autor: Dania
betaread: Janule
betaread: Janule
pairign: Bill/Bushido
O 8 měsíců a 3 dny dříve…
Každoroční Silvestrovská párty, pořádaná Universalem pro jeho obchodní partnery a „černé koně“ showbusinessu, se konala v berlínském hotelu. Tokio Hotel samozřejmě dostali pozvání, a jako každý rok se pečlivě připravovali na nejprestižnější událost zimních měsíců. Bill již od časných ranních hodin vymýšlel tu nejúžasnější kombinaci, jež by jej náležitě reprezentovala. Dnes musí zářit, musí být nejúchvatnější, nejkrásnější. Musí být vidět, musí jej upoutat.
Byl nervózní, tak nervózní, že si málem zničil svoje dokonale pěstěné nehty, jen aby nějak uvolnil napětí, stahující jeho útroby.
Bude tam, věděl jistě, že dostal pozvání, teď se jen modlil, aby opravdu přišel. Toužil jej vidět, alespoň na chvíli cítit jeho pohled na svém těle, vkládal do této párty své naděje, tajné tužby a očekávání.
Krabička s prstenem stála na stole a pokaždé, když se Bill podíval tím směrem, ucítil v břiše motýlky. Očekávání, touha. Věděl, že si jej dnes navlékne. Srdce mu bušilo strachem. Nikdy se nepovažoval za odvážného, pokud šlo o vztahy. Vždy byl ten pasivnější, avšak dnes, dnes se chystal udělat tu nejodvážnější věc ve svém životě. Navlékne si ten prsten a zbytek nechá na osudu. Věřil, že co se má stát, to se taky stane.
Hodiny běžely jak splašené, strávil vymýšlením vhodného účesu celé dopoledne, nakonec se rozhodl pro přirozenost. Umyl si vlasy speciálním šamponem pro extrémní lesk, nanesl na ně dvaceti minutový balzám pro zdravý vzhled, vysušil je a kartáčoval tak dlouho, dokud nebyly lesklé jak antracit, hebké, naprosto dokonalé. Celou dobu v koupelně přemýšlel nad nejvhodnější kombinací oblečení. Rozhodl se pro stříbrnou a černou. Měl v plánu si obléknout ty nejtěsnější kalhoty které najde. Měl stresy ze svých nohou, ale dnes to přežije, bude dokonalý.
****
V hotelu byli již od čtvrté hodiny odpolední. Večírek začínal v osm, takže jako správné hvězdy přijdou minimálně o dvě hodiny později. Ručičky ukazovaly za pět minut deset. Bill seděl na posteli, vnitřnosti se mu kroutily napětím. Snažil se zhluboka dýchat, zahnat všechny možné trapné situace, které mu probíhaly myšlenkami. Modlil se, aby to vše nebyl jen žert, aby jej nakonec neznemožnil před všemi hosty. Nepřežil by to. Začala se ozývat jeho racionální stránka. Našeptávat mu, aby ten prsten nechal na pokoji, aby si jej dnes nebral. Nervózně si hryzal spodní ret. Myslí mu neustále běžely dvě možnosti: ‚Mám, nemám?‘ Ta nerozhodnost jej ubíjela. Co když ta slova myslel vážně, co když si jej nasadí a něco se stane? To, s čím nasazením prstenu souhlasil? Ale co to je? Naplnily by se jeho tajné tužby? Nebo by souhlasil se zesměšněním? Bože, co má dělat?
Do místnosti vešel Tom, popohánějící bratra k odchodu.
„Už odcházíme.“
„Jo, už jdu.“ Vzal si tašku, pohledem neustále přišpendlen na prstenu, ležícím na konferenčním stolku. Natáhnul ruku, zarazil se těsně nad ním. Mám? Nemám? Shit!! Srdce mu bilo tak hlasitě, že to musel slyšet i Tom. V poslední vteřině se rozhodl, schoval ten kousek kovu do dlaně a prošel kolem bratra. Cítil jeho pohled na sobě, věděl, že s tím nesouhlasí.
Navlékl prsten na prostředníček. Opět se podivil, jak nádherně mu padne. Zhluboka se nadechnul a s Tomem za zády došel až k výtahu, kde na ně čekali ostatní.
****
Asi se úplně zbláznil, když mu poslal ten prsten se vzkazem, ale už to prostě nedokázal vydržet, toužil po tom klukovi víc, než si byl ochoten přiznat, a to byl k sobě vždy a ve všem naprosto upřímný. Tahle malá mise ‚Dostaň Billa‘ se stala jeho tajnou posedlostí. Nikomu se se svými plány nesvěřil. Nepotřeboval poslouchat vtipy o své touze, jejich řeči. Když to neklapne, ušetří si hodiny posměchu.
Neměl ve zvyku chodit na ‚podnikové‘ akce, ale tentokrát udělal výjimku. Potřeboval se zbavit té posedlosti, ošoustat tu malou děvku! Jestli to klapne, jestli dnešek proběhne tak, jak si představuje, bude konečně po všem. Při představě Billa, klečícího před ním, nabízejícího se, se mu zatmělo před očima. Kurva, potřeboval zasunout. A nejlépe do něj!
Práskl za sebou hlavními dveřmi, nasedl do auta a vyrazil.
Seděl na baru a upíjel ze své sklenice. Očima rentgenoval místnost. Ještě tu není! Pohrdavě si odfrknul. Primadona Bill musí přijít jako hvězda, aby každý věděl, že má padnout na zadek před Jeho Výsostí! Pořádně si loknul piva, pohledem na hodinky zjistil, že je pár minut po
desáté. Očima střelil po vstupu do místnosti a málem se udusil pivem. Je tady! Bože, je to fakt malá děvka! Nedokázal spustit zrak z toho zářivého stvoření. Nechápal, jak to dělá, že vždycky září, i když je oblečený v černé. Vzkypěl v něm vztek. Zaslouží si, aby jej konečně někdo přefiknul. Díval se na štíhlé boky, vyzývavě našpulený zadek. Zachytil jeho pohled. Pozvednul sklenici a kývnul na něj. Sledoval jej přimhouřenýma očima. Dal dostatečně najevo, že dneska mu neuteče. Ani kdyby se snažil. Viděl, jak Bill zrudnul a rychle sklonil hlavu. Pozoroval, jak si dlaní tře stehno, zachytil odlesk na jeho prostředníčku. Má ho! Och bože, díky! Dneska to bude jízda! Na rtech se mu usadil úsměv, sesul se z barové stoličky a vydal se k partě jeho přátel.
****
Shit! Shit!! Co teď budu dělat? On je tady, a viděl ten prsten, určitě ho viděl! A podle toho, jak se tvářil, tak mě chce! Chce mě!! Ach ano, díky bože. Podbřiškem se mu rozlilo neskutečné blaho. Dnes! Dnes to bude. Co budu dělat? Co když to bude bolet? Co když bude zlý? Co když mi bude chtít ublížit? Ach, ne! Neměl jsem si ho brát!!
„Jsi okey?“
Zvednul pohled k bratrovi. Byl zmatený, nevěděl, jestli je potěšený nebo vyděšený. Bushidův výraz před chvílí mluvil jednoznačně. A to jej naprosto vyděsilo. Avšak v další vteřině cítil vzrušení. Připadal si divně.
„Potřebuju se napít!“ zašeptal. Stiskl Tomovu dlaň a odešel k baru. Objednal si Manhattan sweet a jedním lokem jej vypil. Za chvíli před ním stál další. Vzal skelničku do roztřesených prstů a vydal se zpět ke klukům. Najednou cítil těsně za svými zády horké tělo. Cítil dlaň na svém boku. Oči se mu rozšířily šokem. Cítil horký dech na krku, dlaň pohybující se v malých kruzích po jeho boku, směrem na břicho.
„Ahoj zlatíčko.“ Šepot mu způsobil husí kůži na krku.
„A..a….aho..hoj,“ koktal. Cítil pot na horním rtu. Dlaň na jeho boku se přesunula na břicho, cítil horké prsty, jemně masírující jeho tělo.
„Dneska mi neutečeš.“ Tiché uchechtnutí.
Zalapal po dechu. Chtěl se otočit, dlaň jej však zastavila.
„Neboj, bude se ti to líbit.“ Bill hlasitě polknul. Cítil horkost ve tváři.
„Najdu si tě. Teď se bav.“
Po těchto slovech byl opět sám. Otočil se a sledoval jen vzdalující se záda. Mírně zatřepal hlavou, potřeboval se vzpamatovat. Teď už se nejednalo o dohady, teď si byl jistý, že jeho narážky pochopil správně. Dnes v noci, dnes se jeho život posune někam dál. Najednou věděl, že jeho rozhodnutí ohledně prstenu bylo správné. Věděl, že to chce a konečně se rozhodl hodit za hlavu obavy a stud a vzít si to, co chce. V tomto případě sice asi nebude brát ale dávat, avšak už jen to pomyšlení mu zvyšovalo tepovou frekvenci na maximum. Opět vypil na jeden lok svůj druhý drink. Otočil se a na roztřesených nohou se vydal zpět k baru.
autor: Dania
úžasnééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
Pokráááčko rychle je to fakt nádherný xD
ou mno tuto dvojicu as tak nemusim…ale toto sa mi nejako as velmi paci x))) tase sa tesim na dalsie x))
och sup dal!:D ci to!!!! jako dalsi dilek 😀
ach, záchrana v době největší (čtecí) nouze *vděčně se klaní* .. opět nevím, co bych k tomu řekla.. bohužel tedy opět bude muset stačit to otřepané – skvělé, těším se na další díl! 🙂 a věř, že velmi ^^
Aaaaa, to je dokonalý, já se těšim, bože můj, kdybych měla ocas, tak jím budu vrtět xD Chci rychle pokračování!
Miluju slash povídky. Miluju je!! xDD
bože, to se začíná dost slušně rozjíždět! Mooooc se těšim na další díl!!!!
Musim říct, že zrovna Billa dohromoady s Bushidem, to se mi nikdy nelíbilo, páč Bushido je takej slizkej ouchyla (xD), ae tady ta povídka se mi nevim proč líbí a už se nemůžu dočkat dalšííího díííílu x) (I když bych radši vedle Billa viděla jeho dvojčátko xD)
Tahle povídka se začíná líbit čím dál tím víc. Chlípný a drsný Bushido v kombinaci s krásným a jemným Billem se mi začíná docela zamlouvat. Asi je to tím, že to dokážeš tak krásně podat. No už se těším co se stane po párty!
to je naprosto užasny….
já tu povídku miluju…
takovy odlišny světy…. Bill tam vystupuje jako takovej malej ďablík se svatoraří… a Bushido takej vulgarní to je naprosta dokonalost
Wooow…tak toe mazeeeec