Protože tě miluju

Spí. Nezdá se mu žádný sen. Zvláštní…
Vždy se mu zdají sny. Horké a vášnivé sny, plné slastných vzdechů a krůpějí potu, stékajících po jeho rozpálené kůži.

S trhnutím se probudil.
Slunečné ráno kazil pouze rozzuřený křik a bouchání na dveře. Na dveře od jeho pokoje. Věděl, proč se zamknout.

,,Otevři!! Otevři sakra ty zasraný dveře, jinak je vykopnu!“
Ospale se ušklíbl při představě do ruda rozzuřeného Billa, jak se snaží vykopnout dveře.
Křik a bouchání ustalo.

,,Bille?“
Ticho. Dostal strach. Absurdní…
Rychle vylezl z postele a prudce otevřel dveře. Nestačil nic říct. Nestačil nic udělat.
A dostal pěstí.

Nevydal ze sebe ani hlásku… Jen se chytl za nos, ze kterého se mu po hlasitém křupnutí spustila krev, a párkrát zamrkal, aby se zbavil dotěrných slz v očích.
Podíval se na bratra, který před ním stál s rukama podél těla a těžce oddechoval. Poznal, že posledních pár hodin trávil pláčem. Měl červené tváře a uplakané oči.
Bolelo ho vidět ho takhle. Ale on to, sakra, musel udělat. Prostě musel.

,,Já-“ začal Tom, ale Bill ho umlčel.
,,Proč?“ promluvil tiše a snažil se zahnat slzy tím, že bolestně nakrčil obočí. Toma bodlo v blízkosti hrudníku a v tuhle chvíli si přál mít možnost vrátit čas a nikdy to neudělat.
Ale za sekundu už věděl, že to příště udělá znova. A znova. Pořád.

,,Proč zrovna ona, Tome?“

Chtěl mu říct, že to neudělal kvůli ní. Ona nebyla ničím výjimečná. Byla to obyčejná holka a ničím nevyčnívala. Ničím ho nezaujala.
Tebe ano.
Právě proto.
Jediné co na ní bylo výjimečné, byl on. Patřil jí a to nebylo správné.

Chtěl mu říct, že to udělal pro jeho dobro. Holka, která se vyspí s bratrem svého kluka, za to nestojí. Není pro něj dost dobrá. Žádná není dost dobrá.
Každá podlehla.

,,Chtěla to. Nenutil jsem ji,“ pokrčil nakonec rameny a nejraději by si za tak chladnou odpověď nafackoval.
,,Ty ani nevíš, co pro mě zna-„
,,Miloval jsi ji?“ přerušil ho Tom a vyslovil otázku, která ho pálila na jazyku a nedala mu spát, už několik týdnů.
Bill se zarazil.

*
Ne.
*

,,Proč tohle děláš, Tome?“ Zeptal se místo odpovědi Bill a upřel na Toma oči plné bolesti.
,,Promiň.“
,,To nestačí, sakra!! Chci vědět proč!… Proč se vyspíš s každou holkou, na které mi záleží?! Do prdele, Tome! Proč?“ začal na něj křičet Bill. Čišela z něj nenávist.

Ale nenávist je přeci taky cit. Silný cit. A nenávist je tak blízko lásce. Tak zatraceně blízko… Možná jednou….
Čím víc mě bude nenávidět, tak možná…

,,Můžeš mít, na kterou si ukážeš,“ promluvil už vyrovnaně Bill. ,,Proč se musíš vyspat vždycky s tou, se kterou chodím?!“

*
Protože tě miluju.
*
,,Nenávidíš mě?“ zeptal se místo odpovědi Tom.
,,Ne…“
,,Proč?“ zvedl k němu Tom překvapený pohled.