Believe I am Yours

autor: Adella Kaulitz

…BILL…

Byli jsme s bráchou v jeho pokoji a čučeli na nějakej film. Děj jsem moc nevnímal, film byl nudnej a já stejně vnímal jen osobu, která ležela vedle mě a nepřítomně hleděla na telku. Vnímal jsem jen svého bratra… své dvojče… svou jedinou lásku.

„Tome, to tady fakt budeme jen ležet a čučet na ten pitomej program?“ vytrhl jsem Toma z jeho tupého výrazu do prázdna a vypnul jsem telku. Chtěl jsem ho nějak dostat z tý nudy.

„A co chceš dělat? Nebo máš nějakej „extra“ nápad, jak se bavit? Hmm?“ vyjel po mně, otočil se na záda a zavřel oči. Takhle se ke mně poslední dobou choval často, hodně mě to bolelo, nevěděl jsem, proč se tak ke mně chová. Napadlo mě, že by mohl tušit, že k němu cítím víc než jen bratrskou lásku, ale že po něm toužím jako po ničem jiném na světě. To by mohl být ten důvod, proč by mi ale dovoloval, abych spal u něj v pokoji?

„Já nevím, Tome…“ poškrábal jsem se na hlavě a pozoroval tu božskou tvář, jak se uvolňuje, i to dokonalé tělo, hruď, která se mu nadzvedávala a zase klesala při pravidelném, unaveném dýchání. Seděl jsem a přemýšlel, co udělat, abychom se bavili, a zároveň abych mu byl co možná nejblíž.

„Počkej, Tome… hlavně neusni,“ plácl jsem ho přes bříško a vystřelil z pokoje jako raketa. Po pár minutách jsem se vrátil s dvěma sklenkama, kupou cédéček, flaškou vodky a džusem. Hodlal jsem svého nádherného brášku opít:).

…TOM…

„Ses zbláznil, teďka chlastat?“ vyjeveně jsem koukal na bráchu, jak pokládá na noční stolek svůj náklad. Vím, že Bill není ten typ, co by jen tak pil, vlastně moc nepil, jen když se pařilo nebo s kámošema. Takhle ve dvou jsme ještě nechlastali…

„Máš pravdu, bráško, přece nebudeme pít na hladovej žaludek :)“ usmálo se na mě to vyžle a už bral mobil, aby mohl pro nás objednat pizzu.

Pozoroval jsem ho, jak kroutí na prst pramínek svých krásných, hebkých vlasů a usmívá se jak sluníčko a domlouvá naši večeři. Seděl mi tady na posteli jen v trenkách, štíhlé tělo kývající se ze strany na stranu a nohama poskládanýma do jeho pohodlné polohy. Nejradši bych po něm skočil a zulíbal každý kousíček jeho andělského obličeje. Ale to jsem nemohl. Ano… Miloval jsem svého bratra. Své dvojče! Ještě bych oželil to, kdybych byl teplej a Bill by nebyl můj bratr, ale třeba kámoš nebo tak… Ale že miluju své dvojče, to je naprosto… Nenáviděl jsem se za to, připadal jsem si odporný… vždyť by to byl incest! I když to asi né, jelikož Bill ke mně přece nemůže cítit to, co já k němu, to bylo absurdní, že by i můj malej bráška byl takové prase jako já… Bohužel, jsem si svůj vztek na sebe vyléval právě na něm.

Po chvíli šel Bill otevřít dveře a vyzvednou objednávku. Přišel zpátky nahoru a položil krabici na postel.

„Jdem papat, Tomko, :)“ usmál se, nadšeně zatleskal ručkama a vzal si trojúhelníček sýrové pizzy. Usmál jsem se na něj. Nalil jsem do sklenek vodku s džusem a podal jednu Billovi. Lehce jsme se dotkli prsty, až se mi z toho dotyku zachvělo srdce.

…BILL…

Usmál se na mě… on se na mě usmál! Podal mi skleničku s alkoholem a lehce jsme se dotkli prsty. Ach… ten pocit… Nejradši bych ho objal a nikdy nepustil… Díval jsem se, jak si vychutnává kousek pizzy. Sledoval jsem svaly na jeho obličeji, jak drtil v zubech jídlo.

„Co na mě tak koukáš?“ Už zase je na mně hnusnej… Mrzelo mě to a chtěl jsem se tvářit přirozeně, ale nevím, jestli se mi to dařilo.

„Jen tak se koukám, copak se nemůžu dívat na svýho bratra?“ pokusil jsem se o úsměv. A docela to šlo. Pokračovali jsme v jídle a poslouchali písničky. Když už jsme všechno snědli, Tom shodil krabice od jídla na zem a znovu se s plným bříškem rozvalil na posteli. Znovu jsem se neubránil a sledoval jsem každý jeho pohyb. Byl tak strašně sexy, že mnou projelo mírné vzrušení… Trochu jsem dostal strach, aby nezjistil, co se mnou dělá.

„Bille, musíš se na mě pořád dívat?“ zeptal se mě nevrle a zprudka si sedl.

„Promiň, jen jsem se zamyslel,“ vymluvil jsem se, ale neubránil jsem se smutku v mém hlasu, tak jsem do sebe nalil na ex celou sklenku s vodkou a džusem. Trochu jsem se otřásl, alkohol mě pálil v krku a cítil jsem nával otupující spokojenosti. Důkaz toho, že na to nejsem moc zvyklej. Narozdíl od Toma, kterej mě napodobil a převrátil to do sebe jako vodu. Vypadal naprosto v pohodě, zato já cítil, jak se mi začíná motat hlava.

