autor: Adella Kaulitz
betaread: Verushka
betaread: Verushka
Eh… no tak, tohle je moje první, vícedílná, twincestní povídka xD… nějak mně to vzalo. Povzbudily mě Vaše kladné komentíky u jednodílovek, tak jsem tady s vícedílovkou:) Tááák doufám, že se Vám bude líbit a že mě hned při prvním díle neukamenujete! xD
Příjemné počteníčko Vám přeje Adella Kaulitz :-*
… BILL …
Sedím u okna. Prší. Ledové kapky stékají po okně a já tisknu svoji tvář k tomu chladnému sklu. Pořád nejde… ten na kterého čekám se zase někde fláká s kámošema a mě tu nechává samotného.
Jsou to… 2 roky?… asi jo… jo, 2 roky tomu je, co jsem se zamiloval do svého bratra… do svého dvojčete… do mého milovaného Toma. Už 2 roky sním o našem společném životě plném lásky… už 2 roky se užírám vědomím, že můj sen se nikdy nestane realitou. Bylo to přesně o našich 16tých narozeninách. Objali jsme se, když jsme si oba dva navzájem přáli a… proste se mi rozbušilo srdce a v bříšku jsem měl miliony motýlků.
Tom je přece vyhlášeným lamačem dívčích srdcí… jak by mě mohl milovat a toužit po mně… po svém dvojčeti. Tohle je prostě sen, kterej se mi nikdy nesplní.
Z okna vidím siluetu vysokého dredáče.
„Tom!“ Vystřelím z pokoje jako raketa a už mému zmoklému bráškovi otevírám dveře.
„Kdes byl zase tak dlouho?!“ Vyčítavě se na něj podívám. Tom mi vesele rozcuchá mé hladce učesané vlasy.
„Copák… stýskalo se ti po mně?“ Štípne mě do líčka a svléká si promočené triko. Zatají se mi dech při pohledu na to dokonalé štíhlé tělo, stačím však nahodit lhostejný výraz, než se na mě Tom usměje a podá mi to mokrý triko.
„Byl bys tak hodňoučký a pověsil to svému milému bráškovi na topení?“ No co bych pro něj neudělal, že? Poslušně jsem doběhl do jeho pokoje, pověsil tričko na topení a nastavil potřebnou teplotu. Když jsem se zase vrátil zpátky, Tom už ležel rozvalený na gauči a sledoval telku.
„Můžeš se trošku šoupnout?…“ Naznačil jsem i rukou, aby mi udělal kousek místečka, abych se mohl dívat s ním.
„A víš, že bych nemoh? Proč si nelehneš ke mně? To se mně bojíš?“ Tom se culil jako malé dítě. A když o tom tak přemýšlím, je to dobrej nápad i když se budu muset hodně hlídat, abych ho rovnou neznásilnil. Ale to bych přece nemohl, jinak bych se na něj nesměl už ani podívat.
„OK, bráško… bachá!“ Rozběhl jsem se a skočil po něm jako kotě na myš.
„Oou… na to, že jseš tak vychrtlej, jseš těžkej, Bille, kolikrát ti to mám říkat?“ Píchl mě prstem do žeber a otočil se zpátky na televizi… měl puštěný zase nějaký horor.
„No tak promiň, brášulko, už se tě nikdy ani nedotknu.“ Vypláznu na něj jazyk a opřu si hlavu o jeho rameno. Do nosu nasávám vůni jeho těla. Je pro mě tak okouzlující, že bych klidně mohl cítit jen jeho, do konce života.
… TOM …
To stokilové vyžle tu po mně skočilo jako na trampolínu. Teďka se mi ale choulí za zády a já mám zase ten nádherný pocit, který mě obklopuje, když je v mé blízkosti on… můj sladký a nevinný Bill.
2 roky je tomu, co jsem poprvé ucítil ten cit. Bylo to na našich 16tých narozeninách. Navzájem jsme si přáli Vše nejlepší, pak jsme se objali a hle!… zamiloval jsem se do něj. Naskočila mi okamžitě husí kůže. Koneckonců, jako vždy, když se mě můj mladší bráška dotkne.
„Vidíš přese mně?“ Zeptám se ho tiše. Cítím, jak mě jeho vlásky šimrají na zádech, když přikývl.
