Rozvalovali jsme se na lehátkách, ve stínu palem. Bill ucucával ze svého ovocného koktejlu a zamyšleně zíral před sebe. Od té doby, co jsem mu přislíbil svou pomoc v milostných technikách, se o tomto choulostivém tématu ani jednou nezmínil. Během celého dne se jen válel na písku, koupal v moři, občas ve vířivce nebo bazénu a polehával ve stínu s drinkem v ruce. Buď se tím nechtěl zabývat nebo jeho mozek pracoval na plné obrátky a vymýšlel taktiku. Myslím, že to bude to druhé. Stoprocentně.
Jen mi tato myšlenka proletěla hlavou, Bill se na mě otočil, posunul brýle na špičku nosu a upřel na mě svoje nenalíčený oči.
„Tome? Začneme už dneska?“ Tón jeho hlasu napovídal, že si není zcela jist mou reakcí. A abych pravdu řekl, čekal jsem, kdy s tím zase začne otravovat.
„A co by jsi chtěl vědět?“ Nemělo cenu to nějak zdržovat, Bill vždycky dosáhne svého. Nadšení z jeho obličeje vyzařovalo jasněji než právě zapadající slunce. Radostí zatleskal a šťastně se usmíval.
„Přemýšlel jsem nad tím, a došel jsem k závěru, že nejlepší bude, když začneme tím nejdůležitějším. Vím, jak líbat, teoreticky, ale jelikož praxi nemám jak procvičit, tak to asi necháme tak. Nebo se uvolíš, a řekneš mi, jak líbám?“ Myslel jsem, že špatně slyším. Pamatuji si, že jsem jasně říkal: Žádná praxe! Tak co to tady na mě zkouší? Už jsem mu chtěl důrazně připomenout pravidla hry, zarazil mě však pohled jeho očí. Nervózně si hryzal spodní ret a koukal na mě, jako bych byl jeho poslední naděje před doživotním traumatem z nepovedeného polibku.
„Ehm, no… to…“
„Můžeš si představovat že líbáš třeba Angelinu Jolie! Tome, vždyť to nic není. Když zavřeš oči, ani nepoznáš, s kým se to líbáš!“ skočil mi do řeči. Vlastně měl pravdu, ale stejně to fungovat nebude. To bych musel být naprosto namol, abych si nepamatoval, že osoba, kterou líbám, je můj bratr.
„Tomi, prosím, pěkně koukám…“ žadonil jak malý dítě u výlohy plné bonbónů.
„Já… já… no, ještě si to rozmyslím!“ Co to tady vlastně řeším? Vždyť já skoro souhlasil s tím, že naučím svého bratra líbat. To je tak…….divné! Asi jsem se předávkoval těma práškama na spaní, protože tohle už fakt není normální!
„Tak dobře.“ Věděl, že má skoro vyhráno. Nikdy jsem mu v ničem neodmítl pomoc, a tak existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že ani tohle nebude výjimka.
„Tak teda bysme dneska mohli začít s tím druhým. No, jestli by ti to nevadilo, chtěl bych začít co nejdřív, víš, abych si všechno mohl pořádně procvičit!“ Bral to tak strašně vážně, že jsem měl nutkání začít se nekontrolovatelně smát. Jeho výraz v obličeji tomu korunoval.
„To jako chceš začít s…..tamtím, ty víš…..no….s tím?“
„Jo. V té brožurce je pár zajímavých typů, který bych chtěl vyzkoušet, a pak samozřejmě ještě tvoje doporučení.“ Očividně byl v natěšené náladě. A vážnost v jeho obličeji byla ještě patrnější. Připadal jsem si jako v nějakým naprosto pošahaným snu.
„Dobře, tak jo. Dneska začneme.“ Kapituloval jsem. Alespoň to budu mít dřív za sebou.
Tohle bylo snad jediné pozitivum na celé záležitosti. Čím dřív začneme, tím dřív to skončí. Bill po mých slovech vypadal, že nadšením snad vybouchne. Ruce se mu třásly tak silně, až pár kapek drinku skončilo v písku. Divil jsem se, že ještě nevystartoval jak raketa a nechtěl, abychom se okamžitě přesunuli do chatky a začali s „výukou“.
„Skvělé! Věděl jsem, že se na tebe můžu spolehnout! Jseš opravdu nejlepší!“ tak šťastného jsem ho neviděl už přinejmenším deset minut! Opřel se a na jeden nádech vypil zbytek drinku. Zamlaskal, rázně postavil sklenici na stůl a postavil se.
