Maličkost klukům je 13=) Přeji příjemné počtení.Jájinka
Byla zima, všude bílo, klid. Všichni obyvatelé malé vesničky Loitsche byli doma u svých krbů, televizí, novin a knih. Jen na konci této vesničky byl nezvyklý vřískot. Dvojčata Kaulitzovy se koulovali na zahradě
,,Tome, dost, já už jsem promrzlý na kost!“ křičel Bill.
,,Ne, já se nevzdám, zatím vyhrávám,“ odvětil Tom.
Bill měl na sobě všechno mokré, ale Tom na tom nebyl jinak. Oba měli kolem sebe hromady sněhu a hráli si.
,,Postavíme sněhuláka?“ zeptal se Bill
Tom se začal hrozně smát.
,,Čemu se jako směješ?“ podíval se na něj Bill
Tom zakroutil hlavou, že ničemu. Oba začali válet velké sněhové hromady a snažili se to splácat dohromady, smáli se u toho strašně sladce.
,,Tome, nestačí ta spodní?“ houkl na něj s druhé strany zahrady Bill.
,,Já myslím, že jo,“ odpověděl Tom.
Bill ji dokutálel k Tomovi a nasadili mu tělo.
,,Jé,“ žasl Tom
,,Teď ještě hlavu,“ zavelel Bill.
Tu dělali spolu. Bill jeu toho strašně roztomilý a ještě jak je mokrý, pomyslel si Tom.Už dlouhou dobu k Billovi něco cítil, ale nevěděl, co má dělat. Nikomu se nesvěřil, ani bratrovi, vždyť nemohl, celé tohle bylo kvůli němu.
,,Tome,“ probudil ho ze snění bratr.
,,Ano? Mluvil jsi na mě?“ zeptal se ho.
Bill zakýval, že ne, ale dodal: ,,Stačí?“ A usmál se nevinně.
Tom zakýval, oba velkou sněhovou kouli uchopili a nasadili na ty zbylé dvě.
,,Hotovo!“ výskl Tom.
,,Ne! Ještě nos, knoflíky, koště a šálu,“ řekl Bill.
Rychle běžel do domu.Vzal svou nejoblíbenější šálu a uvázal ji sněhulákovi okolo krku, Tom mu obstaral koště a nos. Pro knoflíky zvolili uhlí. Pro to běželi spolu, hbitě mu je nasadili.
,,Něco mu ale chybí,“ řekl Tom, který si ho prohlížel.
Bill se postavil vedle Toma a sjel sněhuláka pohledem.
,,Něco na hlavu,“ pomohl mu Tom.
Bill zmizel domů, než Tom stihl něco promyslet, přiletěl jeho bratr s nerezovým hrncem.
,,Jsi blázen? Mámin nejlepší hrnec,“ zakroutil hlavou Tom.
Bill ho hodil vedle sebe do sněhu.
,,Co jiného teda?“ zeptal se.
Tom se rozběhl do kůlny na dřevo a donesl starý a děravý. Stoupl si na špičky a nasadil mu ho na hlavu.
,,To je ono.“
Bill chvíli stál.
,,Já vím, jak mu budeme říkat. Mond (měsíc).“
,,Proč Mond?“ zeptal se Tom.
Bill posmutněl.
,,Protože měsíc je přece tak daleko, ale všichni ho vidí a touží se ho dotknout.“
Tom ho objal okolo ramen a dodal: ,,Neboj, my dva budeme pořád spolu a naší láskou se měsíce dotkneme.“
Bill se na něj usmál.
,,Kluci, pojďte domů!“ křikla na ně máma.
Rozběhli se vstříc teplu domova. V předsíni, kde vonělo všechno blížící se Vánocemi, si svlékli bundu a rukavice.
,,Uděláme si horký čaj nebo čokoládu?“ zeptal se Tom bratra.
,,Oboje a sedneme k televizi,“ poznamenal Bill.
Tom kývl a šel do kuchyně všechno připravit. Vzal jejich nejoblíbenější hrnečky (on měl hrneček s nápisem Bill a jeho bratr měl jeho – neboli Toma) napřed si udělali čokoládu. Donesl ji do obýváku, kde seděla máma a u ní ležel Bill, měl hlavu položenou na její noze a povídali si.
,,Mami? Bude s námi na Vánoce táta?“
Máma ho hladila po vlasech.
