The Best Damn Thing 11.

autor: Sauriel
betaread: Helushka

–Tom—

Alex s Andym zůstali venku a fakt netušim, co to tam spolu probíraj. Jo, vim, že Andy nemá Alexe rád, ale nemohli sme ho doma nechat samotnýho. „Bille, nevíš proč kluci zůstali venku?“ otočim se na Billa, kterej zrovna zkoumá gumový medvídky, který sou ve velký, dřevěný misce na stole, teda teď už na jeho klíně. „Hehim,“ zahuhňá Bill a do už tak narvaný pusy si přidá další medvídky. „Hahe, híš, he handy hemá halehe hád,“ koukne na mě Bill a medvídci mu málem padaj z pusy. Koukám na něj jak mravenec na vosu. „Ho?“ koukne nechápavě Bill. „Víš bráško, možná že sme ze stejný dělohy a možná že i sme dvojčata, ale tohle tvoje huhňání by nerozluštil ani Copperfield! A bohužel ani tvůj bráška neumí kouzlinkat, aby mohl rozlušťánkovat to tvoje roztomilé huhňavé povídáníčko!“ A při posledním slově skočim na Billa, kterého zamáčknu ještě víc do křesla, následně mu seberu misku a posadím se na gauč. „Ho heláh?“ polyká rychle Bill. „Co děláš?“ ozve se hned, co polkne poslední sousto. „Ho hi hihal?“ začnu mu oplácet to, co on dělal mě. „Že Andy nemá Alexe rád,“ rozluští Bill mojí hádanku. „Ho hehí héh. Hi ha ho hihi hídeh!“ zahučim a čekám, jestli na tohle bráška přijde. „Há him. Hoho he háh hád,“ zahučí na mě Bill, ale nemá u toho nic v puse. „Seš zlej.“ Polknu medvídky a misku odložim na stůl. „Ne, já sem pouze chytrej a milující bráška!“ sáhne si Bill pro medvídky. Jo tak milující? „A koho miluješ?“ zapištim, páč se mi tak sevřelo hrdlo, že jinej tón sem ze sebe nedostal. „Uvidíš. Už brzo!“ nahne se Bill k mýmu uchu a pošeptá mi to do něj. Vzmůžu se jen na hlasitý polknutí. „No hurá, kluci, kde ste byli?“ následně Bill zapiští směrem ke dveřím. „Jen sme si něco vyjasnili. Dojdu pro pití, jo?“ odpoví Andy a vyráží do kuchyně. „Jdu s tebou,“ zvedne se hned Bill a oba zmizej za zavřenejma dveřma.