„Tak pojď, Tomi, jdeme na to!“ Dlaní si přejel přes hrudník a následně založil ruce v bok. Vychýlil jeden bok a postavil se jak nějaká manekýna. Chvíli jsem na něj konsternovaně zíral, neschopen se pohnout. Doufal jsem, že budu mít ještě nějaký čas, abych se mohl připravit. Měl jsem tušit, že nebude chtít plýtvat časem!
„Tak, honem, pospěš! Já už to jdu všechno připravit, okey?“ Ani nečekal na moji reakci. Udělal čelem vzad a vydal se do chatky. Praštil jsem hlavou o lehátko a zavřel oči. Kam jsem se to dopracoval? Kdyby to šlo, pošlu ho do háje. Ach Bože!
Když jsem vešel do chatky, brácha seděl na hromadě polštářů, na konferenčním stolku ležela Billova „naučná literatura“ a podlouhlá krabice s „tou“ věcí. Ještě že to nevytáhnul, asi by se mi udělalo špatně už jen při pohledu na tu černou příšernost.
„Konečně jsi tady. Už jsem myslel, že pro tebe budu muset zajít! Tak se někam posaď, začneme!“ Udával příkazy jako by byl nějaký boss. Tss, to jsme si nedomluvili! Taky se na něj můžu vykašlat!
„Brzdi, jo? Nejsem tvůj otrok, Výsosti!“ Sednul jsem si do křesla, natáhnul jsem se pro tu brožuru. Rozhodnul jsem se, že si nejdříve přečtu, co radí v téhle chytré knížečce, a potom se kdyžtak vrhneme na moje zkušenosti.
Bill začal rozbalovat jeho pracovní pomůcku. Radši jsem soustředil svoji pozornost na text před sebou, než na jeho počínání.
‚Špičkou jazyka nejdříve obkroužíme žalud a potom sjedeme celou plochou po penisu. Tento pohyb můžeme několikrát opakovat, dokud neucítíme partnerovu odezvu. Jemně uchopíme předkožku mezi palec a ukazováček a přetáhneme ji. Pokud se ve štěrbině na vrcholku penisu objeví pár kapek mléčně zabarvené tekutiny, nelekejte se! Je to známka partnerova blaha!‘ Bože, kdo psal tuhle kravinu? To je jak pro nějakou upjatou skautku!
„Jak je ta knížka stará, prosím tě? A kdo to vydal? Spolek pro doživotní abstinenci? Jsou to kraviny!“ Hodil jsem ten brak za sebe a sledoval Billa, který vypadal, že se co nevidět rozpláče.
„Ale některý věci tam vypadaly slibně! Psali tam, že když partnerovi přejedu jaz…“
„Prosím tě, jestli chceš, aby s tebou už nikdy nikdo nechtěl nic mít, tak se to nauč podle té stupidní knížky. Ale zaručuju ti, že k „blahu“ to tvýho „partnera“ rozhodně nepřivede. To spíš k trvalé invaliditě!“ přerušil jsem jeho pokus o ospravedlnění výběru literatury a pohodlně se opřel o opěradlo.
„Žádnou jinou „chytrou“ knížku sebou asi nemáš, co?“ díval jsem se na jeho rozcuchané vlasy.
„Nee.“ Pípnul sotva slyšitelně.
„Okey, tak to uděláme podle mě!“ povzdechnul jsem si a zavřel oči. Snažil jsem se dostat do toho správného rozpoložení, které je potřeba pro hodinu sexuální výchovy. Bohužel jsem neměl pedagogické zkušenosti, takže jsem si jen představoval, jak mi jej některá přímo ukázkově kouří a přenést tohle „umění“ i na Billa. No, budu potřebovat něco na posilněnou.
Zvednul jsem se z křesla a vyrazil k minibaru. Skvěle! Vzal jsem si dvě lahvičky vodky a do sklenice nalil džus. Vrátil jsem se zpět a jednu lahvičku hodil Billovi do klína.
„To máš na posilněnou! Na zdraví!“ odšrouboval jsem uzávěr a celý obsah si nalil do úst. Ha, to je síla! Znovu jsem se usadil do křesla a pokynul Billovi, aby se připravil, začínáme!