,,Když budete chtít,“ odpověděla mu.
Tom přišel, položil hrnečky na stůl a sedl naproti do křesla. Zakryl se dekou a díval se na bratra a na mamku.Vedle televize si poklidně stál stromeček.
,,Tome, ty chceš, aby tu táta byl?“ zeptal se ho.
Tom kývl, že ano. Byla to dlouhá doba, co se neviděli. Máma se zvedla, do videa pustila film Jsem do Tebe blázen (film s Billem a Tomem xD pro ty co neví)
,,Né, mami, tam jsme trapní,“ řekne Tom.
Máma ho neposlouchala, potom si zase sedla za Billem. Já už nevím co dál. Jsem jeho dvojče, ale cítím k němu něco silnějšího, co převládá víc než já, přemýšlel Bill nad svým bratrem. Za chvíli obě dvojčata usnula.
,,Kluci, běžte spinkat do pokoje,“ probouzela je opatrně máma.
Tom rozlepil očka, vzal svého bratra do náruče a šel. Pořád byl silnější než Bill. Položil ho do postele a sám si lehl. Byl rád, že měl s ním pokoj.
Ráno se podíval z okna. Zase chumelilo, jejich Mond stál na zahradě a padal na něj poprašek sněhu.Bylo 24.prosince.
,,Bille, vstávej, dneska přijede táta!“ křičel Tom
Bill se lekl.
,,Jo, já vím,“ mnul si oči, pořád mu nestačilo jen 12 hodin spánku.
Oba dva se oblékli a šli se podívat, co dělá máma. Ale něž vešli na schody, slyšeli rozhovor. Sedli si za ozdobené zábradlí a poslouchali.
,,Hlavně prosím tě nedělej scény,“ říkal táta mámě.
,,Já? Ty! Před klukama se budeme chovat přátelsky,“ snažila se jim to máma ulehčit.
Kluci vstali a šli dolů, aby je od sebe odtrhli.
,,Dobré ráno,“ pozdravili zároveň.
,,Ahoj, kluci moji,“ roztáhl ruce táta.
Oba se rozběhli do jeho náruče a objali ho.
,,Šťastné a Veselé, tati,“ šeptal Bill.
,,Tobě taky, synku,“ odpověděl mu.
Máma měla slzy v očích z té lásky, potom se kluci oblékli a šli dělat Mondovi kamarádku. Byl už skoro oběd, když byla sněhulačka hotová.
,,Tak a ta se bude jmenovat Stern(hvězda).“ řekl Tom.
Bill kývl a usmíval se. Potom šli ruka v ruce (jako bratři) domů. Najedli se a šli do pokoje. Bill psát texty a Tom hrát na kytaru. Odpoledne jim uběhlo hrozně rychle a začalo se stmívat.
,,Kluci, pojďte dolů!“
Bill položil tužku a Tom kytaru, rychle se přemístili ke schodům. Dole stála mamka, kousek od ní táta a pod stromečkem byly ty nejkrásnější dárky. Dvojčata se na sebe podívala a rozběhla se všechno rozbalit. Tom dostal novou kytaru, Bill mikrofon, ten nejnovější typ,,k tomu různé oblečení a všelijaké drobnosti. Vyběhli ke svým kamarádům sněhulákům, těm chtěli taky udělat Vánoce. Oběma dali rukavice(xD). Tom Billa chytl za ruku a řekl mu:
,,Miluju tě, Bille.“
,,Já Tebe taky, Tome,“ přiznal se mu.
Tom se k Billovi naklonil a políbil jeho ledové rty, bratr pootevřel ústa a nechal Toma dělat, co cítí. Vůbec jim nevadilo, že na ně sněží nebo že se jim pod nohy plete jejich Scotty, cítili jen ten silný cit. Lásku.
,,Nechci tě nikdy ztratit,“ šeptal mezi polibky Bill.
,,Já Tebe taky ne,“odpovídal Tom.
Ruku v ruce už se silnějším poutem se vrátili domů.
,,Chtěla bych, abychom byly zase rodina,“ říkala máma tátovi.
,,Já taky,“ odpověděl.
I máma s tátou se začali líbat, všichni čtyři byli šťastní.
,,To jsou ty nejlepší Vánoce, co jsem zažil,“ šeptal Bill.
Tom jen kýval.
autor: Jájinka
betaread: Helushka
