Ledové kapky 2.

autor: Mykerina a Sajuš
betaread: Janule

(Bill)

Ale ne…to ne…

„Tome… ono… já… ty…“ koktal jsem jak kretén.

„Bille… jestli se ti to nelíbí… tak—já… já… půjdu… opravdu odejdu a dám ti pokoj. Jestli ale chceš abych zůstal…“ zašeptal vábivě. Sakra těžký rozhodování. Co si mám vybrat? Nechci se s ním milovat. NE… bolelo to, ale možná kdybych mu dal šanci. Ne přece mu hned nedovolím vše… I když je fakt, že už se se mnou miloval, ale…

„Tome… nemůžu…promiň, ale…“ CINK přerušil mě domovní zvonek. Kluci přišli. Tom se na mě zklamaně díval, ale já nemohl nic dělat. Chtěl jsem odejít. Tom si mě k sobě přitáhl a jen se otřel rty o ty mé.

„Já… počkám… třeba sto let. Miluju tě,“ zašeptal a pustil mě. Prošel kolem a já už slyšel jen hlasité pozdravy a smích…

(Tomí)

Sice mě mrzelo, že mě Bill odmítl, ale co se dá dělat… Objal jsem se s kluky a hned a jsem chytil záchvat smíchu z toho, co mi začal Georg horlivě vyprávět…

„Kde je Bill?“ zeptal se najednou Gustav, když jsme se posadili na sedačku…

„Asi ještě v pokoji!“ odpověděl jsem lhostejně a dál jsem se věnoval debatě s Georgem… Ovšem, myšlenkami jsem byl stále u toho, co se stalo na zahradě… Bylo to sice krátké, nedodělané, ale tak dokonalé… Ten jeho nádherný zadeček… Bože, nechci na něj tolik myslet… Zatřepal jsem hlavou a pokusil jsem se aspoň vnímat Georga..

„Jéé, ahoj kluci!“ ozval se ten dokonalý hlas a všichni jsme se otočil ke schodům…

„Čau!“ pozdravili Bill a kluci nastejno a otočili se zpátky, takže se znovu zapojili do debaty… Jenom já jsem se omámeně díval na Billa… Nebyl nalíčený, na sobě měl roztrhané džíny a tílko… Vypadal tak…tak nádherně… Tak…Neodolatelně… Kousl jsem se slabě do spodního rtu… Hypnotizoval jsem ho, jako nějakou princeznu, kráčející po schodech, před svým princem… Měl jsem chuť jej popadnout a začít líbat, ale to jsem si nemohl dovolit…

„Jo, kluci, prý tu je dneska párty!“ zasmál se Georg a já se dostal z mého transu…

„C-cože?“ vykoktal jsem ze sebe, ale to se do toho pustil Billí…

„No jasný… Přijde i David!“ usmál se Bill a posadil se vedle mě na sedačku… Zhluboka jsem nasál jeho dokonalou vůni a opřel jsem se o opěradlo…

(Bill)

Heh… musel jsem se smát. Jo smát Tomovi. Jak se na mě díval. On mě vážně asi chce. Nemohl jsem odolat. Sednul jsem si vedle něj a přitiskl se na něj. Bylo tam málo místa, takže to kluci vzali v pohodě. Jen Tom nebyl v klidu. Já jsem prostě potvora. No co… jsem hold takový. A budu ještě horší.

„Tome… Můžeš se mnou na chvilku do kuchyně?“ zeptal jsem se. Vyplašeně se kouknul, ale nakonec se zvednul a šel za mnou jako pejsek. Sotva za námi klaply dveře, opřel jsem ho o linku a rychle políbil. Nezapomněl jsem se mu ani otřít o klín. Tom ztěžka dýchal, ale o to mi šlo. Chtěl jsem ho vydráždit a dařilo se mi to. Bráška mě chytil za zadek a přirazil na sebe. Tlumeně jsem mu zasténal do ucha, ale to už mě Tom laskal na krku a samo sebou, že si udělal pár značek. To se mi ale nelíbilo. Vrátil jsem mu to. Kousl jsem tak tvrdě, že tam měl otisklé moje zuby.

„Ach Bille.“ Šeptnul mi. Vysadil mě na linku a chtěl mi sundat tričko. Jenže tohle jsem neměl v plánu. Prudce jsem se mu vytrhl, poslal pusu a šel pryč. Nechal jsem tam vzrušeného označeného brášku samotného.

