Kdo mě znají, vědí, že už delší dobu jsem si pohrávala s myšlenkou propojit mou oblíbenou dvojici z HP slashe s twins. Konečně jsem se k tomu rozhoupala 🙂 Asi nemusím říkat, že budu velmi vděčná za vaše názory a připomínky.
Tak tady to máte
Michelle M.
Černovlasý chlapec běžel dlouhou chodbou. Bylo mu jasné, že jestli ho někdo chytí, bude hodně špatně vysvětlovat, co v téhle části bradavického hradu hledal. Přikrčil se v kamenném výklenku a zaposlouchal se. Bylo ticho. Nervózně svíral v ruce tenkou hůlku, připravený kdykoli se bránit. Opatrně vystrčil hlavu zpoza rohu a rozhlédl se. Chodba zela prázdnotou. Vypadalo to, že přece jen bude mít štěstí. Dodal si odvahu a vystoupil ze svého úkrytu. Stále se ohlížeje vydal se na cestu zpátky ke své koleji. Najednou do někoho narazil.
„Sakra, nemůžeš dávat pozor?“
Harry protočil oči v sloup. Nemohl mít větší smůlu než se srazit právě s ním.
„Nestarej se, Malfoyi, mohl bych říct úplně to samý,“ odsekl Harry a pohledem se zavrtával do těch ledově šedých očí. Snažil se nevnímat mravenčení, nepatrně oťukávající tajná místečka kdesi hluboko v břiše… stačilo jen ucítit ten závan vanilky, která zmijozelského prince vždycky obklopovala.
Draco Malfoy zdvihl povýšeně bradu a ušklíbl se. „Co na mě tak zíráš? Nemáš nic lepšího na práci než se potloukat po hradě a očumovat lidi?“
„Musíš bejt pořád tak neuvěřitelně nafoukanej, Malfoyi?“ zeptal se Harry a zelené oči ukryté za kulatými brýlemi se zaleskly. Potřásl nechápavě hlavou. Tohle nemělo cenu. Rozhodl se neztrácet čas planými řečmi, které stejně nikam nevedou.
„Dovolíš?“zahučel a vrazil do Draca ramenem, až jeho štíhlé tělo zavrávoralo. S hlavou naštvaně staženou mezi rameny se spěšně vydal směrem k nebelvírské věži.
„Jak se opovažuješ do mě takhle strkat, Pottere?“ slyšel za sebou zasyčet jeho hlas… ten hlas, který v Harryho snech dokázal mít mnohem příjemnější zvuk, dokázal říkat mnohem příjemnější slova. Než se Harry nadál, ucítil tupý náraz, jak na něj dopadlo druhé tělo.
„Útočit na lidi zezadu to ti jde, viď, Malfoyi?“ vykřikl Harry. Hbitě ho chytil za ruce a vysmekl se mu. Otevřenou dlaní ho strčil do ramene, až znovu zavrávoral. „Ale aby ses mi dokázal postavit čelem a podívat se mi do očí… na to nemáš,“ vyštěkl po něm zlostně. Mírně sklonil hlavu, ale očima stále udržoval kontakt s šedými duhovkami. Ačkoli byl Harry zruba stejně vysoký jako Draco, jeho tělesná konstituce byla rozhodně jiná. Zatímco Draco se svým štíhlým, drobným tělem a průsvitnou bílou pletí působil křehce, až téměř nezdravě, na Harryho famfrpálem vysportované postavě nebylo křehkého naprosto nic. Prostě normální sedmnáctiletý kluk.
Upřeně se díval na svého protivníka. Zelené oči se hněvivě leskly, když se k němu blížil. Draco znejistěl.
„Co chceš, Pottere?“Snažil se, aby na jeho hlase nebylo poznat, že má trochu strach. Bez svých goril Crabbeho a Goyla se cítil najednou nepříjemně slabý.
„Asi by ti měl někdo ukázat, že ne všichni jsou zvědaví na tvoje povýšené způsoby,“ ušklíbl se Harry. Stál už těsně u něj. Mohl cítit, jak se Draco chvěje, ovšem netušil, jestli jeho přítomností, strachy nebo chladem, vnikajícím do jeho těla z kamenné stěny, na kterou ho natlačil.