Tiše jsme se oba dívali na ten film… teda Bill se díval. Já vnímal jen jeho.
Zrovna běžela jedna dost strašidelná scéna, kdy hlavní hrdinku táhly do sklepa něčí mrtvolné ruce.
„Tomí, vypni to!“ Bill se mi za zády schoulil do klubíčka, oči pevně zavřené a tisknul se ke mně, jako bych ho měl snad zachránit.
Vypl jsem teda telku a otočil se k němu. Chytl jsem jeho bledou tvář do svých dlaní a ochranitelsky ho objal. Třásl se mi v náručí, byl tak nevinný, křehký…
„Neboj se, Billí… jsem u tebe… už se neboj…“ Líbnul jsem ho… bratrsky?… na čelo a hladil jej po vlasech.
Chvíli se ještě ustrašeně třásl, pak se však zklidnil a objal mě tenkýma rukama, přitulil se ke mně a tiše oddychnul.
Chtěl jsem ho rozmačkat, zulíbat… prostě to ve mně naprosto kvetlo. Nasával jsem vůni jeho vlásků a užíval jsem si pocit, že jsem s ním. I když né tak, jak bych chtěl.
… BILL …
Na ten horor se už nikdy koukat nebudu!… Nebo budu?… Mělo to nádhernou výhodu. Tom mně teď svírá ve své náruči a hladí mně po vlasech. Bože! Tak nádherný pocit. Tom je tu teď jenom pro mně… nedopustil by, aby se mi něco stalo, vím to! Byl to můj starší, hodný bráška… kterej mě ale často nechával doma samotného… ale teď je tu se mnou… teď mě drží v náruči…
„Už je to v poho?“ Podíval jsem se mu do očí, které se na mě tak krásně dívaly. Bože!… viděl jsem v nich záblesk… ale né.. to si určitě jen namlouvám…
„Jo… jen mě to vyděsilo…“ Tom se na mě pořád usmívá a hladí po vlasech. Topil jsem se v jeho krásných očí, jako bych se topil v čokoládě. Tomova tvář poněkud zvážněla. Díval se na mě tak zvláštně… jeho horký dech se zrychlil a prohloubil… čím to je?… můj dech se také zrychluje a… přibližují ke mně jeho nádherné rty.
… TOM …
Vzal jsem jeho tvář do dlaní a přitiskl své rty k těm jeho. Byl to jen okamžik. Vlastně by to byla jen pusa… ale on se nebránil a to mi v srdci dalo naději… naději, že by i on mohl ke mně chovat stejné city, jako já k němu.
autor: Adella Kaulitz
Začalo to pěkně dááál
ježiš to je sladky
Ukamenovat tě za první díl?tak to jen kladnýma komentíkama:)
honem dááál
to se mi líbíí =o)
eehm zlatíí…sem se lekla když sem uviděla ten nadpis x))…mno šak moc dobře víš jak je to hezký..sem ti to psala k tobě…x)) no a pro ostatní se těšte na poslední díl…ten je nej x))
čím dál víc mám ráda sladké povídky :))) kde je vše tak krásně nereálně optimistické, plné lásky, naděje a štěstí x))) sweet útěk ze všedního dne :DD bitte neeeext x))
ahh,jo,kluci,do toho,libejte se a pak spolustastne zijte az do smrti:-D zajimavej zacatek,uvidime co bude v dalsich dilkach
uzasny! tak nevinny je 😀 davej dal 😀 nevydrzim bez dalsiho dilu:D
Adeeeell…to je ta powidka o ktere jsi psala????…..jeee guuuuuuuuuuuuuut…..:-*
vivienne: mno počkej:d.. do ještě uvidíš jak to dopadne! xD
Maria: jo to je přesně ta povídka:D…. akorát tam není ta bouřka:(
umíš hezky psát…je to krásně napsané…..rozhodně se těším na další dílek….
hm…. jsem zvědavá co bude dálllllllllllll
Tyjo, skvělý, pokračuj, rychle:) Ale já tu nebudu:( DOprkýnka, jak to má pak člověk číst, když je bez internetu???:( Hmm, počkám si:)
Ouuu,fakt good.
jeeeeeeeeeeeeee 🙂
Prvá kapitola a už mám mrazenie, ale nie z hororu, také to príjemné 🙂
Hezky to začína.