(Tomí)

„Fajn… fajn… uklidni se… tohle bude v pořádku… výdech… nádech…“ špital jsem si pro sebe a pokoušel jsem se nějak uklidnit, ale moc mi to tedy nešlo…

„U K L I D N I S E !“ vyhláskoval jsem si šeptem a moje tělo se tak nějak začínalo uklidňovat… Byl jsem tolik vzrušený… Byl jsem najednou tak rád, že mám volné věci na sobě… Vyšel jsem z kuchyně a s úsměvem na rtech jsem se usadil vedle Billa na sedačku… Všiml jsem si Gustavova zkoumavého pohledu, ale mávl jsem nad tím rukou…

„To ses kousal do krku?“ zeptá se najednou Gustav a ukáže ukazováčkem na můj krk… Nasucho polknu a po očku kouknu na Billa…

„Ne… ne, to jsem tam už měl, asi sis toho… nevšiml…“ vydechl jsem a rukou jsem si přejel po krku…

„Tak, fajn, mohli by jsme se začít bavit o tom, co plánujeme s kapelou v létě, ne?“ navrhl najednou téma Gustav a všichni jsme horlivě přikývli… Začal něco říkat, ale moje myšlenky se stále točily kolem toho, co se stalo v kuchyni, nahoře v pokoji a na zahradě… Najednou jsem ucítil na pravém boku něčí ruku… Vytřeštil jsem polekaně oči a znovu jsem nasucho polkl, když jsem si uvědomil, že ta dokonalá ručička, která tře můj bok, je ručička mého miláčka…

(Bill)

Jak mě baví jej provokovat. To je taková sranda, ale popravdě jsem se trošku vyděsil, když si Gustý všiml toho kousance… Tom to naštěstí zahrál do autu, takže v klidu. Ale nebyl bych to já, kdybych si nerýpnul. Sotva si vedle mě Tom sedl, nenápadně jsem mu položil ruku na bok. Ucítil jsem, jak se zachvěl. Začal jsem se dusit kolou.

„Bille… jsi v poho?“ zeptal se Gee… ne, nebyl jsem v poho. Smíchy jsem brečel. Tom mě plácl po zádech. Svůdně jsem se usmál, ale jen tak, aby to viděl jen ON. Sedl jsem si zpět, ale teď sem to byl já, kdo cítil cizí ruku, jenže Tom byl odvážnější a rukou mi zajel pod tričko, pak až na okraj kalhot a poslední kapka byla když mi zajel pod kalhoty…

„Já…já…musím… omluvte mě,“ vyletěl jsem jak uragán pryč.

„Co mu je?“ zaslechl jsem ještě Gustava.

(Tomí)

Neváhal jsem teď z provokací já… Pomalu jsem sjel Billovi pod tričko a lehce jsem ho hladil po kůži… Zakotvil jsem na lemu jeho kalhot a pak pod ně podstrčil ruku… „Já…já…musím… omluvte mě,“ vyletěl najednou Bill, jako nějakej uragán a vběhl do koupelny… Musel jsem se usmát…

„Co mu je?“ zeptal se Gustav a já klidně pokrčil rameny…

„Nejspíš mu je blbě!“ odpověděl jsem po chvilce a usmál jsem se… Byl jsem na sebe pyšný… „Jdu se na něj podívat!“ zvedl jsem se aktivně ze sedačky a namířil jsem si to za svou láskou do koupelny… Opíral se o pračku a zhluboka dýchal.. Musel jsem se usmát… Byl tak rozkošný… Přešel jsem k němu a chytil jsem ho něžně za boky… Přejel jsem špičkou nosu po jeho krku a vydechl jsem mu na tvář…

„Copak? Nelíbilo se ti to?“ zeptal jsem se šeptem a hladil jsem brášku po bocích… Neodpovídal… Stále zhluboka dýchal a přivíral víčka… SLASTÍ…

(Bill)

„Tome… tohle mi nedělej,“ šeptl jsem potichu.

„Co ti nemám dělat?“ zeptal se a otřel se mi klínem o zadek.

„Tohle… Tome… já tě žádám… nech toho.“ Špitl jsem zoufale. Tom ale neměl v plánu asi přestat. Rukou mě objal a zajel prsty pod pásek. Trhaně sem dýchal. Nešlo to vydržet. „Tome…Tome…“ vzdychal jsem.

„Bráško, uklidni se. Dole jsou kluci,“ kousl mě do ucha. Tohle už bylo moc. Prudce jsem se k němu otočil a vyhledal jeho rty. Divoce jsme se líbali, ale mě to přestalo stačit. „Tome…chci…chci tě…Vem si mě. Dělej co chceš… prosím…“ takhle zoufalý sem byl poprvé. Byl jsem tak zoufalý, že jsem byl ochotný prosit. A Tom se očividně rozhodl mě trápit.

„Tak bráško… řekni mi, že mě chceš.“ To je zmetek.

„Jo… Tomi… chci tě… lásko… prosím… Moc prosím, vem si mě, dělej… No tak,“ šeptal jsem zoufale mezi polibky. Tom mi sundal nátělník a přesunul se na krk. Laskal mě tak dokonale, jako nikdo. Podlamovaly se mi kolena, byl jsem v koncích.

