autor: Mohanrocks
Bylo to, jako by se s Billem každý malý krok vpřed rovnal třem krokům vzad. Před několika dny se spolu cítili pohodlně a líbali se, a dnes si Bill držel opatrný odstup a choval se, jako že je až trochu příliš soustředěný na podlahové lišty, které natíral. Seděl na podlaze celý shrbený se svými dlouhými končetinami, a přesnými pohyby přejížděl štětcem přes dřevěné panely, na kterých zanechával rovnoměrnou vrstvu bílé barvy.
Tom se kousl do tváře, protože se celé dopoledne snažil přimět Billa uvolnit se a mluvit, ale opravdu se nezdálo, že by na to měl náladu. Po nějakou dobu Tom držel svou pozornost na přelepování oken, aby mohly příště natřít rámy. Billovi několikrát zazvonil telefon a on se zastavil, aby si mohl zprávy přečíst a sám pro sebe se usmát, což Toma nijak neobtěžovalo. Ne, ani trochu.
„Máš hlad?“ Přerušil Bill mlčení slovy, se kterými se mohl ztotožnit každý dospívající kluk.
„Mohl bych něco sníst.“ Tom pokrčil rameny, aniž by se na Billa ohlédnul.
„Babča se staví s obědem a nějakými dospěláckými nápoji, protože mě moc miluje.“ Bill odhodil štětec nedbale do plechovky s barvou a vstal, oprášil si kalhoty a prsty si projel neupravené vlasy.
Tom stiskl rty a poté se k Billovi obrátil, zvedl obočí nad tou náhlou změnou v chování, ale nic k tomu neřekl. „Hej, nikdy jsi mi vlastně neřekl, proč se sem tvá babička rozhodla přestěhovat zpátky.“
Bill natáhl ruku, aby se poškrábal vzadu na krku a nabídl mu téměř neexistující úsměv. „Proč se jí nezeptáš sám?“
***
„Říkej mi Adele,“ prohlásila Billova babička, než si vzala velký doušek svého piva jako šampión. „Už tak se cítím dost stará, když se podívám do zrcadla, a nepotřebuju slovní připomenutí od hezkých mladých mužů, kteří by mě nazývali madam.“ Laskavě se usmála s řadou dokonale bílých zubů, o kterých Tom usoudil, že jsou umělé. Její hlas byl jemný a zpěvavý a nosila bižuterii, která se tloukla s jejím ležérním oblečením, skládajícím se z trička a džín.
Bill pohlédl na svou babičku s upřímným teplem a vděčností a to způsobilo, že Tom to cítil tak trochu stejně. „Adele,“ Tom pevně přikývl a usmál se. „Tohle je vážně nádherné místo.“
„A ze dne na den je to čím dál hezčí, díky vám, kluci. Příští týden přijdou chlapi na podlahy a střechu. Je to všechno hlavně o základech. Pokud nemáte něco pevného pod nohama a spolehlivého nad hlavou, pak máte sakra smůlu,“ řekla Adele moudře.
„Na zdraví.“ Bill zvedl své pivo a usmál se na Toma zpoza okraje.
Tom polkl a poté se zeptal. „Co vás přimělo se po tolika letech vrátit?“
Adele měla krásné hnědé oči sejně jako její vnuk, ale ty její nebyly zahaleny tajemstvím. Byly otevřené a jasné, když se jimi zaměřila na Toma. „Tenhle pozemek patří naší rodině už téměř sto let. Když mi bylo 18, nemohla jsem se dočkat, až se dostanu pryč. A dostala, odstěhovala jsem se a viděla ze světa tolik, kolik jsem mohla. Teď jsem připravená vrátit se domů.“ Její vrásčité rty se zkroutily do vřelého úsměvu a Tom našel sám sebe, jak jí ho oplácí.
