V prvé řadě vám o tomto příběhu něco povím…udělám tu z Toma trošičku jinou osobu než normálně…jinak…jestli to bude někdo číst xD tak mě za to neukamenujte…předem děkuju
Kluci už po tři dny zkouší ve své „skromné“ zkušebně, až na to, že tam mají mikrovlnku z roku raz, dva, tři, je to pohoda.
„Kluci končíme,“zavelí David.
„Konečně… jsem myslel že se nedočkám,“ prohodí Georg a mašíruje domů.
I Gustav už to zabalil… jenom Bill čekal na Toma, až si dobalí „pár“ kytar… všechny tam vzápětí nechal a šli domů.
„Ty, Tome, co budeme dělat??“ zeptá se Bill.
„Nevím a je mi to docela fuk, ale asi půjdu nabalit nějakou holku…asi třetí noc už mě to samotného nebaví.“
„Aha, tak to jo… já budu asi psát texty nebo koukat na telku,“ a posmutní.
Došli domů, plácli sebou na pohovku a povídali si… Tom popadne mobil a píše Andymu, jestli s ním nepůjde do baru… vzápětí mu přijde odpověď: ‚No jasně, to si nenechám ujít, tak za půl hoďky v tom baru za rohem?!Zatím Andy.‘
„No nic, bráška, zvedám kotvy… moje péro volá na poplach,“ řekne Tom.
Bill seděl na pohovce, trošku nechápal, ale pak se začal smát a zároveň mračit.
„Co je, brácha, zažeň chmury… tak pojď s námi zařádit… nebuď holka.“
Tím se ho Tom asi trochu dotkl.
„Už i moje dvojče si to myslí,“ zakřičí Bill a s pláčem běží do pokoje.
Tom tam chvíli stál, ale pak taky odešel… Bill ležel na posteli a plakal. Co sem mu provedl?Proč je takový?… A co je mi po něm…je to dvojče…proč tady kvůli němu brečím? Zvedl se, utřel si slzy a šel si napustit vanu… zapálil si svíčky a dal si kokosovou a vanilkovou pěnu.
„Ách… to je skvělýý…“ vydechne si.
Bill usnul, zdál se mu divný sen.
„Bille, mám pár dní života…“
,,Cože??“
,,Ano…bráško.“
V té chvíli jsme stáli v parku já si sedl na lavičku před něj a začal plakat.
,,Proč pláčeš??… Stejně se pořád hádáme a neklape nám to jako dvojčatům,“ řekne Tom.
,,Tome…ty… to…nechápeš…celou tu dobu…já tě prostě miluju,“ vyhrknu.
Tom začal se mnou plakat a přibližoval se ke mně…
„Bille, vylez, jsi tam už hodinu,“ křičí mamka.
„Jo, už jsem venku,“ odpovím.
Chtěl jsem si jít lehnout, ale dostal jsem hlad a žízeň, bylo kolem desáté a v zámku luply klíče…Tom se asi vracel z pařby… div se držel na nohách.
„Tome?“šeptl Bill.
„Jééé… a co ty zač?“ kymácel se sem a tam.
„Kdo tě tak zřídil,“ Bill zapomněl na jídlo a už Toma podepíral.
„Kde je ten kluk… blonďatej… An… Aneta?… Andrea??… Andreas,“ vypískl.
Bill ho položil na postel a odpověděl.
„To nevím… ale ty v tomhle stavu raději spi a já budu u Tebe,“ a posadí se. Tom hned usnul… Bill v křesle taky.
Ráno na ně oba začalo svítit slunce. Billa probudilo jako prvního.
„Tome, vstávej.“
Tom otevřel oči a…
autor: Jájinka
betaread: Janule
skvělý, krása :))
aneta?ne andreas aha XD omfg
opravdu úúúžasný!!! =))
Vypada to dobře.