autor: Michelle M.
„Tomi, tak co je s tebou?“ Bill se nadzdvihl na lokti a tázavě se zadíval na Toma.
„Nic, nic mi není…“ Tom si přitáhl bratra k dalšímu polibku.
Bill se ale nehodlal jen tak lehce vzdát. „Jsi napnutý, cítím to… stalo se něco? Máš zas nějakej průšvih ve škole?“ Hladil Tomovu napjatou šíji a citlivými prsty něžně masíroval štíhlý krk.
Tom zatřásl hlavou a dlaní si přejel unaveně po obličeji. „Žádnej průšvih na obzoru, neboj.“ Rukou líně pocuchal jemné vlasy. Zadíval se na ně. „Líbí se mi, když máš vlasy delší,“ poznamenal tiše. „Sice pak působíš ještě víc jako holka, ale mně se to prostě líbí.“
Billova tvář se zachmuřila. „Nejsem žádná holka,“ zamračil se naoko, ale oči mu vesele jiskřily, „ale jsem rád, že se ti líbím.“
„Hele, já ale neřekl, že se mi líbíš… já jen řekl, že se mi líbí tvoje vlasy.“
„To chceš jako říct, že se ti nelíbím? Děláš si ze mě srandu?“
„Ne, zlato… nedělám,“ Tom potlačil výbuch smíchu.
„Neříkej mi ´zlato´,“ vyletěl Bill. „Já nejsem žádná z těch tvejch pusinek,“ dodal potměšile.
Tom zdvihl obočí. „Co seš tedy?“
„Já?“ Teď zas Billovo obočí vystřelilo do výšky. „Já jsem přece ten, koho miluješ nejvíc na světě,“ řekl rozmarně a škádlivě přejel prstem přes Tomovy plné rty. „Ten nejkrásnější, nejvíc sexy, nejžádoucnější…“ deklamoval afektovaně, dokud se jeho hlas nezlomil v záchvatu smíchu. „Co je?“ zeptal se udiveně, když si všiml, že Tom se nesměje.
„Nic,“ zašeptal Tom a naklonil se k němu. Jejich ústa se střetla v něžném polibku. „Máš pravdu,“ šeptal do Billových dychtivě pootevřených úst, „ve všem… a já jsem do tebe blázen.“ Prohoubil jejich polibek. Hladce vklouzl mezi růžové rty. „Nikdy jsem nikoho tolik nechtěl jako tebe, Bille. Co to se mnou děláš?“
Před očima se mu objevila půvabná tvář s průzračně modrýma očima.
„Nikdo mi tě nevezme, nikdo, slyšíš?“ Bill poplašeně zamrkal. Sykl, když Tomovy zuby necitlivě stiskly jeho spodní ret. „Nikomu tě nedám.“
Bill nerozuměl, co se stalo, proč Tom říká to, co říká a proč se tváří tak zatraceně vážně. Nechápal to… Tomovy dlaně se dotýkaly jeho těla s majetnickou samozřejmostí a Bill musel připustit, že mu to ani v nejmenším nevadí. Naopak. Bylo to docela příjemné. Bylo to hodně příjemné. Bill miloval pocit, že Tom ho chce ochraňovat, že mu patří… Žádostivě, provokativně zaútočil na plné rty s kovovou kuličkou. Byl to dlouhý polibek, vášnivý a plný nezkrotné touhy po ovládání a ovládnutí. Tahle hra, stará jak lidstvo samo, byla, je a bude vždycky stejná… oba to věděli, ale oba dva také cítili, že v tuhle chvíli jde o něco víc než jen o dominanci. Každým dalším pohybem, každým dotekem se otevírali jeden druhému a když konečně leželi vedle sebe nazí, vzrušení, se srdcem přetékajícím bouřlivými emocemi, poznali, že cesta zpátky neexistuje. Ani jeden z nich nevěděl, komu patřila ruka, která poprvé překonala centimetry dělící je od sebe a přitáhla jedno toužící tělo k tomu druhému. A nebylo to popravdě jedno? Ve věcech lásky nezáleží na tom, kdo učiní který krok… láska nemá žádná pevná pravidla… a Tom si uvědomoval, že nikdy nezažil nic tak omračujícího, jako když se poprvé položil mezi Billova rozechvělá stehna s němou otázkou v očích, když se jeho vzrušení poprvé dotklo malého vrásčitého otvoru, který sliboval netušenou rozkoš, a Bill rozechvěle přikývl… všechno to bylo tak přirozené a špatné zároveň… děsivé a vzrušující… pocity, které nikdy s nikým nezažil. Věděl, co to znamená ´poprvé´… to jemu patřily Billovy slzy, stékající po bledé tváři, aby vzápětí oschly, vystřídány prvním vzrušeným výkřikem… to jeho ruce drtily útlé boky v bolestivé snaze překonat touhu vlastního těla… jeho rty konejšily horečnatě popraskaná ústa a tlumily neovladatelné sténání… váha jeho těla mírnila nezkušené, trhavé pohyby toho druhého… ačkoli to celé netrvalo déle než několik minut, Tom měl pocit, že uplynuly hodiny mezi tím, kdy poprvé vstoupil do Billova křehkého těla, a chvílí, kdy je síla jejich společného vyvrcholení spojila v jedinou bytost.