„Samozřejmě, že jsem se vracela na návštěvu, kdykoliv jsme jen mohla, a přivedla i své děti. Domnívám se, že to je důvod…“ odmlčela se, pohlédla směrem k Billovi a položila mu ruku na koleno. „No, toto město bylo vždy speciální místo, jsem ráda, že jsem zpátky. Tenhle dům byl léta neobývaný a je na čase to změnit.“
Bill si odkašlal a rozmáčkl plechovku v ruce. „Děkuju ti za sendviče a pivo. Jsi nejlepší.“ Naklonil se a políbil jemnou pokožku na její tváři.
„Jo,to bylo přesně to, co jsme potřebovali,“ dodal Tom. „Děkuju vám.“
„To je to nejmenší, co můžu udělat, opravdu. A teď, sbalila jsme taky nějakou vodu do chladicího boxu. Ujistěte se, že jí vypijete opravdu hodně a tu a tam si uděláte přestávku na koupání. Je opravdový pařák.“ Opatrně se postavila na svých ztuhlých končetinách a nasadila si své nadrozměrné sluneční brýle.
„Musíš odejít?“ Zakoktal se Bill. „Mohl bych ti sem přistavit křeslo a mohla bys sedět, zatímco bychom pracovali.“
Tom se na něj zvláštně podíval, ale nic neřekl.
„Ne, nedokážu zvládnout to horko tak jako vy, a ve dvě hodiny mám hru pokeru, na kterou se musím dostavit. Uvidíme se večer, drahoušku.“ Natáhla se, aby ho pohladila po tváři a věnovala mu pohled, než se naklonila a něco mu zašeptala do ucha. Bill neochotně přikývl, a poté byla pryč; vypadala velmi čile na svůj věk. Tom jí zamával a přešlápl na místě.
Vzduch byl prosycený rozpačitostí a Tom to opravdu nenáviděl. Zariskoval pohled na Billa, ale pouze ho našel, jak se dívá dolů na svůj mobil, než ho zvedl k uchu, připravený na telefonní hovor. Zvedl na Toma prst, jako by chtěl říct ´jen minutku´. Tom se rozhodl prostě jít dovnitř a vrátit se k práci.
***
Byl to opravdu dost možná ten nejteplejší den celého léta. Ten druh počasí, kdy klimatizace a minimum oblečení bylo nezbytné pro přežití. Tom pracoval na natírání parapetů a pozdě ho napadlo, že byl špatný nápad pracovat v takových vedrech na oknech, protože to znamenalo, že je nemohli otevřít pro tolik potřebný vánek.
„Sundal sis tričko,“ Bill zaváhal, když vstoupil do místnosti a zdržoval se u dveří.
Tom shlédl dolů na svou nahou hruď s pokrčením ramen. „Je zkurvené horko.“
Bill hlasitě vzdychl, protočil oči a vrátil se ke své práci na podlahových lištách s tichým mumláním.
„Co to bylo?“ Tom nakrčil obočí a otočil hlavu směrem k Billovi.
„Nic.“ Bill zvedl obočí a několikrát zavrtěl hlavou, než klesl na kolena, aby se vrátil k natírání.
„Co máš se mnou dneska za problém?“ Vyhrkl Tom.
Bill si skousl spodní ret a nosní dírky se mu s velkým výdechem rozšířily. „Nemám s tebou žádný problém,“ odpověděl tlumeným hlasem.
„Řekl jsi mi sotva dvě slova a chodíš kolem mě po špičkách, jako by mělo něco prasknout, pokud by ses ke mně dostal moc blízko.“
„Možná to je přesně to, z čeho mám obavy,“ zamumlal Bill a sklopil svůj pohled ke svému klínu.
„Nech toho,“ řekl Tom pevně a odložil štětec, aby mohl popojít a pokleknout před Billem.
Bill zadržel dech a ramena se mu napjala. „Prosím, jen… Budu s tebou mluvit, ale prosím, běž ode mě dál.“
Tomův obličej změkl, když si povšiml Billova držení těla a způsobu, jakým si zarýval nehty silně do dlaní. Trochu se odsunul, ale zůstal sedět na podlaze naproti Billovi. „Co je to s tebou? Jsi neustále tak rozporuplný a já s tím opravdu nedokážu držet krok. Když jsme spolu byli naposledy, byli jsme v pohodě.“
„Byli jsme opilí a já byl lehkovážný,“ ušklíbl se Bill a zvedl svůj pohled k Tomovi. „Musím být opatrnější.“
„Myslíš si, že jsem tak zatraceně křehký? Já chci, abys byl sám sebou, Bille. Přestaň s těmihle kecy.“
„Já nemůžu být sám sebou, Tome!“ Billovi se rozšířily oči. „To je ta zasraná věc. Kolem tebe nemůžu být sám sebou.“
Tom přimhouřil oči, v jeho rysech se objevila zmatenost. „To… nedává absolutně žádný smysl. Samozřejmě, že můžeš.“
„Ne, nemůžu. Protože moje skutečné já je neuvěřitelně rozptýleno skutečností, že jsi bez trička. Moje já by zapomnělo na všechny sliby, které jsem dal své babičce o tomto domě, a místo toho by strávilo celý den šukáním s tebou. Nechápeš to? Jsem ubohý a nemocný. Nevěřím sám sobě, když jsem s tebou sám,“ vyplivl Bill a zvedl se na nohy. Jeho ruka se nejistě natáhla do kapsy pro krabičku cigaret, zatímco přešel ke dveřím. „Potřebuju minutku. Nechoď za mnou, prosím.“
Tom za ním nemohl jít, ani kdyby chtěl, protože byl v současné chvíli zmražen, seděl jako přibitý na dřevěných prknech. Tohle nebylo to, co čekal, že uslyší. Po několika okamžicích se vyškrábal na nohy, opět na sebe natáhl své potem nasáklé tričko a přešel k oknu, s pomyšlením, že Bill se vrátí, jakmile bude připravený. Tom ani nevěděl, co by měl říct. Chápal, že to nebyla ta nejzodpovědnější věc, prošukat celý den v domě Billovy babičky, který by měli opravovat, ale také se to nezdálo být ta nejhorší věc na světě, jako to líčil Bill.
Ze vstupní místnosti se ozvala rána následována řetězcem nadávek, a Tom se tam okamžitě rozběhl.
Bill si držel v náruči své předloktí a na podlaze ležela překlopená plechovka s barvou, která se naštěstí nerozlila.
„Co se stalo?“ Zeptal se Tom starostlivě, aniž by zastavil své kroky směrem k Billovi.
„Jsem v pohodě. Právě jsem si zarazil tu největší zatracenou třísku, jakou kdy kdo viděl,“ zahučel Bill. „Dostanu ji ven.“
Tom zvedl plechovku a postavil ji, než se podíval na Billovu paži a přikrčil se, jakmile spatřil ten značně velký kus dřeva, který v ní měl zaražený.
„Jen jsem přinášel víc barvy a zavadil jsem rukou o rám dveří. Tohle místo je jako jedna obří past.“ Bill sebou trhnul a zakousl se do spodního rtu, zatímco se pokoušel třísku vytáhnout.
„Nech mě ti pomoct.“ Tom rychle položil ruku na Billovo zápěstí, aby ho zastavil. „Pokud to takhle vytáhneš, tak tam zůstanou kousky.“
Bill pomalu polkl a zvedl oči k Tomově tváři se sevřenými rty a výrazem plným konfliktu. „Jo… okay. V kuchyni je lékárnička.“
Tom se posadil na schod vedle Billa a vytáhl pinzetu, gázu a čistý alkohol, než si přitáhl Billovu paži jemně do klína. Cítil na sobě Billovy oči a cítil Billovo tělo přitisknuté ke svému boku na úzkém schodě, ale nedovolil sám sobě to zaregistrovat.
