Večer proběhl stejně jako ten předchozí… A stejně proběhl i další. A další taky… Prostě se snažili užít si každou vteřinu spolu. Za ten týden se dost poznali, řekli si všechno. Bohužel nastal den Billova odjezdu. Ten den celý proleželi v posteli a povídali si. Sem tam nějaký polibek či dotek… Oba byli extrémně spokojení, ale zároveň smutní. Ani jeden si nedokázal představit, že by večer neusínali spolu v posteli. Někdy po dobrém sexu… někdy ne. Ale leželi tam spolu, to bylo hlavní.
Ze začátku to bylo hlavně o sexu (skvělém sexu)… jenže potom. Něco se změnilo. Možná nemělo, ušetřili by si trápení. Je pozdě na to přemýšlet o tom, co se mělo nebo nemělo stát… Moc pozdě…
Ze začátku to bylo hlavně o sexu (skvělém sexu)… jenže potom. Něco se změnilo. Možná nemělo, ušetřili by si trápení. Je pozdě na to přemýšlet o tom, co se mělo nebo nemělo stát… Moc pozdě…
Měli odlétat v půl páté, takže Bill odešel od Aarona ve tři, aby si stihl sbalit věci. Domluvili se, že za ním Aaron ještě přijde. Rozloučit se. Tom, který už měl dávno sbaleno, se Billa radši nevyptával, kde byl celou noc a půlku dne. Nechtěl zbytečně vyvolávat spory. Navíc se Bill tvářil dost smutně, takže ho nechal být.
„Budeš mi chybět, blonďáčku…“ zašeptal Bill. Aaron se smutně pousmál, naklonil se k němu a něžně ho políbil. Dlouho tam jen tak stáli a objímali se. Ani jeden si nevšiml páru očích, které je pozorují. Stejné oči jako má Bill. Tom se rychle otočil a s šibalským úsměvem ve tváři odešel do svého pokoje. Už chvíli tušil, že je Bill homosexuál, ale neměl žádný důkaz. A jeho bráška se mu nejspíš svěřit nechtěl. Docela ho to mrzelo, ale je to Billova osobní věc. Rozhodně bude vždycky stát po jeho boku, ať se stane cokoli.
O pár hodin později už kluci seděli v letadle a letěli směr Německo. S Billem celou cestu nebyla řeč, jen se díval z okna a poslouchal iPod. Chvílemi i usínal. Tom ho po očku pozoroval, v duchu se rozhodoval jestli s ním má promluvit. Nechat mu prostor, aby se svěřil. Ale radši počká až budou doma. Tam se ho na všechno v klidu zeptá.
Domů dorazili hodně pozdě v noci, takže jakmile ze sebe shodili poslední kousek oblečení a osprchovali se, zalezli do postele a spali jak mimina.
„Dobré ráno,“ pozdravil Tom Billa, který právě vešel do kuchyně. Jen na něj kývnul hlavou, vzal si rohlík a hladově se zakousl.
„Bille…“ začal Tom po chvíli ticha. Bill k němu zvedl pohled, nepřestávajíc jíst snídani. Tenhle bráchův tón se mu nelíbil.
„Co…?“
„Víš… chtěl jsem se jen zeptat… jestli tě něco netrápí? V poslední době vypadáš dost smutně…“ zeptal se nejistě. Nevěděl totiž, co má od brášky čekat. Jestli lhostejná odpověď „nic“ nebo další výbuch vzteku kvůli tomu, že „mu do toho nic není“. Říká se, že dvojčata mají zvláštní schopnost předvídat reakce toho druhého… Ale ne vždycky je to pravda. Když se jedná o Billův milostný život, je něco jako časovaná bomba. Nikdo dopředu neví, jak zareaguje.
„Vůbec nic se neděje, brácha. Nemusíš si dělat starosti. Jen toho na mě v poslední době bylo moc. Rozhovory, vystoupení… Však víš,“ usmál se. Tom však věděl, že to není upřímný smích. A taky věděl to, že tohle byla ta nejhloupější výmluva jakou kdy od bráchy slyšel. No jo, to se ti to vymlouvá, když máš na co. By mě zajímalo na co by ses vymlouval, kdybys nebyl slavnej.
„Brácha, sakra, tak už se přestaň vymlouvat! Já poznám, že tohle není přepracovanost. Mockrát jsem tě viděl přepracovanýho a to vypadalo jinak. Nevyhýbal jsi se společnosti, rád si se s náma šel odreagovat do klubu. Celou dobu, co jsme byli v Americe, si s náma nikam nešel. Ale to bylo ještě v pohodě, protože si vypadal strašně šťastně. Změnilo se to až když jsme odjížděli. Takže to vyklop! Co se v tý Americe stalo???“ vychrlil na něj Tom, vážně už ztratil trpělivost. Bill chvíli přecházel sem tam po místnosti, jakoby se uklidňoval, pak se zastavil a podíval se Tomovi do očí.
„Jestli chceš další hádku, tak ještě chvíli rejpej,“ promluvil tiše.
„Fajn, jak chceš! Tak si to nech pro sebe. Klidně dál seď u sebe v pokoji v koutě a breč. Sám! Víš, možná bys na to nemusel být sám, ale to je koneckonců tvoje rozhodnutí,“ vzdal to Tom. Však Bill za ním přijde. Někdy… Později… Až to nebude zvládat sám.
Tom se zvednul ze židle a šel ke dveřím. Ale když už byl skoro u nich, ozval se Bill.
„Počkej… Já… zamiloval jsem se. Tam… v Americe,“ přiznal. Tom se vrátil o několik kroků zpátky a posadil se. Bill ho napodobil a pokračoval ve vyprávění. Hodlal se bráškovi svěřit se vším. Samozřejmě mu nebude vyprávět detaily, ale základní informace by poskytnout mohl.
autor: Cherry
betaread: Janule
chudáčci šmutní :´(
moc pěkný;) začíná mě to vážně bavit:))
Chudáček Billi x/ Se vždycky zamiluje, vůl jeden, do špatnýho, že jo xD No, rychle dál, ať se dozvíme ty detaily xDD Taky by mě zajímaly xD Třešničko, tvoje povídka se mi líbí čím dál víc xD
No bohužel vás asi zklamu… Další díl bude poslední… Ale!! Uvažuju o další řadě! Ta už by asi byla twincestí… Každopádně teď jedu na Švp tak zatim asi ne. Tak až přijedu pokusim se něco sepsat..x))
jejda…tak on se Bill zamiloval?to mě teda zajímá,jak to bude dál….řekla bych,že i Aaron ho má hodně rád,ne?
Cherry:POSLEDNÍ?POSLEDNÍ DÍL?TO MI NEMŮŽEŠ UDĚLAT!UMŘU!!!JO…UMŘU….PŘIJDEŠ MI ASPOŇ NA POHŘEB?PŘEČÍST PÁR KRÁSNÝCH POVÍDEK O BILLOVI A AARONOVI?NEBO O BILLOVI A NĚKOM JINÝM TŘEBA xDDDDDD Iniciativitě se meze nekladou…jj a mohla by si klidně rozjet i tu druhou řadu,když už by tě ta první omrzela O:)