„Ale copak, snad se mě nebojíš?“ Zelené oči pobaveně zajiskřily. „Malfoy přece nezná, co je to strach,“ zadeklamoval pateticky.
Draco zavrtěl hlavou. „Tebe? Nikdy,“ vyprsknul vztekle.
Harry vztáhl ruku a pobaveně mu přejel prstem po krku. Cítil tepnu, divoce pulsující pod jemnou bílou kůži. Naklonil hlavu a se zaujetím sledoval svůj prst, jak prozkoumává neznámé prostředí.
„Co si myslíš, že děláš?“ vydechl Draco. Harrymu neuniklo, že jeho bojovnost je ta tam. Hlas se mu nepatrně zachvěl.
„Chci tě potrestat,“ Harry se šibalsky usmál a s pohledem upřeným do studánek naplněných jiskřivým ledem se nebezpečně přiblížil k jeho rtům…
*
„No to je výborný,“ bouchnul Bill otevřenou dlaní do deky, na které seděl, a znechuceně odhodil notebook vedle sebe. Zkřížil ruce na hrudi a zlostně odfrknul.
„Co je?“ Tom zdvihl hlavu od křížovky, kterou měl před sebou rozloženou na koberci.
„Ale nic,“ odpověděl Bill. Pohodil hlavou, aby dostal neposlušnou trčavou ofinu ze zorného úhlu levého oka.
„Nekecej,“ Tom se znovu sklonil ke křížovce. „Nevíš, jak se řekne jinak Heyerdalův vor?
„Ne,“ odsekl Bill. „To je děsný,“ povzdechl si a nechal ruce dopadnout vedle sebe na postel.
Tom se poškrábal tužkou na hlavě a zapíchl si ji do culíku. Zvědavě znovu zdvihl hlavu k bratrovi. „Děje se něco?“
„Mám něco rozečteného, takovou povídku…“ začal vysvětlovat Bill zeširoka.
„No a? Je blbá? Tak to nečti,“ nechápal Tom důvod jeho nespokojenosti.
„To ne, to není tím,“ uhýbal Bill. „Je dobrá, jen vždycky skončí v nesprávnou chvíli a já bych chtěl vědět, jak to dopadne.“
„A co se tam řeší?“ Když Tom zjistil, že se neděje nic vážného, znovu se vrátil ke své křížovce. „Fakt nevíš ten člun? Je to na dvě písmenka…“
„Nechápu, jak si můžeš luštit, když si spolu povídáme.“ Vyletěl Bill rozhořčeně.
„Je to na dvě…“ zamumlal Tom. Najednou vykřikl. „Mám to. Je to Ra…“ Radostně vytrhnul tužku z culíku a horlivě naškrábal ta dvě písmenka do políček. Podíval se provinile po bratrovi. „Tak si to tak neber… třeba to bude zase brzo pokračovat.“
„To těžko, protože tenhle díl je ze včerejška a ještě nikdy tam další nebyl dřív než za dva dny.“ Bill se zamračil.
Tom se posadil. Opřel se zády o skříň a pozorně se na bratra zadíval. „A o čem to tedy je, když nemůžeš vydržet dva dny?“
„To bys nepochopil.“
Tomovo obočí se nespokojeně stáhlo. „Co bych nepochopil? Myslíš tu povídku?“ Tom se vyhrabal na nohy a hupsnul k bratrovi na postel. „Tak ukaž, co to vlastně čteš…“ Břichem mu přilehnul pokrčené nohy.
Bill zrudnul. „To… nejde, Tome.“
„Proč ne?“ Tom se obrátil na bok a podepřel si hlavu rukou. „Tak ty to číst můžeš a já bych to nepochopil? A nefandíš si trošku moc?“
„Já… to… já ti to nemůžu dát přečíst.“ Bill se natáhnul po notebooku. Zaklapl ho a přitiskl si ho na hruď.