*
„Mám pocit, jako kdyby mi narostla křídla,“ pronesl Bill tiše. Prsty hladil Tomovu hruď lesknoucí se potem a zhluboka se nadechl.
„Nelituješ toho?“
Zavřel oči. Vnímal Tomovy prsty probírající se jeho vlasy a tvář se mu roztáhla v širokém úsměvu. „Ani v nejmenším. Není nikdo, komu bych důvěřoval víc než tobě, Tome,“ řekl a podíval se na bratra. „Není nikdo, na kom by mi záleželo víc než na tobě a není nikdo, koho bych mohl milovat víc než tebe. Jsem šťastný, žes to byl ty, s kým jsem se poprvé… miloval,“ dodal a jeho tváře nepatrně zrůžověly.
Tom se na něj zadíval. Bill vypadal tak nevinně a sladce. Srdce se mu sevřelo bolestí. „Slib mi, že mě nikdy nezradíš. Nikdy mě neopustíš. Budeme pořád spolu, viď? Jen ty a já…“
Bill se kousek natáhl a jemně se otřel o Tomovy rty, pořád ještě mírně naběhlé od předchozího intenzivního líbání. „Slibuju,“ zašeptal. „Nikdo nikdy nebude jako ty…“
„Nikdy na mě nezapomeneš?“
„Tomi, co to je za divné otázky? Jak bych na tebe mohl zapomenout?“ Bill se udiveně odtáhl, aby viděl do Tomovy tváře.
„Miluješ mě?“
„Miluju, ty to přece víš…“
„Nepřežil bych, kdybych o tebe měl přijít.“ Tom sevřel bratra v pevném objetí a přerývaně vydechl. Ta nepříjemná plíživá obava se znovu usadila v jeho týle.
„Nepřijdeš o mě,“ zamumlal Bill do kůže na Tomově krku. „Vždycky budeš jen ty a já…“
Tom s úlevou přikývl. „Jen ty a já.“
*
„Pane Pottere,“ ostrý zvuk hlasu profesorky McGonagallové prořízl napjaté ticho ve třídě. „Mám pocit, že jsem vás varovala dostatečně, že ještě jeden pozdní příchod a školní trest vás nemine. Nebo se snad mýlím?“
Harry zavrtěl hlavou. „Ne.“
„Po hodině se za mnou zastavte. Chci s vámi hovořit,“ řekla McGonagallová úsečně, jako by tím byla celá věc skončena. Harrymu bylo jasné, že to nebude příjemný rozhovor, ale bylo mu to jedno.
V noci čekal na Draca skoro tři hodiny, než si přiznal, že se nedočká. Draco se neobjevil ani ráno na snídani, ani na obědě. Jeho kumpáni Crabbe a Goyle seděli u zmijozelského stolu a bavili se mezi sebou. Ani v nejmenším nevypadali znepokojeně, že jejich blonďatý kamarád chybí. Bylo to snad poprvé, kdy Harry zatoužil, aby nebyl přesvědčoval Moudrý klobouk tak tvrdošíjně o tom, že chce jít do nebelvírské koleje. Kdyby chodil do Zmijozelu, bylo by teď naprosto přirozené, aby se zeptal, jestli někdo neví, kde je Draco, ale copak takhle mohl?