Nejprve očistil pinzetu alkoholem, pak uchopil začátek třísky dvěma prsty a věnoval Billovi omluvný úsměv. „Omlouvám se, bude to trochu pálit.“
„Prostě to udělej.“ Bill si svou druhou rukou překryl oči a zhluboka se nadechl, ústa se mu zkroutila vzhůru.
Tom odstranil třísku pinzetou tak rychle, jak jen to bylo možné, jedním plynulým zatáhnutím. Bill sebou trhl a vydal ze sebe tiché zakvílení, ale poté byl v pohodě. Tom očistil kůži alkoholem na gáze a poté přes ni přejel prsty, aby se ujistil, že v ní nezůstaly nějaké zbytky. „Myslím, že budeš žít.“ Otočil hlavu, aby se na Billa usmál, a našel ho u sebe tak blízko, že se jejich nosy málem dotýkaly.
Bill se na něj nestydatě díval s kmitajícím pohledem svých očí. Nejprve na rty, pak na nos, a poté zpátky k jeho očím. Blýskl po něm malým úsměvem. „Děkuju.“
„Není zač,“ zamumlal Tom nazpět, jeho oči byly na Billových rtech a rukou jemně uchopil Billovo zápěstí. „Nemusíš být kolem mě opatrný.“
Bill zavřel oči a povzdechl si nosem, jeho hlava se pohnula dopředu a dozadu. „Neměl jsem ti nic říkat.“
„Já jsem rád, žes to udělal. Myslel jsem, žes mě začal nenávidět nebo tak něco,“ přiznal Tom.
„Proč bych tě nenáviděl? Nebyl jsi ke mně nic jiného než skvělý, když já se k tobě nejspíš pořád chovám na hovno.“ Bill se nevesele zasmál.
„Prostě si jen zvykáme, jak být opět kolem sebe, to je všechno,“ nabídl Tom laskavě. „Nemyslím si, že už opravdu víme jak. Alespoň já občas nevím, co smím udělat nebo říct.“
„Není to tak, že… prostě ti nechci posrat život, Tome. Chystáš se jít na vysokou školu a skutečně něco dokázat. Já před sebou nic takového nemám. Jsem kluk, který je v hajzlu a pro jednou ve svém životě se snaží udělat něco správně.“ Bill jemně vytáhl ruku z Tomova klína a obě paže si překřížil na prsou. „Moje babička mě vzala k sobě v tom nejhorším, zabývala se všemi těmi lžemi a všemi… No, věcmi, kterými by se babička nikdy neměla zabývat, pokud jde o její vnouče. Chci jí pomoct, a myslel jsem si, že právě na to se budu po celé léto soustředit a ne na věci ze své minulosti.“
Tom sklopil hlavu ke svému klínu, když pochopil. „Ty jsi doufal, že už tady nebudu.“
„Ne, Tome, to není ono.“ Bill neústupně zavrtěl hlavou a zvedl ruku, na okamžik zaváhal, než ji umístil pod Tomovu bradu a natočil si jeho hlavu k sobě, až se jejich pohledy setkaly. „Vlastně jsem opravdu doufal, že tady budeš, protože jsem umíral touhou tě znovu vidět. Ale… hádám, že jsem doufal, že se mnou po tom všem nebudeš chtít mít nic společného.“
Tom udržoval stálý pohled na Billově tváři a navlhčil si rty, než promluvil, dotek Billových prstů na jeho čelisti mu v těchto nepředvídatelných okolnostech přinášel pohodlí a komfort. „Zcela zjevně chci být kolem tebe, a Bille, to se nezmění. Ať už z posledních pěti let schováváš cokoliv, nebude to na to mít žádný vliv. Do prdele, tu noc ses se mnou cítil tak pohodlně a teď je to, jako by ses zpátky uzavíral do sebe.“
„Pil jsem a byl tam Miles.“ Bill ruku spustil, ale nechal ji ležet na Tomově paži. „Byl jako bezpečná pojistka.“
„Pojistka, kterou jsi mě požádal, abych políbil.“ Koutek Tomových rtů se sugestivně pozvedl.
