Silver Lake 12.

Zdálo se příznačné, že starý gauč v obývacím pokoji byl dějištěm tolika vzpomínek s Billem. Od malých okamžiků hraní videoher a poflakování se, přes první polibky a nyní vyznání lásky. Když Tom jednoho rána sešel po schodech a viděl, jak se jeho máma snaží ten gauč odsunout z místa, kde stál už víc než deset let, ztuhl.

„Co to děláš?“ Položil ruku na sloupek na konci zábradlí a prsty ho sevřel pevněji, než bylo potřeba, jak se na ni díval.

Jeho matka měla vlasy stažené do krátkého culíku a šátek, který pravděpodobně ukradla z Tomova šuplíku, byl ovázán kolem její hlavy. Tohle byl její typický uklízecí vzhled. „Objednala jsem nový gauč. Tenhle už je odrbaný a starý a už prostě potřebuje být vyhozen.“

„Ne!“ Vyhrkl Tom, než se mohl zastavit. „Chci říct,“ odkašlal si, aby svůj hlas o oktávu snížil. „Není v tak špatném stavu. Nemyslím si, že bys ho měla prostě jen tak vyhodit.“

„Dáme ho k cestě a jsem si jistá, že si ho někdo vezme.“ Pokrčila rameny a začala sundávat polštáře. Tom zpanikařil, což bylo hloupé, protože to opravdu byl jen gauč s polštářky, které už ztratily svůj tvar, a látka byla vybledlá.

„Vezmu si ho s sebou do školy,“ nabídl se rychle Tom.

„Myslela jsem, že tam pro vás vezme gauč Georg?“ Její obočí se spojilo dohromady a sevřela rty do malého našpulení, které Toma vždy otravovalo, protože nikdy nevěděl, co si při tom myslí.

„No, to jo, ale vždycky by se nám mohl hodit další. Mohl bych si ho dát dokonce do svého pokoje.“

„Budeš tam na něj mít místo?“ Stále na něj zírala tím pohledem a její oči do něj prakticky vypalovaly díry.

„Pokud ne, pak ho vyhodím sám,“ trval na svém Tom a popadl polštář z její ruky.

„Chováš se divně. Je ti dobře?“ Začala se k němu přibližovat s rukou napřaženou k jejímu čelu, byl to pohyb, který si spousta matek v průběhu let dokonale nacvičilo.

„Prostě jsi mě jen zaskočila, to je všechno. Ten gauč je naprosto v pohodě a nemusíme přece na nikoho dělat dojem.“ Tom odrazil její dotek naléhavým zavrtěním hlavy.

Jeho matka se zarazila a ruku spustila, tváře jí lehce zčervenaly. „Bylo by hezké si někoho pozvat a mít místo, kde to bude vypadat slušně, Tome.“

Pochopení bylo zaregistrováno a jeho váha způsobila, že Tom klesl pohledem ke svým baseballovým botám. Nechtěl, aby jeho máma byla sama, ve skutečnosti opravdu chtěl, aby si někoho našla, aby byla šťastná. Ale její traťový rekord s muži nebyl ten nejlepší a jemu přišlo těžké uvěřit, že tenhle byl jiný. Jeho matka musela postřehnout, že s tím má problém, protože hlasitě vzdychla.

„Okay, tak co s tím gaučem budeme zatím dělat? Ten nový tady bude za pár hodin, Tome.“ Otráveně si promnula čelo, i přes své smíření zřejmě nepočítala s tím, že jí Tom naruší plány.

„Vím, kde ho můžu prozatím nechat.“ Navzdory poklesu jeho nálady se mu na tvář vplížil úsměv.

***

„Co jsem řekl o nošení těchhle kalhot, když jsi se mnou, Tome?“ Zahučel dramaticky Bill a okázale pohlédl přes své brýle, aby okukoval Tomův zadek nepopiratelně pevně obtáhnutý v bílém dresu.