…TOM…

Proč jsem na něj hnusnej? Vím, že ho to mrzí… Vždyť mně ale nevadí, když se na mě dívá, je mi to dokonce příjemné. Byl tak roztomilej, když se roztřásl po tom, co to vypil na ex. Uvnitř jsem se užíral jako vždycky, když byl se mnou, jen ten pocit, že jsem s ním, ale nemůžu se ho dotýkat, hladit, líbat, milovat se s ním… Bylo to pro mě strašné mučení. Ale přesto jsem byl rád, když spal u mě v pokoji…

Viděl jsem, že s ním ta vodka už něco dělá. Trošičku se mu chvěly ruce… To se tak u něj dělo vždycky, když byl trošku napitej. Ne. Už to tak nejde, přece si nebudu vybíjet svůj vztek, za kterej jsem si mohl sám, na svém milovaném dvojčeti!

„Bille, je volnej parket… nechceš si zatančit?“ mile jsem se na něj usmál a všiml jsem si, že jsem ho tím překvapil, jelikož se rozzářil jak sluníčko a nadšeně seskočil z postele.

„Jasně, zatancujeme si… ee… vzrušný tanec!“ Billovi se to v jeho hlavičce pěkně motalo, byl tak strašně roztomilý. Vstal jsem a chytl ho za loket, aby mi chudák nespadl.

„Chtěl si říct hříšný tanec, ne?“ usmál jsem se a dal hlasitost hudby na vyšší stupeň. Zrovna hrálo Yours od LoveX… pěkná písnička. Vždycky u ní myslím na… na Billa… kterej se teď na mě… pěkně usmívá…

…BILL…

Yours… krásná písnička:) … I když se mi trochu plete jazyk… Tiše si ji zpívám a topím se v Tomových očích, které se na mě dívají.

„Coz I’m your pain and you are my hurt

Just take me as I am

Believe I am yours

Coz I’m your pain and you are my hurt

Just take me as I am…“

Tom se mnou pohyboval ze strany na stranu, díval se mi do očí a držel mně kolem pasu. Ani jsem nevěděl, kdy jsem mu dal ruce kolem krku. Připadal jsem si najednou tak nádherně! Tom si mně přitáhl blíž a já se mu mohl opřít hlavou o jeho rameno.

„Believe I am yours“

Písnička skončila, a jelikož na tom cedku byla jako poslední, hifka vypla. Bylo ticho, ale já s Tomem jsme pořád byli v pevném objetí.

„Jsi vážně jen můj…“ zašeptal mi Tom do ouška a já v mé tupé hlavě přerovnával význam jeho slov. Pak jsem najednou hned naprosto vystřízlivěl.

…TOM…

Tisknul jsem ho k sobě a hladil ho po vlasech. Připadal jsem si jako v sedmém nebi. Bill potichu zpíval Yours… a tisknul se ke mně. Ach bože… jak mu krásně voněly vlasy! Nemohl jsem z toho, jak jsme se na sebe tiskli svými polonahými těly.

„Jsi vážně jen můj…“ zašeptal jsem mu. Trošku sebou trhl, ale nic neříkal. Bylo ticho… mučivé, hrozné ticho… Už jsem se propadal do naprostého nic… Co mi teď na to řekne? Význam mých slov by byl každému jasný. Bál jsem se, že ho ztratím… tak moc, že mi z očí uniklo pár slz, které skončily na jeho horkých, bílých zádech.

Zvedl svou krásnou hlavu a podíval se mi do očí. Mněl vážnou tvář, ale když viděl, že mi slzí oči, lehce nadzvedl koutky v sladkém úsměvu.

„A čí jiný bych byl?“ Z očí mi ukáply další slzy a Bill mi je pomalinku setřel jemným palcem. Sklopil jsem pohled.

„Bille, musím ti něco říct…“

„Copak, Tommi… copak mi chceš říct?“ Bill zvedl obočí a s úsměvem se díval, jak mi tečou slzy. Jeho bílé dlaně hladily můj obličej a jeho oči se snažily spojit s mýma.

„Billi… já… já k tobě už… už dlouho necítím jenom bratrskou lásku… Bille, já…“ Nestihl jsem to doříct, Billovy rty mi v tom zabránily. Líbal nádherně, ještě ničí polibek ve mně nevyvolal tolik nádherných pocitů jako ten jeho. Tiskli jsme se k sobě, jako bychom chtěli splynout a stát se jedním člověkem. Jeho propíchnutý jazyk mapoval každičký kousíček mých úst a ten můj zas mapoval ústa jeho.

Když jsme se konečně odlepili, zahleděli jsme si jeden druhému do očí.

„Miluju Tě, Tome…“ zašeptaly jeho rty.

„Miluju tě, lásko…“ oplatil jsem mu vyznání a znovu jsme se políbili. Takhle šťastný jsem nebyl nikdy v životě. Co na tom, že je to incestní vztah. Co na tom, že se na nás ostatní budou dívat znechuceným pohledem. bez Billa nemůžu být šťástný a… Proč nedat lásce šanci, když je tak nádherná?… 🙂

autor: Adella Kaulitz

betaread: Helushka