„O tomhle jsem snil tak dlouho,“ špital Tom, zatímco horlivě líbal Billovo křehké tělo, které se mu samo nabízelo. Bill slastně přivíral víčka. Už ten způsob, kterým jej Tom držel v náručí byl něžný a vůbec ne tak drsný, jako ten Kimin. Počkal, dokud si Tom sám nesvlíkl své modré boxerky a poté se na něj znovu nepoložil, teď už také dočista nahý.
„Miluju tě, lásko… tak strašně moc,“ špitl Tom a z oka mu vyklouzla nepatrné slzička. Bill bolestně semkl víčka a rychle se podíval na Tomovu smutnou tvář.
„Nechci abys plakal, Tomi… dneska ne… Plakat bude moje srdce až zítra, ale dnes prosím ne … Dneska chci, dneska chci, aby ses se mnou miloval… stejně jako to bylo i tehdy poprvé pamatuješ?“ zašeptal a Tom se něžně usmál nad krásnou vzpomínkou…
Jakoby to bylo dneska. Byla to jejich narozeninová párty. Konečně měli 18. Oba toho malinko vypili, ale ne zas až tolik, aby si neuvědomovali, co vlastně dělají. Oba to chtěli… oba po tom toužili… ale ani jeden z nich neměl odvahu. Několik málo promile alkoholu jim rozvázalo jejich strach a oni se bezcílně milovali skoro celou noc. Byla to jejich nejkrásnější noc v životě. Nic, jen sladké mazlení, líbání a vzájemné doteky a nakonec… splynutí. Bylo to dokonalé… a tak lákavé… jako i teď.
Tom Billovi malinko zatlačil na ramena, značíc tím, aby si znovu lehl na záda. Bill tak poslušně udělal a vzápětí cítil Tomův hebký jazyk přejíždět přes svoje ouška, rty a šel pořád níž. Nakonec se zastavil u nádherně vyzývavé hvězdy, která zdobila Billovo bříško. I té se dostalo pár lehkých polibků. Bill tiše sténal a zároveň nevědomky tlačil Tomovu hlavu víc a víc dolů, aby se už konečně po těch dvou letech dotkla onoho místečka. Tom však nechtěl tak spěchat. Chtěl si Billa vychutnat. Věděl, že je to naposled, co se budou milovat a chtěl si to vrýt do paměti. Cítil, jak jej Bill pomalu tlačí dolů, ale on ještě nechtěl. Ještě bylo příliš brzy… Znovu se vrátil k jeho rtům a bez váhání mezi ně vplul svým jazykem. Něžně sál ten Billův a proplétal jej s ním v divoké hře. Když už Bill nedokázal polibky vracet a jenom vzdychal do Tomových rtů, Tom pochopil, že už je čas. Něžně se sklonil k vzrušení svého bratra a přejel po celé jeho délce jazykem. Billovo tělo se v jeho rukách měnilo na hadrovou panenku. Nedokázal vnímat nic kolem sebe, jenom Tomovy rty, které začaly jeho vzrušení naléhavě sát. Oba sténali, ale jeho úpěnlivé vzdechy byly přeci jen silnější.
„T-Tome,“ připlácl si rukou pusu, aby příliš silně nevykřikl a poté Tom ucítil v ústech tu sladkou odměnu.
„Jsi nádhernej,“ zašeptal tiše Billovi a položil se vedle něj. Bill se snažil popadnout dech.
„T-to bylo… to bylo krásný,“ vydechl ztěžka a znovu Toma políbil. Ten si však neodpustil zvědavou otázku.
„S Kimi to takový nebylo?“ zeptal se a všiml si smutku v Billovo očích. Po chvilce jen viděl vrtění tváře na nesouhlas.
„S Kim to… strašně to bolelo,“ špitl tiše a zabodl svůj psí pohled do Tomova zroněného.
„Promiň, lásko,“ zašeptal a lehce Billa líbl na špičku nosíku. Věděl, jak moc Bill potřebuje k životu mazlení a tak nějak cítil, že jim to v tomhle směru nějak neklape.
„Ale s tebou, Tome,“ začal Bill a pomalu se na Toma převaloval. „S tebou se milování nebojím,“ vábivě zašeptal a dráždivě skousl Tomův ušní lalůček.