„Ty víš, že jsem přišel přímo ze zápasu. Ještě jsem neměl čas se převlíknout.“ Tom pokrčil rameny, ale jeho úšklebek byl pevně na svém místě. „Víš jistě, že ti nevadí pomoct mi přesunout tu starou věc a udržet ji v bezpečí u tvé babičky, dokud se nepřestěhuju?“

„Samozřejmě, že mi to nevadí, ale opravdu nechápu, proč si ho chceš nechat. Je pěkně otrhaný, Tome.“ Bill pochybovačně nakrčil nos, když šťouchl špičkou nohy do gauče.

„Tak promiň, že pro mě něco znamená,“ odsekl Tom a popadl dva polštáře, aby je odnesl do zadní části Billova náklaďáku.

„Hej, hej,“ Bill jej dohnal pouze s malým polštářkem v ruce. „Ty víš, že nejsem sentimentální, já…“ Kousl se do rtu a vydechl nosem. „myslím, že je to opravdu roztomilé, že si ho chceš nechat.“

Tom si hlasitě odfrkl a odhodil polštáře na korbu, než se obrátil zpátky směrem k domu. „Stůj. Já se tady snažím,“ Billův hlas byl tentokrát tišší a to Toma přinutilo chtít se k němu otočit čelem. „Prosím, řekni mi, proč si ho opravdu chceš nechat, abych to mohl líp pochopit.“

„Je… Je v něm tak moc vzpomínek. Nemůžu je jen tak nechat jít. „Zvlášť…“ polkl. „Zvlášť když tě po přestěhování nějakou dobu neuvidím. Alespoň budu mít něco, na čem jsme toho spoustu sdíleli.“ Tom protočil oči a pevně je zavřel. „Zní to fakt hloupě, když to řeknu takhle nahlas.“

Bill mu odpověděl jemným polibkem na rty, cudným, ale tak měkkým, až Tom chtěl víc. Bill zašeptal: „Myslím, že to je zatraceně ta nejsladší věc, a teď už to chápu.“ Vtiskl další polibek na Tomovy poddajné rty a vplížil se rukama kolem, aby pevně stiskl jeho zadek.

Tom se s překvapením ostře nadechl a v hrudi mu zaduněl smích. „Drzoune.“

„To ty kalhoty, Tome. Prostě si nemůžu pomoct,“ Bill předstíral vážnost, ale Tom mohl vidět vrásky od smíchu v koutcích jeho očí za slunečními brýlemi.

***

„Takže jste vy dva oficiální věc?“ Zeptal se Georg po ukončení odporného zvuku balicí pásky natažené přes lepenkovou krabici, aby ji utěsnil. Bill musel pomáhat své babičce, a tak Tom skončil u Georga, protože se svým pokojem už byl v tomto okamžiku do značné míry hotový. Jediné, co opravdu zbývalo dodělat, byl zbytek jeho šatníku, na kterém pracoval neustále celé léto. Georg byl líný a byl skutečnou definicí odkládače a Tom si myslel, že by mu propůjčil své organizační schopnosti, i kdyby jen proto, aby jejich proces vybalování byl plynulejší, jakmile se přesunou do svého bytu.

Tom vydechl a krátce se zasmál. „Nevím, co to znamená, ale něco jsme.“

„To opravdu není uspokojivá odpověď, člověče.“ Georg zvedl obočí a naškrábal „NÁHODNÝ BORDEL“ na víko právě zabalené krabice.

Tom se kousl do rtu a zaškrábal zuby o kovový piercing, věnoval svému kamarádovi zamyšlený pohled. „Řekněme, že nás prostě nemůžeš označit jako krabici, Geo.“

„Chytrý malý zmetek.“ Georg po něm hodil fixem. „Jediné, na čem záleží, je, jestli jsi šťastný.“

„Jsem šťastný,“ souhlasil Tom s pevným přikývnutím, až na číhající pochybnosti a obavy, které, zdá se, stále okupovaly jeho mysl. Tyto myšlenky byly stejné jako stará okna v domě u Stříbrného jezera, bez ohledu na to, kolikrát byly umyté, otisky z minulosti zůstaly jako vyleptané šmouhy.