Tom se pohodlně rozvalil na záda a protáhl se, až mu jednotlivé obratle zapraskaly. „Tak teda ne,“ připustil a zazíval. „Co budeme dělat?“ Zasunul ruku pod tričko a roztržitě se podrbal na břiše. Bill sledoval jeho ruku. Očima se zastavil na kousku odkalené kůže těsně nad okrajem kostičkovaných trenýrek. Zhluboka se nadechl.
„Co kdybysme si pustili nějaký film?“ zeptal se. Váhavě zdvihl oči od Tomova břicha k jeho hnědým očím.
„Dobře, tak jo, tak něco vyber, skočím pro pití,“ nabídl se pohotově. Stáhl si tričko zpátky a zmizel ve dveřích.
*
„Tak cos vybral?“ zeptal se Tom. Táhl zásoby jídla a pití, že je sotva unesl. „Pomoz mi, prosím tě,“ vyzval Billa.
Bill se vyhrabal z postele a sebral mu dvoulitrovou láhev coly a dva pytlíky paprikových brambůrků.
„Díkes.“ Tom položil na postel velkou misku na brambůrky. Vzal Billovi z ruky jeden pytlík, roztrhnul ho a nasypal křupavou pochoutku do misky. Hned si nabral plnou dlaň . „Tak co?“
„Co jako?“ nechápal Bill.
„Ptal jsem se, cos vybral.“ Zopakoval trpělivě Tom.
„Jo táák,“ Bill se zaculil jak sluníčko, „vybral jsem Harryho Pottera.“
Tom se skoro zakuckal. „Harryho Pottera?“
„No,“ přikývl horlivě Bill, „tajemnou komnatu.“
Tom jen protočil oči. „Dobře, Billí, dej tam tajemnou komnatu.“ Když viděl, jak se celý rozzářil, musel se pousmát.
*
Na Billově tváři trůnil spokojený úsměv.
Právě sledovali scénu, kdy se Harry setkává s Malfoyovými v Krucáncích a kaňourech… Draco stojí u dřevěného zábradlí a chvíli Harryho s Weasleyovými pozoruje, než sejde dolů po schodech a připojí se ke svému otci… Bill hltal očima jeho světlé vlasy, snažil se v jeho výrazu najít alespoň záblesk nějakého citu, když se jeho chladný pohled střetl s pohledem očí ukrytých za kulatými brýlemi. Vůbec se neuvědomoval, že se podvědomě naklání směrem k obrazovce. Bylo to tak úžasné. Sice věděl, že nic jiného než pohrdání a nenávist v Malfoyově pohledu najít nemůže, rozhodně tedy ne ve filmové adaptaci, ale ta představa… že to třeba je všechno jinak a on s nimi sdílí to sladké tajemství. Bylo to tak delikátní.
„Je to napínavý, viď?“ neodpustil si Tom poznámku, když viděl, jak to bratr prožívá.
Bill horlivě přikývl, než si uvědomil, že si z něj Tom vlastně tak trochu utahuje. Zamračil se. „Tobě se to nelíbí?“
„Líbí,“ pokýval Tom hlavou a v očích mu šibalsky jiskřilo tisíce hvězdiček. „Moc se mi to líbí.“ Tvářil se vážně.
„Děláš si ze mě legraci, viď?“ posmutněl Bill.
„Ale ne, Bille,“ Tom se omluvně usmál. Vztáhl ruku a jemně Billa pohladil po tváři. Jen špičkami zdrsnělých prstů. Gesto, které už udělal tolikrát od jejich dětství. Věděl, že Bill na tohle slyší, že má rád občasné drobné něžnosti. Tentokrát ale nereagoval jako obvykle. Prostě ztuhnul a neproniknutelným pohledem se Tomovi vpil do očí.
Polekaně stáhl zpátky ruku. Problesklo mu hlavou, jestli snad udělal něco špatně, jestli se bratra nějak nešetrně svými vtípky dotkl.
„Vypnu to.“ Bill protrhl nepříjemné ticho.