„Tak, jelikož tahle věc už je v pozoru a plně připravená k akci, odpadá nám nějaký stahování předkožky a podobně. Nejdříve pěkně pomaličku přibližuj ústa k žaludu. Když budeš tak ve vzdálenosti několika centimetrů, dýchni na něj. Nejdříve horký a potom studený vzduch. To mám rád. Potom olízneš žalud jako kulaté lízátko, ani moc silně, ale ani slabě, prostě tak akorát.“ Na chvíli jsem se odmlčel, zvažoval jsem, jestli mám zkontrolovat Billa, jak postupuje. Rychle jsem otevřel jedno oko a podíval se jeho směrem. Zalapal jsem po dechu. On to fakt olizoval jak lízátko! Bože, kdyby mi tohle někdo udělal, tak to asi ta dotyčná nepřežije.
„Ehm, Bille? Tak ne! Musíš celým jazykem a pěkně jej obtočit kolem dokola!“ Radši jsem zase zavřel oči, protože bych se musel buď začít nekontrolovatelně smát, nebo propadnout pod zem.
„Už to dělám správně?“ ta jeho bezelstná otázka mě vrátila zpět. Otevřel jsem oči a znova se na něj podíval.
„Jo, už to děláš správně. Tak a teď jej trošku vsaj, ale nesmíš moc silně, bolelo by to. Pevně semkni rty kolem a začni jej pěkně zasunovat čím dál hlouběji. Ale musíš si dát pozor, abys ho nezasunul moc hluboko, mohlo by se ti udělal blbě. A věř mi, to bys nechtěl. Potom jej zase pomalu vytahuj a pořád nepřestávej sát. Pak jej celej vytáhni z pusy, přitiskni ústa z boku a saj jen kůži na povrchu.“
„A kdy se mám nadechnout?“ přerušil moji instruktáž, byl rudý v obličeji a zběsile dýchal.
„Ty jsi se během toho nenadechoval?“ vyvalil jsem na něj oči.
„No…ne. To jsi neříkal, kdy mám dýchat!“ dech se mu zklidňoval a barva v obličeji se vracela do normálu.
„Ty jseš ale trubka! Musíš i dýchat, kdykoliv budeš potřebovat, jasný?“
„Jasný.“
„Okey, tak začneme od začátku, a teď se na tebe budu dívat, jak to děláš, dobře?“
„Dobře.“ Zavrtěl se na polštáři a hledal pohodlnější polohu.
„Ehm, Tome? Bolí mě pusa. Tenhle je moc velkej! Nemohl bych to zkoušet na něčem jiným?“ Vyvalil jsem na něj oči a myslel, že špatně slyším! Střelil jsem pohledem ke stolu v jídelně.
„Jo, něco mě napadlo! Jsou tu banány, tak můžeš trénovat na banánech.“
„Když ale ty jsou špinavý a ta šlupka není moc dobrá. A když ho oloupu, tak to je zase moc křehký!“ Tvářil se jak boží umučení.
„Nemohl bych to vyzkoušet na…“
„No tak to bys teda nemohl!!! Buď banány, nebo ta tvoje obří pomůcka! Nic jiného nepřichází v úvahu, jasný? Můžeš považovat za úspěch už jen to, že jsem se uvolil k téhle šaškárně!“
„Tak promiň, no! Jen jsem to chtěl vyzkoušet na něčem reálném.“ Svěsil ramena a otočil se zpět ke stolu.
Prej vyzkoušet na něčem reálném! Mě asi trefí! Věděl jsem, že to tak dopadne! Tohle bude hodně náročná dovolená!
autor: Dania
betaread: Janule
xDDDDDDDDDD
budme sa vyjadrovať asi iba takto – xD xD xD xD xD xD xD to nemá chybu ! xD bože , záážitok ! xD cFF
hej holka tak ty tam dáváš tomovi pěkný keci…….ležím tu smíchy
tywoe xD já asi umřu, fakt xD
:D:D:D:D Absolutní bomba 😀
masakr:D:D:D zrovna sem z toho spadla ze židle xD
tak .. smích jsem v sobě musela dusit a dát si ruku přes pusu.. kdybych se totiž začala smát tak jak bych potřbovala, akorát by mě naši seřvali.. prostě… dobře beze slov :D:D:D:D:D:D:D:D😀
"Nemělo cenu to nějak zdržovat, Bill vždycky dosáhne svého."
týmto je vyjadrené všetko.Zbožňujem takýchto bráškov.
Toto je vážne dokonalé dielo, Janule ďakujem za tip :DDDDDD
Výborný, směju se ještě teď:-).
No to je bomba Bill když něco chce tak to chce a basta.
Bože, mám dosť! :DDDD toto ako fakt koniec 😀