Když řeknu ano, zboříte náš svět

autor: Sherine
betaread: Janule

I Já si říkám, let it be… často, dá se říct, že pořád dokola.Čekám až přijdeš, otevřeš dveře a zopakuješ mi větu, kterou jsi mi řekl.

„Co na to řeknou ostatní, až se to dozví?“
„Nech to být…“

Vždy jsi byl ten, který se realitou nezabýval, nebojoval se zdmi společnosti a nehledal dveře. Jsi volný jako plachetnice na moři a já ti závidím.
Neumím takový být a mrzí mě to. Možná proto jsem ti dal odpověď, kterou jsme ani jeden nechtěli slyšet.

Tolik moudrých lidí stálo na této planetě, ale ani jeden z nich neprolétl jako volný pták časem a nepřistál v mém srdci.
Ty jsi ten, kterému patřím, a přitom ten, který mě nikdy nebude mít… Nebo ne?

„To je na tobě. Ale Já tě miluju.“
Poslední větu jsi řekl, jako by to byla samozřejmost, nic hrozného, prostě mě miluješ, co je na tom?

„Bille, tobě to nepřijde… Divné?“
Potápěl jsem se do tvých očí, které mě ujišťovaly o správnosti našeho počínání a zároveň po mě křičely jako po vrahovi, jenž se právě chystá zabít svou oběť.

„Zdá se ti snad láska normální?“
„Ne… teda-„
„Láska je cit, je to zázrak, je to dar, je to něco co dává a bere dech… Neutváří pravidla, ale stanovuje zvyky. Nevnímá společnost, jen člověka.“

Agape? Je to ono…?

Ježíš mluvil o křesťanské lásce jako o novém zákonu a největším přikázání, požadoval zároveň lásku mezi lidmi jako největší důkaz lásky k bohu.

Ale co když jsem nevěřící? A co když se z lásky nemůže dělat zákon? A jestliže láska se smí, proč potom jiní mluví o hříchu?

„Tomi, přestaň přemýšlet, začni žít…“

Vím, že čekáš, až ti řeknu co bys chtěl slyšet. Ale ta slova mě pálí jako uštknutí jedovatého hada a zároveň vzrušují natolik, že má vášeň by dokázala zbořit všechny skály a zastínit všechna lidská pravidla a požadavky.

Chtěl bych plout v tvých očích, utápět se v jantaru a proplétat své prsty tvými havraními vlasy. Chtěl bych okusit tvou horkou kůži a laskat tvé sametové rty.
Chtěl bych…
A co mi brání v tom, abych své tužby uskutečnil? Skutečnost. Nebo společnost?
K čemu ostatní, když ty jsi pro mě vším.

„Bille, miluju tě.“
Ty oči, ony mi rozumí, ony ví, že se tohle má stát, má dít… Že ač je svět propletený pravidly, láska je vnímá jako vtip, a tak se jim vysmívá…
„…Pojď budeme se jim smát s ní…“

autor: Sherine