„Dobře,“ souhlasil Tom. „Půjdu se asi umýt a spát. Jsem nějak unavený.“
Bill jen kývnul.
Cítil se divně. Na tváři ho pálil Tomův dotek. Nechápal to. Přece bylo úplně normální, že se s Tomem navzájem dotýkali. Objímali se, když měl některý z nich splín nebo jen potřeboval něčí blízkost. Když měl strach, byla tady Tomova ruka, vždy připravená sevřít v dlani jeho chvějící se prsty. Něco bylo špatně…
Povzdechl si. Odstrčil na stranu mísu se zbytky brambůrků a natáhl se po notebooku.
autor: Michelle M.
ahoj prosimtě mám anketu tak pls hlasuj moc dík a sorry za reklamu
o můj bože, to je dokonalé!! spojení TH a HP… WOW! geniální..x)))
Mno zajímavý
xD jóóó ! moja nálada je ešte lepši x) sqeléé , muck , by som sa zamsiala dvojke Bill a Malfoy xD
Krááása
ooo.. hmm…. vrhám se na to ;);)
Och to je skvelé 🙂 už dlhšie som uvažovala nad tím že by som začala čítať príbehy na pár Harry/Draco ale nejak som si na to doteraz nenašla čas a nechcela som moc zanedbávať TWC ale pred pár dňami mi kamarátka odporučila tento príbeh 😀 och a som z toho nadšená že je to vlastne dva v jednom 😀 je to skvelé! milujem Harryho Pottera a v spojení s Tomom a Billom je to ešte lepšie :D… och a už prvý diel ma totálne nadchol 😀 je to úžasné… ale mám trošku problém s tími českými názvami… lebo v slovenčine sú tie názvy úplne iné… napríklad v češtine je famfrpál a my máme metlobal 😀 takže ma to dosť pletie ale nevadí na to si zvyknem :D… a musím povedať že som sa potešila keď Bill vybral Tajomnú komnatu 😀 ja som ten film osobne videla asi viac ako 10 krát 😀 a naozaj ho milujem 😀 je to moja najobľúbenejšia potterovka :D… och je to super 😀 som zvedavá ako sa to bude vyvíjať 😀
OMG prečo mi to nejde komentovať? 😛
[8]: Aha tak sorry už mi to ide xD… vole klikala som asi 100 krát a až keď som napísala ten druhý koment tak sa mi to tu pridalo… bože až mám z toho nervy 😀
Zvláštní, když si tohle čtu s odstupem času, zjišťuju, že HP mě tady bere více než twincest 😀
Ale pořád je to jedna z nejlepších povídek, i po 3 přečtení 🙂
Keďže už dlhšiu dobu je pár HP/DM ten ktorý milujem a k tomu ešte Tom s Billom, tak je toto úplne ideálna poviedka pre mňa. A začína nádherne. Veľmi sa teším, že vzniklo aj niečo takéto. Prepojené fandomy, ktoré mám úplne najradšej na svete 🙂
HP filmy mám opravdu moc ráda 🙂 Ale tady to párování Harryho a Draca popravdě nemám ráda 😀 Já vlastně nic jiného než twc nesnesu 😀
Popravdě jsem se chvíli rozmýšlela, jestli se do povídky vůbec pouštět..první díl se mi zatím líbí, tak půjdu dál a uvidím. Každopdáně i kdybych přestala číst, tak je to opravdu jen mou nechutí k páru Harry a Draco. Jinak musím říct, že tohle je skvělý a originální nápad a pro milovníky obou párů je tohle určitě naprostá bomba 🙂
Čtu to už po druhe je to pěkně zkloubene.HP-Bill a Tom.
Tohle vypadá hodně zajímavě 😁 Miluju Harryho Pottera, ale žádný slash jsem s ním ještě nečetla. Takže premiéra 😁 No a ve spojení s twincestem to určitě bude fungovat, jsem moc zvědavá. Pár dní zpátky dvojčata v nějakém rozhovoru říkali, že budou celé svátky ležet v posteli, pít svařák a koukat na Harryho Pottera 😈😁