autor: Saline A.
Vzbudil se v prázdné posteli právě ve chvíli, kdy noc dávala sbohem a vítala ráno, které svými jemnými paprsky laskalo přírodu. Po dlouhé době se cítil odpočatý a nijak znepokojený skutečností, že Bushido vedle něj není. S úsměvem se přetočil na bok, s úmyslem ještě okamžik pobýt v teplých přikrývkách, zvuk mačkaného papíru ho ale překvapil. Zmateně vytáhl papír, okamžitě poznal Bushidovo divoké písmo.
„V noci jsem se vzbudil a nemohl už usnout. Mysl mi hýřila nápady, ale skoro všechny nějakým způsobem obsahovaly tebe. Věděl jsem, že dokud se nevyzpovídám, nebudu schopen napsat něco dalšího.“
Nedokážu si představit, že ode mě odcházíš.
Píšu ti tenhle song a pokládám ho před tvoje dveře.
Posloucháš ho, vím, že na tebe jdou slzy.
Jsi ten nejúžasnější člověk na Zemi.
Myslím to vážně.
Je jedno, jak moc jsem špatný.
Byl jsi světýlkem v mém srdci
Bill se posadil na posteli a přitáhl si peřinu výš k bradě, srdce se mu zrychlilo téměř k hranici nebezpečí. Na rtech se mu usadil jemný úsměv, přestože ruce se třásly v předtuše. Tloukla se v něm touha číst okamžitě dál s přáním, aby mu pocit radosti a něhy vydržel co nejdéle.
Byl jsi tu v dobrých časech a špatných časech.
A to co jsem ti vždycky chtěl říct, bylo, že si vážím tvé povahy.
Přísahám, že slunce vychází, když se směješ.
A kdybych neměl nic, šel bych ven a bojoval.
Ty jsi pro mě vzduch k dýchání,
nouzový východ, když hoří dům.
Pro tebe půjdu ven, postavím se a budu bojovat.
Naučil jsi mě, abych se nevzdával.
Jen kvůli tobě jsem začal žít svůj sen.
Slzy tečou.
Sakra, moje štěstí se nepohybuje.
Kdybys tu nebyl, myslel bych, že se osud otočil proti mně.
Pohled nahoru, už neprší, protože teď vychází slunce.
A já píšu pro tebe tenhle song, protože nevěříš.
Hledal jsem tě a pak tě našel.
Je to dobrý pocit a do konce této doby
tě budu následovat, protože my dva jsme se hledali, hledali, hledali a našli.
Sevřel papír v dlani, marně se snažil rozmrkat slzy, které se mu řinuly z očí, zatímco četl zbytek textu. Po přečtení posledního slova se chvatně zvedl a s papírem v ruce zamířil do pracovny.
„Tohle všechno jsi celou dobu dusil v sobě?“ jen tiše zamumlal ode dveří, bál se narušit pocit, který se mu šířil hrudí.
Bushido se na svém místě pod oknem posadil, s téměř dětskou plachostí ke svému příteli vzhlédl. „Cítím to takhle téměř od samého začátku. Vždycky jsem si ale říkal, že nedokážu najít správná slova, abych to dokázal vyjádřit. Dokonce i teď mám pocit, že jsem napsal jen část všeho, co cítím. Asi nikdy nebudu schopný vyjádřit úplně vše. Bille, potřeboval jsem, abys věděl, že jsi moje absolutno. Já vím, že každý krok, který jsem v životě udělal, vedl přímo k tobě. Teď už to vím.“
Bill přešlápl, nemělo cenu maskovat slzy tekoucí proudem. Popotáhl, načež pár bleskovými kroky přešel přímo k Bushidovi a vrhl se mu do náruče, vroucně líbaje jeho rty. „Chci, abys věděl, jak moc pyšný na tebe jsem, Anisi. Myslím, že máš před sebou velkou budoucnost a já budu víc než šťastný, pokud to s tebou budu moci sdílet. Nikdy jsem si tě nevybral, protože už od prvního okamžiku jsem neměl jinou možnost, než jít přímo tobě vstříc. Byli jsme si souzeni, Anisi.“
„Nechci bez tebe prožít ani jedinou minutu.“
„Tvoje přání je mi rozkazem.“
Jak už jsem avizovala, konec je skutečně tady. Oba potřebují svůj klid, Bushidovi bude ještě trvat, než se pořádně vzpamatuje z Luisiny smrti, ale s Billem po boku a novým životním cílem to půjde o něco snadněji. 🙂
Co se mě týče, nejspíš o mně chvilku neuslyšíte – i já potřebuji chvíli věnovat plnou pozornost vlastním pohádkám. 🙂 Nemusíte se ale bát, čas od času je budu podvádět a určitě se brzy objevím s něčím novým.
Do té doby se ale mějte krásně, otevřete se lásce a lásku posílejte dál, je potřeba, aby se šířila. Tisíceré díky ještě jednou vám všem, kteří jste strávili chvilku svého času se mnou a mými povídkami. Moc si toho vážím ♥
Saline A.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
Krasny a sladky konec ^^ tohle byla moc hezka povidka, pekne se cetla a je mi trosku lito, ze konci, ale… verim, ze brzy prijde neco dalsiho, nejaky jiny alternativni Bill a jemu souzeny Anis 🙂
Dekuji moc! :*
Krásny konec a doufám že se brzo vrátíš.
Nádherný konec, moc pěkné!
To byla nádherná tečka na závěr. Děkuji za krásnou povídku a doufám, že se brzy zase ukážeš. 😀
Bolo to fajn, bolo to iné a bolo toho akurát tak dosť ( myslím tým že to skončilo v spravnej chvíli ). My môžeme len súfať, že sa Bushido nevrati k svojim starím spôsobom, ze je dostatocne pouceny a ze ho zivot s Billom a ostatne skusenosti dostatocne zmenili. Ale to vies len ty. My ti mozme len verit. A dakovat, ze si nam dovolila nahliadnut do ich zivotov. Takze – dakujem.