Bill se tentokrát skutečně uchechtl. „Ach, jen jsem to prostě chtěl vidět. Pokud se ti líbí kluci, pak jsou tady pro tebe mnohem lepší než já.“
„Přestaň sám sebe takhle ponižovat.“ Zavrčel Tom frustrovaně. „Za celých posledních pět let jsem na tebe nepřestal myslet, a teď jsi zpátky a mám pocit, že si necháváme proklouznout čas, kterého jsme už tak tolik ztratili.“
„Co bys chtěl, abychom dělali?“ Bill zvedl bezmocně obě ramena. „Sex se mnou věci jen komplikuje, věř mi. Roztříštilo by to vše dobré mezi námi a já bych byl raději, kdybys zůstal u našich vzpomínek. Na ty časy, které tě nutily chtít, abych se vrátil. Raději bych měl tohle, než vytvářet nové vzpomínky, které by možná nebyly až tak příjemné.“
„Sakra, já nejsem žádný panic, Bille. Vím, jak mít sex a přitom být i nadále produktivní lidská bytost.“ Tom vstal a protáhl si paže nad hlavou. „Ani nevím, proč o tom mluvíme. Není to tak, jako bych se ti snad pořád snažil dostat do kalhot.“
„Ne, ale oba dva to chceme,“ řekl Bill pokorně s rukama složenýma v klíně.
Proti tomu Tom nemohl nic namítnout. „Očividně je to jedno, protože si myslíš, že je to ta nejhorší věc, která by se mohla stát.“
„Nechci to s tebou posrat, Tome. Ano? Kdyby mi na tobě nezáleželo, tak už bychom byli v tom. Já ne… Nevím, jak ti to vysvětlit.“
„Je to sex, Bille. Je to příjemné. Zvlášť pokud to děláš s někým, koho máš rád. Jdeš na to, uděláš se, a pokud je to skvělé, pak to uděláš znovu. Není to tak komplikované,“ řekl Tom nevěřícně.
„Já jsem děvka, Tome,“ Bill si povzdechl a vstal ze schodu, jeho tvář byla chladná a nečitelná. „Jsem sexem posedlá, ubohá, malá coura a ty si zasloužíš něco lepšího.“
Tom měl pocit, jako by dostal ránu do žaludku. „Kdo ti tohle řekl?“
Bill se nevesele zasmál. „Spousta lidí, ale ani nemuseli. Já vím, co jsem.“
„To je pitomost. Jen proto, že máš rád sex, to ještě neznamená, že jsi-„
„Ty mi nerozumíš. Nemám sex prostě jen rád. Já ho potřebuju, prahnu po něm, jakmile jednou začnu, jsem totálně a úplně hnaný pouze jím. Je úplně jedno, jestli mi na té osobě záleží nebo ne, stane se z ní pouze cesta k tomu, jak se udělat.“
Tom průběžně kontroloval Billův výraz a čekal, až se v něm ukáže nějaký druh klamu, ve způsobu, jakým se mu pohybovaly rty nebo jak zamrkal. Ale všechno, co viděl, byla otevřenost a naprostá upřímnost, poprvé od chvíle, kdy se vrátil.
„Takže… ale.“ Tom si okusoval rty, vyděšený, že by mohl říct něco špatně. „A co Miles?“ Tom mohl vidět, že Billovi na tom klukovi záleželo, aspoň trošku, a zřejmě spolu byli fyzicky intimní a byli schopni zůstat přáteli.