Posledních pár letních týdnů uteklo rychleji než kterékoliv z předchozích, a Tom trávil každý okamžik, který jen mohl, s Billem. S domem udělali pozoruhodný pokrok a profesionálové přišli dovnitř a převzali práci u věcí, které skutečně potřebovaly zkušené dovednosti. Základy byly opraveny, podlahy lesklé a nové, na stropě už se netáhly dlouhé trhliny, a schody teď už jen nepatrně protestovaly, když jste po nich šli.

Adele si dokonce začala nastěhovávat své věci, aby tam mohla začít někdy od příštího týdne žít. Ale když se Tom Billa zeptal, který pokoj bude jeho, působil vyhýbavě, a to přinášelo ten příliš známý pocit obav.

Tom měl další čtyři roky své budoucnosti do značné míry plánované díky škole. Bude bydlet s Georgem, chodit do školy, studovat, dělat domácí úkoly, trávit celé noci v kavárnách, a najde si nějakou práci na částečný úvazek, která mu rozhodně nebude platit dostatečně. A i když se to všechno zdálo být všední, aspoň to bylo bezpečné. Nepříjemná pravda však byla, že Bill nic z toho neměl. Jeho budoucnost stále visela ve vzduchu a to Toma tak trochu děsilo. Jediné, co opravdu chtěl udělat, bylo přivést Billa s sebou kamkoli, kde půjde, pozvat ho do svého dokonale naplánovaného života. Ale v hloubi duše Tom věděl, že Bill si musel srovnat svůj vlastní život sám.

***

„Myslím, že je hezké, že si tady máme kam sednout,“ přikývl Bill pochvalně nad nově umístěným gaučem v hlavní místnosti domu. Na stěnách nebylo vůbec nic a náhodné kousky podlah byly stále pokryty plachtami, ale transformace toho starého místa nebyla nic menšího, než zázrak. „Zvlášť po tom, co jsme sem celý den nosili krabice s babčinými věcmi, ze kterých, jak vím, víc než půlku nepotřebuje. Doufám, že já nebudu ten typ, který za svůj život nahromadí spoustu nesmyslných věcí,“ povzdechl si Bill a padl na měkký kus nábytku s chladivou lahví vody v ruce.

„Možná, že pro ni něco znamenají.“ Tom jen pokrčil rameny, jak se posadil vedle něj. „Moje máma vždycky všechno vyhodila, protože nemá ráda nepořádek. Ale některé z těch věcí pro mě byly důležité, víš?“

„Jako co?“ Bill na něj upřel pohled a zvědavě našpulil rty.

„No, jako, okay, tohle je trapné, ale to je fuk. Pamatuješ si na tu starou, potrhanou deku, kterou jsem měl?“

„Hmm,“ uvažoval Bill. „Nepamatuju si, že bys měl nějakou deku.“

„Jasně, protože v době, kdy jsem tě poznal, z ní zbýval jen malý kousek.“ Přemítal Tom, v hrdle se mu zadrhl nervózní smích. „Ale byl to pozůstatek z mé dětské přikrývky a já byl na té věci tak trochu závislý, víc, než bych měl.“

„Jo, to si pamatuju,“ zamumlal Bill a plynule se natáhl, aby zastrčil svou ruku do Tomovy dlaně. „Nikdy jsi mi neřekl, že ji vyhodila.“

„Měl jsem pocit, že je to dost ubohé, být kvůli něčemu takovému rozrušený, tak proto.“ Tom Billovu ruku stiskl a pomalu, unaveně vydechl. „Během nocí, kdy nepřišla domů, nebo byla zalezlá ve své ložnici s bůhví kým, tak ta věc byla tak trochu jako můj zdroj duševního klidu. Připomínka lepších časů nebo tak něco.“ Tom zaťal zuby a zavřel oči, hlavu si opřel o opěradlo pohovky.

Ucítil Billovy rty klouzající po straně jeho krku, a měkké polibky podél své čelisti. „Je mi moc líto, že ti to vzala. Já si prostě myslel, že už jsi z toho vyrostl a že proto už to nikde nevidím,“ zašeptal Bill proti jeho teplé kůži.

Tom pevněji sevřel Billovu ruku a pomalu pootevřel rty. „Nemyslím si, že jsem někdy opravdu vyrostl z věcí, které pro mě něco znamenají.“ Otevřel oči a nechal je putovat po Billově tváři, byla blízko té jeho, hladká a lehce zčervenalá.

Bill ze sebe vydal tichý zvuk a překryl Tomovy rty svými vlastními, vtiskával na ně naléhavé polibky a vplétal prsty do kořínků jeho dredů. Tom omotal ruku kolem Billova pasu, aby si jej přitáhl blíž, a prsty roztáhl na jeho zádech, zatímco jejich rty splynuly dohromady. Ve věci s líbáním už byli docela dobří, a všechno bylo bezproblémové, jednoduché, jako když nahodili čerstvé nátěry barvy na stěny kolem nich. Intimita mezi nimi byla přirozená a nenucená.

Byla to ta část, která přišla po té, ze které byl Tom nejistý. Nechtěl udělat žádnou chybu, nechtěl Billa opět zatlačit až příliš daleko, zvláště když se mu vedlo tak dobře a zdálo se, že má věci pod kontrolou.

Ale bez ohledu na to, jak moc Billa podporoval a jak moc chtěl, aby se stále zlepšoval, pořád samozřejmě toužil z něj vyšukat duši, a když se takhle líbali, nechtěl nic víc, než posunout vše na další úroveň.

Sevřel ruku v pěst proti Billovu tričku a ostře se nadechl nosem, když se mu Bill posadil obkročmo na klín a přitlačil proti jeho bokům. Tom přerušil polibek a zabořil tvář do Billova krku, snažil se získat kontrolu nad svým dechem a chovat se neutrálně ohledně skutečnosti, že se Bill prakticky otíral o jeho erekci. Zaměřil se na umístění několika polibků na vláčnou pokožku Billova krku. Musel nechat Billa převzít otěže, musel jen sedět a nechat jej to vyzkoušet.

„Tome,“ zamumlal Bill chraplavě proti jeho uchu a špičkou jazyka přejel po jeho okraji.

„Hm?“ Podařilo se Tomovi zabručet skrz opar, který se kolem nich usadil, složený z těžkých vzdechů a vířícího vzrušení.

„Dovolíš mi to?“ Zeptal se Bill s takovou nevinností, až si Tom téměř musel položit otázku, co tím myslel, dokud neucítil jeho dlouhé prsty omotané kolem své oblečené erekce.

Tom si silně skousl spodní ret a zvedl hlavu, aby se na Billa tázavě podíval, dlaní jej uchopil za tvář a palcem mu přejel přes pootevřené rty. „Co chceš dělat?“

„Jen…“ Bill zčervenal a s výdechem se tiše zasmál. „Chci se tě dotýkat, chci, aby ses cítil dobře.“

„Já se díky tobě cítím dobře,“ trval na svém Tom, svěsil ruku a dlaní uchopil Billův zadek, aby jej na sebe přitiskl silněji.

„Prosím. Já to zvládnu, přísahám.“ Bill rychle přikyvoval a svým růžovým jazykem si přejel přes rty takovým způsobem, až to Toma nutilo chtít rozkoší převrátit oči.

„Bille. Kurva,“ Tom si těžce povzdechl, ponořen v konfliktu s přemáhajícími pocity potřeby a chtíče. „Nechci nic pokazit, když jde všechno tak dobře.“

„Měl jsi se mnou takovou trpělivost a já se cítím o hodně silnější než před několika týdny. Prosím. Nebudeme vědět, jestli to dokážu zvládnout, pokud to nezkusíme, a v určitém okamžiku to budeme muset zkusit, že?“ Bill se na něj upřímně podíval, s neústupným očním kontaktem. „Prosím. Nech mě,“ opakoval Bill.

„Ty vážně prosíš, aby ses mohl dotknout mého ptáka?“ Na Tomových rtech se objevil malý úsměv.

„Čekám už tak dlouho,“ Bill se na něj zazubil rovnými, bílými zuby a plný šarmu.

„Tak já ti rozhodně nebudu bránit,“ Tom zvedl ruku na znamení kapitulace a poté Billa pevně políbil, jazykem škádlivě vklouzl na jeho rty, než se odtáhl.

„Mám pocit, jako by byly Vánoce,“ Bill si promnul ruce, jakmile klesl na podlahu mezi Tomovy pohodlně roztažené nohy, „a já se chystal otevřít velký dárek.“

Tom se rozesmál a položil si ruku přes obličej. „Jak víš, že je velký? V poslední době jsi ho neviděl.“

„Ne, ale cítil jsem ho, a Tome, je to velký balík.“ Bill několikrát sugestivně zvedl obočí. „Je škoda, že sis s ním nechal hrát jen holky.“

„Hele, odvedly dobrou práci,“ bránil se Tom, i když opravdu nevěděl proč.

„Ale k čertu s nima. Tohle je moje,“ Bill mu promnul rozkrok a lahodně ho stiskl. Tom zadržel zvuk deroucí se mu z hrdla, protože si byl docela jistý, že by byl ztrapňující.

„Vždycky to bylo tvoje, opravdu,“ zamumlal místo toho, díval se na Billa s naprostou průhledností, věděl, jak zranitelný byl, a bylo mu to jedno.

Bill na něj zamrkal a přerušil svou ruku v mučivých dotecích, aby se zvedl a Toma políbil, zatímco mu proti rtům zamumlal: „Miluju tě.“

Tohle nikdy nemohlo být ohrané, slyšet to od Billa. „Tak moc tě miluju,“ vydechl Tom svou dopověď a jeho žaludek se napjal, když ucítil Billovy prsty klouzat dolů a následně i zatahání a tichý zvuk rozepínání zipu.

Bill dál pracoval svými rty na jeho, zatímco věnoval Tomovu penisu první, experimentální zatahání. Tom pevně zavřel oči a otočil hlavu, aby přerušil polibek, než hlasitě vydechl. Bill se tiše zasmál a pohyboval rty proti Tomově tváři, vtiskával na ni malé polibky a polštářkem palce přejížděl po vrcholku jeho erekce, zatímco celou dlaní na ní prováděl dlouhé tahy.

„Kurva,“ zašeptal Tom a obrátil svou tvář zpět, aby získal více Billových polibků, které byly vlhké a horké. Popadl zadní stranu Billova krku a zabořil do něj své krátké nehty, jak se snažil zabránit svým bokům v přirážení do Billovy těsné pěsti. Zaklonil hlavu a těžce polkl, jakmile Bill zrychlil tempo a zkroutil zápěstí takovým způsobem, který Toma nutil chtít se okamžitě udělat, a zároveň si přát, aby to trvalo věčně.

I když ve skutečnosti opravdu neměl na výběr, protože v příštím okamžiku ucítil na vrcholku svého penisu Billův měkký, vlhký jazyk. Tom otevřel oči a pohlédl dolů, fascinovaný a neodvolatelně vzrušený ze způsobu, jakým se Billovy plné rty kolem něj sevřely, a teplý kov jeho piercingu masíroval jeho citlivou štěrbinu. Po několika napjatých minutách, kdy Billova teplá ústa plynule klouzala nahoru a dolů, neexistoval žádný způsob, jak by mohl vydržet ještě o něco déle, a tak se přestal snažit proti tomu bojovat.

„Bille, Bille,“ promluvil, hrdelním a naléhavým hlasem, jak zatahal za zadní stranu Billových vlasů. „Uhni, já se udělám.“

Bill se s mlasknutím odtáhl, ale pokračoval v rychlých pohybech rukou, až byla jeho ruka na pohled téměř rozmazaná. Zadíval se na Toma s přimhouřenýma, tmavýma očima plnýma chtíče. Jeho rty byly lesklé a červené a Tom se chtěl udělat přímo na ně.

Zrovna když se celé jeho tělo napjalo v tu nepopsatelnou chvíli těsně před vyvrcholením, Bill jej opět vzal do úst, a Tom byl ztracený. Jeho boky se zvedly ze své vlastní vůle a on s hlubokým povzdechem vyvrcholil do Billových úst, až se mu zatočila hlava a jeho tělo bylo zcela zničeno rozkoší. Dlaněmi si překryl obličej, v žaludku cítil slabé záškuby a srdce mu silně bušilo.

Po několika vteřinách ruce spustil a pohlédl dolů, byl nervózní z toho, jaký výraz najde na Billově tváři. Možná, že to bude okamžitá lítost, nebo potíže, něco, co by ukončilo tuto úžasnou chvíli. Ale než se mohl podívat, byl důkladně líbán bez jediné přestávky k nadechnutí. To byla jediná odpověď, kterou potřeboval.

„Kurva, Bille,“ promluvil Tom mezi polibky a omotal obě paže těsně kolem štíhlého chlapce ve svém klíně. Mohl na Billově jazyku cítit sám sebe.

„Chtěl jsem to udělat už hodně dlouho,“ zamumlal Bill nazpět, na rtech se mu rozlil úsměv, jak zamrkal a lehce šťouchl nosem proti Tomovu.

„Jsi úžasný. Já jsem,“ Tom se trochu zadýchaně rozesmál. „Právě teď tak trochu neschopen slova.“

Bill jen potřásl hlavou a věnoval Tomovi pár dalších polibků. „Teď není třeba žádných slov. Jen láska.“

„Jen láska,“ souhlasil Tom a oždiboval Billovu bradu, zatímco konečky prstů přejížděl po jemných křivkách jeho zad a zabořil se hlouběji do pohovky. „Chceš abych?“ Tom kývl směrem k napnuté látce Billových kalhot.

„Hm, já nevím,“ připustil Bill a s jemným povzdechem nafouknul tváře. „Možná bych to měl dál ignorovat.“

„Nebo… možná by ses pro mě mohl dotýkat sám sebe?“ Navrhl Tom tichým hlasem a políbil Billa na lícní kost.

„Mohl bych se stydět.“ Bill potlačil úsměv a prsty přejížděl po Tomově hrudi.

„Já jen nechci, abys to musel pokaždé ignorovat. Takhle bys měl nad celou situací plnou kontrolu.“ Tom naklonil hlavu a se zvednutým obočím sledoval, jak se Billovy rysy mění k něčemu rezolutnímu.

„Okay, ale žádné dotýkání,“ Bill ukázal prstem na Toma a vylezl z jeho klína, aby se usadil proti opěradlu pohovky se slabě růžovými tvářemi. „Pokud neřeknu, že je to okay,“ dodal Bill a zavrtěl hlavou s pobaveným úsměvem, když se Tomova tvář rozzářila.

Tom se snažil nevypadat tak nadšeně, jako se cítil, ale věděl, že v nonšalantním chování stojí pěkně za hovno. A hej, chystal se sledovat toho nejžhavějšího kluka a lásku svého života, jak se dotýká sám sebe, takže se ani nechystal zkoušet přetvařovat.

„Cítím se hloupě,“ promluvil Bill, zatímco třel hřbetem ruky proti švu svých kalhot a ostře se nadechl skrz zuby.

„Jsme to jen ty a já, Bille. Tohle je o tom, aby ses cítil dobře, a já opravdu opustím místnost, pokud nechceš, abych se díval.“ Tom těžce polkl. Absolutně nechtěl opustit místnost a nechat si tohle ujít, ale udělal by to, pokud by to Bill chtěl, protože ho miloval a tak dále.

„Chci, aby ses díval,“ řekl Bill rychle. „Tohle je stejně tak moc pro tebe jako i pro mě.“ Pečlivou prací svých prstů si rozepnul kalhoty a vytáhl svůj penis z těsných boxerek, jeho bledá pokožka byla dlouhá a tvrdá v jeho dlani. Tom znovu polkl a jeho oči přeskakovaly tam a zpět mezi Billovou tváří a jeho rukou. Přísahal by, že zvuk jeho srdce byl slyšet po celé místnosti.

Bill zaklonil hlavu s jemným nádechem, který pomalu přeměnil v zasténání, jakmile si pohladil svou erekci od špičky až ke kořeni a pevně ji stiskl. Tom, který si uvědomil, že jeho vlastní penis je stále venku a vystavený, ho ležérně překryl dolní částí svého dlouhého trička. Začínal být opět tvrdý a nechtěl, aby tohle bylo o něm. Ne, když Bill vypadal takhle.

