Dárky štěstí 1.

autor: tokiaccka
betaread: Janule
—Bill—
„Oh můj bože,“ říkám si pro sebe v hlavě, když vidím Toma rozvalovat se jen v plavkách na dece na pláži. Sedím vedle něj a mlčky sleduju to dokonalý tělo, rozvalující se hned vedle mě. Jak moc bych se chtěl dotýkat toho zvedajícího se a klesajícího břicha… a nejen tohohle místa..x))… je moc věcí, co bych chtěl s Tomem dělat.
„Kruci, on otevírá oči,“ řeknu si, když vidím, jak se na svět koukla ta dokonalá čokoládová očka s plnou chutí a vášní blbnout.
„Bille, pojď do vody,“ uslyším vyhrknout z úst toho klučiny a navíc mého staršího brášky. Trochu se začervenám a kývnutím hlavy mu dám znamení, že půjdu.
Bože… mě už Tom rajcuje, když ho vidím takhle ležet a je suchý a teď ho uvidím mokrýho… to nedopadne dobře.
„Bille… Bille… tak jdeš do tý vody?“ zeptá se mě nic netušící brácha, a přitom mě probudí z mého snění s strachu zároveň. Vyjeveně se na něj podívám, ale radši se zvedám a jdu.

Tom kráčí svým ladným krokem přede mnou a je na něm vidět, že fakt nemá žádný problémy se ztracenou láskou… i když ona ani nikdy nebyla, tak není ztracená…x((
„Au,“ vyjeknu, když mě vždy hravý brácha kopne do ruky, když se potápí a snaží se vykopnout nohy do vzduchu (sice nechápu, co tím chce docílit, ale to u něj nevím skoro nikdy).
„Poplavu dál, je s tebou nuda,“ řeknu naštvaně, když se Tom konečně odhodlá vynořit z vody něco jiného, než svojí dolní část těla.
„No tak já poplavu s tebou,“ chytne mě ještě pod vodou jednou rukou za zadek…
Jo, abych pravdu přiznal, tohle jsem vůbec nečekal a místo normální odpovědi jsem zašeptal Tomovo jméno… jenže jemu to očividně nevadilo a naschvál odpověděl (zase tak slastně): „No tak pojď, lásko!“
Nemohl jsem plavat, nemohl jsem se pohnout ani dýchat, po tom, co mi řekl… On snad ví, že ho mám rád… dokonce, že ho miluju?? Ne, to ne… to nemůže ani tušit… je to blbost!!!
Přemýšlím o tom ještě celou dobu, co spolu plavem a povídáme si. Horší je, že moje odpovědi jsou všelijaké a většinou ani nedávají smysl… ale co. Hlavně, že jsem s bratříčkem, mou láskou. Kurva, to ne… s žádnou láskou… už zas… ta depka kvůli tomu, že jsme JEN bráchové…
(Večer)
—Tom—
„Kruci, co to bylo s tím Billem? Kecal úplný nesmysly. Byl jak v jiným světě.“ Říkám si, když ležím večer kolem půlnoci sám v hotelovém pokoji, na samotný posteli a přemýšlím o Billovi. „Čeče…musím mu to dát víc najevo, když to nepochopí z toho, že mu šáhnu na zadek nebo ho nazvu láskou… to je tak tupej?“ Opakuju si stále pro sebe.

autor: tokiaccka

15 thoughts on “Dárky štěstí 1.

  1. až na ty smajly,co vkládáš do tý povídky to celkem ujde,uvidime,pockame si doufam na dalsi a hlavne DELŠÍ dílek;) a ty smajly pls vypusť;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics