Popelka v mužském rodě 3.

„Víš, je to hrozně složité… Týká se to Billa a Toma… Myslím, že tohle téma tě bude zajímat…“ usmála se Vivian. Kevin jí pokynul, aby pokračovala. Viv se nadechla a spustila:

„Nevím, jestli ti Tom říká s kým si chatuje, nebo s kým se schází, ale mně Bill jo. A to je má výhoda. Vím totiž něco, co se ti sice líbit nebude, ale jestli se to podchytí v zárodku, můžem to zastavit. Tak tedy začnu:

Bill si už přes měsíc dopisuje s jednou osobou, která má přezdívku Nomad. Má ji velice rád a taky se s ním už setkal. Jo, slyšíš dobře – je to kluk. Bylo to na tom Halloweenským bálu. Jak jsem mohla vidět, měli si o čem povídat, tančili spolu a Nomad jej málem políbil. Ještě štěstí, že mi čas hrál do karet a já mohla Billa prozvonit, aby šel k východu, abych ho mohla rychle zavíst zpátky do restaurace. Kdyby to tak nebylo, nevím jak by to skončilo… Ta osoba, o které mluvím, je… Tom.“

Kevinovi padla čelist až někam ke kotníkům. Nemohl tomu uvěřit. Tom? To ne, to je nějaký hodně špatný vtip. On nemůže bejt teplej… Ne, ne, ne a ne. A ještě k tomu aby laškoval s Billem. To je přeci nechutný. Tom mu to nemůže udělat, vždyť si dali slib… Kevin koukl na Viv a řekl: „Je to pravda? Neděláš si legraci?“

Vivian rozhodně zakroutila hlavou: „Jestli mi nevěříš, jdi se kouknout do haly, je celá oblepená plakátama s Billovou podobiznou a pod tím Tomovo číslo.“

„Fajn. A Tom ví, že ten, koho málem políbil (tohle slovo mu dělalo neuvěřitelné potíže s vyslovením), je Bill?“

Viv se usmála a řekla: „Naštěstí zatím ne. A Bill mu to ani neřekne. Na to se moc bojí. Jak jeho reakce, tak tvojí.“

Kevin si oddechl a pohlédl na Viv: „Musíme něco udělat. Já věřím a vím, že Tom by nebyl ničeho takového schopen. Jako že by se zamiloval do kluka. Ale jistota je vratká. Je třeba to zatrhnout hned teď. Máme nějaký plán?“

Viv přikývla a hned začala se svou teorií: „Je to možná trochu tvrdé, ale někdo musí Billovi ukázat, kdo je tady pánem. A nejlepší bude, když mu to ukážeš ty. Tak tedy, mohli bychom to udělat takhle: zesměšnili bychom ho nejen před Tomem, ale i před celou školou. Ale bude to riskantní. Budeš muset sehnat nějaké soukromé věci, jelikož já u vás nebydlím. Pak by to mělo být poměrně lehké… Celé to ještě není promyšlené, ale průběžně tě budu informovat, ano?“

Kevin jednoznačně přikývl a zeptal se: „O jeké soukromé věci by mělo jít?“

Viv čekala tuhle otázku: „No přeci o ty maily. Chceš přeci vědět, o čem si píšou, nebo ne? A já jsem zvědavá taky. Konec – konců i celá škola, ne?“ Oba dva se ďábelsky usmáli a podali si ruce na znak zpečetění dohody, a taky plánu. Poté se rozešli do svých tříd.

Po škole šel Bill okamžitě domů. Musel zrýt zahradu, umýt všechny okna a naučit se. Když dodělal svou práci, šel znovu na net a najel na svou mailovou schránku. Blikala mu tam obálečka s mailem od Nomada.

Otevřel ji a četl: „Ahoj. Jsi tady?Proč jsi tak rychle odešel? Nelíbilo se ti se mnou?Udělal jsem něco špatně?“

Bill se usmál nad jeho roztomilostí:„Ahoj, Tome. Musel jsem odejít. Mamka by šílela, kdyby mě nenašla doma. Ty jo, líbilo a jak !! Nic krásnějšího jsem nikdy nezažil. Nic jsi neudělal špatně, byl jsi skvělý, byl jsi takový medvídek. A se mnou se ti líbilo?“

Tom se radostně usmál a odepsal: „Tak to děkuju. Samozřejmě, že se mi to líbilo. Ani si neumíš představit jak. To je poprvé, co cítím něco zvláštního ke klukovi. Mám takovej pocit, jako kdybych našel to, co jsem hledal už dlouho. Když jsem s tebou, jsem jako v ráji. Fakt nevím, co se to se mnou děje, ale nechci aby to někdy skončilo.“

Bill nevěřícně hleděl na obrazovku počítače. Zdá se mu to? Pomalu ale jistě začínal pociťovat, že se asi zamiloval. Když se probral ze snění, odepsal: „To myslíš vážně? Já taky něco cítím, ale nevím co to je. No možná vím, ale je asi příliš brzo, abych si tím byl jist. Víš co se mi na tobě líbí? Že jsi tak upřímnej. Toho si moc cením:).“

Tom se pousmál a odepsal: „Jo, myslím to vážně. Já jsem si tím jist na 100%. Nikdy jsem si ničím nebyl jistější, než tímhle. Jo a řekneš mi už kdo jsi? Protože ty mou identitu víš. A já ani nevím jak se jmenuješ.“

Když to Bill dočetl, lekl se. Má mu napsat, že je jeho nevlastní brácha a zničit tím jejich začínající vztah? Počkat a začíná tady vůbec něco? Nenamlouvá si to jenom?

Když se odhodlal položit prsty na klávesnici, ozval se Fionin nepříjemnej hlas: „Billééé!! Mašíruj dolů!“

Bill se neochotně zvedl a šel za macechou do kuchyně. Seděl tam i Kevin. Právě vymýšlel, jak Billa odlákat z pokoje. Ani nevěděl, že jeho macecha se o tohle postará. Sice podvědomě, ale přeci.

„Půjdeš hned teď koupit nejaké jídlo. A dávej pozor, aby bylo dietní. Tomovi a Kevinovi přines nějaký fast food,“ řekla mu Fiona.

„Jo, hned jdu, jenom vypnu compa,“ řekl Bill. Fiona se na něj ale zamračila a okřikla ho: „Ne! Řekla jsem – hned TEĎ! Tak plav!“ Bill nemohl nic dělat, jen poslechnout. Tak tedy šel.

Hned jak bouchl vchodovýma dvěřma, Kevin utíkal do Billova pokoje. Nechtěl ztratit ani sekundu. Sedl si za Billův comp a stiskl tlačítko – tisknout všechny maily od: ♥_Nomad_♥… Za 10 minut to měl hotový. Všechno dal na původní místo a šel do svého pokoje. Stihl to tak – tak, protože Bill byl za necelých 15 minut zpátky.

Hned jak odevzdal maceše nákup, běžel do pokoje. Znovu najel na mail od Nomada…

Mezitím Kevin telefonoval Vivian: „Viv? Ahoj, tady Kevin. Mám ty maily. Ne, nebyl to problém. Neboj, nic netuší. Ani jeden. Tak co dál?“

Vivian mu odpověděla: „Víš kdy bude ta slavnost na počest novýho maskota školy? Jo, tuhle středu. Bude tam celá škola a – samozřejmě i Tom jako předseda školní rady. Ideální příležitost. Bude v první řadě. Připravíme si takové divadýlko. Divadýlko, které možná vše změní…

autor: Calypso
betaread: Janule