Tom se ztratil v rytmu Billovy ruky a ve zvedání a poklesech jeho hrudi. Jazykem si pohrával se svým piercingem a ruce sevřel do pevných pěstí na svém stehně, cokoliv, co by jej udrželo rozptýleného od toho, jak moc zoufale chtěl natáhnout ruku a Billa se dotknout.

Málem to neslyšel, když se Bill zeptal: „Líbí se ti to?“

Tomovy oči se prudce zvedly a setkaly se s Billovým pohledem, tmavým a zamlženým, obklopeným hustými řasami. Rukou dál líně pohyboval po své erekci a rty se mu zkroutily do malého úsměvu.

„Jo,“ Tom si odkašlal. „Bille, ty víš, že ano.“

„Mm. Myslím na to, jak se mě dotýkáš, po celou dobu.“ Billův hlas byl čistě sexuální a sametový, beze spěchu se posouval dovnitř a ven z Tomových uší. „Myslím na to, jak dobré to bude, až budeš ve mně.“

„Sakra, Bille,“ Tom krátce zavřel oči a přitiskl dlaň na své skryté mužství.

„Slib mi, že se k tomu jednou dostaneme. Přísahám, že tě nechám mě ošukat,“ zasténal Bill, jak palcem kroužil po vrcholku svého penisu.

„To je v pohodě, je to okay. Je mi jedno, co budeme dělat, Bille,“ našel Tom sám sebe, jak říká, ačkoliv všechno, co si v současné době dokázal představovat, bylo, jak je uvnitř Billa. „Budu šťastný s čímkoliv, co mi budeš chtít dát.“

„Chci ti dát tohle. Proto jsem teď opatrný, abych mohl pracovat na své kontrole. Dokážu zvládnout hodně věcí, Tome, ale nedokážu zvládnout představu toho, že nevím, jaké to je být s tebou.“

Tom se na něj zahleděl, prohlížel si jeho růžové tváře a pootevřené rty, způsob, jakým se žíly na jeho pažích zvýraznily s každým pevnějším tahem a jak se jeho úzké boky zvedly z vlastní vůle. Jo, tohle taky nedokázal zvládnout, ale byl ochoten čekat tak dlouho, jak dlouho to jen bude trvat. A do té doby přijme cokoliv. „Představ si, že jsem v tobě právě teď, Bille. Roztahuju tě a dostávám se do tebe tak hluboko, jak jen to jde,“ zašeptal chraplavým hlasem. „Cítíš mě?“

„Ach, kurva. Tome,“ zaúpěl Bill a zoufale přikyvoval, zatímco jeho pěst nasadila zběsilé tempo.

„Je to tak dobré, když mě do sebe vezmeš tak hluboko. Bože, je to úžasný pocit. Jsi těsný a teplý. Nutí mě to chtít se udělat,“ Tom se zachvěl, když přejel prsty po své vlastní erekci s vědomím, že by nebylo třeba mnoho, aby se znovu udělal. Ale stále odolával.

Bill nezadržoval žádné steny, které nekonečně vycházely z jeho úst, a Tom mohl říct, že byl tak blízko. Kurva, chtěl se ho dotknout. Ochutnat ho. Být jakoukoliv součástí tohoto okamžiku. Jelikož nemohl, dál si představoval, že je. „Můžeš se pro mě udělat?“

„Jo, už budu,“ Bill znovu přikývl a náhle se vyškrábal na kolena, aniž by přerušil jediný tah své ruky. Tom se na něj tázavě podíval, ale rychle se podřídil, když se Bill natáhl pro jeho ruku a omotal ji kolem svého penisu. Oba současné zasténali a Tom přitiskl čelo proti Billovu břichu a jen několikrát zapumpoval rukou, než Bill se zoufalým zasténáním vyvrcholil. Tom těžce oddechoval proti bavlněné látce Billova trička, zatímco pohyby své ruky zpomalil a roztíral tak zbytky Billova spermatu. Sobecky se naklonil a přejel jazykem po té citlivé pokožce, aby získal trochu té chuti, po které toužil. Bill tiše zasyčel a s tichým smíchem Toma za rameno odtlačil. „Nic takového právě teď.“

