář není vhodný pro nikoho vyjma psychicky narušených jedinců :o)

    Po několika dnech? PO NĚKOLIKA DNECH? Byli jsme připraveni o NĚKOLIK dnů počátků jejich vztahu? Nebo jako co je to? A co je celý ten další text pod tím? To se jim jako zdá, nebo jako jak? Jo, jasně, že jsi říkala, že to bude trošku zmatenější a tak vůbec, ale trošku zmatek a guláš připomínající omeletu je něco úplně jinýho a taky jsi říkala, že opustí jejich malý svět a vypraví se do toho velkého a už na to čekám dva dílky a ono pořád nic :o( A jak jako, že by nás vynechali z toho, na co jsme tu všichni od začátku celý žhaví? :o) Já protestuju. :o) Nic proti gay psovi a zvonu a rohlíku a tak vůbec, ale já na tyhle erotický pomůcky moc nejsem, zlatá klasika (ehm, ne že by souložící kluci, ještě k tomu dvojčata byli v reálu na denním pořádku, ale tady už je to tak trochu tradice :o)) :o)

  6. xD Dokonalý, ten konec mě dostal xD Musím říct, že vynechat pár dnů jejich vztahu by bylo něco, co by mě skutečně mrzelo xD Myslím že každá minuta je unikát, ať už se dozvím o banánu, či rohlících nebo dokonce o tom, jak zvon znásilňuje psa (budiž mu země lehká xD). Většinu času co čtu tohle…ehm..vtipné dílo se musím skutečně smát xD Bill je myslím postava sama za sebe k zasmání, i když je přesto všechno roztomiloučký (Bill v sukýnce) xD Krása, jen tak dál, ale doufám že se opravdu nedočkáme prázdného dílu xD

  7. xD xD xD já u toho PC jednou umřu!Přísáhám!

    xD xD xD …..sem opětně rozsekaná xD xD …myslím že jsem taky z té povídky zestárla o dvěstětřicetsedm let protože jak se pořád směju,tak vrásky se zvětšujou a zvětšujou…už bych do těch vrásek mohla sázet ředkvičky!!! xD

    Prostě mega největší nejlepší nejvtipnější nejoriginálnější nejzajímavější nejkrásnější nejvymyšlenější nejkrutější! xD došla mi slova! …..FOREVER!!!

  8. Bože, až mi nějaký příbuzný řekne, že je gay a já k němu budu nucena jít například na nějakou oslavu, rozhodně nebudu jíst pomeranče, banány a rohlíky 😀

    Je to dokonale praštěnej příběh 😉 Yeah! 🙂

  9. No tedy, já toho zameškala :)))

    Vysmátý jak lečo je můj oblíbený výraz z tvé dílny, teď si tam ještě zařadím totál fosil 🙂

    Bill je tady tak roztomiloučký :)))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics