autor: Michelle M.
Harry se pomalu loudal na další hodinu a nepřítomně poslouchal Hermionino a Ronovo povídání. Nevnímal, o čem se baví. Jediné, nad čím dokázal uvažovat, bylo to, jestli je možné, aby si někdo něčeho všiml. Před ostatními se on i Draco stále tvářili jako největší nepřátelé a rivalové, i když to někdy bylo hodně těžké.
Druhá věc, která mu dělala neméně velkou starost, byly signály, že se něco stane. Jeho mysl se pořád tolik zaobírala Dracem a jejich křehkým vztahem, že neměl ani kdy uvědomovat si to, co se děje kolem něj. Ale najednou jako kdyby ho to praštilo přímo do očí. Bylo to přece tak evidentní. Najednou jako kdyby procitl ze snu… úplně cítil to napětí, které naplňovalo celý hrad; nejistotu, kterou mohl vyčíst z tváří spolužáků i obavy vepsané v očích učitelů.
*
Tom se probudil první. Byla ještě tma a pohled na budík vedle Billovy postele mu pověděl, že je teprvě pět ráno. To znamenalo, že má ještě nejméně hodinu a půl, než přijde máma, aby se s nimi rozloučila před odchodem do práce a aby rozdala pokyny. Tom se zavrtěl; cítil Billa za svými zády, jak klidně oddechuje a otočil se k němu. Opatrně pohladil tmavé vlasy a sklonil se, aby přitiskl své rty na jeho čelo. Sjel prsty na bratrovu bradu. Pousmál se. Pod citlivými bříšky rozpoznal ještě zbytky sebe sama, zaschlé na Billově jemné kůži. Zvláštním způsobem ho to naplňovalo spokojeným, majetnickým pocitem. Sklonil hlavu ještě víc a přitiskl se k Billovým rtům. Bill zavzdychal a nepatrně se pohnul. Tom zesílil tlak na jeho ústa.
„Hmmm… já chci spát,“ zamumlal Bill a odtáhl se.
„Já vím,“ zašeptal Tom s úsměvem a naposledy se letmo dotkl bratrových úst. „Jen spi.“
S očima plnýma něhy se dlouhé minuty díval na spícího Billa. Necítil dojetí, tentokrát to bylo jiné… ohromně krásný, hřejivý pocit naplňoval jeho srdce. Jemně se dotkl bratrovy půvabné tváře. ´Bill´, pomyslel si, ´mé lepší já.´ Chvíli uvažoval. Bill rozhodně byl tou lepší polovinou z obou dvojčat, alespoň Tomovi to tak přišlo. Byl křehčí, citlivější, nikdy se s nikým nepral, nečmáral sprejem na zdi… pokud si pamatoval, většinu průšvihů měl na svědomí on, Tom. Bill trávil podstatnou část volného času doma nebo jen někde bloumal, s hlavou v oblacích.
Neodolal a znovu se nad bratra naklonil. Vypadal ve spánku tak bezbranně a nevinně. Tomovo srdce přetékalo emocemi. Věděl, že ho Bill potřebuje. Potřebuje, aby ho někdo chránil. Pár dní spolu nemluvili a jak to dopadlo. Jak to mohlo dopadnout. Nejradši by Billa sevřel v náruči, aby se ujistil, že je všechno v pořádku. Že mu bije srdce, že dýchá… ale nic takového neudělal. Nechtěl ho vyděsit. I on sám se jen velmi pomalu začínal orientovat v tom, co se děje, co prožívá. Všechno mezi nimi bylo tak nové, křehké… věděl, že stačí jediný neuvážený krok a všechno může zničit. To bylo rozhodně to poslední, co by Tom chtěl.
Opatrně vstal z postele a narovnal se. Ještě naposledy pohladil Billa pohledem a vrátil se do své postele.
Přitáhl si deku až pod bradu a zavřel oči. Obraz Billa sklánějícího se nad ním nešel vypudit z jeho hlavy. Podal se tomu. Nechal se unášet svou fantazií a vzpomínkami… a sny, které přišly, rozhodně patřily k těm velmi příjemným.
*
„Vyhýbáš se mi?“
Draco uhnul očima, jen aby se nemusel na Harryho podívat zpříma. „Ne,“ hlesnul. Harry si nebyl jistý, jestli v tom postřehl špetku vzteku nebo spíš lítosti. V tuhle chvíli fakt nebyl schopný tyhle dva Dracovy pocity od sebe rozeznat.
„Tak co se děje?“
„Nic.“
„Draco, tohle už je asi pátý nic. Řekneš mi, o co jde?“
Konečně se na něj Draco podíval. V ledových očích mu hněvivě zajiskřilo. „O co by asi tak mohlo jít jinýho, než o nás dva? Přijdu si jako ten největší idiot pod sluncem.“
Harry vykulil oči. „Ale proč?“
„Proč? Ty se mě ptáš proč? Nechtěj, abych si začal myslet, že Harry někam zmizel a místo něj tu je zas ten omezenej Potter.“ Dracovo světlé obočí bylo hněvivě stažené do jediné dlouhé linky. Nečekal na Harryho reakci a pokračoval. „Myslíš, že se běžně ptám kluků, jestli mě chtějí? A myslíš, že i kdyby to tak bylo, že mě někdo odmítne? Tak jako ty?“ Draco se ušklíbl a naštvaně se otočil. Světlé vlasy zavířily v prudkém pohybu.
„Počkej!“
Harry si částečně s úlevou vydechl. Byl doma. To všechno Dracova uražená ješitnost, že se s ním nezačal okamžitě milovat, když se mu vlastně sám nabídl. Rozhodl se ignorovat urážlivá slova, která Draco vyslovil. „Takže ty seš naštvanej?“ Chytil Draca za paži. „Kam jdeš?“
„Pryč. Nebudu trávit čas s někým, kdo o mě vlastně vůbec nestojí.“ Draco vytrhl svou ruku z Harryho sevření a povýšeně se na něj podíval.
Harryho překvapilo, že za ty týdny, kdy se scházeli, úplně zapomněl na to, jak arogantně a namyšleně se Draco umí tvářit. Kývl na něj. „Ale no tak, víš sám dobře, že tak to není.“
Dracův výraz se ani v nejmenším nezměnil.
Harry ho chytil za zápěstí a přitáhl si ho do náruče. Musel obdivovat Dracovo perfektní sebeovládání. Ani v nejmenším nedal najevo, že by s ním Harryho blízkost něco dělala. Na tváři stále ten Malfoyovský výraz. Rozhodl se nevšímat si toho. „Chci tě,“ řekl, očima mapoval Dracovu tvář, jeho ruce pevně sevřely křehké tělo v náruči. „Ty víš, že tě chci. Ani si neumíš představit, co se mnou děláš, ale jsi tak…“ na okamžik se odmlčel, jako kdyby mu došla slova. Něžně se dotkl rty Dracovy tváře. „Někdy mám strach, že ti ublížím, když tě obejmu.“ Sklouzl rty na sametově hebký krk. „Nemůžu myslet na nic jiného než na to, jak se s tebou chci milovat, nevěříš?“ Vzal Dracovu ruku a pomalu ji sunul po svém těle dolů. Přitiskl ji na svůj klín. „Ale chci, aby se to stalo někde jinde… chci, abysme měli na sebe čas, aby se to nestalo někde v tmavém koutě ve spěchu. Chci se na tebe dívat, chci tě slyšet sténat… už mi rozumíš?“
Bledá tvář nepatrně zrůžověla. Povzdechl si. „Jenomže mám pocit, že takhle, jak si to ty představuješ, se to nikdy stát nemůže…“ Omotal ruce kolem Harryho krku, opřel se čelem o jeho rameno a zavřel oči. Bylo tady tolik věcí, o kterých Harry neměl ani ponětí…
„Neboj se, nějak to vymyslíme,“ zašeptal tmavovlasý kluk a přitiskl si ho k sobě. Draco se nepatrně usmál. Napadlo ho, že s nikým se necítil tak v bezpečí jako právě s Harrym. Bylo to uklidňující a zároveň ho to děsilo.
*
„Tome, slyšíš mě?“
„Hm.“
„Otevři oči, ať vím, že mě posloucháš.“
Neochotně otevřel oči slepené spánkem. Jen velmi nerad opouštěl příjemný sen, který se mu zdál. „Poslouchám tě.“
„Snídani máte na stole. Až vstanete, pomoz Billovi do koupelny a to všechno a pak se sebereš a zajdeš si k doktorce. Nemůžu ti už napsat omluvenku. Oběd máte v lednici, jen si to ohřejete. Přijdu kolem šestý, jasný?“
„Jo,“ zahučel a protřel si oči. „Kolik je hodin?“
„Sedm… Musím běžet, doufám, že to zvládnete.“
„Neboj, nejsme malý.“
„No… právě.“
Věnoval matce pohled, který zásadně nesouhlasil s jejím skeptickým komentářem. Na její tváři to vyvolalo úsměv. Cvrnkla ho lehce do nosu. „Nic nevyvádějte, jasný?“
„Mami!“
„Ahoj,“ rozloučila se se smíchem a už mizela ve dveřích.
*
Tom hodil klíče na botník a zabouchl za sebou domovní dveře.
„Jsem doma!“ zakřičel.
Dům byl nezvykle tichý.
„Bille! Kde jsi?“ zavolal znovu a vešel do kuchyně. Hodil na židli promoklou mikinu. Nakoukl do obýváku, Bill nikde.
Spěšně vydupal pár schodů do prvního patra a otevřel dveře jejich pokoje. Bill seděl na posteli a se soustředěným výrazem ve tváři si četl. Knížku. Tom skoro upadl. Nikdy neviděl bratra číst dobrovolně nějakou knížku.
„Jsem doma,“ zopakoval překvapeně.
Bill vzhlédl a usmál se. „Ahoj,“ pozdravil svého staršího bratra. „Jak bylo? Máš omluvenku?“ potměšile se zašklebil a protáhl se.
Tomova tvář se roztáhla do širokého úsměvu. „Mám,“ vítězoslavně poklepal na kapsu. „na celý týden.“
„Páni,“ vydechl Bill spokojeně. „Celej tejden budeme sami doma? Super.“
„Co to čteš?“
„Ale nic… nic zajímavýho.“ Bill odstrčil knížku stranou.
„Máš hlad?“ zeptal se Tom
„Jo, to teda mám.“
„Tak pojď, pomůžu ti dolů, máma nám tam nechala oběd.“
*
„Harry? Musím ti něco říct,“ promluvil Draco do ticha, které je obklopovalo. Byla téměř půlnoc a on stále neměl pocit, že je unavený. S Harrym nic tak obyčejného jako únava neexistovalo. Seděl zády opřený o Harryho hruď a nechal se něžně hladit po ramenou a pažích. Oba se dívali na třpytivé hvězdy zářící na tmavé noční obloze a užívali si blízkost toho druhého. Věděli, že už brzy se musí znovu rozloučit a znovu se vrátit tam, kam patří.
„Copak se děje?“
Draco si lehce odkašlal. „Zítra přijede otec.“
Harryho konejšivé doteky na Dracových rukou ustaly. Draco zřetelně vycítil, jak se Harryho tělo napjalo. „Proč?“
Draco pokrčil rameny. „Něco se děje. Nevím přesně co, ale něco je jinak. Otec mi to chce říct sám, nepovažoval za bezpečné mi to sdělovat soví poštou,“ pronesl zadumaně.
Na chvíli se odmlčel.
„Zůstane tady přes noc… možná i pár dní. Má tu ještě něco k vyřizování kvůli řízení školy.“Hlava mu klesla mezi ramena. Zase chvíle ticha.
„A dokud tu bude…?“ Nechal Harry otázku nedokončenou.
Draco přikývl. „Neuvidíme se.“
Harry hlasitě polknul. Lucius přijede do Bradavic a on neuvidí Draca.
Ucítil na tváři dotek chladné dlaně. „Budeš mi chybět, Harry.“
Dychtivě uchopil Dracovu dlaň a přitiskl k ní své rozpálené rty. „Ty mě taky, strašně moc.“ Nedočkavě si ho přitáhl a pevně ho objal. „Už teď mi chybíš,“ zašeptal, zatímco pokrýval drobnými polibky Dracovu tvář.