„Pottere, co se to s vámi děje?“
Harry se probral ze svého zamyšlení. „Nic,“ zavrtěl hlavou.
„Neříkáte mi pravdu a vy to víte.“
„Nic… vážně nic.“
„Zítra vás chci vidět u sebe v pracovně. Pomůžete mi utřídit knihovnu.“
Se svěšenou hlavou přikývl.
„Jistě.“
„A teď běžte.“
*
„Pan Potter se zřejmě domnívá, že jeho se domácí úkoly netýkají. Máte nějakou uvěřitelnou omluvu pro to, že jste zapomněl vypracovat domácí úkol?“ Černé obočí profesora Snapa se nepříjemně vytáhlo nahoru. Harry nesnášel způsob, jakým Snape tázavě zdvihal obočí. Něčím mu ale tohle gesto připomnělo Draca.
„Promiňte, pane. Zapomněl jsem.“
„Oh… pan Potter zapomněl,“ pronesl Snape uštěpačně. „Tak abych vám připomněl, že trvám na tom, aby i celebrity plnily své studijní povinnosti, očekávám vás dnes večer v mém kabinetu.“
„Jistě, pane.“
Harry svěsil hlavu. Ten den již podruhé.
*
„Tome?“
Tom se zastavil. Zhluboka se nadechl a vydechl předtím, než se otočil.
„Co je?“
„Promiň,“ řekl Dorian. „Nechci tě zdržovat z první hodiny, jen… chtěl jsem se zeptat, jestli už jsi mluvil s Billem.“
Tom se snažil nedat najevo, jak rychle se jeho srdce rozběhlo. Sevřel prsty lem svého příliš volného trička a zavrtěl hlavou. „Ne.“
„Aha,“ pronesl Dorian. Nešlo si nevšimnout zklamání, které opanovalo jeho hlas. Ale byl to jen krátký zlomek vteřiny. „A dneska? Mohl bych za ním zajít dneska?“ zeptal se Dorian už úplně normálním hlasem.
„Ne!“
V Dorianových očích nebezpečně blýsklo. „Proč ne?“
„On… není na to připravený. Včera… já… on…“ Tom si nervózně posunul kšiltovku. „Nech ho na pokoji,“ vyštěkl najednou vztekle.
Modré oči se zúžily. „Ne,“ řekl pevně. „Chci s ním mluvit a dokud mi Bill sám neřekne, aby ho nechal na pokoji, neodejdu. Už ne znovu,“ ztišil hlas.
Tom si ho nenávistně změřil. „Nech Billa na pokoji,“ pronesl výhružně a přiblížil se k Dorianovi. Byl vyšší než on. Ne silnější, ale vyšší, a to mu dodalo odvahu. „Přísáhám, že jestli se ho jen dotkneš, zabiju tě. Bill není pro tebe.“
Dorianova hezká tvář se zkřivila v jediném zlověstném úsklebku. „A pro koho je tedy? Hm? Snad ne pro tebe?“
Tom zuřivě stiskl čelisti k sobě.
Dorian se nepříjemně zasmál. „Vždyť ty jsi jen bratr, pouhý bratr, Tome, nemůžeš mu dát to, co mu můžu dát já.“
Tomovi se zatočila hlava. Tohle bylo trochu moc. Bariéra jeho sebeovládání začínala nabírat trhliny. ´Pouhý bratr,´ rezonovalo mu v hlavě bolestivě.
„Drž se od Billa dál,“ procedil mezi zuby a otočil se na patě.
Nechal Doriana stát uprostřed chodby a bylo mu úplně jedno, že se na něj stočilo pár zvídavých pohledů spolužáků, kteří postřehli napětí mezi ním a novým učitelem.
Ta nepříjemná obava se znovu usadila na jeho ramenech a Tom dostal strach.
autor: Michelle M.