„Kéž bych mohl říct, že je mi to líto.“ Tom se na něj zazubil, ale opřel se na svou vlastní stranu pohovky s tichým smíchem, zatímco Bill se zhroutil do své původní polohy. „To bylo neuvěřitelně sexy, Bille.“

„Já vidím, že sis to užil,“ řekl Bill sarkasticky a ukázal na téměř komický stan pod Tomovým tričkem. Dokonce i když se usmíval, Tom v tom mohl vidět pokraj obav.

„To přejde,“ Tom jen pokrčil rameny a zastrčil sám sebe zpátky do kalhot. Bylo důležité, aby Bill viděl, že nemuseli pokračovat dál a dál, že bylo možné se udělat společně jen jednou a být s tím spokojeni.

„Omlouvám se, jen se prostě stále snažím zařadit city a sex do stejné rovnice,“ nabídl Bill na vysvětlenou, ale Tom to nepotřeboval.

„Hej, nemusíš to nijak ospravedlňovat. Já to plně chápu a jsem na tebe opravdu zatraceně hrdý.“

Bill se váhavě usmál, zvedl obočí a vypadal v té chvíli tak mladě. „Opravdu jsi?“

„Jo, opravdu jsem.“ Přikývl Tom a natáhl se, aby Billa lehce štípl do kotníku.

Billův usměv v té chvíli zjemněl do něčeho hřejivějšího a otevřenějšího. „Můžeš spát dneska tady?“

„Jo, můžu,“ přikývl Tom a kolem očí se mu objevily vrásky od úsměvu, který nedokázal setřít ze svého obličeje.

„Babča říkala, že tu můžu příští víkend uspořádat párty, než se nastěhuje. Ukončení letních mejdanů nebo tak něco. Chceš být spoluhostitel?“ Bill zahýbal obočím, zatímco si upravil kalhoty.

„Takže to je náš titul? Spoluhostitelé?“ Zeptal se Tom s pobaveně zvednutým obočím.

„Mimochodem, Georg se ptal, jestli je to s námi oficiální.“

„A co jsi mu řekl?“ Zeptal se Bill a naklonil hlavu na stranu.

„Že ve skutečnosti nemáme žádnou nálepku,“ pokrčil Tom rameny a natáhl se na pohovku, přitiskl se zády k opěradlu, takže Bill měl před ním místo.

Bill se přesunul do ležící polohy a oba do sebe zapadli tak akorát, jako vždycky. Tomova paže sklouzla kolem Billova pasu a nos přitiskl k jeho zátylku. „Hm. Ty jsi tak trochu jako můj přítel. Nebo ne?“ Zeptal se Bill skrz dlouhé zívnutí.

„Vzájemně se milujeme,“ souhlasil Tom a propletl své prsty s Billovými. „Ale jakmile odejdu na vysokou…“

„Nemluvme o tom právě teď. Prosím.“ Bill zavrtěl hlavou a přisunul se blíž do Tomova sevření. Bill o tom nikdy nechtěl mluvit.

Tom si roztřeseně povzdechl, ale vrátil se k původnímu tématu. „Takže bych měl všechny pozvat?“

„Jo, kohokoliv chceš. Bylo by dobré vidět známé tváře, zatímco nejsem opilý a nechovám se hloupě.“

„A co Miles? Už jsem ho dlouho neviděl,“ řekl Tom, jeho víčka byla s každým mrknutím těžší.

„Hádám, že jsem ho opravdu moc nepotřeboval, ať už to zní jakkoliv strašně. Pozvu ho,“ souhlasil Bill, jeho hlas byl ospalý a tichý. „Teď spi. Stavbaři tady budou ráno zasraně brzo.“

Tom zabručel, ale pouze Billa sevřel pevněji a odmítal myslet na cokoliv vzdálenějšího, než byl zítřek.

autor: Mohanrocks