*
„Tomi, no tak…“ Bill udělal psí oči.
„Ne,“ odpověděl Tom se smíchem. „To, že máš zlomenou nohu, neznamená, že máš nepoužitelný i ruce. Včera to rozhodně nevypadalo, že bys s nimi něco měl,“ dodal a škádlivě na Billa mrknul.
„Dobře, no,“ nafouknul se Bill.
Hrozně rád se nechával rozmazlovat a když jim máma nechala na stole talíř palačinek, rozhodně by ho potěšilo, kdyby se Tom ujal té špinavé práce a napatlal je džemem a tvarohem sám a pak mu je srolované naservíroval na čistém talíři. Bill sklouzl pohledem ke svým pěstěným nehtům. Nesnášel, když měl špinavé ruce a zejména od jídla. Fuj. Ještě jednou zkusil pohled malinkého štěňátka. „Tomi,“ zakňoural. Občas se stávalo, že Toma zlomil. Za pokus to rozhodně stálo. „Prosím…“
Tom se na něj podíval, zatímco roloval vlastní palačinku. „Tak si to jen překlop napůl, to se neumažeš.“
„Já to ale chci srolovaný, mně to tak víc chutná,“ fňukal Bill plačtivě.
Tom si olízl dva prsty. „A co za to, když ti je připravím?“
Bill potěšeně zamrkal. „Tak třeba… třeba ti dám pusu.“
„Kam?“ povytáhl Tom významně obočí a zavrtěl se na židli.
„Tome,“ ohnal se po něm Bill s hraným rozhořčením. „Ty seš normálně perverzní,“ zašklebil se. „Dej sem ty palačinky.“
autor: Michelle M.
ach, perverzní Tom =D
Heh, Lucius něco chystá, nebo spíš Voldemort. A dvojčata mají krásné "medové týdny". Billda je pěkně vypočítavej a Tom má zase zdravýho vyjednávacího ducha:-D Moc pěkné 🙂
no kam by mu ten bill tu pusu mohl dát??? třeba na tomovu palačinku v kalhotách???:)))
Oh, jes 😀 Dvojčata si vyloženě užívaj rozpustilé samoty… a jsou u toho neuvěřitelně roztomilý. Chtěla bych být malá muška na stropě u Kaulitzů v kuchyni a sledovat to jejich škádlení xD Zatímco v Bradavicích se pomalu ale jistě stahujou mraky. Nemyslím si, že by tam zmínka o celkovém napětí v hradu byla jen tak pro srandu králíkům, na to tě až moc dobře znám 🙂 A když jsem se dozvěděla, že přijede Lucius, bylo mi to hned jasný… jeho návštěva nezůstane bez následků… No uvidíme, uvidíme! :))
jako by to někoho překvapoval ože Tomajz je pervezní xDxD
krása, krása, krása:-D takový pošťuchování:-D
joo x) jasně , všichi sme tak moc perverzní , že je to až perverzní xD
oj oj , taaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaakto moc plosíím o ďalši diel ♥♥♥♥♥
Jo ať je perverzní to přece vůbec neva xD
Nemůžu si pomoct, ale ten konec se mi líbl nejvíc. Takovej škádlivě nemravní. 😀
hmm, roztomilé, veľmi :)) to by nebolo ono, keby sa vzájomne neprovokovali… a perverznosť? tá tam nesmie chýýbať ;))
´´perverzní´´ tohle slovo slyšívám nejmíň 50x denně od té doby co znám twincest (ozívá se většinou na moji adresu xD)
perverznost 4ever
Ty poslední věty sou nejlepší… jak je vidět v komentech nade mnou 😀
Prostě tahlempovídka nemá chybu… Jenom si pořád nedokážu Harryho představit jako toho "slnýho a mužnýho"… On je takovej ťulpas 😀
Bill si četl? Bill si četl knížku?? Knížku?!?!? Jsem v šoku! A když už teda čte, nemohl by to být třeba Obraz Doriana Graye? To čtu totiž zrovna já! Ty jsi mi touhle povídkou připomněla, že snad jediné dílo, které se mi od mého zbožňovaného autora nelíbilo, je právě Dorian. Tak jsem si chtěla ověřit, jestli se na tom lety něco nezměnilo. Zatím jsem tak někde v polovině a nevím. Ale rozhodně by mě potěšilo, kdybych své dojmy z četby mohla konfrontovat s Billem:-). I když pochybuju, že ho Tom nechá celý den jen tak zahálet s knihou. Teď, když mají celý týden jen pro sebe!!! K;-)
Koukám, že všem se líbí perverzní Tom, to je super :D:D
Kattys: Tak to můžeš konfrontovat se mnou, místo s Billem 😉 Já tu knížku mám strašně ráda.