Nádherný!!:)…. Doufám, že tohle dvojčata ještě víc spojilo…a prohlubilo jejich city…. Myslím, že Dorian je pěknej hajzlík!! xD.. Zrovna předevčírem sem si všmla, že máme Obraz Doriana Graye jako povinnou četbu k maturitěxD..Tak jsem byla v knihovně a bohužel ho tam neměli, ale pujčila sem si CD…Byl to záznam z muzikálu…a teda Dorian rozhodně nebyl žádnej svatoušek, jak jsem zjistila… No doufám, že Tom si Billa udrží! Já mu věřím, on to dokáže!:)
Díky, claire 🙂
mám horzný vztek na Doriana ! fakt to so mnou lomcuje ! ale Tom nieje bezradný a už vobec nie "pouhý" brat !!! zabiť! uvariť! zjesť! vygrcať ! upáliť ! zahrabať a zabetónovať Doriana ! …proísm ďalej =o)
Wrou Tome, neboj se, Billík je jenom tvůj ^^ Věř můů ^^
I když mě taky hlože v hlavě strach =D
Jo , přesně , necch ho napokoji *zlej pohled , moc zlej*
Aw , ale nenechá , viď že ne?Ale jestli mu něco udělá , tak mu s Tomem – teda Tom ale já mu budu fandit , aby bylo jasno – vyškrábeme oči.
ÁÁÁÁ. Ten odpornej slizoun Dorian…zabte ho!!!Wuááá..jestli naruší vztah mezi Tomem a Billem…VRRR!!
Oh, nádhera! Chudák Tom. Spíš než bych měla strach z toho, že by se Bill do Doriana přece jen zakoukal, nevím proč, ale mám docela nahnáno z toho, až se Bill doví, že s ním chtěl Dorian mluvit, ale Tom to neřekl… Je to vcelku prkotina, ale můj mozek předpokládá reakci uražené ješitnosti: "proč si mi to neřekl… vím sám moc dobře, co mám dělat!" Ale jsem z toho prostě nadšená 😉
A navíc mě šíleně zajímá, co se doví Harry při školních trestech a co s těmi informacemi provede… nebo se to doví třeba jinde, ale záchranná mise Draco bude určitě geniální… hm… nebo se ukáže Snape jako hodný pan učitel? Je tolik variant a kdo ví, jestli mi toho ještě hodně neuchází 😀
Moc se těším na pokráčko 🙂
dokonalá povídka…..fakt je jo ^^ …nemůžu se zbavit pocitu, že tohle je nejlepší vícedílná povídka jakou jsem kdy četla…..nechci se ho zbavit :D…..už aby byl další díl ^^
začínám nemít ráda toho škaredýho Doriana, on Tomimu přece nemůže Billa bzít:( Bill a Tomi mají prostě být spolu, ale já tuším, že Bill s Dorianem se daj dohromady a začne válka. Ale musí to skončit dobře, jinka budu brečet:(
Hmmmm, hmmmm, Tom má plnou hlavu starostí a Harry taktéž. Jsem zvědavá, jak bude reagovat, až se dozví, že Draco musel odjet. A Tom? No nezávidím mu, protože všichni víme, že Bill není vůči Dorianovi chladný. No, uvidíme, jak se to vyvine.
Kdyby tak Doraian jen tušil, co dělal Tom včera s Billem… ten by čuměl, že by mu ty jeho modrý vočiska vypadly na školní dvůr… nemá tucha, do čeho se to pouští. Pevně doufám, že ti dva jsou stabilní dvojice, teď to ztvrdili už napevno, tak snad Billa ani nenapadne, aby jen pomyslel na "pana učitele"… předpokládám, že se s ním stejně setká, jakmile strčí noc do školy a pak… děj se vůle boží… ono se to setkání Tomovi moc oddálit nepodaří. Čekám nějaký komplikace, ale teda ještě mě nenapadlo jaký. Pochybuju, že by Dorian chtěl Billa dostat násilím, leda tak nějakou lstí, ale protože jsem naprosto tupá a knihu ani muzikál neznám, netuším, čeho je ten modrookej ďábel schopen. Počkám si, co na nás ušiješ, Michelle. Určitě to nebude jen tak. Zrovna tak jako na chudáka Draca, kterýho Lucius odtáhl bůhví kam. Tyhlety feudální způsoby, to je děs. Ještě že žijem teď… Harry ho musí najít, jinak to nejde. Doufám, že ho mezitím nestihnou oženit. No… nebudu si vymejšlet katastrofický scénáře a počkám si… Kdo si počká, ten se dočká… Tvá nedočkavá J :o)
Nesnáším Doriana! Nesnáším! Kdybych byla jinej člověk, asi tapetuju, ale to k téhle povídce prostě nejde…
Myslím, že tenhle Dorian bude stejněj jako ten z knížky. Nečetla mu maminka na dobrou noc Wilda?