Bylo to všechno tak nádherné. V krbu plály plamínky ohně, který jako jediný osvětloval jinak tmavý pokoj a zároveň mu dodával nádhernou romantickou atmosféru.
„Opravdu to chceš, Bille? Nechci ti ublížit,“ zašeptal Tom a něžně pohladil Billa po nahých zádech.
„Tys mi nikdy neublížil, Tome… prosím naposled,“ zašeptal a z očí mu zase utekla slza. Když si představil, že zítra o tomhle čase už bude manželem Kimi, převrátil se mu žaludek. Ale nemá jinou možnost…
Tom se na něj smutně zahleděl. Poté se něžně sklonil k bratrovým rtům a jenom zlehka je ochutnával.
„Bille, neber si ji… prosím, lásko. Vem si mě, ne ji,“ šeptal do Billových vlasů a z očí mu steklo několik slz. Bill zklamaně přivřel víčka.
„Nemůžu, Tomi,“ zašeptal a náhle překvapením otevřel ústa do tvaru O, jak do něj Tom opatrně pronikl. Tom si dal záležet na tom, aby to jeho lásku nebolelo. Nikdy mu nechtěl způsobit bolest a taky ani teď ne… i když tu největší mu způsobuje právě Bill.
„P-panebože… Tomi,“ zasténal Bill táhle a ještě více se přitiskl k bratrovu tělu. Už zase… zase byli jeden. Takhle to vždycky bylo, a také mělo být. Jenomže něco se tady stalo a … už to prostě nejde vrátit zpátky.
Možná, že kdyby tehdy Tom do toho klubu opravdu nešel, leželi by teď takhle, ale ve své posteli a nechávali by se ukolébávat vzájemnou láskou a ne strachem ze zítřka.
Tom lehce přirážel do Billova křehkého těla a malinko se posunul výš, aby se na něj mohl také dívat.
Billova tvář byla zkroušená rozkoší – oči přivřené slastí a ústa překvapivě otevřená. S každým dalším přírazem malinko sykl – ne však bolestí.
Milování s Tomem mu nikdy nezpůsobilo záporné pocity, jako byly bolest nebo strach.
To Kimino ano! Hlavně tedy bolest.
„Bille… proč mi to chceš udělat?“ brečel tiše Tom, avšak ve svém pohybu neustával. Nechtěl už nikdy vidět vycházející slunce s myšlenkou, že je Bill už její.
Nechtěl, aby přišel zítřek. A bez Billa nemělo smysl toužit po těch dalších dnech.
„T-tome… j-já musím,“ šeptl Bill přerývaně, jak se na něm začal Tom pohybovat pořád víc a víc prudčeji.
Netrvalo dlouho a Tomovy přírazy už nebyl tak jemné a pomalé… právě naopak, byly naléhavé a plné zoufalství. Chtěl být Billovi co nejblíže jen mohl. Ale Billovi to ani trošku nevadilo. S radostí poskytoval své tělo Tomovi, kterému se vkládal jakoby celý do rukou.
„Miluju tě,“ vydechl prudce Tom a vyvrcholil hluboko do svého dvojčátka. Bill se na bratra rychle překulil a sám ještě dvakrát donutil Toma přirazit ještě hlouběji, než stanul ve vlastním nekonečně nádherném orgasmu. Jejich nahá těla přistála skoro bez dechu na měkké dece a oba se k sobě stulil jako dvě štěňátka.
„Bille, řekni že zítřek nepřijde… já chci zůstat s tebou,“ špitl Billovi do ouška, jakmile se jeho dech malinko zpomalil. Tohle milování bylo dokonalé! Až na jednu chybičku! Bylo to milování, které jim nemělo přinést ještě více do zítřejšího nádherného rána. Tohle milování bylo jejich rozlučkové a oba si toho byli vědomi.
„Ty ani nevíš, jak moc tím ubližuješ nejenom mě, ale i sobě… Bille, prosím zruš to. Nestěhuj se. Neodcházej mi. Lásko, prosím,“ šeptal zoufale Tom a v náručí držel Billovo křehké tělo, kterým otřásaly vzlyky.
Kdyby tak šlo vzít čas zpátky.