„On je první kluk, který se staral a neviděl to jen jako výhodu. Viděl, že jsem nemocný, že potřebuju pomoc. Neustále se tu zastavuje, aby mě zkontroloval, a… No, tu noc tam nebyli žádní týpci, kteří se chystali jít si na terasu zakouřit. Jedním okem mě hlídal a viděl, kam to vede, tak to přerušil,“ přiznal Bill tichým hlasem a čekal, až Tom něco řekne. Když neřekl, Bill pokračoval. „Poslouchej, prostě ti to tady teď všechno vyložím na stůl a bude na tobě, jestli se se mnou budeš chtít i přesto dál stýkat.“ Billovi zakolísal hlas, ale odkašlal si, zatímco si prsty vklouzl do vlasů a nervózně za ně zatahal. „Dokážu zvládnout líbání a nějaké to zahrávání si, ale v okamžiku, kdy to eskaluje, jsem prostě… vyřízený. Úplně nade mnou převezme kontrolu to zvrácené zvíře uvnitř mě, které je vyhladovělé, a já nad ním mám jen velmi malou kontrolu. Takže když si babča pohrávala s možností návratu do tohohle ospalého městečka, skočil jsem po příležitosti ji v tom podpořit, protože to vypadalo jako přesně to, co jsem potřeboval. Potřeboval jsem útočiště, potřeboval jsem se očistit.“
Tom pomalu přikývl, naprostý šok z Billových slov vytvářel svíravý pocit, který Tomovi svázal končetiny a zacpal ústa, takže nebyl schopný se pohnout nebo přispět nějakými slovy.
„Potřeboval jsem se dostat pryč od pokušení k sexu…“ Pokračoval Bill. „Ale jsi tady ty, a… Kurva, já si opravdu přeju, abys mě nenáviděl.“ Bill se zašklebil a rukou si přikryl obličej.
„Bille…“ vymáčkl ze sebe Tom. „Proč jsi mě nechal přijít a pomáhat ti, když je to tak těžké kolem mě být?“
„Protože to nejsem úplně já. Dokážu tuhle svou část kontrolovat tak dlouho, dokud ji nekrmím. A chyběl jsi mi, a dokonce i když mám pocit, že si to nezasloužím, chci s tebou trávit čas. Hádám, že jsem prostě nepředpokládal, že tady budou nějaké zbylé city,“ pronesl Bill, zatímco mávl rukou mezi nimi.
Bylo tam toho tolik, na co se Tom chtěl zeptat, tolik, kolik toho chtěl říct. Byl zcela pohlcen protichůdnými pocity, frázemi, požadavky, potřebami. „Mohl jsi mi o tom říct dřív.“
„Jo, jasně. Čau, já vím, že jsme se spolu už příšerně dlouho neviděli ani spolu nemluvili, ale jsem teď závislý na sexu. A jak se máš ty?“ Bill nasadil falešný úsměv, který byl stále ještě mnohem hezčí než reálné úsměvy většiny lidí. „Velký důvod, proč jsem ti nezavolal, když jsem už konečně mohl, byl ten, že jsem nechtěl tahat tuhle sračku do tvého života. Věděl jsem, že jsem nemohl být ten Bill, kterého jsi znával, a nechtěl jsem ti ublížit. Upřímně, nechtěl jsem, aby ses o čemkoliv z tohohle dozvěděl.“
„Já to nechápu. Jak to začalo? Pořád jsi mladý… Možná jsi prostě jen běžně nadržený jako každý teenager,“ nabídl Tom slabě, zatímco klesl k zemi a opřel se zády o zeď, náhle zcela vyčerpaný.