Bojím se o Billa… Je takovej trochu citově vratkej. Sice Tomovi dovolil to krásný poprvé, ale nevím, jestli odolá tomu ďábelskýmu kouzlu… Moc se bojím… Ale nevím, jestli víc o Billa nebo o Toma… Jakože o Billa tím, že by mohl províst něco blbýho, ale Toma by mi bylo asi líto. On se tak strašně snaží a je tak… Chudák… Doriane vystřel! Do Anglie třeba, to je mi jedno kam, ale vystřel! Vztah učitele a žáka je zakázanej! Neříkám, že takovej vztah mezi dvojčatama, jakej maj Bill a Tom ne, ale to je něco jinýho… Už sem se bála, že se Tom neovládne, já bych se teda neovládla…
Prosím…
A Harry a Draco… Když už se tak vypisuju… Chvilku sem si myslela, že to snad McGonagallová poznala… Uf… Ty jo… A Snape… No jo, to je jasný, on musí bejt dycky stejnej 😀 Ale Harryho je mi taky líto, a kdybych věděla, co je s Dracem, asi je mi líto spíš Draca… Ale…
Uvidíme, uvidíme, řekl slepej a spadl ze schodů…
U Michelle, nikdo nikdy neví, viď?
Já se nad touhle povídkou čím dál víc rozplývám. Hltám to po celých větách a když se dostanu ke konci, smutně kouknu na monitor a svěsím hlavu u čehož si nedočkavě skousávám rty nad přemýšlením, kdy asi se dočtu další díl.
bože to sou takovy chudáci….Harry i Tom…… Chudašci….. Doriana teda nemam moc v lasce 😛
To se nedivím, že má Tom strach, já ho mám taky. Já vím, že jsem tady pořád lobbovala za Doriana, ale vono jako Michelle, vocaď až pocaď!!! No dobře, zatím se nic nestalo, teda samozřejmě nemůžu opominout krásně vykreslené dvojčecí milování, to bylo tak jemňoučké, jak bruselská krajka, ale asi půjde do tuhého. Já prostě nevím, já nějak Billovi nevěřím, i když mě vůbec nenapadá, jak na to Dorian půjde. A to jsem téměř u konce Wildeova Doriana!
A u Harryho, to už vůbec nevím. Co si chudáček bez Draca počne?
Teď už jen zbývá vydržet do dalšího dílu 🙂
Nechápu toho, kdo ty dva příběhy čte zvlášť, nejdřív jeden a pak druhý.
