Napadlo tě někdy, že si s tebou jenom hraje přes to, jaké jsi povahy? Docela se mi dařilo můj rozum ignorovat, blíž jsem měl k srdci. Tupě jsem je našpulil a dal jsem mu pusinku, mezitím, co mi tak pracně sundával smetanu….
,,Dobrou noc…“
,,Taky, hezky se vyspi, Tome…“ Proč jsi čekal, že tě osloví jinak, vždyť k ničemu nedošlo, alespoň ne z jeho pohledu, nebo snad ano? Myslíš si, že on to bere vážně? Jenom s tebou flirtuje, ale to ty s ním přece taky, nebo se snad poprvé za život pletu?
—Bill —
Unaveně jsem si lehl do měkkých peřin jeho postele a popřál mu dobrou noc. Snažil jsem se usnout, ale nešlo mi to, jediné, čeho jsem se bál, že když se na něj otočím, tak uvidím, jak se na mě kouká, jak mě pozoruje, to bych…to bych nevím co dělal. Improvizovat mě nebaví, vždycky udělám v téhle situaci něco hloupého… Jak vždycky? Já myslel, že tahle situace se ti naskytla poprvé v životě…
Pomalu jsem se otočil, měl jsem pootevřené jedno oko, abych rozpoznal, jestli se dívá, nebo ne… Byl otočený na zádech a tiše oddechoval, rty měl pootevřené. Jeho oblíbená poloha na spaní. Otevřel jsem oči a chvíli se na něj ještě koukal…
Opřel jsem si tělo o lokty a pohladil jsem ho po tváři, vlasy jsem si přehodil přes ramena na záda a dal si je za uši…
,,Kdybych ti tak jednou mohl říct, jak jsi krásný. Jak mi buší srdce, když se na mě jenom koukáš a to nemluvím o našich polibcích. Z jakého důvodu to děláš…? Flirtuješ se mnou… a já se nechávám, protože jsem po tomhle tak dlouho toužil. Touha je silnější než rozum…jsi tak krásný…“
—Tom—
Nespal jsem, poslouchal jsem každičké jeho slovo, které se vydralo na povrch ze rtů, po kterých jsem celý život ukrutně snil. Mohl bys otevřít oči a začít ho líbat, proč to neuděláš? Najednou… ucítil jsem něco vlhkého na mých popraskaných a citlivých rtech. Rozpoznal jsem chuť jahod… byly to jeho rty… otevřel jsem oči. Měl je zavřené. Kdyby to nebyl pravý polibek, tak by ty oči nechal otevřené, zavřel je, jako to děláš pokaždé ty…
Tak moc jsem chtěl něco udělat, ale nešlo to, prostě jsem to nedokázal. Byla mi až hamba, že mu to teď nedokážu oplatit. Jak se budu chovat zítra…? Bože, Tome, řekl ti, že jsi krásný… že cítí něco tak krásného, když ho líbáš, proč ty po něm najednou taky tak toužíš…? Proč tě to tolik bolí, ale zároveň ti to dává sílu a novou energii poznat nepoznané?
—
Ráno jsem prudce otevřel oči. Vlastně mě probudila silná vůně ranní kávy, kterou Bill uměl víc než dobře. Vstal jsem a automaticky jsem zašel do koupelny a udělal si ranní hygienu. Ve volných teplácích a tílku jsem sešel dolů do kuchyně. Bill si četl ranní tisk a do toho popíjel kávu.
,,Ahoj…“ broukl jsem a usmál jsem se…
,,Ahoj, Tomášku…“ aaah… zaskřípal jsem zuby.
,,Neříkej mi tak…“ usmál jsem se a z kávovaru jsem si do hrníčku nalil ještě teplé kafe. Položil jsem si kávu naproti jemu a nahnul jsem se k němu.
,,Píšou něco o mě…?“ šeptl jsem a koukl jsem se mu přes rameno do novin.
,,Ne… ani o mě ne… jaká drzost…“
„No, to jo…“ usmál jsem se a vzal jsem ho za bradičku.
,,Měli by tam psát o tvojí kráse, broučku…“ Co to do tebe vjelo? Takhle živého jsem tě po ránu ještě neviděl. Měl bych si na památku udělat fotku… Jenom na mě koukal s otevřenou pusou… Musel jsem se zasmát nad tím, jak ze mě byl hotovej. Bylo to tak sladké………. Vědomě jsem se k němu nahnul a políbil jsem ho. Rty jsem dnes mě vlhké, krásné a jemné… Asi za 10 sekund jsem se od něj odtáhl a sedl si naproti němu…
,,Ahh… no…“ usmál se a pak pokračoval
,,Myslím, že by tam měli v tomto případě spíš psát o tobě…Tome… překvapil jsi mě. Tohle jsem nečekal…“ Nevyčítá ti to? Ne, on je z tebe jenom mimo mísu…
autor: Ivetka
betaread: Janule
betaread: Janule
Chjooo.dáááál