„Tomí… no tak… netrap mě,“ šeptal jsem dokola a tlačil si ho na sebe…

(Tomí)

Bože, tolik mě vzrušovalo, jak moje láska sténá, jak prosí, ať si ho vezmu… Pomalu jsem ze sebe stáhl tričko, které jsem hodil na zem a z brášky jsem pomaloučku začal rozepínat pásek… „Bože… Tomí… lásko!“ vzdychal čím dál tím hlasitěji… Musel jsem se usmívat… Odlepil jsem se od jeho krku a znovu jsem se začal věnovat jeho sladkým rtům… Přejížděl jsem jazykem po kontuře Billových rtů a zatím jsem prsty bloudil po jeho zádech, které se začínaly potit… Měl jsem na něj obrovskou chuť… pomalu jsem mu vytáhl pásek z kalhot a zavzdychal jsem mu do ouška… Ladně omotal nohy kolem mých boků a já s ním přešel k pračce, na kterou jsem ho vysadil… Byl tak nádherný… Sklonil jsem hlavu a rty jsem přejel po jeho plochém bezchybném bříšku… Vjel jsem jazykem do jeho pupíku a hned jsem začal sát kůžičku okolo… Chutnal tak skvěle… Nikdo nechutnal jako Bill… Nikdo nebyl takový, jako moje láska… Jako moje jediná láska, kterou opravdu miluji….

(Bill)

Já se z něho zblázním… Jestli si mě hned nevezme, zemřu vzrušením… Wooow, byl by to zajímavý titulek: „Bill Kaulitz zemřel z důvodu nevyplněného sexuálního přání a to bylo, aby si jej brat vzal…“ Tomu jsem se nahlas zasmál.

„Bille?? Čemu se směješ?“ zeptal se Tom dotčeně.

„Tobě ne, lásko…“ uculil jsem se na něj a začínal mu sundávat kalhoty. Tom mě zarazil

„Ty… ty už mě nechceš?“ zašeptal jsem vyděšeně.

„Jo, chci, ale chci vědět, čemu ses smál,“ zvážněl. Sakra. Co mu mám na tohle říct? Vyřešil jsem to jednoduše. Umlčel jsem ho polibkem a rukou v jeho kalhotách. Pak už byl klid. „Tomí…vem si mě už,“ zašeptal jsem mu do ouška. Tom neváhal, otočil mě k sobě zády a pomaličku mi stahoval boxerky. Každou novou část kůže políbil. Konečně jsem je měl dole. Tom byl už také nahý.

„Můžu?“ zeptal se.

„NE… ty musíš,“ špitl jsem. Tom mě chytil za boky a už… už jsem myslel, že… ale to by nás nesměl vyrušit Gustavův hlas.

„Kluci?! Jste v pořádku??“

(Tomí)

„Mein gott!“ obrátil jsem oči v sloup a odtáhl jsem se od Billa, ale chytil mě za ruce, přitlačil mi je na svoje boky a zadečkem se otřel o můj klín… Billí vždycky rád provokoval… Kousl jsem se slastně do rtu, aby to nebylo slyšet…

„Všechno je ok, jen mi není dobře, tak tu se mnou milá… teda.. ehm… Tom zůstane!“ odpověděl Bill a já se usmál…

„Fajn!“ řekl klidně Gustav a odešel…

„Vezmi si mě, lásko!“ zavzdychal Billí a znovu se natlačil na můj klín… Tohle bylo moc… Obemkl jsem svoje vzrušení mezi prsty a otřel jsem se špičkou penisu o Billískův zadeček… Hlasitě zavzdychal…

„Semkni!“ zašeptal jsem mu smyslně do ouška a jazykem jsem přejel po jeho krku… Poslechl a stáhl o něco víc svůj mini sexy krásný zadeček… Malinko jsem ho po něm plácl a jazykem jsem přejel po jeho linii páteře… Celý se prohnul slastí a já sjel dlaní na jeho bříško, po kterém jsem ho něžně pohladil.

„To…“ nedořekl a já do něj lehce vnikl…

(Bill)

„To…“ Tom mě nenechal ani domluvit, už jsem ho měl v sobě. To spojení nemohlo být těsnější a ještě k tomu, když Tom chtěl, abych stáhnul půlky k sobě.

„Tomi…“ špital jsem dokola. Bože to byl tak úžasný pocit. Tak… bože já nevím, jak bych to popsal slovy. Naprostá dokonalost.

„Lásko… lásko,“ vzdychal.

„Můžeš… neboj se,“ zašeptal jsem… Vím, že Tom potřebuje zrychlit, ale bojí se, aby mi neublížil. Jak já ho miluju…

„O…Opravdu?“

„Jo,“ Tom přirazil a já zasténal. Pohyboval se ve mně velmi divoce, ale snažil se být jemný. Za pár okamžiků přestal přirážet a pohyboval se plavně.

„Lásko… já… já tě miluju,“ zašeptal jsem. Tom zastavil. Do prčic, že bych řekl něco špatně? „Tome… já…“ Tom ze mě vyšel. Oblíkl se a beze slova odešel. Já to nechápu. Proč? Co jsem provedl.

autor: Mykerina a Sajuš