Na bukové dveře se ozvalo lehké klepání. Smutné oči se podívaly tím směrem, avšak jejich majitel neměl dost síly ani vstát, natož pak ještě jít je otevřít. Když se ale klepání ozvalo i podruhé, nakonec přeci jen nějak ukecal své tělo k pohybu a loudavým krokem mířil ke dveřím. Hned jak je otevřel, nakoukla dovnitř plavovlasá dívčí tvář.
„Kimi,co ty tady děláš?“ ozval se šeptem skoro dvacetiletý černovlasý kluk se smutným pohledem v očích.
„Bille, miláčku, já myslela, že budeš rád, když ti půjde bratr za svědka.Copak se netěšíš?“ plaše sklopila pohled. Tohle nechtěla. Chtěla je jenom trošku sblížit a myslela, že jejich svatba je dostatečně dobrý nápad na to, jak by je mohla znovu nějak udobřit.
„Jenomže já nechci, aby byl můj svědek. A už vůbec nechci, aby tady s námi ty dva týdny do svatby bydlel. Jenom o tohle jediný jsem tě prosil, Kim. A tys udělala co? Stačí se jen kouknout do obýváku a vidět tam jeho věci,“ naštvaně si povzdechl, ale až když uviděl v očích své nastávající slzy, pochopil, že tohle fakt přehnal.
„Kimi, promiň… já vím, žes to myslela dobře, jen, jen prostě jej tady nechci,“ tiše vzdychl a stáhl si ji na klín. Kimi si pomalu otřela malou slzičku a jemně Billa políbila. Milovala ho k zbláznění a chtěla jenom to, aby byl šťastný. Nic víc, nic míň…
Jenomže Bill jí nechtěl říkat, co bylo vlastně důvodem tak veliké hádky mezi ním a bratrem. Vlastně to raději nechtěl říct nikdy nikomu. Už je to stejně pryč. Všechna láska už dávno zmizela…
Ale v hloubi duše cítil, že při každé vzpomínce na bratrův dotek, polibek… nebo na jejich milování, mu po těle naskakuje husí kůže…
Rychle zatřepal hlavou a políbil Kimi o poznání vášnivěji. Divoce s ní proplétal jazyk, až dokud se dveře jejich pokoje náhle nerozletěly.
„Ou… pardon, já nevěděl,“ šeptl tiše Tom a chtěl rychle odejít, avšak Kimi byla rychlejší.
„To nic, Tome, copak bys chtěl?“ mile se na něj usmála. Alespoň ona byla na něj milá, když už jeho vlastní dvojče jej teď propalovalo pohledem.
„Chtěl jsem jen něco s Billem, ale to počká… tak já vás tady zas nechám,“ ještě věnoval poslední zdrcující pohled Billovi a znovu odešel.
Bill byl nakonec i rád, že je viděl. Alespoň si myslí, že je šťastný a konečně pochopí, že mezi nimi už nebude nikdy nic víc, než jenom obyčejná láska dvou bratrů…
Tom se tedy smutně vrátil do obýváku a zkroušeně se položil na sedačku. Unaveně položil svou tvář do dlaní a nemotorně si promnul zklamané oči. Tohle se už nedalo vydržet. Tušil, že jeho bratr bude na něj odporný, no že jej až takhle bude nenávidět, s tím nepočítal. Vlastně i tohle Kimino pozvání přijal jenom proto, aby mu mohl být blíž. Aby s ním mohl alespoň těch 14 dnů před svatbou zůstat… avšak až teď pomalu přicházel na to, že to moc dobrý nápad nebyl.
I Bill by byl určitě radši, kdyby sem vůbec nechodil. Ale to prostě nemohl udělat. Musí jej mít u sebe alespoň za takovouhle cenu, když už jinak nesmí. Už jenom při vzpomínce na jeho nádherný úsměv mu běhala po celém těle husí kůže… ještě teď cítil jeho horké polibky po celém svém těle… ještě teď cítil teplo, které sálalo z Billovy nahé kůže, když jej prosil o další políbení …
Avšak jak všechno jednou začne, tak to taky jednou skončí. Ani jeden z nich netušil, že jejich vztah bude muset skončit tak brzo. V den jejich 19 narozenin se dvojčata hodně ošklivě pohádala. Bill na Toma nakřičel i to, co nebyla pravda a to samé i Tom na něj. Bill by tam už nedokázal zůstat. Proto se odstěhoval a našel si holku. Myslel si, že Kim jej lásky k bratrovi konečně zbaví, avšak jaksi se jí to pořád nedařilo.