„Věř mi.“ Bill nafoukl tváře a pomalu vydechl, než se přešel posadit vedle Toma s opatrným odstupem asi třiceti centimetrů mezi nimi. „Vídám terapeuta, který se snaží dopátrat ke kořenům toho všeho. Já mám své teorie, ale radši bych se do nich právě teď nepouštěl, protože si myslím, že už jsem toho na tebe vyklopil až moc.“
Tom opatrně přikývl a otočil hlavu tváří k Billovi. „Je toho hodně ke vstřebání, ale Bille, já nevím, proč jsi byl tak vyděšený mi to říct.“
„Tome. Právě jsem ti řekl, že jsem závislý a sex je moje droga. To není zrovna něco, čím bych se chtěl chlubit nebo co bych si chtěl vytisknout na tričko a nosit všem na očích.“
„Jo, ale já tě za to nesoudím. Každý máme své sračky.“ Tom pokrčil rameny. „Myslím, že bych měl pekelné obavy, pokud by sis toho nebyl vědom a choval se jako zabedněnec. Nevěděl bych, co dělat, abych ti pomohl.“
„Jediná věc, která pomáhá, je abstinovat, což se ukazuje být docela těžké, když jsem kolem tebe a vím, co chceš, a…“ Bill si olízl spodní ret a naklonil hlavu, díval se do Tomovy tváře. „No, já tě opravdu chci. Nejen kvůli mým problémům se sexem, ale kvůli tomu něčemu, co to sakra mezi námi vlastně je.“
Tom polkl a ucítil nepříjemný knedlík v žaludku. Najednou si uvědomil, jak nefér to všechno bylo. Je tady Bill, ten kluk, do kterého byl léta blázen. Bill ho chtěl, on chtěl Billa, ale nemohl Billa mít, protože Bill se nemohl s nikým intimně sblížit, aniž by se dostal do propastného konce.
„Omlouvám se, že jsem si sundal tričko. Už to neudělám,“ vyhrkl Tom nepřesvědčivě.
Úsměv, který vyrostl na Billových rtech, byl upřímný a krásný. „Ne, to je v pohodě. Musím si zvyknout zvládat takové věci. Ale trocha varování pro příště by neuškodila.“
„Máš ho mít,“ rozesmál se Tom tiše a zaklonil hlavu proti zdi s tichým žuchnutím. „Sakra, myslím, že potřebuju další pivo.“
„Promiň, že jsem všechno převrátil vzhůru nohama.“ Bill nakrčil nos.
„Jsem opravdu rád, žes mi to řekl. Myslel jsem, že skrýváš mnohem temnější tajemství. Jako že jsi ve skutečnosti vrah nebo upír.“ Tom se lehce ušklíbl.
Bill se zasmál a praštil Toma do ramene, než si dlouze povzdechl, jak jím procházela úleva. „Možná ti zabere nějaký čas, než to všechno vstřebáš, ale základy víš. Miles bude přicházet a odcházet, protože, jak už jsem říkal, pracuje na tom se mnou.“
„Jo, o tomhle chci slyšet víc,“ řekl Tom se zvědavostí v hlase.
„Bude zpátky ve městě o víkendu. Můžeme se všichni sejít a promluvit si, jestli chceš… I když, možná tady budou nějaké věci, které opravdu vědět nechceš,“ přiznal Bill. „Poslouchej, zajdu pro pár piv a pak bychom se měli vrátit do práce, abychom měli za dnešek co ukázat.“ Bill se postavil na nohy a rozešel se kupředu, než jej Tom popadl za ruku.
„Hej, Bille… Znamená to, že bych tě neměl objímat nebo se tě vůbec dotýkat?“ Tom se snažil nedat najevo své zklamání. „Myslím tím… Dělalo by to všechno těžší?“
Bill nad tím chvíli uvažoval a poté se unaveně zazubil a jeho ruka sklouzla do Tomovy dlaně, aby mu stiskl prsty. „Myslím, že by to pro mě byl dobrý trénink, kdybys to dělal. Nejen to, ale já bych si to užíval.“ Rozhodně přikývl a poodstoupil, než se zastavil a znovu promluvil, „hej, díky, žes mě zachránil od třísky, mimochodem.“
„Jsem tady, abych pomohl,“ Tom se na něj upřímně zahleděl.
