autor: Jitka Krejcarová
betaread: Helushka
betaread: Helushka
Tom šel s Williamem o pár kroků pozadu, protože se i on bál reakce profesorky. Byl ještě víc nervózní než před závěrečnou písemkou z matematiky nebo před prvním rande. Les řídl a Williamovu bílou tvář oslnily ostré sluneční paprsky, které už léta neviděl v takové intenzitě. Pár metrů před mýtinou se William zastavil a s ním i celá parta.
„Copak je, maličký, pojď, už jsme blizoučko.“
„Tome, já mám strach, moc se bojím…“ špitl Billi a Tom slyšel ten nehorázný strach v jeho něžném hlase. Tom ho pohladil po tváři a zadíval se mu do zářivě čokoládových očí, které v té tmě neměl možnost vidět.
„Já mám taky strach, ani nevíš, jak moc se bojím, strašně moc si přeju, abych tě měl doma…“
„Copak je, maličký, pojď, už jsme blizoučko.“
„Tome, já mám strach, moc se bojím…“ špitl Billi a Tom slyšel ten nehorázný strach v jeho něžném hlase. Tom ho pohladil po tváři a zadíval se mu do zářivě čokoládových očí, které v té tmě neměl možnost vidět.
„Já mám taky strach, ani nevíš, jak moc se bojím, strašně moc si přeju, abych tě měl doma…“
Vzájemně si vyměňovali hluboké pohledy a přestali vnímat okolní svět. Myšlenkami létali společně ve vesmíru něhy, lásky a něčeho nepopsatelného. Andreas do Toma drcnul a ten se v zápětí probral a s ním i William. „Už sme tady, Tome,“ houkl mu do ucha Andy. Oba byli tak zasnění, že v poloobjetí popocházeli směr chata a málem zapluli až do dveří, ve kterých stála nasupená profesorka…
William se polekal, když uviděl další spoustu cizích tváří, které si jej prohlížely jako nějakého vetřelce. Dokonce si i v ten moment tak připadal. Bál se, že se mu budou vysmívat, vzpomněl si opět na svou bývalou třídu a zmocnil se ho strach, který zažíval každý den, dokonce i každou noc….
Profesorka kupodivu s mírným úsměvem došla těsně k Williamovi a začala ho sjíždět pohledem á la rentgen. Poté se beze slova pousmála na Toma a spol. a poté spustila:
„Už jsme vás chtěli hledat, ale pak jsem si vzpomněla na vaše průšvihy z minulých ročníků, a tak jsem si řekla, že jestli jste nějakou čirou náhodou zabloudili a nemohli jste najít jedinou mýtinu, co tu je, tak vás nechám bloudit po lese, abyste se v tom hezky vykoupali až po uši. Ale teď vidím, že jste s sebou přivedli nějakého neznámého chlapce. To jste ho tam našli, a proto jste se nevrátili, kdy jsem vám řekla?“ Tomovi přišlo nechutné, jak se ta stará hajtra vyžívá v jeho rozpacích. Ale to jí nedovolil.
„Víte, paní profesorko, my jsme ho našli a zjistili jsme, že nikoho nemá….“
„Určitě utekl z děcáku nebo z pasťáku a teď se schovává po lesích a vy si takovou chátru vezmete na starost? Akorát budete mít ještě víc problémů, než máte a navíc chytíte nějakou chorobu, no fuj!“ profesorka mluvila s takovým odporem, že měl Tom co dělat, aby jí neupravil ten její dementní ksicht. William se po výroku profesorky bezmocně skácel a začal plakat. Tom si klekl na studenou zem, kde se choulila jeho víla, a vyzvedl ho opatrně do náruče. „Billi, neplakej, prosím, neplakej…“ opakoval stále dokola, ale žádný smysl to nemělo.
„Určitě utekl z děcáku nebo z pasťáku a teď se schovává po lesích a vy si takovou chátru vezmete na starost? Akorát budete mít ještě víc problémů, než máte a navíc chytíte nějakou chorobu, no fuj!“ profesorka mluvila s takovým odporem, že měl Tom co dělat, aby jí neupravil ten její dementní ksicht. William se po výroku profesorky bezmocně skácel a začal plakat. Tom si klekl na studenou zem, kde se choulila jeho víla, a vyzvedl ho opatrně do náruče. „Billi, neplakej, prosím, neplakej…“ opakoval stále dokola, ale žádný smysl to nemělo.
Po chvíli profesorka nesnesla ten bolestný pláč a Tomův vražedný pohled a omluvila se: „Promiň, už neplakej, promiň,“ řekla Williamovi do uslzených očí a chtěla ho pohladit po uplakané tváři. William se ale poplašeně odtáhl, až vyklouzl z Tomovy náruče a upadl na chladný beton…
autor: Jitka Krejcarová
jestli si rozbil hlavinku tak tu kravu zabiju!
Chudák.. prej chátru.. že jí huba nebolí..
jinak hezký 🙂
ježiš to je kráva fakt…kardinální…vrr…začínám tuhle povídku stále víc milovat
hey ale souhlaím s aduskou…jestli si něco udělal tak tu profesorku zabiju pohledem
ano uspořádáme antentát na tu krávu a lá profesorkuuu!!!
Chudák Billí 🙁 jinak je to super ff :))
Ano,zabijeme jí,ušlapeme jí,pošleme na ní Bernarda Psího čumáka..(viz. Myrtilles…XDDD)Ten jí schladí..^^
Jinak,povídka užasná,piš dál,mě se toto opravdu nadmíru zamlouvá..^^
kráva učitelská jestli se billímu něco stane tak ať si mě nepřeje babizna
Ahojík, holky!!! Chtěla bych vám mocinky poděkovat za vaše kladný ohlasy (= Vždycky mně moc potěšíte (= Doufám, že vydržíte číst i další kapitoly (=
Posílám vám VELKÝ DÍKY (= MUCKUJU VÁS!! (=
studenej psí čumák, tahle úča….asi nějaká frigida…ať nastartuje svoje koště a zaletí do své nory…..grrrrrrr