Vždyť to potom nebude dávat žádnou spojitost jako třeba teď. Tom a Harry, oba dva jsou zrovna teď zoufalí. A myslím, že to bylo i dřív, prostě když je v povídce něco dobrého, zažívají to jak dvojčata, tak Draco i Harry. A naopak. I "první pusa" byla tak nějak nastejno. Teda aspoň já to tak cítím…(Teď zas něco jiného:)
Napsala jsem to v minulém komentáři, ale ten se smazal, takže to píšu "znova": Podle mě i ten darebák Dorian tam má být a byla by škoda, kdyby ho některé fanynky Billa a Toma zabily, jak vyhrožují. Bez něj by to bylo trochu nudné. A u druhého příběhu zase Lucius, Dracův otec. Taky tam patří, prostě každá povídka chce nějakou zápletku. To je asi vše, co sem tak nějak chtěla sesmolit do tohohle komentáře. Doufám, že to bude aspoň trochu čitelné 🙂 O prázdninách má u nás v Brně knihovna otevřeno v pondělí a ve čtvrtek, takže bohužel, ráda bych ti řekla že hned jak tohle dopíšu, půjdu se podívat do knihovny po Obrazu Doriana Graye, ale to až v pondělí. Nebudu ani psát, že chci co nejdřív další díl, což ale samozřejmě chci, ale ony přibývají tak pravidelně a často, že líp už to snad ani nejde 🙂 A vidíš? Stejně sem to napsala ;))
Já abych to pochopila tak si ten jeden díl vždycky musím přečíst dvakrát ale je fakt že číst to zvlášť je hloupý.Jinak si teď připadám tak nějak podobně jako Bill když četl ten jeho "Příběh na druhou"…Každých pět minut otvírám tuhle stránku a s rozklepanejma rukama čekám na díl s číslem 29.Michellee prosím prosím nenech Doriana aby Billa Tomovi přebral ..To bych asi nepřežila 🙂
Teď nevím, co si mám myslet, pořád se mi to v hlavě tak nějak míchá a spojuje dohromady. Dorian. Fascinující jméno fascinující postavy, která ale za život tolik prorostla zlem… že by mohl být nazačátku sebelepší, už to nešlo zvrátit. Pořád čekám, jak se projeví tenhle Dorian. Přemýšlela jsem a srovnávala to s Harrym. Protože mám Potterovskou ságu prostudovanou skrz na skrz, bylo pro mě zezačátku nepředstavitelná dvojice H+D. Jak jsem ti už dřív psala, HP slash tématika pro mě nebyla lákavá. Tys to změnila, totálně si přebudovala moje pocity k jednotlivým postavám a já se přiznám, že do téhle povíky jsem se zamilovala se vším všudy. Ale abych neodbíhala od tématu. Napadlo mě, jestli se "náš" Dorian bude od knižní podoby lišit nebo ne. Ze začátku mi přišel jako spíše kladný charakter, ale postupně se mi to přestává líbit. I když to teď nevypadá, může vztah dvojčat, který nyní dosáhl dalšího, mnohem hlubšího levelu, velice snadno rozbít. Nevím proč, ale mám hrozně nepříjemně plíživej pocit, že Billovy sliby a přísahy nějakým způsobem selžou. Jak už někdo konstatovat předtím, mně se taky nezdá ta Billova fascinovanost Dorianovou hezkou tvářičkou. Nemyslím, že by se do něho mohl zamilovat jako tak, ale on mu prostě učaroval… a já se bojím, že drahý profesor toho využije. A já tak nechci, aby Tom trpěl… Michelle, slib mi to prosím, slituj se a udělej to, jestli můžeš! :))
Za posledních 48 hodin jsem spala asi 6 hodin, z toho ještě polovinu v letadle nebo na nádraží, oči se mi únavou klíží a já mám pocit, že usnu v půli pohybu, ale já to musela dočíst a ještě za horka ti tu vylít srdíčko… A už musím končit, nebo mě zase něco napadne a ten komentář bude za chvíli delší než samotný díl 😀 Začala jsem totiž přemýšlet o roli tvé jmenovkyně v příbhu a už mi to v mé ospalé hlavince zase šrotuje 🙂
Ono bude asi nejlepší se nechat překvapit. Otázka je, jestli to vydžím?!
Tvá věrná Helushka ♥
No už sem myslela že mu Tom jednu vrazí a nejen jednu……Kdyby jen Dorian věděl že Tom může dát Billovi víc než on….No začíná to být napínavý…to mám ráda….doufám že mě Bill nezklame……A Harry si to trošku zavařil ve škole…ale chápu je těžký se soustředit když vám zmizí láska, jen tak beze slova ach jo……zase musím říct nejlepší 🙂
Tomi robí obrovitánsku chybu, keď sa o tom neporozpráva s Billom. Na jeho mieste by ma to naštvalo.
Harry by sa mohol spýtať Severusa, keď bude s ním mať večer trest. Draco zrejme dostal znamenie…:,(