Tohle bylo daleko za vším, s čím se Tom kdy musel potýkat, ale možná, že by Billovi mohl pomoct. Prvním krokem bylo promluvit si s Milesem.
autor: Mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Osobně si myslím, že ty Billovi problémy se sexem začaly na tom chlapeckém internátu, kam ho prý zavřel jeho otec. Barák plný dospívajících kluků, se kterýma lomcujou hormony, jinou zábavu vlastně se ani nemají a do toho Billova orientace. Vsadím se, že se tam kurvil ostošest a přerostlo mu to přes hlavu.
Jsem ráda, že už to Bill konečně vyklopil, aspoň Tom ví na čem je a nebude si ty jeho výlevy a změny nálad brát osobně…
Díky za překlad
Takze Bill je nymfa :D. Asi to bude mat korene niekde v detstve,moze to suvisiet s jeho otcom, rozvodom atd…. je to celkom zaujimave,toto som necakala,tipovala som to skor na tyranie… ked Bill hovoril, ze je mala coura (:D), cakala som,ze spomenie ze si sexom aj zaraba, mozno to este len pride.Som zvedava na dalsi diel, tesim sa a dakujem za preklad 🙂
Čekala jsem cokoliv ale tohle ne jsem zvědava jak se s tím co ví Tom popere a moc dík za překlad.
Tak tohle mě teda nenapadlo 😀 Ale dobrý. Nadržený Billouš, proč ne? Já jsem pro všemi deseti. 😀 Jsem si jistá, že nás čeká spousta zajímavých situací a zkoušce sebeovládání nebude vystavený jen Bill ale i Tom. Bude fakt frajer, když odolá tomu zvířeti uvnitř Billa. 😀
Moc děkuji za překlad. Tahle povídka je pecka.
No teda! Tak tohle bych nečekala! Jak jsem si to četla, první mě napadlo, že si Bill z Toma dělá srandu. Upřímně jsem celou dobu čekala na to, až Bill dostane výbuch smíchu a řekne Tomovi, že si z něj jen vystřelil.
Upřímně nějak nevím, co napsat, zatím asi nevím, jak to zpracovat. Pro kluky to asi nebude moc jednoduché, ale jsem strašně ráda, že to Bill nakonec vyklopil! Tom alespoň něco málo ví a hlavně ví, že Bill jej má rád, jen se prostě usí ovládat.
Moc děkuji za parádní překlad! 🙂
Mě se to zas emoc a moc líbilo, na Toma jsem zvědavá a Bill? To je docela mazec, co s tím uděla…….
A tím se vysvětluje, proč se Bill choval tak divně. Osobně nemám tušení, jak zvládnout závislost na sexu, když je člověk navíc zamilovaný (a já věřím, že ob jsou).
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Fuuha, tak v tomto viazne problém. Trošku ma to aj napadlo, ale nikdy u mňa ten nápad nedošiel dokonca, takže to bolo len akési hmlisté tušenie a výsledok ma prekvapil 😀
Ale som rada, že sa Bill snaží s tým bojovať a hlave, že už Tomovi povedal pravdu.
Som zvedavá, čo sa ešte dozvieme od Milesa.
Ďakujem za preklad.
Ha, v telke práve dávajú akysi reality šou a liečbe závislostí na sexe a teraz toto. Aká náhoda! Mozno to autoeka tiez videla, ked ju napadlo prave toto. Tak či tak je fajn, že sa s tým snazi Bill bojovat a dosť to mnohé vysvetľuje. Som zvedavá na ďalší vývoj. Ďakujem za časť
Som prekvapená ako väčšina predo mnou a napíšem k tomu iba, že ďakujem za kapitolu a idem ďalej a ospravedlňujem sa za nepravidelné komentovanie, ale moja práca je taká, že sa občas na net nedostanem:)
čakala osm čokolvek… čakala som že ma bill aid že je nejak hrozne važne chory alebo tak .. neviem vlastne som čakala aj tych upirov.. ale toto? sklamana som uplne.. akože ielo je to užasne všetko samozrejme… sklamana som s billa..