xD joo Billí..perverzní tu jsme všichni xD supeeer
Holky holky, tak perverzní Tom se vám zalíbil 😀 A to jen proto, že chce pusu kamsi ani neví kam? :D:D Mě se tak líbilo to Billovo škemrání o zamotání palačinky, to je prostě ze života. Ježiš, proč mi teď naskočilo do hlavy "Ze života hmyzu?" To bude tou vaší intelektuálskou debatou na téma "Obraz Dorian Graye"… příště si přečtu komentáře až napíšu svůj vlastní, bude to bezpečnější. :o) Ale dejme tomu, že jsou ti dva takoví malí roztomilí broučci, proto asi ta Čapkova hra 😀
V Bradavicích se to nějak kazí, i když je vidět, že Draco by byl rád perverzní skoro jako Tom, možná ještě daleko víc. 🙂 Ovšem jeho ledový otec Lucius určitě nevěští nic dobrého, to by tam tak narychlo nepřijel. Sakra, sakra… mám o ty dva strach. V Loitsche je tak hezky romantický, točí se tam palačinkama a v Bradavicích se točej nějaký zlý víry. Snad nestáhnou kluky s sebou… jako vždy perfektní, Michelle, tvá potěšená :o) J.
Užasná povídka ale proooč mají dvojčata idilku a Harry a Draco mají těžké chvíle?????
prooooč??
Hodnem dál Michellko nenapínej náááás
Michelle: Už se těším až dočtu toho Doriana, to nás pak čeká prudce intelektuální konfrontace. :-)))))
Janule: "Ze života hmyzu" říkáš, no dobrej nápad, už dlouho jsem svýho oblíbenýho Čapka zanedbávala 🙂 Že bysme to taky zkonfrontovaly?!?
Nic dalšího intelektuálního mě už nenapadá.;-) Jen snad, že bych si dala palačinky!!!!!!! Ale musí mi je někdo namazat a srolovat! Toméééé, prosííím!!!
Já nevím jak to říct víc… prostě mě to úplně uchvacuje! Awáááw! Ty dva příběhy se zdáním, že ani jeden se toho druhého netýká, přitom jsou tak úzce spojeny… přenáááádherné 🙂
Dobře ,dobře Michelle…Perverzní Tom..Hm to je..Přinejmenším zajímavé..Zrovna jsem si uvědomila že všechno co večer prováděli doprovázela i Billova sádra..Vskutku zajímavé xD
😀 Perverzní ….myslím že tohle slovo je s twincestem spojené víc než jakékoliv jiné 😀 takže parádně vystihuje :D……akorát mě znepokojuje situace v bradavicích….tak jak už někdo říkal v komentářích v minulých dílech že ty dva díly se rozvíjejí vlastně jeden na druhým, jako dějově tak teď mám strach že se v bradavicích něco semele a u toma a billa se taky něco pokazí, a navíc pořád ve vzduchu vysí ten dorian tak se modlím aby se do toho nějak nezapletl….no uvidíme co se z toho vyklube….ale jako vždy dkvěle odvedená práce …NÁDHERA:)
Lucius ide do školy… takže príbeh Draco – Harry bude na čas zrejme zastavený…
Tak mi napadlo, prečo nejdú do núdzovej miestnosti, ale to je asi jedno, pretože príbeh je napísaný, už sa nič nezmení…