„Slib mi, Tomi… že na tohle nikdy nezapomeneš,“ řekl Bill tiše a něžně přejel Tomovi po linii tváře. Tom se do doteku opřel a z očí mu zase stekly slzy.
„Slibuju, lásko,“ horlivě jej políbil…
Tahle noc se mohla zdát krátká a plna obyčejné atmosféry – to však možná pro Kim, která se už v časných ranných hodinách řítila ke kadeřníkovi. Ale tahle noc byla symbolem nekonečné lásky a vzájemného sblížení. Bill se s Tomem miloval snad pětkrát a pokaždé to bylo nádherné, ale když Bill ráno otevřel svá očka do nového dne – dne D, ležel na zemi sám, přikryt lehkou dečkou.
Vedle sebe našel jenom pohozený papírek, na kterém stálo jenom: Nikdy nezapomenu lásko…
Bill se prudce posadil a rozhlídl se kolem. Snad Tom neodešel! Měl být jeho svědek… musí tady být. Slíbil, že tady bude! On nemohl… nemohl jej tady nechat samotného. Nasadil si boxerky a rychle vyběhl dolů do kuchyně, kde mu mamka akorát žehlila jeho svatební oblek.
„Mami, kde je Tom?“ zeptal se se strachem v hlase…
Opatrně vzal do rukou obálku, kterou se Simone neopovážila otevřít. Věděla, jak moc si dvojčata věří a také věří i jí. A když ji Tom prosil, aby to neotevřela – svůj slib se rozhodla dodržet.
„Bille… já vím, že jsem ti slíbil, že tam budu s tebou, ale nedokážu to. Nedokážu se dívat na úsměvy všech lidí, když vím, že my dva budeme trpět. Neskonale mě mrzí, že jsem takhle zbaběle odešel, ale neměl jsem jinou možnost. Miluju tě… je to až šílené, jak jsem se zamiloval do vlastního brášky, ale já se i tak necítím ničím vinný. Díky tobě jsem cítil, co je to láska. A nebýt mé hlouposti, cítil bych to doteď. Je to vlastně moje vina. Nechci, aby ses trápil, tak jsem nám usnadnil cestu. Přeji ti, abys byl šťastný s ní, když už se mnou být nemůžeš. Strašně moc tě miluju, lásko. A je mi líto, že se naše sliby a sny nesplní – naše společné bydlení a láska asi nebude možná. Promiň mi to… všechno…
Bill upustil lehký papírek na zem a zahleděl se šokovaně z okna. V očích se mu zaleskly slzy a on nevěděl, co má dělat. Mohl jen tiše polykat slzy bolesti… teď jej ztratil už nadobro…
autor: B-kay
betaread: Janule
jojo, tuhle povídky už jsem jednou četla, ale stejně si ji s chutí přečtu znova..je prostě perfektní:-P
skvělýýýý na tenhle díl sem čekala dlouhooo
žíš dál…twe Bill si ji nesmi vzííít!!!x´(
ten bill mě rozčiluje…
ne ne ne! Bille nesmíš se oženit s Kim :'( doufám že si Tom nic neudělá chudák…krásný díl a nádherná povídka!
Ježííííš!!! Néééé!!!!! Tomí vrat se!!!! Nenech tu krávu blbou aby ti ukradla bratříčka!!!!! )´=
krásňoučký rychle dáááál
Tohle bylo tak úžasně dojemný…:°) Zdá se mi díl od dílku lepší a propracovanější:) Ty pocity sou tam oc krásně napsaný a celkově vě tahle povídka šíleně milá,depresivní,ale milá…=) Upřímě,je mi jich fakt líto bobíšků,ale nevěřím,že tohle dopadne špatně,zbižňuju happyendy :D!
že se Tom vratí?
jejda…taky se někdo rozbrečel?já to obvykle nemívám ve zvyku,ale tenhle díl mě naprosto dostal!Bill si ji prostě nemůže vzít….nemůže a hlavně nesmí! ;(((
Co to je toto? To se mi nelíbí =( Tome, seš normální? Vrať se!!! A ty Bille se konečně seber a utíkej za bráškou, nebo půjdu a osobně ti nakopu pr…zadeček =D
já brečím je to úplně smutné a nádherné
NEEIN!! brečím jak želva, tohle se prostě nedáá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!