Chtěl Tomovi ublížit tolik, jako on ublížil jemu, a proto se rozhodl zasadit mu tu nejhlubší ránu a požádal Kimberly o ruku. Ta jeho nabídku nadšeně přijala, až to dospělo do téhle podoby.
Nikdy však nepřišla na to, proč se spolu ti dva vůbec nebaví. Vždyť jsou přeci dvojčata… a ještě k tomu i jednovaječná… neměl by být jejich vztah poněkud jiný?
„Cos chtěl?“ protnul hrubý hlas bez známky citu ticho, které najednou v obýváku ulpělo. Tom smutně zvedl svůj pohled, ale hned jej však sklopil. Nedokázal by se déle dívat do bratrova pohledu… byl plný zlosti… nenávisti… a po lásce jaksi zmizely všechny stopy.
„Ted už nic,“ vydechl a bojovně zabodl svůj pohled před sebe.
Bill popošel blíž a silou Tomovi nadzvedl tvář do úrovně té své. Sám si klekl na kolena a odhodlaně mu koukal do očí. Vzájemně se propalovali pohledy… byl to ale vyrovnaný boj dvou zlomených srdcí…
„Tohle je můj dům… takže tě žádám, aby ses mému pokoji vyhnul obloukem, a když už, tak klepej, jo? Podívej, já tě tady nepotřebuju, dělám to jenom kvůli ní, takže bys mohl alespoň tohle respektovat. Jenom o tohle jedno tě prosím,“ tiše šeptal, avšak jeho hlas pořád obsahoval kapku zlosti.
Tom nemohl uvěřit, že tahle slova vyšla ze rtů bratra… toho bratra, který mu ještě před necelým rokem šeptal, jak moc jej bude pořád milovat… No, Bill jej sice milovat nikdy nepřestal, avšak to už neukazuje na veřejnosti.
Jenomže Tom se také nehodlal vzdát.
„A když neposlechnu?“ konečně opětoval bratrovi stejně naštvaný pohled, jakým jej on celou dobu propaloval. Vždycky miloval, když mohl někomu odporovat. A i když mu něco kázali, nikdy neposlechl. Neposlechl dokonce ani svou mámu, která mu radila, aby sem raději nejel, protože věděla, jak na sebe dvojčata zanevřela. Tak proč by teď měl poslouchat bratra?
„Tak… tak, já… prostě tě nechci mít ve své blízkosti, rozumíš? Je mi jedno, kde budeš a co budeš dělat… dělej si vlastně co chceš, ale mě se vyhýbej jo? Těch 14 dnů to snad nějak vydržím, a pak se odstěhuju co nejdál od tebe,“sykl Tomovi do tváře. Obě dvojčátka však náhle potlačovala slzy.
„Tohle je všechno cos chtěl?“ vstal Tom a násilím vytáhnul nahoru i Billa. „Tak teď vypadni ty. Tohle tvůj pokoj není… a já tě tady nechci,“ vyřkl jedovatě a ukázal směrem na dveře. Bill už nedokázal více odpovídat. Celé tělo jej bolelo a cítil, že jeho srdce se právě rozbilo na tisíce kousků… jenomže je nemá kdo posbírat a znovu slepit dohromady… a Kim to určitě nedokáže…
autor: B-kay
betaread: Janule
To vypadá na zajímavej začátek,moc se mi líbí ten nápad =)!!! Ale je to hodně krutý,,chudáčci twinsátka…:°( Ale jinak krááááása:)!!!!!!
je to peknee =) pis dalej, chcem vediet co sa stane s twins =')
chudaci dvojčátka…ani nevím koho mi má být víc líto…honem dál prosim, je to krásný!
:'( další taková povídka
a to už tady bylo! xD nbo jsem to četla jinde ale zda se mi že jsem ten díl četla
b-kay píše hezky líbí se mi to 🙂
jejda 🙁 doufám,že to nakonec skončí dobře… ale jinak je to moc pěkně napsaný:)
OMG!!! Toe nádheráááá!!!! Doufám, že to dopadne dobže a že si Billíšto žádnou slepici nevezme!!!! Brášku mu nikdy nikdo nenahradííí!!!!! (=
Jé, to se mi líbí =) Vážně moc pěkné =) Chudášek Tomi =( Doufám, že Bill dostane brzo rozum =)
je mi jich líto…snad se dají dohromady :/
Tak a rozklikla som ďalšiu poviedku od Teba a vidím, že toto bude depka ako vyšitá. Trpím s dvojičkami a je mi ľúto aj tej nešťastnice Kimmi, ktorá vlastne za nič nemôže.
Doufám že se udobřej.