Tak. A je to tady. Dneska je poslední den. Zítra ráno se už jede domů. Jsem celkem zvědavej, jak vysvětlíme rodičům naše setkání. Nebo to plánovali?? Docela mi to vrtá hlavou. Bráchovi asi taky. Musíme naplánovat, jak jim to řeknem. Rozhodnu se nečekat.
,,Hej, Tome!“ Nepřítomně kouká z okna. ,,Tak sakra Tome!“
,,Jo, no, teda… co je?“ Ta jeho nepřítomnost mě vážně už sere!
,,No, sem si říkal, jak o nás řekneme našim.“
,,Já nevim.“ Odpoví mi po dlouhém přemýšlení.
,,To mě něco napadlo.Víš, nejlehčí prostě bude jim to oznámit a hotovo. Ať si dělaj co chtěj! Nás už nerozdělí, že ne bráško?“ Lehce se ke mně přitulí.
,,Ne Bille, snad ne…“ Řekne rozechvělým hlasem.
,,Tomí, já vím, že tě něco trápí, nemůžu ti pomoct, když mi to neřekneš!“
,,To bys nepochopil. Bille, ničím se netrap, jo? Jsem v pohodě. Už se strašně těším, až budeme spolu!“ prohlásí, ale moc přesvědčivě to nevyzní. Ach jo! Strašně mě štve Tomovo chování, ale mnohem víc mě žere, že vím, že ho něco trápí a nemůžu mu pomoct… Najednou někdo zaklepe na dveře. Jdu otevřít…
,,Florentýno! Ahoj! Co ty tady?“
,,No jdu pro vás! Kde jste? Nejdete na večírek?“ Vybafne na mě. No jo! Já jsem ale idiot! Já bych zapomněl!
,,Tome!“
,,No, co je?“ Vypotácí se z křesla bráška.
,,Pojď, jde se pařit!“ Nevypadá, že by se mu někam chtělo.
,,Tak zatím a doražte!“ Křikne ve dveřích Florentýna a v mžiku je pryč.
,,Bille, mě se nikam nechce!“ Zaprotestuje.
,,Ale no tak, Tomí.“ Zakňourám a hodím po něm pohled štěněte.
,,No tak jo. Jen se převlíknu a jdem jo?“ Oči se mu rozsvítí a zmizí v koupelně.
Teprve teď si uvědomuju, že bez toho dredatýho zlatíčka nemůžu být. Já ho snad miluju… jsem na něm dočista závislej. Bez něj bych asi nikam nešel, ani za Sam se mi nechce…
,,Tak jsem tady!!! Můžem jít!“ Zahaleká Tom a už se hrne ke dveřím.
Docela se to tu rozjíždí. Sice se mi nechtělo, ale když jsem viděl Billův prosebnej pohled, nemohl jsem odolat… mno a tak jsme tady. Bill tancuje se Sam. Já tu holku začínám nenávidět! Kopnu do sebe druhýho panáka vodky, to už mě ale zastaví Jan, který se tu ani nevím jak objevil.
,,Tome, hrajem flašku, sbal Billa a přijďte do Esteřiny chatky.“ Oznámí mi a už se hrne pryč. Tak fajn, když Billa, tak Billa. Vydám se k tančícímu páru.
,,Sorry, ale teď si Billa beru já!“ To mělo patřit Sam. Bill na mě jen nevěřícně civí, ale odtáhnout se nechá. Teprve před chatkou se vzpamatuje a začne protestovat.
,,Tome, co je ti? Zacházíš se mnou jako s hadrovou panenkou!“ Rozkřikne se na mě.
,,Já se jen nemůžu dívat na to, jak mi tě ta čůza bere!“ Taky zvýším hlas.
,,Cožééé??“ Vyjekne Bill… Teprve teď si uvědomuju, CO že jsem to právě řekl… Já jsem vůl!
,,Aah, Bille, teď ti to vysvětlovat nebudu, máme jiný aktivity.“ Zakoktám a vtáhnu ho do chatky. Tam už na zemi v kruhu sedí pár lidí. Uvnitř kruhu je flaška.
,,Tak pojďte, čeká se jen na vás!“ Křikne Ester. Sednem si s Billem vedle sebe. Vzrušením mu hoří tváře.
,,Flašku mám nejradši. Miluju odvahy a úkoly!“ Zakňučí nadšeně.
Flaška se roztáčí… točí se… kolem dokola… zastaví se… ukáže na Florentýnu…
,,Tak co, úkol, pravda nebo odvaha?“ Zeptám se jí.
,,Mno… tak pravdu pro začátek.“ Odpoví mi.
,,Tak co, na čem se domluvíme?“ Zašeptá mi Jan.
,,Mám nápad, zeptáme se jí, jestli je panna!“ Polohlasně vykřikne Robin.
,,No jo, to jsi celej ty, myslíš jen na sex.“ Poznamená Tom, ale protože nás nic jinýho nenapadá, nakonec se jí na to zeptám. Celá zrudne…
,,Ne, nejsem panna.Větší p*čovinu jste vymyslet nemohli, že? To navrhl Robin, je to tak?“ Mírně se rozohní, ale za chviličku je klidná a roztáčí flašku.
Flaška se roztáčí… točí se… kolem dokola… zastaví se… ukáže na Robina…
,,Tak co to bude?“ Ptá se Tom… taky se do toho nějak vžil…
,,Ehhh, tááák… pravdu?“ Protáhne.
,,Ty jsi teda originální.“ Odfrkne Ester.
,,Nápad!“ Hlásí Christina. ,,Zeptáme se ho na jeho poprvé! Ať se taky stydí chlapeček!“ Dodá škodolibě…
,,Jo, to není špatnej nápad!“ souhlasím.,,Tak co, dáme mu to ne?“ptám se ostatních… souhlasí.
,,Tak teda… Robine… otázka zní – Jak jsi přišel o panictví!“ Ptá se ho Florentýna. V jejím hlase je znát pobavení a škodolibost.
,,AAAhhhh, tedá, mno… jak bych to řekl… já jsem to no, ehm… panic.“ Mění barvy rychleji než chameleon, převažuje červená.
,,Coo?“ nevěřícně na něj všichni civíme, chvíli na to se ale chatka otřásá v základech salvami našeho neutichajícího smíchu. Tak vyhlášenej playboy a je to nakonec panic! Tlemíme se jako šílení. Už blednoucí Robin roztáčí flašku…
Točí se… kolem dokola… zastaví se… ukáže na Toma…
,,Úkol.“ Prohlásí…
autor: Blacky
betaread: Janule