—Bill—

Jen co Andy řekne, že de pro pití, tak toho využiju a pádim za ním. „Andy, mám plán, ale potřebuju k tomu tebe,“ vyhrknu hned. „Bille, ty a tvoje plány. Víš, jak to dopadá,“ zakroutí Andy pobaveně hlavou. „Andy, tohle je úplně jiný. Snažim se se Alexe zbavit. Chci Toma pro sebe!“ zakňučim a Andy se na mě otočí s vážnou tváří. „Bille, možná by si toho měl nechat, nemyslíš? Alex se vrátil kvůli Tomovi. Má ho rád. A jak vidíš, tak Tom má rád Alexe. Měl bys toho nechat . Ti dva patřej k sobě,“ řekne Andy naléhavě a opře se zádama o kuchyňskou linku. „Já snad špatně slyšim! Dyť Alexe nemáš rád. Co se stalo? Něco ti venku napovídal, že je to tak?“ nevěřím vlastním uším. „Nic mi nenapovídal, Bille. Víš, že sem mu nikdy nevěřil, že Toma má rád, a když Alex odjel, byl sem jedině rád. Ale on se teď vrátil jen kvůli Tomovi! Kvůli němu! To už něco znamená, Bille! Tom nikdy nebude chtít vztah s tebou, už to konečně pochop!“ zvýší hlas Andy. „Já ho miluju, Andy! Tak dlouho si stál na mý straně a teď se ke mně obracíš zády?“ zapištim. „Ne, tak to není, Bille! Mám tě rád. A proto chci, aby si byl šťastnej! Ale to se nestane, pokud si budeš stále dělat falešné naděje na vztah s Tomem. Takhle to má všechno být! Tom bude s Alexem a ty si najdeš přítele pro tebe!“ přiblíží se ke mně Andy. „Tohle sem si o tobě nemyslel, Andy. Že mě takhle podrazíš!“ vzlyknu. „Já tě nepodrazil! Jen ti už nechci cpát do hlavy ty bláboly, který sem ti tam cpal. Vždycky sem ti říkal, že se s Tomem dáte dohormady. Ale já to prostě nikdy nemyslel upřímně. Vždycky sem věděl, že vy dva nemáte šanci. A teď se potvrdilo, že mám pravdu. A nezlob se na mě, Bille, prosím. Jenom sem ti teď otevřel oči. Vím, že sem ti lhal. Ale vžycky se mi líbil tvůj nadšenej a věrnej výraz, když sem ti řekl, že se dáte s Tomem dohromady. Promiň mi, Bille, ty lži. Nechci tě ztratit!“ snaží se mě Andy obejmout. „Dej mi pokoj! Si hnusnej lhář a podrazák! Vždycky sem ti věřil!! Vždycky!! A teď se dovim tohle? Děkuju pěkně! Takhle se kámoši nechovaj!“ zařvu a prudce otevřu dveře do obýváku. Ani se nepodívám na zmatené pohledy Alexe a Toma a vyběhnu z tohohle zpropadenýho baráku.

—Alex—

Najednou se prudce otevřou dveře od kuchyně a přes obývák až ven proletí Bill. Potom už slyšim prásknout branku a dál sem neslyšel už nic. Viděl sem Billovi do tváře. Vím, že brečí, ale já se prostě nemůžu zvednout a běžet za ním. Něco mě nutí zůstat tady. „Bille! Sakra!“ vyběhne najednou z kuchyně i Andy, a když vidí, že tu už Bill není, tak vztekle nakopne okraj stolku, na němž stojí televize. Jedna fotka z televize se nebezpečně zakymácí a spadne na zem, přičemž je slyšet zvuk tříštícího se skla. Tom sebou vylekaně škubne. „Bože!“ zakleje Andy, ale není schopen sebemenšího pohybu. Vstanu a seberu spadlou fotku. Kouknu se na ní a podám jí Andymu, kterému začnou stékat po tvářích slzy. Na fotce je Andy v objetí s Billem a oba se na ní tak šťastně usmívají. „C-co se stalo?“ ozve se vyjukaný Tom z křesla. „Pohádali jsme se,“ ozve se tiše Andy. „Neměl sem mu nikdy nic říkat! Je to všechno moje vina!“ klesne Andy k zemi a v ruce svírá tu fotku. „Kdybych mu řekl pravdu hned na začátku! Ale já jen chtěl, aby byl šťastnej,“ rozpláče se znovu Andy. „Co si mu neměl říkat?“ zeptám se. „To nemůžu říct! Nemůžu mu znova ublížit!“ odpoví nám Andy. „Asi bychom měli jít, Tome,“ šeptnu směrem k Tomovi, kterej se zvedne z křesla. „Jo, běžte. Chci být sám,“ kuňkne Andy. Chytnu Toma za packu a pevně sevřu jeho dlaň ve své. Tom se na mě s něhou podívá. Vím, že teď už je ta ranní hádka odpuštěna. Už to bude v pořádku. Teď musíme za Billem.

—Tom—

Pořád mi nějak nedochází, co se u Andyho stalo. Bill utekl s brekem a já se za ním ani nerozběhl, abych ho nějak utěšil. Moje nohy jakoby zdřevěněly a rozum mi napovídal, ať nechám Billa vybrečet. Teď bych to nejraději všechno vzal zpátky a rozběhl se za ním hned, jak sem viděl že pláče. Držíme se s Alexem za ruce a jdeme k nám domů. Vím, že tam Bill je. Kam jinam by šel.

autor: Sauriel